Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Valašský rok 2013_1 / Dú Valaši dú, hore dědinů aneb Karpatský redyk 2013


  Kde  :  Valašská dědina

Více informací ke projektu "Karpatský redyk transhumance 2013" najdete na www.vmp.cz,   www.redykkarpacki.pl a na www.transhumance.pl.

 

Možnost zakoupení jednotného (společného) zvýhodněného vstupného do areálů Dřevěného městečka a Valašské dědiny na 14. září. V areálu Dřevěného městečka bude probíhat souběžně s programem "Dú Valaši dú, hore dědinů" program "Myslivosti zdar!" (pořad k 90. výročí založení Československé myslivecké jednoty). Výše vstupného:

- základní - 150,- Kč/osoba

- snížené - 100,- Kč/osoba

- dětské - 60,- Kč/osoba

- rodinné - 300,- Kč/rodina

 

„Dú Valaši dú, hore dědinů“ aneb Karpatský redyk 2013

Dne 14. září 2013 se Valašská dědina stane místem „rozsadu salaše“, kterým se v minulosti ukončovala pastevecká – salašnická sezóna. Jednotliví majitelé ovcí (míšaníci), kteří v jarním období (1/2 května) daného roku předali „bačovi“ svá stáda na celou pasteveckou sezónu, si je přišli opět vyzvednout.

Tento den nazýváme „rozsad salaše“. V minulosti salašnická sezona končila zpravidla koncem září na sv. Václava (na Valašsku), na Těšínsku historické prameny uvádějí také svátek sv. Michala. V tyto dny se vždy konal „rozsad“.

Hospodáři si rozebrali ovce, vyrovnali se s bačou a společně s pastevci opustili salaš. Před tím ještě důkladně uhasili vatru, to aby prý v kolibě nebačovali čerti. Za několik týdnů se sešli ještě jednou na podzimní hromadě, kde se projednaly všechny hospodářské záležitosti, a salašnická sezona se uzavřela.

 V rámci „rozsadu“ jsme se v minulosti mohli setkat s „brakováním ovcí“. Jedná se vlastně o třídění, rozdělení ovcí. Brakování provedli hospodáři, kteří ovce roztřídili „na dobré a špatné“, tj. chovné a jateční, (určené k brakování). Ty kusy, které nehodlali chovat, odprodali nebo porazili. Podobně se brakovala i jehňata.

 

 

 

Právě v rámci pořadu Dú Valaši dú, můžete tento „rozsad salaše“ zhlédnout.

 

Program je součástí rozsáhlého mezinárodního projektu Karpatský redyk 2013. Valašské muzeum v přírodě je jedním ze spoluorganizátorů projektu Karpatský redyk 2013. V rámci projektu, který je zaměřen na tradiční pastevectví a salašnictví „Karpatského oblouku“ proběhne tradiční putování „redykání“ velkého stáda ovcí (300 ks). Toto putování je věnováno především Valachům, kteří svou kolonizací přispěli k osídlení podhorských a horských oblastí Karpat a zasloužili se tak o vznik  svébytné pastevecké kultury.

Putování s ovcemi bylo zahájeno 11. května 2013 (sobota) v Rumunsku, v obci Rotbav (správní oblast Brasov).  Dále přes Zakarpatské Huculsko (Ukrajina) – Podkarpatské – Malopolské a Slezské  Polsko – a ukončeno 14. září 2013 (sobota) ve Valašském muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde bude připraven bohatý kulturní program s názvem „Dú Valaši dú, hore dědinů“.

Během celého dne budou ve Valašské dědině k vidění ukázky tradičního zpracování vlny (stříž ovcí, praní vlny, kramplování). Ukázky zhotovení „ubíraných punčoch“, pletení rukavic, tkaní na stavu a další techniky.

 

 

 

Co u nás dále uvidíte?

Chalupa bezzemka z Leskovce - výroba štípaného šindele

Blinkova chalupa z Horní Bečvy - košíkářství

Chalupa z Lužné - ukázky zpracování ovčí vlny - ubírané punčochy, pletení rukavic, předení na kolovrátku

Stánisko - dům z Karolinky - Rákošového - stříhání ovcí, čištění a praní vlny, v okolí Stániska prezentace činnosti pasteveckých psů

Škola z Velkých Karlovic - Miloňova - učení je mučení, aneb škola hrou

Hospoda s kupeckým krámem ze Zděchova - ovčí sýry, prezentace salašnických nádob

Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic - Podťatého - výroba ovčího sýru, prezentace ovčí vlny,

ve 13.00 bonitace ovcí

Větrný mlýn z Kladník - mletí obilí

Dům s chlévy a podsíňky z Valašské Polanky - tkaní na stavu

Kovárna z Lutoniny - kovářské řemeslo, v okolí prezentace plemen ovcí, krojových doplňků, výrobků z ovčí vlny, kůže, textilní dekorace, zvonců - křapáče

Obytný dům z Nového Hrozenkova č.p.10 - pečení chleba

Chalupa z Nového Hrozenkova č.p. 536 - výroba štípaných holubiček, řezbářské řemeslo

Chalupa z Nového Hrozenkova č.p. 205 - smažení trnek

Chalupa z Velkých Karlovic - Jezerného (živé hospodářství) - prezentace tradiční kuchyně

 

 

Po celý den bude na dědině vyhrávat Terchovská muzika Pupov.

Příchod stáda ovcí v Pusteven do Valašské dědiny (cca ve 12.00).

 

Na toulkách valašskou krajinou se dnes jen na několika málo místech setkáme se stády ovcí, spásajících horské louky. Přestože je však horské pastevectví považováno za jev minulý, stále se ještě můžeme setkávat s pojmy, které s ním bezprostředně souvisejí.

CO JE TO?

salaš - místo na horských pastvinách, na které se přiháněla stáda ovcí na letní pastvu; součástí salaše byla koliba s bačou a valachy, případně celá salašní lokalita s živým a mrtvým inventářem.

salaš živá - v minulosti též označení pro valašský dobytek, ovce, kozy a skot, pasoucí se na horské salaši

salaš ovčí - v zánikové fázi salašnictví (přelom 19. a 20. století) označení stáda sestávající ho jen z ovcí

koliba - pracoviště bači, místo stravování a noclehu lidí pracujících při salaši. Koliby doložené z Valašska jsou jednoprostorové stavby s malou výměrou podlahové plochy. U typu otevřených přístřeší měří průměrně 2 x 3 m, u roubených 3 x 4 m.

košár - ohrada pro ovce sestavená z lis, košin čili plotků pletených z proutí, krkošek, štípaných větví nebo z tyčoviny a  prken. Košáry se stavěly v sousedství kolib jako zařízení užívané denně, v němž ovce čekaly na dojení. Přes poledne tu odpočívaly a za příznivého počasí nocovaly. Velikost této ohrady záležela na počtu ovcí. Na jednu ovci se počítalo průměrně 1,5 m² plochy.

pajta - přístřešek, otevřený ovčí chlév, užívaný za vytrvalých dešťů; stála u koliby, někdy s ní přímo konstrukčně souvisela.

urda - smetana z ovčího mléka

hrudka - bochník čerstvého sladkého ovčího sýra, získaného z jednoho podojení stáda ovcí; kolikrát se za sezónu dojilo, tolik vzniklo kusů hrudek

žinčice - tučný nápoj, který bača vyrobil z mírně zahřáté syrovátky vzniklé při výrobě ovčího sýra; konzumovala se teplá i studená a sloužila ke stravě pracovníků a salaši, v rožnovských lázních se s ní léčily plicní choroby

brynza / peprný nebo drobený sýr - tvarohovitý, uzrálý, mírně osolený sladký sýr; v čerstvém stavu má brynza bílou barvu se zelenavým nádechem, v chuti s přídechem kyselého mléka a konzistenci, v níž se dá lehce roztírat. Brynza se často nechávala dozrávat. V bedněných nádobách faskách byla rozvážena po celé Moravě, do Vídně, Pešti a na další místa.

záškorník /  zaškornica - sladký hrudkový sýr nakrájený na plátky dva prsty silné, po obou stranách osolené; uzením v podstřeší koliby se zbarvil do žluta a utvořila se na něm tenoučká kůrčička (škára - kůžička)

rak - při vaření žinčice se srážejí zbylá zrnka sýra na dně kotle v drobné kousky – rak; bača ho vybírá vařechou a dává jej honákovi, kterému podle zažitých zvyklostí náležel

cmer - sedlina ze sražených bílkovin, tuku a soli, usazená na dně nádoby po přepouštění ovčího másla; v dobách hladu se bral jako omastek do jídel

 

 

RECEPTÁŘ Z VALAŠSKÉ DĚDINY

Polévka ze syrovátky

Dobrá, čerstvá syrovátka se dá vařit s troškou kmínu, soli a možno-li s kouskem kopru. Do vařící vlije se trochu smetany nebo mléka, ve kterém bylo potřebné množství mouky rozmícháno (na 1 1 vody 3 rovné lžíce mouky a vše se dá řádně povařiti. Než se nese polévka na stůl, vlije se do ní druhá část smetany neb mléka, ve kterém bylo rozkloktáno 1 neb 2 vajíčka. K polévce této může se dáti také osmažený chléb aneb brambory.


Domikát

20 dkg brynzy, 1 – 2 l vody, 3 lžíce mouky, trochu mléka, brambory, sůl. Ve vodě rozmícháme brynzu a chvíli vaříme.  Potom přidáme mouku rozmíchanou ve mléku. Zvlášť uvaříme očištěné brambory, rozdělíme je na talíře a polijeme domikátem.

 

Placky s brynzou

1 kg brambor, 10 dkg hladké mouky, vejce, sůl mléko, brynza, kmín, slanina. Syrové brambory očistíme a jemně nastrouháme. Vodu slijeme a přidáme ostatní přísady. Pokud je těsto husté, rozředíme ho mlékem. Na vymaštěné pánvi pečeme placky. Brynzu rozmícháme s kmínem, podle chuti dosolíme a natřeme na upečené placky. Ty přeložíme a polijeme rozpuštěnou slaninou.

 

Lokše se záškorníkem

V osolené vodě uvaříme široké nudle, scedíme a rozdělíme na talíře. Posypeme uzeným ovčím sýrem a omastíme máslem.

 

Skopový guláš

Maso nakrájíme na kousky, vložíme na osmaženou cibuli a posypeme paprikou. Přikryté chvíli dusíme ve vlastní šťávě, pak přidáme na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, celý pepř, bobkový list, nové koření a sůl. Podlijeme vodou a dusíme do měkka. Nakonec přidáme zátřepku z hladké mouky a vody a povaříme. Podáváme nejlépe s chlebem.

 

Jehněčí krk podle čertů

jehněčí krk s kostí odblaněný a nasekaný, sůl, pepř, I lžíce hladké mouky, 100 g slaniny, 3 střední cibule nakrájené na plátky, 0,5 1 tmavého vývaru, 2 lžíce vinného octa, I lžíce omáčky Worcester, I lžíce ostré hořčice, 2 nasekané snítky celeru, 4 střední rajčata oloupaná a nakrájená. Plátky z krku poprášíme moukou a osmahneme na slanině nakrájené na kostičky, rovněž osmahneme cibuli, osolíme, opepříme.  Mírně podlijeme, přidáme všechny ostatní suroviny.  Za občasného podlévání dusíme asi 11/2hodiny.  Příloha - šťouchané brambory s cibulkou.

 

Plakát a pozvánky na akci ke stažení zde:

   


Karpatský redyk 2013 - sumář informací (proklik fotografie = sumář informací):

 

 


Přílohy ke stažení



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English