Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2002


Akce uskutečněné v roce 2002

ve Valašském muzeu v přírodě


Únor

Datum,čas            Akce
2.února od 9.00 do 15.00 hod. MASOPUST - 2.2.2002
MASOPUST ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Na vědomost se dává, že v sobotu 2.února 2002
se opět rozloučíme s velikým hříšníkem, s naším milovaným masopustem.
Dřevěné městečko ožije fašankovými obyčeji, písněmi, tanci a lidovými maskami.
Masopust 2002
PROGRAM:
od 09.00 hod. Pestrá nabídka zabíjačkových výrobků
09.30 hod. Zahájení V.ročníku soutěže "O nejlepší valašskou klobásu" - prezentace řezníků
11.00 hod. Program souboru OLŠAVA z Uherského Brodu
13.30 hod. Vyhlášení výsledků soutěže "O nejlepší valašskou klobásu"
14.00 hod. Obchůzka masopustního průvodu souborů OLŠAVA, RADHOŠŤ, TRNKA a vesnické skupiny z Fačkova a POD ŠABLE z Komni.
15.00 hod. Pochovávání basy
Po celý den vyhrává Zubrovka

K mání bude vše, co ke končinovému veselí patří:
koblihy, zhřívanice, klobásy, slivovice, polévka zabíjačková a dršťková, ovar, teplá jelita
a jiné dobroty z nabídky řezníků.

Březen

Datum,čas            Akce
31.března Velikonoce na Valašsku
PROGRAM:
09.00 hod. Otevření dřevěného městečka
09.00 - 16.00 hod. Cimbálová muzika JAVOŘINA u  Hospody na Posledním groši
09.00 - 16.00 hod. Cimbálová muzika VOJTEK u vstupu do dřevěného městečka
10.00 hod. Radnice - dřevené městečko - zahájení velikonočního programu
10.00 - 10.45 hod. Pěvecký sbor POLANKA z Valašské Polanky - kostel sv Anny
10.30 - 11.15 hod. Folklórní soubor BARVÍNEK Zlín
11.15 - 12.00 hod. Folklórní soubor DOLINA ze Starého města
12.30 - 13.15 hod. Pěvecký sbor POLANKA z Valašské Polanky - kostel sv Anny
13.30 - 14.15 hod. Folklórní soubor DOLINA Staré město
14.15 - 15.00 hod. Folklórní soubor BARVÍNEK Zlín
15.00 - 16.30 hod. Koncert folklórního souboru DOLINA Staré město - Janíkova stodola
během dne obchůzky klapotářů z Loučky
Doprovodný program:
  • Nabídka velikonočního a jarního zboží, občerstvení, tradiční pokrmy a pečivo
  • Stánkový prodej s běžným občerstvením- klobásy, vdolky apod.
  • Prodej tradičního pečiva - jidáše, mazance, zapečené klobásy, beránci, preclíky apod.
  • Nabídka tradičního a z tradice vycházejícího zboží: malovaná vajíčka zdobená nejrůznějšími technikami, případně v některé expozici předvádění zdobení (nebo u štontu u fojtství)
  • Slaměné a proutěné zboží
  • Velikonoční řehtačky a klapotky
  • Velikonoční a jarní keramika
  • Vizovické pečivo s velikonočními náměty
  • Tatary a březové metličky, předvádění výroby - březové metličky
  • Otloukání vrbových píšťalek
  • Jarní textil s velikonočními motivy
  • Květinové suché vazby

Květen

Datum,časAkce
18. května 2002 JARO NA DĚDINĚ
Valašská dědina se právě v  tento den veřejnosti otvírá. Pochopitelně je zahájení sezóny spojeno s malou slavností a s ukázkami různých činností, jak už je v tomto areálu zvykem.
Pořad Jaro na dědině chce připomenout měsíc máj takový, jaký žili naši staříčci a stařenky. Pravda, mezníky prožívání času se v  minulosti od těch dnešních podstatně lišily.
Například úsloví :
"Na Filipa a Jakuba kravička si naškubá" (31. 4.) připomíná možnost vyhnat dobytek na čerstvou pastvu, z toho plynoucí dostatek mléka, másla a tvarohu.
"Svatý kříž ovce střiž" (1. 5.) upozorňuje na termín jarního stříhání ovcí, které se v polovině května vyháněly na horské salaše již bez zimního rouna, označkované, oddělené od mláďat.
"Na Stanislava mají brambory svátek" (7. 5.) se z dnešního pohledu jeví jako velmi pozdní čas pro sázení brambor.
"Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta" (13. 5.), to byl vhodný čas vysadit přísadu.
"Kdo o svatém Janě len zasívá, stéblo z délky lokte mívá" (16. 5) - pamatuje na nejlepší čas vysévat len.
Všechna tato data, dříve z  hlediska hospodářského roku zásadní, se promítnou do programu letošního zahájení sezóny ve Valašské dědině.
Naší hosté budou mít možnost vidět na pastvě stádečko muzejních ovcí valašek, sledovat jejich stříhání ručními pérovými nůžkami, vidět tradiční výrobu hrudkového sýra, stloukání másla a tlačení tvarohu.
Do zahrádek i do pole budeme sázet přísadu, což bývalo jak zelí i jinde málo známou kvaku. Však se na Valašsku pravívalo: "Zemňáky a zelé, živobytí celé". Bude-li příhodné počasí zasejeme na naše políčko trochu lnu a pozdního ovsa, který chceme sklízet až při závěrečném pořadu sezóny.
Návštěvníci budou moci sledovat zdlouhavé "špicování pohanky", pro přípravu pohančené kaše a rovněž zdlouhavé bílení lněného plátna. Skoro v každé z našich chalup bude možno přihlížet nějaké práci, která se vytratila z našich životů. Někde se najde i kousek k ochutnání z toho, co bývalo denním jídlem minulých generací.
V prostoru pod Štúralovou hospodou vystoupí v 11.00 a ve 13.00 hodin vynikající ženský pěvecký sbor z Velkých Karlovic. Ve 14.00 hodin se tam představí dětský soubor Ostravička z Frýdku - Místku, založený před dvaceti lety, který předvede stylizované dětské hry z Lašska a Moravsko-slovenského pomezí.
18. květen 2002 na Valašské dědině může být skutečným svátkem. Dnem setkání všech, kdo mají vztah k odkazu našich předků, setkáním přátel. A Rožnované by mezi nimi rozhodně neměli chybět.
Datum,časAkce
24.- 25. května Ozvěny Porty
  • Pátek 24. května 2002
19.00-20.00 hod. T.Kočko a orchestr
20.00-21.00 hod. Poutníci
21.00-22.00 hod. Wabi Daněk a Miloš Dvořáček
22.00-23.00 hod. Žalman a spol.
23.00-24.00 hod. Věra Martinová
24.00-01.00 hod. Semtex
  • Sobota 25. května 2002
14.00-14.40 hod. U Style
14.40-15.20 hod. Messalina
15.20-16.00 hod. Carrabina
16.00-16.40 hod. Bodlo + malá scéna Tempo di vlak
16.40-17.20 hod. Přístav + malá scéna Špidla
17.20-18.00 hod. Jewelci + malá scéna Jeroným Lešner
18.00-19.00 hod. pauza
19.00-20.00 hod. Schovanky
20.00-21.00 hod. Vojta Kiďák Tomáško
21.00-22.00 hod. Nová sekce
22.00-23.00 hod. Jindra Kejak
23.00-24.00 hod. Karel Zich
24.00-01.00 hod. Hradišťan
Večerní vstupné 130,- Kč, permanentka 200,- Kč.

Červen

Datum,čas            Akce
1.června od 10 do 16 hodin Slabikář devatera řemesel
Nad letošním, již čtvrtým ročníkem tohoto programu převzala záštitu Česká komise pro UNESCO.
Sešel se rok s rokem a my znovu otevřeme náš pomyslný "Slabikář devatera řemesel", abychom se naučili něco nového.
 
Na stránce s písmenem B zjistíme, jak barvit látky technikou batikování, chcete-li si nabatikovat tričko, vezměte jej s  sebou. Písmeno D nám ukáže, jakým způsobem se zhotovují dřevěná krmítka pro ptáky. Podíváme-li se pod písmeno H - hrnčířství, naučíme se pracovat s hrnčířskou hlínou a snad se nám podaří vytočit malou nádobku na hrnčířském kruhu.
 
S písmenem K nahlédneme pod pokličku košíkářství - vyzkoušíme si pletení košíků a tatarů. Otevřeme-li slabikář na stránce s  písmenem M, budeme malovat na dřevo a také zjistíme, jak těžké bývalo řemeslo mlynářské - pan mlynář nám ukáže mletí mouky na kamenném mlýnci.
 
Písmeno P nám odhalí tajemství předení na kolovratu - "Jen kolovrátku zpívej...." si můžeme zazpívat s  přadlenou, která nás naučí upříst nitku ne sice zlatou, ale vlněnou. Prastarou techniku tkaní najdeme pod písmenem T - ukázka tkaní na destičce a na malém stavu bude jistě zajímavá. A jako poslední V - vyšívání - je jednou z nejstarších textilních technik, všeobecně známá. Ukážeme si základní stehy a vyšijeme jednoduchý vzor na pytlík na bylinky.
S dobrou radou zručných řemeslníků a trochou píle se nám společné dílo jistě vydaří !!!
Celým programem nás bude provázet dětská cimbálová muzika Juráš a odpoledne
ve 14 hodin vystoupí dětský soubor Malá Ostravica a Malý Radhošť.
 
Součástí odpoledního programu ve 14 hodin je vyhodnocení výtvarné soutěže dětí s  názvem "Vánoce na dědině", kterou každoročně vyhlašuje Valašské muzeum pro účastníky vánočního programu.
Slabikář devatera řemesel je zároveň malým dárkem dětem k jejich svátku - Mezinárodnímu dni dětí.
Všem hodně zdaru přejí režisérky pořadu

Kontakt: Helena Cviklová, tel.č. 0651 654546
Bc. Renata Barabášová, tel.č. 0651 757119
predeni.jpg (43602 bytes)
Datum,časAkce
7. - 9.června Rožnovská Valaška
  • Pátek 7. června 2002
10.00 Komorní amfiteátr
Rožnovským dětem
vystoupení folklorního souboru pro děti rožnovských škol
19.00 Amfiteátr na Petřekově stráni Zahájení 10. ročníku MAFF Rožnovská valaška 2002
program hosta festivalu - FS Lúčnica
21.30 Společenský dům V dobrém jsme se sešli...
vystoupení cimbálových muzik a skupin historického šermu
  • Sobota 8. června 2002
09.00 Náměstí TGM
Roztančené náměstí
živá pozvánka všech zúčastněných souborů
10.00 Náměstí TGM - VMP
Z města do městečka
defilé a představení účastníků festivalu
11.00 Dřevěné městečko - palouček S mečem a kordem
přehlídka skupin historického šermu
13.00 Komorní amfiteátr Valaška a její děti
Prameny - program dětských folklorních souborů
15.00 Komorní amfiteátr Ze studnice zvyků a obyčejů
Prameny - program vojenských folklorních souborů
15.00 Dřevěné městečko - palouček Z dob dávno minulých
přehlídka skupin historického šermu
19.00 Amfiteátr na Petřekově stráni Živio Valaška
program domácích a zahraničních souborů k 10. výročí festivalu
12.30 Amfiteátr na Petřekově stráni Setkání
mezinárodní program vojenských uměleckých souborů
00.30 Amfiteátr na Petřekově stráni S písničkou až do rána
volná zábava při muzikách
  • Neděle 9. června 2002
10.00 Dřevěné městečko - pód. U rybníčka Hraj muziko vesele
přehlídka cimbálových muzik
10.00 Dřevěné městečko - palouček Souboje u radnice
vystoupení skupin historického šermu
11.00 Komorní amfiteátr Skřivánčí trylky
soutěž dětských zpěváčků
12.00 Komorní amfiteátr Naši jubilanti
program jubilujících souborů
13.00 Komorní amfiteátr Na lidovou notu
hraje orchestr lidových nástrojů VUS Ondráš
13.30 Dřevěné městečko - palouček Exhibice
závěrečné vystoupení skupin historického šermu
14.30 Komorní amfiteátr A v dobrém se rozejdem
závěrečný galaprogram a slavnostní ukončení festivalu
Datum,časAkce
22.června Kouzelná nitka
Hlazení Od časů dávno minulých dodnes trvá potřeba zhotovování textilií, oděvních součástek a jejich zdobení. Doklady o řadě textilních technik pochází již z nejstarších civilizací světa a místo jejich původu nelze spolehlivě určit. Šíření určitých textilních technik mezi národy, společenskými vrstvami, jejich rozvíjení a vzájemné obohacování je dlouhodobý a komplikovaný proces.
Svou roli v něm hraje celková úroveň výroby, úroveň zpracování textilních materiálů, ekonomická situace, panující móda a mnohé faktory jiné, kde společenská potřeba určitých výrobků a schopnost jejich zhotovení není v řadě poslední.
V programu chceme našim návštěvníkům připomenout textilní techniky, které poznamenaly minulost našeho kraje. V současnosti jsou zapomínané, jen některé z nich nacházejí uplatnění v nových souvislostech.

Co můžete vidět:

Vázání rukavic
předení na kolovratu - je základem, vzniká příze pro další zpracování
tkaní na destičkách - z méně kvalitní příze vznikaly popruhy omezené délky pro užití v hospodářství
tkaní na stávku - stejná technika, popruh může být několikanásobně delší
tkaní na tkalcovském stavu - podle typu stavu vzniká plátno nebo tkanina se složitější stavbou
tkaní na formě - zužitkovává textilní zbytky na výrobu rukavic a čepic nejen pro dřevaře
pletení na rámu - proplétáním jen osnovních nití vzniká pružný pás se vzorem, užívá se v některých krojích, na Valašsku zejména na čepce
pletení na jehlicích - technika běžná i dnes. Pleteme "kopýtka" - ponožky se vzorovaným lemem do ženských krpců
háčkování - mělo dříve bohaté uplatnění v  ženském kroji (čepce, tacle a límce rukávců, punčochy) i v bytovém textilu (vložky do lůžkovin, přehozů a záclon)
síťování a vyšívání na síti - výrobky měly stejné uplatnění, ale jemnějším provedením působí honosněji
frivolitky - vázáním uzlíků na jedné niti navinuté na malém člunku vzniká nepružná krajka, užívaná na lemy kapesníčků a  ozdobných deček, zejména v městském prostředí
šňůrování - nášivka kroucených šňůr dotváří místní charakter rekonstruovaných součástek mužských krojů
vyšívání - zdobívalo především šátky, čepce, a rukávce žen. Mimořádně jemná bílá výšivka Rožnovska je v lidovém prostředí zcela výjimečná. Od přelomu století nacházela stále větší uplatnění na prádle a bytových doplňcích. Do obecného povědomí se podle místa největší produkce zapsala pod pojmem "zuberská výšivka".
Pletení na rámu Tkaní na desce Tkaní na stávku Předení na kolovrátku 
Program doplní volný prodej výrobků a materiálů pro ty z vás, kdo se rozhodnou některou textilní techniku si osvojit.
Všechno se bude odbývat v Dřevěném městečku. Pracovní úsilí žen už od 10 hodin dopoledne doprovodí hudecká muzika Jaromíra Štrunce. V 15 hodin pak na malém amfiteátru se svým programem vystoupí folklorní soubor Pilky ze Lhotky z Frýdku - Místku.

Pozorovat, jak se co dělá a poslechnout si pěknou muziku, to přece nemusí být marné!

Červenec

Datum,čas             
Akce
5. - 7.  července Rožnovské slavnosti
Letopočet s dvojkou na začátku a na konci je neklamným znamením toho, že Rožnovské slavnosti se zabydlely i v novém století a že folklor nedopadl jako kdysi brontosaurus. Naopak, folklorních festivalů u nás přibývá, je jich už pětačtyřicet. Kde jsou ty časy, kdy Rožnov se Strážnicí byly na Moravě jediné. Navíc, interval mezi se krátí. Od počátečních deseti let - 1925, 1935, 1947 - se zkrátil až na dva roky a  od roku 2000 se Rožnovské slavnosti konají už každoročně. Mezinárodní folklorní festival v Rožnově se řadí nejen mezi festivaly Folklorního sdružení ČR, ale i mezi akce dvou významných kulturních organizací při UNESCO se zkratkami IOV a  CIOFF.
Co Vám, naši věrní návštěvníci, z dvacítky pořadů doporučit? Zpěvy zemí slovanských v pátek na Pustevnách, týž den večer na Stráni Příběhy tancem vyzpívané v podání Ondráše, tradiční soutěž odzemkářů, medailón k padesátinám československého souboru Naděje z Paříže, gajdoše a  točivé tance v sobotní podvečer a po nich "karpatské chodníčky" a k tomu ještě nedělní dopoledne s dětmi a odpolední hlavní pořad.
Jen dobré počasí si přejme. O dobrou náladu se nebojíme.
Váš Jaroslav Štika
Záštitu nad festivalem převzala senátorka Parlamentu ČR Jaroslava Moserová
  • PROGRAM V PÁTEK - 5. ČERVENCE 2002
Valašské muzeum - Dřevěné městečko
10.00 Pódium u radnice Z Körmendu do Rožnova
vystoupení maďarského souboru BÉRI BALOG ÁDÁM a RADHOŠŤ
Pustevny
12.30 Pustevny
Zpěvy zemí slovanských
účinkují soubory OLD STARS HRADIŠŤAN, SLOWJANKI, CHEMLON a MOSTÁR
Valašské muzeum - Dřevěné městečko
12.30 Komorní amfiteátr U potoka roste kvítí I
zahraniční hosté dětského pořadu a hostitelský soubor MALÝ RADHOŠŤ
13.00 Pódium u rybníčka Vyhrává FROLM
14.00 Komorní amfiteátr Setkání pod Radhoštěm
se soubory BÉRI BALOG ÁDÁM a RADHOŠŤ
15.00 Panská sýpka Poznávejte s námi zmizelý svět
vernisáž výstavy ze sbírek muzea, výstava potrvá do 30.9.2002
16.00 Komorní amfiteátr Slovan všude bratry má
účinkují soubory OLD STARS HRADIŠŤAN, MOSTÁR, CHEMLON a SLOWJANKI
Valašské muzeum - Valašská dědina
21.00 Amfiteátr na Stráni Příběhy tancem vyzpívané
v podání VUS ONDRÁŠ
Po skončení pořadu hraje k poslechu cimbálová muzika OLD STARS HRADIŠŤAN
  • PROGRAM V SOBOTU - 6. ČERVENCE 2002
Rožnovské náměstí T.G.M.
09.30 Náměstí TGM Hosté ze světa se představují
Valašské muzeum - Dřevěné městečko
10.30 Pódium u radnice Hosté ze světa se představují
10.30 Komorní amfiteátr Kdo vyskočí, ten je chlap!
Memoriál Dušana Růžičky, základní kolo soutěže v odzemku a obuškovém
12.00 Komorní amfiteátr Vítejte v Rožnově
vystoupení zahraničních souborů SLOWJANKI a BÉRI BALOG ÁDÁM
13.30 Komorní amfiteátr Co srdce pojí, moře nerozdvojí
účinkují krajané z Kanady, Francie, Srbska, Ukrajiny a soubor SOLÁŇ
14.00 Pódium u rybníčka Hrají muziky souborů MOSTÁR, CHEMLON, SLOWJANKI a BÉRI BALOG ÁDÁM
14.00
15.00
Pódium u radnice Folklórní soubor RUSAVA
Folklórní soubor KLOBUČAN
15.00 Komorní amfiteátr Poďme, chlapci, poďme zbíjať!
Memoriál Dušana Růžičky, finále soutěže v odzemku a obuškovém
16.00 Pódium u radnice Folklórní soubor JASÉNKA s krajanským hostem
16.30 Komorní amfiteátr Půl století Naděje
medailon jubilujícího francouzského souboru,
spoluúčinkují soubory CHEMLON a MOSTÁR
17.00 Pódium u radnice Folklórní soubor VSACAN s krajanským hostem
18.00 Komorní amfiteátr Hudci a gajdoši, dobří řemeslníci
účinkují: Hudecká muzika CM DANAJ, Gajdošská muzika souboru SOLÁŇ, HORŇÁCKÁ MUZIKA MARTINA HRBÁČE, Gajdošská muzika VLASTÍKA BJAČKA, RAS´TO TRNOVEC a ZITA VINKLEROVÁ
19.00 Komorní amfiteátr Ej, zatoč sa, děvča, toč sa
točivé tance v podání valašských souborů RADHOŠŤ, VSACAN, JASÉNKA, RUSAVA a  KLOBUČAN
21.00 Komorní amfiteátr Po karpatském chodníčku
účinkuje OLD STARS HRADIŠŤAN, JASÉNKA, SLOWJANKI, MOSTÁR a CHEMLON
22.00 areál Dřevěného městečka Zahraj ně hudečku
lidová zábava
23.00 Janíkova stodola Hraje vám VOLN
rožnovská premiéra Valašského orchestru lidových nástrojů ze Vsetína


  • PROGRAM V NEDĚLI - 7. ČERVENCE 2002
Valašské muzeum - Dřevěné městečko
10.30 Komorní amfiteátr U potoka roste kvítí II
MALÝ RADHOŠŤ hostí soubory BARVÍNEK, VSACÁNEK a MALÝ VIZOVJÁNEK
12.00 Komorní amfiteátr Návraty do staré vlasti
účinkují krajané z Francie, Ukrajiny, Srbska a Kanady
13.30 Komorní amfiteátr V Ondřejníku svítá
medailon souboru písní a tanců VALAŠSKÝ VOJVODA
15.00 Komorní amfiteátr Finis opus coronat aneb Konec dobrý, všechno dobré
hlavní pořad Rožnovských slavností. Účinkují soubory RADHOŠŤ, SLOWJANKI, CHEMLON, MOSTÁR, BÉRI BALOG ÁDÁM

Po dobu festivalu probíhá v Janíkově stodole celostátní výstava "Krásné lilie z celého světa"

Na realizaci pořadů se podílejí:
Česká Televize, Tradice ČR, Radegast, DSA, ČSOB a Český Rozhlas
Datum,časAkce
13.července Pekařská sobota
pekarska_sobota-2.jpg (39300 bytes)
MÁ ZLATÁ MAMINKO, MÁM SE VDÁVAT,
NEUMÍM NA CHLEBA ZADĚLÁVAT.
V minulosti se v  chudobnějších rodinách pekl chleba jednou za týden, někde ani to ne. Z pečení se stal obřad a těžko se vdávala děvčica, která se tomu nenaučila. Zadělávání chlebového těsta byla práce těžká a často převzal kopist do svých rukou hospodář. Aby se boží dárek podařil, bylo třeba dílo sedmkrát přežehnat. Také sázení do pece předpokládalo značnou zkušenost, muselo se pospíchat, aby pec nevychladla.
pekarska_sobota-1.jpg (30870 bytes)
Chléb v domácnosti hlídali jako vzácné zboží a velmi často ho zamykali. Na stole měl místo pouze u velkých sedláků a mlynářů. Znakem pohostinství bylo nabízení chleba hostovi. Večer se ale nový chleba načínal pouze ve výjimečných příležitostech, to aby zbytečně nevysychal.
Stejně se ale tvrdilo, že lepší je chleba natvrdlý, protože ho tolik neubývá. A tak stařenka říkala synkovi, který nechtěl jíst plesnivý: "enem jez, to je zdravé, když sa ti od huby práší".
Věřilo se však, že chléb po živnostensky pečený je zdravější a lépe stravitelný. A tak si venkovský člověk koupil ve městě krajíc chleba nebo rohlík a  přinesl jej domů jako pochoutku nebo lék. Pečení v pekárnách sice postrádalo onu domácí obřadnost, ale pekaři se činili. Bylo známo mnoho druhů chleba - Pekařský, Kvašený, Nekvašený, Přesný, Námořnický, hrubší Čelední, Pěkný bílý chléb a jiné.
pekarska_sobota-3.jpg (41911 bytes) V jedné písničce se zpívá "Pekařina, to je dřina". A řemeslo pekařské opravdu nikdy nebylo lehké. V noci těžká práce u válu a pece a ráno místo odpočinku roznáška chleba a pečiva. Tím ale většinou práce pekařských dělníků nekončila. Během dne dělali podomky, uklízeli pekárnu, připravovali dříví, chystali vodu a mouku a obstarávali ještě další práce a pochůzky.
Často ještě odpoledne vycházeli na další pravidelnou roznášku pečiva do vzdálenějších míst. Při zkoumání pracovních podmínek učňů jednotlivých řemesel se zjistilo, že nejhůře jsou na tom učni pekařští. Ti museli kromě práce v pekárně, hlídání dětí a nejrůznějších domácích prací ještě roznášet těžké nůše s  pečivem. Lidé chtěli mít ráno čerstvý chléb a křupavé rohlíky a při své snídani vůbec nevzpomněli, že ti slabí, nevyspalí a podvyživení učni doslova padali únavou.
pekarska_sobota-4.jpg (38992 bytes) I když se pekařské řemeslo objevovalo v městech mnohem dříve, první statut pekařského cechu je známý až z  roku 1338. Nemohla se jím však pochlubit Praha, ale malé jihočeské městečko Netolice. Artykule cechu, které si netoličtí sami vypracovali, potvrdil 8. září 1338 opat kláštera ve Zlaté Koruně Theodorikus.
Pekařům bylo dovoleno prodávat chleba pouze tři dny v týdnu - pátek, neděli a pondělí. V pátek měli cechmistři rozřezávat v krámech chleba, zda je bílý a dobrý. Když tomu tak nebylo, pekař upadl "ve vinu sedmdesáti peněz ". Další články se týkaly připouštění k řemeslu, výhod měst-ských synků, hospody a života cechu. Cizí pekař, který žádal o přijetí do bratrstva, musel podle regulí zaplatit "konšelům, rychtáři, kostelu a  všem pekařům džber piva na paměť pevnější".
pekarska_sobota-5.jpg (46254 bytes) A v tomto duchu bude probíhat 13. července 2002 - 9. Pekařská sobota ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Verdikt o kvalitě chleba a rohlíků vynesou nejen cechmistři z odborné poroty, ale také zákazníci - návštěvníci muzea. V prvé řadě musí být zachována vážnost a nestrannost rozhodování odborné poroty. Kromě tvrdé práce však patří k životu také zábava.
O tu se postarají nejen účinkující, ale i samotní pekaři. Že jim humor není cizí, dokáží při další soutěži Chléb a hry. Předvedou své pekařské umění ve zcela netradičních disciplínách. K tomu jim pěkně zahraje muzika. Odpoledne pak proběhne vyhlášení výsledků všech soutěží se zábavným programem. A že pekařské řemeslo jen tak nevymizí, dokáží žáci oboru pekař ze SOŠ a SOU Kroměříž. Již v minulém roce předvedli, že se umí postavit i ke staré peci a upéci chléb způsobem známým po staletí.
Celý program je velmi náročný na přípravu a organizaci. Ve spolupráci se společností ENZYMA Brno se však jistě podaří opět vytvořit kvalitní a přitažlivý program.
PROGRAM - sobota 13.července 2002
08.00 - Budíček ZUBROVKY
- představení pekařských firem ve stáncích
10.00 - slavnostní zahájení
- příchod průvodu soutěžících a účinkujících
- uvedení cechmistrů do funkce
- představení odborné poroty a hostů
10.30 Areál Dřevěného městečka
- hodnocení odborné poroty
- CHLÉB A HRY, pekařský trojboj
- odborný seminář a výstava výrobků firmy ENZYMA - STAMAG Brno
12.30 Komorní amfiteátr
- hraje a zpívá VĚROVANKA
14.00 Komorní amfiteátr
- hlavní program s vyhlášení výsledků soutěže uvádí ZUZANA VAŠKOVÁ
- dechová hudba VĚROVANKA
- dětský soubor SLAVIČÁNEK ze Slavičína
- slovem a písní potěší zpěvák MILAN DROBNÝ
Hudba vyhrává pekařům a  návštěvníkům po celý den.
Povídání o chlebě (historie a zajímavosti) a informace o jednotlivých účastnících a firmách.

VALAŠSKÁ DĚDINA - chalupa z Nového Hrozenkova č. 10
- PEČENÍ CHLEBA, žáci oboru pekař ze SOŠ a SOU Kroměříž.
Datum,časAkce
20. července 2002 HEJŮV NOŽÍK

Sté výročí narození Josefa Heji

Na počátku března si připomněli všichni ti, jimž dal Josef Heja prostřednictvím svých neopakovatelných postaviček, divotvorných stromů a zvířátek tolik radosti, jeho sté narozeniny (12.3.1902 - 5.9.1985).
Každý, kdo měl příležitost se s ním alespoň jedenkrát setkat, vzpomíná na osobitý humor, vzácnou duši, trošinku ješitnosti (ale až v  posledních letech života), pramenící nikoliv z povahy, ale z chvály, která se na jeho práce snášela ze všech stran.
Při čtení velmi skromného životopisu z pera Ing. Jana Rudolfa Bečáka nebo univ. prof. dr Richarda Jeřábka se dozvídáme o celoživotní lásce k přírodě, s níž jakoby splynul, o umění vidět i v nepatrném tvaru kořene, kmínku nebo větvičky kočku, psíka, ptáčka. Při bližším pohledu i  nezasvěcený v klukovi s pokroucenou holí v ruce snadno najde dva výhony jedné větvičky, v houpačce původně rozsošku, rychle upravenou nožíkem do potřebného tvaru.
Až figurky ze špalíku - Panna Maria, hudebníci, Tři králové, svatý Josef připomínají volnou tvorbu jeho současníků a následovníků. A polychromie? Nenápadná barevnost, jakou může vytvořit jenom vodová barva na dřevě, postupně vyprchávající zelené a červené, přecházející do stále světlejších a světlejších odstínů.
A náměty? Postavy zvířátek a ptáků vycházejí z okolního lesa, sousedé, tetky a děti z návsi či chalupy, lyžař sjel poprvé svah a má co dělat, aby se na lyžích udržel, chlapík s činelami usilovně drží rytmus, udávaný vedle stojícím basistou.
V několika sbírkách muzeích České republiky i soukromých osob jsou práce Josefa Heji uloženy. Jejich vystavování se vždy, zcela bezkonkurenčně, stává svátkem nejen pro ty, kteří připravují a instalují, ale zejména pro diváky. Vždyť ať se podíváme zblízka či s odstupem, vracíme se a  znovu se necháváme pohladit po duši, hned necháme rozběhnout vzpomínky: zase se ocitáme na pastvině s keři janovce, sluníčkem nad západním obzorem a zvonkem, který neposlušné ovečce dal pasák, aby se neztratila, na venkovské tancovačce, mezi dětmi. Idyla? Snad, ale každému jednomu prospěšná, inspirující.
Proto se drobné postavy z rukou Josefa Heji staly vyhledávaným artiklem. Proto mnoho těch, kteří měli to štěstí a získali je ještě za autorova života, je předává svým nejbližším jako pozdrav čisté duše. A pozdrav čisté duše je jeden z mnoha důvodů, proč si dílo Josefa Heji připomínáme dnes. Vždyť další kulaté výročí bude až za 100 let.
Vyobrazení: Josef Heja
1. Ponocný - polychromovaná plastika ze sedmdesátých let 20.století
2. Houpačka - polychromovaná kompozice, přelom šedesátých a sedmdesátých let 20.století
3. Betlém - polychromované dřevo z konce sedmdesátých let 20.století
4. P. Maria s  Ježíškem - plastika z betléma
5. Sv. Josef - plastika z betléma

VI. Hejův nožík - tvůrčí setkání neprofesionálních řezbářů

připravujeme již tradičně na
sobotu 20.července 2002 od 10 do 17 hodin
v areálu Dřevěné městečko

Řezbáři si připomenou 100. výročí narození Josefa Heji, jehož tvorba inspirovala založení těchto letních tvůrčích setkání ve Valašském muzeu v přírodě.
Letošní program bude jakousi bilancí, i když pátý ročník, provokující hodnocení dosavadních zkušeností, se konal již v minulém roce. Ale některé skutečnosti platí stále:
Zájem autorů o účast a podíl na společném díle - řezbářském betlémě neklesá a k radosti organizátorů se hlásí noví autoři, zejména ze vzdálenějších míst. Ty však musíme s díky odmítnout neboť původní záměr - umožnit setkávání autorů pocházejících z Beskyd a Pobeskydí trvá a zatím ho nechceme měnit.
Důležitým impulsem pro zdar tvůrčích setkávání je téma. Vytvoření společného betléma takovým tématem, po prověrce časem, bezpochyby je. Domnívám se, že setkání nabylo nového rozměru právě v okamžiku, kdy se jeho účastníci rozhodli pro tvorbu společného díla. Chuť tvořit a zároveň podřídit svou prezentaci obsahu a formě jedinečného celku, je pro organizátory malým zázrakem. Tradiční tříkrálové setkání autorů u betléma přináší tolik podnětů a doporučení, že je nestačíme ani realizovat. V letošním roce se dostane betlému nové podložky a pozadí, aby umístění všech postav bylo co nejlepší a  celé dílo se mohlo bez problémů přestěhovat do jiných prostor.
A co bude výjimečné na letošním ročníku?
Bezpochyby počet účastníků - věříme, že pozvání přijmou všichni, kteří se předcházejících setkání zúčastnili. Také zveme nové osobnosti, tentokrát ponejvíce z Hejova rodného Valašska a Polska. Celkem by se setkání mělo zúčastnit na 30 autorů z Valašska, Těšínska, Slovenska a Polska.
Abychom umožnili prezentaci práce se dřevem také z pohledu potřeb současného člověka, který vyhledává drobné předměty, nesoucí stopy individuálního přístupu k materiálu i formě, ať už jako dárky nebo doplňky interiéru, zveme zajímavé tvůrce dřevěné bižuterie, soustružených misek, holubiček, hraček a  vařeček. Řezbářům nabídne svá dláta pan Jaroslav Vaculík.
Čestnými hosty budou příslušníci Hejovy rodiny, zástupci obce Halenkov, kde řezbář po většinu svého života žil a také představitelé Šenovské dopravní společnosti, která již třetím rokem setkání finančně podporuje.
Snad také počasí. Po loňském opravdu nevlídném dni, kdy k  údivu více jak 1200 hostů neutekl žádný z řezbářů před nepřízní počasí , doufejme ve větší pochopení ze strany svatého Petra.
Těšíme se na společné krásné chvíle, prožité nejen mezi dobrými a talentem nadanými autory, ale v prostředí, které bude zajišťovat Vaši dobrou náladu po celý den.
O dobrou náladu se bude starat po celý den Hudecká muzika souboru Radhošť, v 10, 12 a 13 hodin se koná v předsálí Janíkovy stodoly představení Rodinného loutkového divadla paní Kubicové z Ostravy, v 15 hodin vystoupí na Komorním amfiteátru folklorní soubor Jackové z Jablunkova. Vstupenky budou jako každý rok slosovány. Cenami jsou drobné dárky vytvořené účastníky tvůrčího setkání.

Kontakt: Mgr. Jiřina Veselská, režie 0651 / 757 113, mob.0603 / 863 861
Mgr. Lenka Kučerová, 0651 / 757 114

Foto: 2-3 fotografie z loňského a nebo předloňského ročníku Hejova nožíku
Datum,časAkce
26.- 27.července 2002 ROMSKÁ PÍSEŇ 2002
PROGRAM:
Pátek 26.7. v 15.00 - PROBLÉM Vsetín, KALEBALA Rožnov p.R. , DĚTI SLUNCE Jihlava, LAČE ROMA Prostějov, ROMANI ČERCHEŇ Vysoké Mýto
Moderátor: Marcela Tuliová
Sobota 27.7. ve 13.30 - ROMATHAN Košice, ROMVALMEZ Val. Meziříčí, TERNIPEN B. Bystrica, PERUM Praha, BALOOG Marek, GONDOLÁN Antonín, ČILÁGOS Náchod
Moderátoři: Zuzana Vašková, Ladislav Goral

UKÁZKY ROMSKÉ KULTURY A ROMSKÝCH ŘEMESEL
ZA FINANČNÍ PODPORY MINISTERSTVA KULTURY ČR

 

Datum,časAkce
28.července 2002 ANENSKÁ POUŤ

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm spolu
s Římskokatolickým farním úřadem v Rožnově pod Radhoštěm
Vás zvou na

Průčelí kostelíka sv. Anny s poutníky ANENSKOU POUŤ
Tradiční lidovou poutní slavnost se stánky a pouťovými atrakcemi v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě, která se koná
v neděli 28. července 2002.
PROGRAM
08.00 hod. Otevření areálu Dřevěného městečka pro návštěvníky s nabídkou pouťového zboží a  atrakcemi
od 09.00 hod.
po celé dopol.
- hraje k  poslechu cimbálová muzika souboru Beskyd.
- bude na velkém palouku k vidění produkce kočovné společnosti pana Vlčka
s kejklířským a akrobatickým vystoupením.
- rozveselí každého dětského diváka Pohádka o třech zlobivých princích
v podání Kubicova loutkového divadla.
09.30 hod. Mše svatá k poctě svaté Anny v římskokatolickém farním kostele Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm.
10.45 hod. Řazení krojovaného procesí se sochou sv. Anny a za zpěvu poutních písní průchod centrem města do Dřevěného městečka, kde bude zakončeno svatoanenskou litanií a zpívanou modlitbou Anděl Páně.
13.00 hod. Koncert chrámového sboru ze Zašové v kostelíku sv. Anny
Na pódiu u radnice bude hrát k tanci i poslechu dechová hudba Rožnovanka.
Prodej Kočky v měchu
15.00 hod. Vystoupení folklórních souborů Beskyd ze Zubří
a polské Holajnice na komorním amfiteátru.
"V Nazaretě žil zámožný, bohabojný muž jménem Jáchym. Když jedenkráte chtěl obětovati, nepřipustil toho jistý Ruben řka: Není ti dovoleno obětovati, ježto jsi sobě v Israeli žádného semene nevzbudil. Nad tím zarmoutil se Jáchym a odebral se na poušť. Dozvěděvši se Anna o příčině žalu manžela svého vroucně k Bohu se modlila, aby pohanění neplodnosti od ní odňal.I ukázal se jí anděl, kterýž jí oznámil, že se stane matkou, a že jméno její po vší zemi bude požehnáno. Tak se i  stalo. Anna porodila dívku, jíž dáno jméno Maria."

Tolik ve stručnosti příběh, jímž na křesťanskou scénu vstupuje zejména dle slov apokryfního Protoevangelia Jakubova postava svaté Anny. Žena, jejíž osudy biblický kánon nezahrnul, se přesto stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, Innsbruck, Neapol. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.
První zprávu o anenském kultu představuje dopis papeže Urbana VI. z roku 1378, kdy povoluje Anglii uctívání sv. Anny jako světice. Anenská tradice dosáhla vrcholu v 15. a 16. století, když papež Sixtus IV. přijal Annu roku 1481 do římského kalendáře a jeden z jeho pozdějších nástupců Řehoř XIII. ustavil její slavnost v roce 1584 na 26. července. O šíření úcty ke sv. Anně se zasloužili zejména církevní řeholníci - kapucíni, karmelitáni, benediktini a  augustiniánští kanovníci.
Ve východních křesťanských tradicích byzantského ritu lze uctívání sv. Anny prokázat už v 6. století, kdy dal císař Justinián na její počest vystavět chrám.
Křesťanská ikonografie zpodobňuje Annu jako důstojnou matronu v dlouhém přepásaném šatu, s hlavou zahalenou závojem. Někdy drží v ruce knihu, poukazující na starozákonní zaslíbení Mesiáše, občas lilii jako odkaz na své neposkvrněné dítě. Nejčastější vypodobnění jsou ale spolu s Pannou Marií. V umění vznikl zvláštní ikonografický typ "sv. Anna samatřetí" s Pannou Marií a Ježíškem, kdy Anna drží zmíněné figury v drobném měřítku na ruce či chová dospělou Pannu Marii s Ježíškem na klíně. Zastoupeny jsou i výjevy seskupení v přirozené velikosti. Známá jsou vyobrazení Narození Panny Marie či scény, kdy sv. Anna vyučuje dívku Marii. Annu lze vidět společně i s manželem Jáchymem nebo společně se "svatým příbuzenstvem" - Ježíškem, Josefem a  Marií, Jáchymem. Nejznámější znázornění sv. Anny pocházejí od Caravaggia ve Villa Borghese v Římě, od Leonarda da Vinci v pařížském Louvru a od Masaccia ve florentské Akademii.
Annin kult se šířil v návaznosti s objevováním jejich ostatků. Četná evropská města se označují za jejich vlastníky. K vídeňským relikviím patří Annina paže, v Dürenu mají její hlavu. Slavnými svatoanenskými poutěmi se honosil dolnorakouský Annaberg, Sulzbach a Unterkreuzberg v Bavorsku či francouzské Nantes, Apt a Anne d'Aury.

Barvotisk sv.Anna Svatá Anna a Valašsko
Svatá Anna se stala populární světicí i pro řadu Valachů; je dokonce považována za valašskou patronku. Jméno Anna bylo po řadu staletí jedním z  nejrozšířenějších místních křestních jmen. Velmi rychle se stalo zvykem tak pojmenovávat v rodině prvorozené dcery.
Ve 30. letech 20. století dokonce namaloval akademický malíř František Hlavica obraz Svatá Anna učitelka, kdy sv. Annu i Panu Marii oblékl do valašských krojů. Za předlohu pro zobrazení svaté Anny údajně posloužila podoba umělcovy matky.
Foto obrazu F. Hlavici: Svatá Anna Počátky tradice oslav svátku sv. Anny sahají hluboko do minulosti, neboť již ve starém farním dřevěném kostele, který byl nahrazen v době baroka kamennou stavbou, stával oltář k poctě svaté Anny. Navíc se na sv. Annu pořádal i výroční trh (jarmark), což už samo o sobě představovalo významnou událost, vnášející zpestření do všedního života obyvatel celého města i okolí.
Když se pak v 19. století rozhodl zdejší Spolek pro okrasu Rožnova a zábavy společenské uspořádat při této příležitosti jako svou první aktivitu Mezinárodní slavnost k poctě všech Annen, byla tradice na světě.
Z poznámek místního učitele a sběratele Františka Bayera a plakátového programu ze slavnosti z roku 1876 zjistíme, že slavnost sloužila zejména k obveselení hostů rožnovských lázní.
"Na prostorném trávníku v Hájnici" se konaly Olympické hry humoristické, První výlet malého vzduchoplavce, Taneční zábava, večer na závěr Velkolepý ohňostroj. Školní mládež z Rožnova se v rámci "olympických her" zhostila tak kuriózních disciplín, k jakým náležela Honba na jitrnice, Běh v měchách, Stínání, Lezení o závod na hladký rozličnými dárky ověnčený strom.
Bayer s nadšením líčí velkolepý úspěch celé akce, takže by nás nemělo překvapit, že "spolek hodlá podobné venkovské slavnosti každoročně zřizovati". V kontextu dobových měšťanských zábav se napodobování a  parodování lidových výročních zvyklostí - lezení na máj a snášení láhve s  vínem či pálenkou, stínání berana... - stávalo vcelku módní a častou záležitostí.
Interiér farního kostela v Rožnově p.R. Svatoanenské poutě ve Valašském muzeu
Počátky putování ke kostelíku sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm lze hledat už v létě roku 1939, kdy zde P. kanovník Seget vysvětil základní kámen a na místě samém sloužil polní mši svatou. Už v té době se připomíná množství lidí, které vysvěcení základů stavby navštívilo.
Po umístění oltářního obrazu "sv. Anny učitelky" se až do konce 50. let konaly k poctě sv. Anny každoročně děkovné poutě. Účast farníků byla obrovská, a tak se nelze divit, že každá osada vypravila své procesí. Přicházívali Horno- i  Dolnopasečané, obyvatelé Hážovic, Tylovic i samotní Rožnované.
Svatoanenské procesí na Rožnovském náměstí Rožnovští se scházeli brzy ráno před farním kostelem Všech svatých, kde se řadilo procesí. Kráčel v něm i  rožnovský farář spolu s ministranty nesoucími slavnostní korouhve.
Co se týká tradic, ani farníci nezůstali pozadu. A tak bylo možné v průvodu spatřit celou přehlídku starých pečlivě uchovávaných i nově ušitých krojů z  Rožnova a nejbližšího okolí.
V lázeňském parku se jednotlivá procesí spojila v jeden mohutný proud. Vedle velkolepě vypraveného procesí z Rožnova tak bylo možno spatřit i skromnější skupiny ze vzdálenějších lokalit, kde korouhve vystřídaly jednoduché obrazy svatých a kněze nahradil předzpěvák.
Procesí - krojovaní muži Před muzejním kostelíkem, kam procesí za zpěvu poutních písní a recitace modliteb směřovalo, bylo již vše nachystáno ke mši.
Nechyběly ani stánky s poutními upomínkami, občerstvením a příslušnými sladkostmi. Do tance a k poslechu vyhrávala vždy nějaká kapela.
Poslední příležitost účastnit se bohoslužeb v kostelíku sv. Anny nastala v roce 1958, kdy kostelík sloužil jako farní po dobu oprav kostela Všech svatých. Později zde byly, až na výjimku z konce 60. let, jakékoliv církevní aktivity zakázány.
Procesí - krojované ženy V druhé polovině 90. let byla tradice svatoanenských procesí obnovena, a tak v roce 2002 již počtvrté budou vycházet Rožnované i přespolní ve valašských krojích i běžném oděvu od farního kostela. Procesí projde za zvuků tradičních poutních mariánských písní centrem města a bude zakončeno před polednem u kostelíka sv. Anny v Dřevěném městečku malou pobožností.
A stejně jako v  minulosti tak i dnes poskytne svatoanenské procesí dávno zašlý obraz barokních poutí s pestrou směsicí valašských krojů, vlajícími korouhvemi, těžkou vůní hořícího kadidla i drobnou krásu dřevěné plastiky sv. Anny učitelky, kterou ponesou rožnovské dívky na ozdobených nosítkách.

Srpen

Datum,časAkce
2.- 4. srpna 2002
JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
Program MFSF Jánošíkov dukát 2002
2. 8. 2002 - piatok
19,00 hod. Zahájenie IV. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2002
19,10 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Privítací program "Vítajte u nás"
program FS Soláň, DFS Malá Lipta a FS Šmykňa v ucelenom programe.
21,00 hod. 1. valašský pivovar - areál parku pred múzeom v prírode
Pri hudákoch
stretnutie mladých folkloristov pri ľudových hudbách všetkých súborov
21,00 hod. Salónik 1. valašského pivovaru
Návraty
spoločné stretnutie organizátorov s vedúcimi súborov a hosťami festivalu.
Účinkuje: ĽH Kalíšek - FS Púčik
3. 8. 2002 - sobota
10,00 hod. námestie T.G. Masaryka Rožnov pod Radhoštěm
Roztančené námestie
- živá pozvánka zúčastnených folklórnych súborov pre občanov mesta Rožnov pod Radhoštěm.
Účasť: SFZ Limbora FS Púčik, FS Poľana, , FS Šmykňa, SFS Šarvanci, FS Jánošíček, DFS Púčik, , DFS Jánošíček, DFS Maguráčik, DFS Šmyknička, DFS Limborka, DFS SKUS Fraňo Strapač - Chorvatsko, FS Komloš - Maďarsko, FS Zelený Javor - Poľsko, Citarový súbor Boleráz - Maďarsko, FS Považan - Považ. Bystrica, FS Gorole, FS Skejušan, TS Lyceum Řekyň, DFS Kalebala, DFS Mala Lipta.
10,10 hod. Radnica mesta na námestí T.G.M.
Prijatie organizátorov a vedúcich FS na radnici mesta.
10,45 hod. Rieka radosti
sprievod zúčastnených folklórnych súborov.
z námestia T. G. Masaryka do areálu dreveného mestečka.
11,30 hod. Tanečný sál 1. Valašského pivovaru
Škola tanca
Podpoľanie - mala škola tancov z Podpoľania.
13,00 hod. Janiková stodola v areálu Dreveného mestečka
Fujarôčka moja - pastierske hudobné nástroje
mala škola hry na pastierske hudobné nástroje
14,00 hod. Janiková stodola v areálu Dreveného mestečka
Na zelenej lúke
program detských súborov
Účinkujú: DFS Púčik, DFS Limborka, DFS Jánošíček,
DFS Maguráčik, DFS Malá Lipta,
DFS Šmyknička, DFS SKUS Fraňo Strapač
16,00 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Žijeme v jednej zemi
program súborov národnostných menšín žijúcich v ČR
Účinkujú:FS Skejušan, FS Gorole, TS Lycea Řekyň, DFS Kalebala
18,00 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Od Tatier k Dunaju
program folklórnych súborov pôsobiacich v Českej republike
Účinkujú: FS Púčik, SFZ Limbora, FS Poľana, FS Šmykňa,
SFS Šarvanci, FS Jánošíček
19,30 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Hostia naší milí
program zahraničných folklórnych súborov
Účinkujú:
FS Zelený Javor-Poľsko, DFS Maguráčik - Slovensko,
DFS SKUS Fraňo Strapač - Chorvátsko,
FS Komloš-Maďarsko, Citarový súbor Boleráz - Maďarsko,
FS Považan - Slovensko.
21,00 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
2. majstrovstva Valašského kralovstvja v mútení masla
Súťaží 5 dvojčlených družstiev z Poľska, Maďarska, Chorvátska, Slovenska a  Česka
21,00 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Od buka do buka - veselo i vážne o Jánošíkovi
Stretnutie Jánošíkovcov zo Slovenska a z Česka
Súťažné stretnutie 5 chlapov s premením Jánošík zo Slovenska
a 5 chlapov s premením Jánošík z Česka.
23,00 hod. areál Dreveného mestečka
Skoro o polnoci pri muzike...
zábava pri ľudových hudbách v areálu dreveného mestečka
Účasť: ĽH všetkých zúčastnených súborov a všetci účastníci festivalu
4. 8. 2002 - nedeľa
10,00 hod. Pódium pred radnicou v areálu Dreveného mestečka
Hrajte mi husličky
program ľudových hudieb
Účinkujú: ĽH všetkých zúčastnených súborov
12,30 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Živio - naši jubilanti
program jubilujúcich súborov
15,00 hod. Komorný amfiteáter v Drevenom mestečku
Z rodného kraja
galaprogram všetkých zúčastnených folklórnych súborov
Účinkujú:
SFZ Limbora FS Púčik, FS Poľana, FS Šmykňa, SFS Šarvanci, FS Jánošíček, DFS Púčik, , DFS Maguráčik, DFS Šmyknička, DFS Limborka, DFS SKUS Fraňo Strapač - Chorvatsko, FS Komloš - Maďarsko, FS Zelený Javor - Poľsko, Citarový súbor Boleráz - Maďarsko, FS Považan - Považ.Bystrica, FS Skejušan
10.-11.8. 2002
STARODÁVNÝ JARMARK
Na sobotu 10. srpna 2002 připravili pracovníci muzea tradiční Starodávný jarmark, v neděli se pak můžete těšit na Jarmareční ostatky.
Po oba dny bude v Dřevěném městečku od 8.00 hodin k mání pestrý výběr jarmarečního zboží lidových výrobců - proutěné koše, zeláky a sádláky, denka, vařečky, díže,
ve stáncích a valašských hospodách všelicos k snědku i k pití, pro malé cukrlata a jiné dobroty.
V tyto dny uvidíte a uslyšíte:
Historickou skupinu Camerata, minicirkus manželů Navrátilových, kouzelníka Magic Kellnera, hudeckou muziku Radhošť, Kubalovu muziku, Combo strýca Ahmeda, herce Jiřího Pechu, fakíry a kejklíře.
Pro děti a hravé dospělé jsou připraveny atrakce: skákací hrad, historický kolotoč, jízda na ponících, běh na chůdách, šipky, astrologická poradna a  horoskopy, fotoateliér, věštkyně a masérka Irena Lochmanová, kafírna s pražírnou kávy, bylinkářská poradna pana Wojnara.
17. srpna 2002
DEN HRNČÍŘŮ a DRÁTENÍKŮ
Výroba keramiky Den hrnčířů a dráteníků
aneb
Když se ucho utrhne ...
Dráteník Dráteník
Když se ucho utrhne, bývá už většinou pozdě na rady. Dříve proto moudré hospodyňky nechávaly některé ze svých hrnců a kastrolů odrátovat dokud byly nové a od hrnčíře čerstvě přinesené. Opletením se nádobí zpevnilo a ochránilo před potlučením. Takže hrnčíř a dráteník k sobě neměli zas tak daleko a také my Vám obě řemesla přiblížíme v rámci jednoho pořadu.

V Dřevěném městečku se v sobotu 17. srpna 2002 představí více než čtyři desítky řemeslníků z Čech , Moravy a  Slovenska, mezi jejichž zbožím si jistě vyberete něco dle svého vkusu. Mnohé z hrnčířů i dráteníků ale zastihnete v plné práci a budete se tak moci podívat, co vše je třeba udělat, než se k Vám hotový výrobek dostane. V areálu se roztočí hned několik hrnčířských kruhů a vytočená keramika se bude také zdobit. Dekory se budou např. malovat, škrábat a hladit, někteří hrnčíři se chopí "kukačky" - starého zdobného nástroje určeného k malování, jiní budou modelovat. Dráteníci předvedou oplétání keramických nádob, výrobu drátěných misek, košíků, věšáků, svícnů či šperků a do městečka připutuje i podomní dráteník s krosnou na zádech a zbožím kolem pasu.

Zatoužíte-li vyzkoušet a přiučit se některému z řemesel, nebo pokud se Vám budou zdát zhlédnuté techniky příliš snadné, nabídneme Vám možnost navštívit připravené učednické dílny - hrnčířskou i drátenickou. Budete moci zasednout za starý hrnčířský kopací kruh i sešlápnout pedál kruhu elektrického, děti se mohou těšit na modelování z hlíny. Pokud zvolíte dílnu drátenickou, čeká Vás práce poněkud "čistší", nikoli však snadnější. Opletení hrníčku si žádá trpělivost stejně tak jako vytvoření rybky či jiného zvířátka z drátu a oblázku.

Nejen znaveným učedníkům, ale i všem ostatním zahraje - a pobyt u nás doufejme náležitě "osladí" hudební skupina Marcipán, děti pobaví pimprlové divadlo. Novinkou bude tentokrát drátenický cechmistr, který na požádání opraví Vámi přinesenou věc - např. Váš oblíbený hrneček či sádlák po babičce.

Nezbývá než těšit se na Vaši návštěvu a popřát příjemně strávený letní den!

Den hrnčířů v roce 2001 Den hrnčířů v roce 2001
V rámci Dne hrčnířů vystoupí skupina MARCIPÁN - 17. srpna 2002
marcipan.jpg (44170 bytes) Marcipán - kolik cukru, tolik mandlí . . .
Marcipán nemusí vždy být jen pochoutkou pro milovníky sladkostí. Tak např. hudební skupina Marcipán a její stejnojmenné album mohou potěšit i zaryté odpůrce cukru ve všech podobách.
Hudební skupinu MARCIPÁN, která byla založena v roce 1997, uvítáme ve Valašském muzeu v Rožnově poprvé.
Její členové jsou profesionální hudebníci, věnující se různým žánrům (rock, folk, jazz, barokní hudba, gregoriánský chorál) v různých kapelách (Šum svistu, Manon 15, Rozhlasový orchestr). V současném repertoáru má Marcipán především lidové písně, při jejichž výběru vycházel převážně ze sbírek Moravské národní písně Františka Sušila a Slováckých piesniček Jana Poláčka, ale již při prvním poslechu je patrné, že se jedná o nové kompozice.
Iniciátor vzniku souboru - zpěvák a houslista Jiří Hodina - je absolventem Pražské a  následně Pařížské konzervatoře, kde vystudoval obor dirigování gregoriánského chorálu, dále členem souboru Schola Gregoriana Pragensis a zakladatelem ženského vokálního souboru Schola Benedicta. Dalšími členy Marcipánu jsou Martina Přibylová (klavír, cembalo), Ondřej Škoch (kytara) a Tadeáš Mesany (kontrabas).
Základním repertoárovým pilířem Marcipánu jsou písně fašankové. Toto téma soubor rozšířil písněmi milostnými, žertovnými a  vojenskými a vznikl tak čtyřdílný cyklus zachycený na debutovém CD "Marcipán - Kolik cukru, tolik mandlí". V Rožnově se písněmi z tohoto nového alba skupina představí 17. srpna 2002 v rámci Dne hrnčířů a  dráteníků v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě.
24.srpna
Ve znamení ryb
... myslel jsem na to, co bylo v mém životě nejkrásnější.
Nemyslel jsem na lásku, ani na to, jak jsem se toulal po světě.
Chodil jsem ale znovu k potokům, řekám, rybníkům a přehradám na ryby.
Uvědomil jsem si, že právě to bylo to nejkrásnější, co jsem na světě prožil.
Ze vzpomínek Oty Pavla
Rybářství patří právem k  nejstarším zdrojům lidské obživy. V současnosti je rybolov udicí
sportem, zábavou i druhem odpočinku. Tradiční rybářské výlety, které se konaly v  různých
částech Valašska, přiblíží Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p.R. svým návštěvníkům dne 24.8.2002 již po páté v  programu "VE ZNAMENÍ RYB".

Areál Mlýnské doliny bude od 9.00 do 16.00 hodin oživen atraktivními ukázkami živých
sladkovodních ryb - původních druhů na Valašsku - spojenými i s jejich prodejem, ukázkou používaného rybářského nářadí,včetně ukázek tradičních řemesel spojených s rybářstvím - výroba sítí, pletení vrší, vázání umělých mušek aj. Na své si přijdou i gurmáni, pro které je připraven bohatý sortiment tradičních rybářských specialit.

Rybáři i nerybáři si mohou zachytat a zkusit své štěstí v muzejním hamerském rybníku. A kdo
neví jak na to, může se přiučit u členů ČRS MO Rožnov p.R. - mistrů světa v  muškaření, kteří předvedou své umění.

Nedílnou součástí programu je i ukázka "pasování na rybáře". Děti i  dospělé pobaví Vodnické pohádky v podání DIVADLA KRUH a pravý vodník - pozor na dušičky! Celou atmosféru
umocní VODNICE - hudební skupina.

Program proběhne ve spolupráci s firmou ASKA - pstruhařství Rožnov p.R., s firmou DENAS- rybářství Studénka, s MO ČRS Rožnov p.R.

Režie: Mgr. Zdeněk CVIKL, tel.: 0651 757119, 757163, 757111, fax. 0651 654712

Září

Datum,časAkce
14.září 2002 UŽ NÁŠ STAŘÍČEK
Už náš staříček
tentokrát
o chlebu a koláčích z nové mouky
dožínkové zvyky z Valašské Bystřice
V zahradu uzavřenou světu
šum klasu zavívá a voní živným chlebem.
Pokojná píseň žní jde po polích
a pod ohnivým sluncem
blažený pot si stírá člověk.
Karel Toman - Srpen
Není to tak dávno, co sobota bývala dnem pracovním. Pro robky na dědinách tím tuplem, protože přes den se lopotily na poli a v podvečer je čekalo pečení a uklízení na sváteční neděli. Plno práce bývalo i na podzim. Nastaly oračky a kopačky, česalo se ovoce, krouhalo a  tlačilo zelí, někde už připravili len k zimním přástkám. Tak tomu bude i letos ve Valašské dědině na jednom z posledních programů Valašského roku - "Už náš staříček ..." s podtitulem tentokrát o chlebu a koláčích z nové mouky, který se uskuteční v sobotu 14. září 2002 od 10. 00 hodin v areálu Valašské dědiny ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

První zářijové dny znamenaly na Valašsku obvykle také konec žní a s ním spojené dožínky. Mívaly různou podobu, od skromného předání věnce hospodáři po pompézní slavnost. A přece - zaposloucháme-li se do slov žňových písniček, nechybí v nich prosba o boží dar, poděkování za něj; nechybí ani přání všeho dobrého.

Jsou ještě mezi námi pamětníci časů, kdy týdny přede žněmi znamenaly naprostý nedostatek obilí a chléb i koláč byl vzácný. Pamětníci doby, kdy se první snopky zralého obilí vyklepávaly, aby z klasů vypadlo trochu zrní alespoň na krupicovou kaši. Cesta do mlýna s prvním mletím pak byla radostným posláním hospodáře a  předmětem očekávání hospodyně - jaká že ta letošní mouka bude, jak se zdaří první chléb.

Pečivo totiž bývalo samozřejmou součástí pohoštění všech, kdo pracovali při žních. Dostatek koláčů, žádného drobotiska a pořádné krajíce chleba s  tvarohem, sýrem nebo sádlem mazané se podávaly žencům a žnečkám nejen na svačiny, ale ženy je dostávaly jako výslužku na cestu domů, protože na nějaké domácí vaření čas nebyl. Obilí se muselo sklidit rychle, aby nevypadalo, nezmoklo, neporostlo. Při žních se pracovalo od zvonění do zvonění a večer byli všichni řádně znaveni. Nejen ti, kterým pole a políčka patřila, ale všichni, kdo přišli pomáhat, ať už oplátkou za práci s potahem, za jiné služby nebo jen proto, že se hlásili k přátelstvu a přišli " na pobabu ˛.

Sobotní pořad ve Valašské dědině chce našim návštěvníkům toto očekávání výsledků prvního pečení chleba připomenout. Již od ranních hodin se z komínů chalup bude kouřit, což bude předzvěst něčeho neobvyklého. Na Miloňově budou vyhlášené valašské kuchařky připravovat tradiční valašská jídla. Budeme péci koláče i pagáčky.V jedné peci zkusíme upéct i chleba. Pokud se podaří, bude k  ochutnání. Připomeneme si i jiné raně podzimní práce, jako je lehká orba našich políček, sklizeň zemáků, práce se lnem, příprava dřeva na zimu. Nezapomeneme ani na ovoce, které se na podzim také zpracovávalo. Budou se sušit jablka, hrušky a  trnky. Podzimní radostí dětí i dospělých bývalo sušení ovoce a vaření povidel (smažení trnek), spojené s tzv. lízačkou. Na Valašsku se také říkávalo "zemňáky a zelé, živobytí celé" - uvidíte také krouhání zelí a jeho nakládání do bečky a leccos dalšího, co je v každém hospodářství třeba.

A odpoledne? To bude slavností. Dožínkovou slavnost a dožínkové zvyky nám představí valašský soubor písní a tanců Troják z Valašské Bystřice. Ve 13:00 se v kostelíku sv. Anny v Dřevěném městečku uskuteční děkovná bohoslužba a poté vyjde dožínkový krojovaný průvod s muzikou do Valašské dědiny k políčku nad školou, kde stojí poslední oves. Bystřičané nám předvedou dožatou a od 14:00 hodin pak dožínkovou slavnost tak jak ji slavívali a slaví Bystřičané v obci dodnes.

Potěší nás, přijdete - li se v sobotu 14. září do Valašské dědiny podívat a s námi zavzpomínat, potěšit se, třeba i něco zakousnout a spolu s ženci a žnečkami si zazpívat:
Dobrý večer, hospodářu, vinšujeme vám,
tento věneček uvitý vinšujeme vám.
Vy ho od nás přijměte a za nás se nestyďte,
dá vám Pánbůh požehnání na tom světě.
Mgr. Radoslav Vlk
Co u nás uvidíte?
320 - usedlost z Velkých Karlovic - Miloňova
ochutnávky tradičních valašských jídel zpod vařečky vyhlášených valašských kuchařek
315 - Usedlost miškáře ze Študlova
mletí pohanky na ručním mlýnci
zpracovávání lnu
314 - usedlost z Lužné
lisování ovoce a výroba ovocného moštu
sušení ovoce v sušírně vytápěné dřevem
313 - stánisko z  Karolinky Rákošového
ruční stříhání ovcí plemene Valaška
312 - Usedlost formana z  Velkých Karlovic
krouhání a nakládání zelí
310 - usedlost z  Valašské Polanky
práce na ručním soustruhu na pohon vlastní silou
tkaní hadrových koberců na ručním tkalcovském stavu
308 - dům z Nového Hrozenkova
ukázka pečení a možnost ochutnání domácího chleba
307 - chalupa z Nového Hrozenkova
ukázka pečení a možnost ochutnání bramborových placek pečených na plotně.
306 - usedlost z Nového Hrozenkova
smažení trnek a lízačka pro návštěvníky
317 - Matochova usedlost z Velkých Karlovic
od 13:45 hodin dožínková slavnost
21.9. BĚH RODIŠTĚM EMILA ZÁTOPKA
PROGRAM: Zahájení - Kopřivnice
9:00 hod. Oficiální zahájení sportovně-osvětového programu pro děti a mládež
Místo: náměstí Kopřivnice
9:10 - 12.00 I. Sportovně-osvětový program pro děti a mládež
sportovní hry, výtvarná soutěž, (výtvarná soutěž bude probíhat na asfaltové ploše na náměstí), výstava prací kopřivnických mateřských a základních škol a  další aktivity tématicky směřované k odkazu Emila Zátopka a Dany Zátopkové
Místo: společenské prostory MÚ Kopřivnice (Anex a  Obřadní síň), pěší zóna, centrum Kopřivnice
II. Současně probíhá kulturní program pro širokou veřejnost.
školní kapely, soubory.....
Místo: náměstí Kopřivnice
Součástí programu vyhlášení vítězů výtvarných a osvětových soutěží.
10.00 hod. Slavnostní symbolické odhalení památníku Emila Zátopka a zápis do pamětní knihy Města Kopřivnice
Místo: prostory před Technickým muzeem v  Kopřivnici
10.20 hod. Vystoupení Městského dechového orchestru Kopřivnice a skupiny mažoretek
Místo:
prostory před Technickým muzeem v Kopřivnici
08.00 - 13.00 Den otevřených dveří Expozice Dany a Emila Zátopkových v Kulturním domě v Kopřivnici a  Technického muzea v Kopřivnici


Sportovní část:
07.30 - 11.00 Příjezdy závodníků
Místo:
ZŠ dr. Milady Horákové
08.00 - 10.30 Prezentace a  oficiální přivítání účastníků závodu
Místo: Obřadní síň MÚ Kopřivnice
10.15 - 10.45 Tisková konference
Místo:
společenské prostory MÚ Kopřivnice (Anex)
11.00*hod. START závodu (* čas startu bude upřesněn s ohledem na výsledky jednání o technickém zajištění trati)


Závod
Propozice závodu k nahlédnutí zde


Program Rožnov pod Radhoštěm - Valašské muzeum v přírodě
Program se bude odehrávat v areálu Dřevěné městečko
10.00 hod. Vyhrávají cimbálové muziky JAVOŘINA a KOTÁR (do 17,00 hod).
Místo: vchod do areálu a prostor mezi valašskými hospodami
12.00 hod. Vystoupení folklorního souboru spolu se soutěžním kláním dvou
sportovních družstev ve "valašských olympijských disciplínách".
Místo: palouk před kostelem sv. Anny
Pozn.: V průběhu soutěže budou od cca. 12,20 hod dobíhat závodníci.
Běh bude ukončen ve 14,00 hod.
14.00 hod. Slavnostní program s křtem známky s motivem E. Zátopka a obálky prvního dne s  příležitostným razítkem. Dále bude součástí programu vyhlášení vítězů nultého ročníku Běhu rodištěm Emila Zátopka. Program vyvrcholí gratulací D. Zátopkové k 80. narozeninám. Po blahopřání se hosté přesunou průvodem k hrobu E. Zátopka na Valašském Slavínu, kde budou při vzpomínkové akci k nedožitým 80. narozeninám tohoto sportovce položeny věnce. Hudebním průvodcem pořadu bude BROLN, dále vystoupí folklorní soubor KUNOVJAN.
Místo: Komorní amfiteátr

Říjen

Datum,časAkce
16.-24.10.2002 VÝSTAVA STARÝCH KRAJOVÝCH ODRŮD OVOCNÝCH DŘEVIN VALAŠSKA -
Kdy: 16. - 24. 10. 2002 (kromě pondělí - zavírací den)
Kde: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm,
areál Dřevěné Městečko, prostory Radnice
Otevírací doba: 9:00 - 16:00 hodin

Už ně ide na osmé léto přes osumdesát, co sem sa tu vydala. A tehdá ně edem dva chýb´jely do dvacéti. Na tu hrušku sa dycky ráda zadívu. Tu ňa náš tatíček dali, dyž sem sa k Zajíčkom vydala. Dyť zme spolu obě róstly, ona u tatíčka ve štěpnici a já u maměnky.
A  dyž si ňa můj Janek sem k Zajíčkom vzál, tož i tu medůvku si musél vzať. Šák mu náš tatíček pravili: "Janku, Janku, opatruj jich obě dobře, obě sú sladké jak med!" Jak zme spolu vyróstaly, tak nás spolu přesadili.
Spolu zme róstly, spolu dobré i zlé znášaly a aj myslím rodily. Měla sem Vás děcek dosť, devět. A ta hora dřeva za tých osumdesát rokúv dala ovoca v´jac než dosť. Co to bývalo sucharů! Co sem sa vás ima nakurýrovala, dyž vás nekdy proháňala. Dyť tehdá nebylo inačích lékúv.
Tak zme spolu aj zestárly. Víte-i, obě máme ten tvrdý valaský kořeň. Obě zme pily vodu z tej hlubokej Zajíčkovej studně. Edemže ten její kořeň je eště zdravší než ten můj. Ona ešče pořáď stojí rovno, pořáď hledí k nebi, ale já už sa k  zemi obracám.

(Vyprávění stařenky Zajíčkové z Bystřičky - dle C. Bartoňka 1958)

Osobitý způsob života a kultury ovlivněný karpatským salašnictvím jsou momenty, které vedly mnohé vlastivědné badatele k  zájmu o region Valašska. Od začátku minulého století se tento region stal středem pozornosti etnografů a folkloristů. Začala se též studovat místní zemědělská problematika. Doposud nejucelenější práce k historii zemědělství Valašska pochází od Jaroslava Šťastného (1971), která se však ovocnářstvím vůbec nezabývá.

Ovocný strom a jeho plody hrály v životě obyvatel regionu důležitou roli. Ovoce bylo složkou stravy, jak v čerstvém , tak i v konzervovaném stavu. Bylo též předmětem obchodu a směny. Ovocný strom dotvářel charakter krajiny jako solitera anebo jako skupinová výsadba na mezích a v sadech. U chalup plnil funkci ochrannou - stínil šindel, chránil před bleskem, zmírňoval sílu větru apod. Ovocné stromoví v intravilánu a ve volné krajině podporovalo rozvoj včelařství a vůbec ekologickou stabilitu životního prostředí. Ovocné stromy ještě nedávno hrály významnou roli estetickou a etickou.

Lokální - místní odrůda vznikla v určitém místě a rozšířila se do několika lokalit. Ztotožňuje tedy výraz místní či lokální. Krajovou odrůdou rozumíme odrůdu, která se rozšířila ve větší oblasti, v několika okresech.

V průběhu staletí k nám pronikaly i různé cizí odrůdy, mnohé u nás zdomácněly a později výběrem i z nich vznikaly tzv. krajové odrůdy. Tyto dřeviny byly součástí naší krajiny. Bohužel v minulém století doba zemědělské velkovýroby a  socializace vesnice mnohým velmi cenným, avšak významem "okrajovým" dřevinám či krajovým odrůdám nepřála. V současné době sice už nenalezneme ovocné dřeviny, pocházející z počátku zrodu ovocnictví v našich krajích. Na straně druhé i dnes nalézáme v krajině staré ovocné stromy (lokální či krajové odrůdy) starší 150 let, které byly a jsou dokladem lidové i odborné práce a patří ke stopám naší kulturní historie. Z toho plyne, že tyto staré ovocné dřeviny chápeme jako součást kulturního dědictví a proto si zasluhují ochranu.

Valašské muzeum od sedmdesátých let soustřeďuje staré a místní odrůdy ovocných druhů k výsadbě do areálů, převážně na plochy expozice Valašské dědiny. Na základě orientačního průzkumu se odebíraly rouby k množení v zásobní školce (buď na typové podnože pro předpěstování roubového materiálu a nebo se roubovalo přímo na kmenný tvar, semenáč Jaderničky moravské). Vypěstovaný sadbový materiál byl vysazován z hlediska krajinářsko-urbanistického do sadů, na meze nebo k  objektům (chalupám, usedlostem). Řez byl prováděn jen výchovný (zkrácení a  založení korunky při výsadbě). Ošetřování stromů odpovídá i v současnosti dřívějším hospodářským praktikám.

V současné době, po několikaleté pauze, se opět pomalu rozbíhá problematika záchrany již existujícího genofondového sadu. V letošním roce se podařilo opět obnovit a oživit školkařskou výrobu v rámci Valašského muzea v přírodě, která bude zabezpečovat výsadbový materiál pro muzejní potřeby.

Jaké odrůdy u nás uvidíte (výběr):
Jabloně: ´Albrechtovo´, ´Antonovka´, ´Astrachán bílý´, ´Baumannova reneta´, ´Bernské růžové´, ´Boikovo´, ´Boskoopské´, ´Car Alexandr´, ´Croncelské´, ´Červené tvrdé´, ´Funtové´, ´Grahamovo´, ´Grávštýnské´, ´Jonathan´, ´Kirchvaldenské´, ´Kožená reneta zimní´, ´Landsberská reneta´, ´Míšeňské´, ´Panenské české´, ´Parména zlatá zimní´, ´Strýmka´, ´Sudetská reneta´, ´Šálové´.
Hrušně: ´Boscova lahvice´, ´Clappova´, ´Hardyho máslovka´, ´Jakubka česká´, ´Kongresovka´, ´Krvavka moravská´, ´Křivice´, ´Pařížanka´, ´Pastornice´, ´Solanka´, ´Špinka´.

Z místních Valašských odrůd si připomeňme již zapomenuté jako jsou např. u jabloní: ´Jadernička moravská´, ´Pecůvky´, ´Kočičí hlavy´, ´Šmuraně´, ´Pádolnice´, ´Míšeňské´, ´Srostlíky´, ´Tvarůžek´, ´Funtové´ a mnoho dalších.

Proto na závěr skromné přání o tom, že staré krajové odrůdy ovocných dřevin patřily a opět budou patřit do české vesnice a moravské dědiny, kde velký počet těchto stromů poskytoval stín, filtroval prach, snižoval hlučnost, nabízel živočichům potravu, odpočinek a hlavně dotvářel celkový kulturní ráz a charakter vesnice či dědiny nebo místa ve volné krajině.

Dovolte, abych Vás ještě jednou pozval na výstavu starých krajových a místních odrůd ovocných dřevin, které se pěstovaly v dobách minulých, která se uskuteční ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Mgr. Radoslav Vlk
režisér výstavy

Prosinec

Datum,časAkce
6.12.2002 MIKULÁŠKÝ PODVEČER NA VALAŠSKÉ DĚDINĚ
Zahájí stejně jako v loňském roce "vánoční maratón" v areálech muzea. Po premiéře, která měla až neočekávaný ohlas u návštěvníků, se podvečerní prohlídka ztichlých, na zimu i Vánoční svátky připravených chalup, stává samozřejmým počátkem programového cyklu " Vánoce na Valašsku". Příprava programu je velmi náročná, vždyť v roubených objektech svítí louče a petrolejky, topí se v kamnech a v peci, aby atmosféra co nejvíce připomínala dávné časy.
Pokud nám bude přát opět počasí, otevřou se pro návštěvníky brány areálu už v 15 hodin. Počátek již odpoledne jistě přivítají ti, kteří se bojí putovat za soumraku nebo tmy úzkými, často sněhem zasypanými stezkami od chalupy k chalupě. Také děti, které jsou vždy nedočkavé a touží po nových zážitcích, si budou chtít užít déle nevšední vzhled chalup, které jinak znají pouze za denního světla.
Co všechno letos jako besedníci mohou návštěvníci vidět, slyšet a ochutnat
bude tak trochu překvapením. Jisté ale je, že podvečer se neobejde bez Mikuláše a jeho nadělování. Ti, kteří chtějí svým hodným dětem nebo vnoučatům dopřát zvláštní nadílku, mohou odevzdat balíčky už u pokladny, aby se včas dostaly k adresátům.
Nadělovat bude, pokud jsme byli hodní také Matička - je připomenutím starého zvyku, zaznamenaného také v Rožnově.
Všechny chalupy budou osvětleny, přivítají Vás jejich dočasné obyvatelky, vůně pečiva, perníčků, svátečně upravené stoly, svědčící o mimořádné pozornosti, jakou věnovaly hospodyně přípravě na nejradostnější svátky. Protože nejen slavnostmi žijeme, bude se v některých chalupách pracovat - tkát, příst, vyšívat, vyřezávat.
Na své přijdou také milovníci krajových vánočních specialit - vánočního čaje, sušeného ovoce, pečiva.
Až se unaveni dostanete k posledních chalupě, kde se každý rád zastaví u roztopené pece aby ochutnal něco z podpokličky, dáte se jistě do řeči se staříčkem, který zná tolik pověstí a  pohádek, že jeden večer nestačí.
Hlas ponocného oznámí ve 20 hodin konec kouzelného večera, dědina se s Vámi tiše rozloučí a  světla zářící z malých oken chalup Vás vyprovodí na cestu. Abyste i Vy stačili připravit své Vánoce, pro něž mohou být ty naše, muzejní alespoň drobnou inspirací.

Kontakt: Mgr. Jiřina Veselská
Tel. 571 757 113, e-mail: ves(zavináč)vmp(tečka)cz
9.-14.prosince 2002 VÁNOCE NA DĚDINĚ
Vůně perníku, vánočních oplatek, křížal, jehličí a mezi tím tisíce rozzářených dětských očí. To jsou Vánoce na dědině, které letos už po čtrnácté pořádá Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 9. - 14. 12. 2002 v areálu Valašské dědiny.
V těchto dnech se z muzejních pracovníků stávají hospodyně a hospodáři, ale také pan učitel, Mikuláš s čertovským doprovodem a tajemné Lucky.
Vánoční putování začíná ve škole. Koledy v podání malých zpěváčků a pana učitele s houslemi navodí tu správnou atmosféru.
V živém hospodářství z Velkých Karlovic to moc voní. Hospodyňky pečou a zdobí perníčky. A ve chlévě čeká dobytek, že něco z těch vánočních dobrot zbude. V chalupě z Valašské Polanky zabírá skoro celou jizbu stav. Koberce ze zbytků látek jsou nejen pevné, ale i  pěkné. Někdy se tu ozývá i kolovrátek.
V kuchyni chalupy z Nového Hrozenkova čeká překvapení v podobě Mikulášských figurek. Různé tvary z dobrého kynutého těsta. Dříve si děti nejdříve pohrály a pak hračku snědly. Tady se ale ochutnává hned. A také tu voní pečená kvaka a vařené sušené ovoce. V jizbě zase pod rukama vyšívačky vzniká bílá krása.
V Adamcově chalupě žil starý mládenec - všeuměl. Dnes tu řezbář vykouzlil betlém a pod jeho rukama se rozrůstá stádo oveček. Na stole figurky ze sušeného ovoce, vánoční ozdoby a ze sporáku se line vůně čokolády, která ozdobí stromeček.
Chalupa z Velkých Karlovic dýchne tajemnem. Tvary odlité z olova věští budoucnost a  lodičky ze skořápek ořechů plují po vodě. Dědinou důstojně kráčí Mikuláš. Pro ty hodné vždy najde v koši dobrotu. Za ním ale poskakuje čertovská družina a těší se, že objeví nějakého hříšníka.Bude lepší uchýlit se do chalupy stániska z Rákošového.
Tu se každou chvíli vyloupne z železné formy vánoční oplatek. Ten nesměl chybět u štědrovečerního stolu. Mazal se medem, aby lidé byli dobří a česnekem pro zdraví.
V nejmenší chaloupce z Leskovce voní dřevo. To už hospodář myslí na konec zimy a připravuje šindel.
Na závěr prohlídky čeká všechny příjemné posezení v chalupě z  Miloňova. Za okny svítí svíčka - rodina zasedla k štědrovečerní večeři. V peci praská oheň a osvětluje jizbu, která je provoněná perníkem a čajem z  devatera kvítí.
Povídání o  vánocích a štědrovečerní večeři na Valašsku ukončí celou prohlídku. Do ticha se ozývá syčení a pod okny se mihne bílá postava. To Lucka obchází chalupy.
Celý týden 7. - 13. 12. 2002 je již plně obsazen školními výpravami. Bez problémů se dostanou do areálu jednotlivci, nenahlášené hromadné výpravy se vystaví dlouhému a někdy i marnému čekání. Rádi je ale uvítáme ve Valašské dědině v sobotu 14. 12. 2002, kdy bude program ještě obohacen o ochutnávky tradičních vánočních pokrmů.

Kontakt: Milena Habustová
tel. 571 757 118, e-mail: foto(zavináč)vmp(tečka)cz


Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English