Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2001


Akce uskutečněné v roce 2001

ve Valašském muzeu v přírodě

 

Leden

Datum,časAkce
6.ledna Den tříkrálový - ve Valašském muzeu v přírodě
  Dřevěné městečko
  aneb Daleká je cesta naše, do Betléma mysl naše
 

Program:

v 10.00 a 13.00 - obchůzky Tří králů
v 11.00 hodin - koncert smíšeného komorního sboru TÉMA v kostele sv. Anny

Únor

Datum,časAkce
24. února Masopust - ve Valašském muzeu
Fašanky fašanky,
s černými fúsy,
ten Mikeš bachratý
tancovať musí.
Masopust ve Valašském muzeu 

Tutéj nám nedali,
tutéj nám dajú,
komára zabili,
slaninu majú.

Na veřejnost dáváme, že se v sobotu 24. února 2001 opět rozloučíme s velikým hříšníkem, s naším milovaným masopustem. Areál Dřevěného městečka ožije lidovými obyčeji, masopustními obchůzkami, písněmi, tanci a desítkami lidových masek.
Chybět nebudou ani řezníci se soutěží O nejlepší valašskou klobásu.
PROGRAM:
9.30 – zahájení soutěže
O NEJLEPŠÍ VALAŠSKOU KLOBÁSU a prezentace řezníků

od 11. 00 v areálu Dřevěného městečka
program souboru JEDLOVINA

13.30 – vyhlášení výsledků IV. ročníku soutěže
O NEJLEPŠÍ VALAŠSKOU KLOBÁSU

14.00 – obchůzka masopustního průvodu v podání souborů
SOLÁŇ, JAVOŘINA, JEDLOVINA a vesnické skupiny z POZLOVIC

15.00 – pochovávání basy

V průběhu celého dne bude v Dřevěném městečku vyhrávat ZUBROVKA
V areálu najdete vše, co ke končinovému veselí patří: koblihy, zhřívanici, klobásy
i nejrůznější řeznické speciality. Přijďte, jste všichni srdečně zváni.
Zhusta, chlapci, zhusta, konec masopusta,
masopust sa krátí, věc sa nenavrátí.
Závěr zimy prožívali naši předkové často ve znamení zábav a bujarého veselí. Byl čas masopustu. Nastal již svátkem Tří králů a klenul se mezi závěrem Vánoc a dobou předvelikonoční a  kulminoval svými závěrečnými dny, které bývaly nazývány poslední masopust, fašank, končiny nebo také ostatky.
V životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o  níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a  plodonosní účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy.
S prvními týdny roku byly pevně svázáno i několik obchůzkových obyčejů konaných na Tři krále, svatého Blažeje (3. 2.), svatou Dorotu (6. 2.) a svatého Řehoře (12. 3.). Účastnila se jich především mládež a děti školou povinné a měly podobu drobných dramatických výstupů prokládaných zpěvem. Byl to i jistý způsob koledy, kterým si přilepšovaly, jak samotné děti, tak i pan učitel, který takto vybíral v  naturáliích školné.
Masopust vrcholil ve třech dnech před první postním dnem zvaným Popeleční (též škaredá) středa. Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál dosytosti bujarého veselí, zpěvu, tance – a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v  tento čas nejvíce napilno. Jeden z lidových popěvků se jim posmívá: „ ... a vy, páni řezníci, jak to děláte, vy volečky kupujete a peněz nemáte! "
Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Měly svou obřadní úlohu v podobě obětních poživatin, které vynášel hospodář do polí. Na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. A pokud byla třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou zhřívanicí. O jídle a obdarování obchůzkářů se zpívá i v masopustní písni z Valašskokloboucka:
„Tutéj nám nedali, tutéj nám dajú,
komára zabili, slaninu majú.
Henkaj hore na komíně sedí kocúr na slanině.
Běžte si ho sehnat a mě kus uřezat.
Jak nám malý uřežete, všecky prsty pořežete,
jak nám velký uřežete, do neba sa dostanete."
Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Původně byly vyhrazeny je pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, posléze se možnost účasti rozšiřovala i na další obyvatele. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili u taneční zábavy. K obchůzce a zastávkám u jednotlivých usedlostí patřil i tanec. Byl pociťován jako obřadní povinnost, jíž se hospodyně, a často ani hospodář, nemohli vyhnout. A tak hospodyně či jejich svobodné dcery tančily za zpěvu: „ ..to bude na konopě, to bude na len, toto bude starej babě, toto bude mladej! " - a čím výše tanečníci vyskakovali, tím vyšší a větší plodina měla narůst.
Některé z masopustních masek mají prastarý původ dokonce až v době pohanské, jiné jsou novodobými inovacemi a aktualizací. Obyvatelstvo oplývalo při jejich přípravě neobyčejnou fantazií. Téměř v žádném z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou či slámou. Medvěda vodila na provaze jiná maska – medvědáře či žida. Masce medvěda se přisuzovaly magické plodonosní vlastnosti, které mohly být přeneseny na ženy i  celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Medvěd při tanci poskakoval kolem hospodyně, strkal do ní, dával ji hubičky a tropil nejrůznější rozvernosti. Pokud byl medvěd oděn do slámy či hrachoviny, snažily se ženy kousek z něj odtrhnout a  ten pak vkládaly drůbeži do hnízda, aby se húsata dobře válaly.
Slaměný medvěd se svým přestrojením podobal východomoravské masce pohřebenáře, muže oděného také do slámy s papírovými ozdobami a třásněmi na hlavě. Při své obchůzce v masopustní pondělí držel v jedné ruce rožeň, na který napichoval výslužku, v druhé měl karabáč nebo bič a neustále vykřikoval: „Pohřebeň, staré baby na hřebeň!". Obyvatelé mu o záda rozbíjeli staré hrnce, které již nebyly k užitku. V Nedašově nosil na ramenou pytel a po bocích kabely, do nichž skládal obdaruňky - koláče, chléb a obilí.
K nejstarším formám masek patří převleky mužů za ženy, hlavně za nevěsty. Na jižním Valašsku byla dokonce jedním z ústředních motivů obchůzky parodie celé svatby. Tento zvyk souvisel s množstvím uzavíraných sňatků v tomto období, ale chápat ho musíme i ve vztahu k ostatním skrytým erotickým motivům masopustu (tanec, hry...), majících zajistit zdar hospodářství v novém roce.
Častým námětem bývaly běžné profese a povolání z bezprostředního okolí. V  průvodu bychom tak mohli potkat řezníky, holiče, lékaře, dráteníky ale i hasiče či vojáky všech možných podob. Masopustní maska byla často prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí – hamižností počínaje, přes tloušťku až po přehnanou výřečnost. Většinou novějšího původu jsou naopak zvířecí masky, mezi nimiž nechyběl ani velbloud, slon či opice. Domácí zvířenu vedle již zmíněného medvěda zastupoval kůň (mohl být i s jezdcem), vizovičtí řezníci chodili při obchůzce s teletem (většinou pes s přehozenou telecí kůží), ve Vsetíně bylo možno zase vidět průvod s vlkem. Spatřit bychom mohli i démonické postavy smrtky, čerta, někdy i hastrmana či strigy.
Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný, měl svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíraly závěrečnou zábavou spojenou s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a „pohřbena". Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů. Život se opět vrátil do klidných kolejí, jen v první postní den ve Škaredou středu se např. na Vsetínsku po mši všichni ještě sešli v hospodě, kde si dali kořalku a  pučálku (ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách). Tančit ani zpívat se již také nesmělo, neboť během půstu byla zemja samodruhá, odpočívala a stejně jako její hospodář se chystala na nový hospodářský rok, novou úrodu.
„Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí,
staré dívky lajů, že sa nevydajů."

Režisér: Mgr.Jaroslava Kvapilová, E-mail: kva(zavináč)vmp(tečka)cz
Text: Dan Drápala, E-mail: dra(zavináč)vmp(tečka)cz

Květen

Datum,časAkce
26.května Slabikář devatera řemesel
  Slabikář devatera řemesel je program určený především dětem a mládeži, ale i všem ostatním, kteří chtějí poznat některá ze starých řemesel a něčemu užitečnému se naučit. Návštěvník má příležitost nejen sledovat zručné řemeslníky při práci, ale také si vyzkoušet, co které řemeslo obnáší. Sám jistě pozná, kolik píle a trpělivosti je při práci potřeba.
Letos připravujeme tento program již potřetí a to na sobotu 26.května 2001 v době od 10.00 do 16.00 hod. v Dřevěném městečku VMP.
 
slabikar1.jpg (57448 bytes) Program je zároveň malým dárkem dětem k jejich svátku - Mezinárodnímu dni dětí. Chceme připomenout a alespoň na chvíli oživit některá stará řemesla, bez kterých si lidé v dřívějších dobách snad ani nedovedli představit svůj život. Bylo pro ně velice důležité zvládnout všechny práce v domě a v hospodářství a vedli k tomu své děti od útlého věku. Avšak nejen prací je člověk živ, a tak se snažili alespoň občas si udělat radost . Děti jistě potěšila dřevěná hračka, hospodyně si vyzdobila jizbu třeba pěknou výšivkou.
Vrátíme se o pár desítek let zpátky, do doby našich prababiček, kdy se velice cenila zručnost a um řemeslníků.
  Tentokrát budete mít možnost vyzkoušet si kroucení provazů, pletení košíků a tatarů, malování na dřevo, modelování z hlíny a práci na hrnčířském kruhu, vyrobit ozdobu z kůže či píšťalku z proutí.
 
slabikar2.jpg (57441 bytes)slabikar3.jpg (41036 bytes) Budete si moci "sáhnout" na jedno z nejstarších řemesel vůbec, a tím je tkaní na stavu a předení na kolovratu. Uvidíte také, jak se vyšívají "kuchařky" a jak vznikají papuče vázané na formě.
  Jistě vás potěší, když dokážete z kramplované ovčí vlny upříst vlněnou nit, vytočit na hrnčířském kruhu malou nádobku nebo vyřezat píšťalku z  proutí.
 
slabikar4.jpg (62059 bytes) Aby se nám dobře pracovalo, dílo se vydařilo a všude vládla dobrá pohoda, zazpívají a zatancují nám děti ze souboru Malý Radhošť s doprovodem cimbálové muziky Šťuhélek- ve 14.00 hodin na komorním amfiteátru v Dřevěném městečku.
  Součástí programu je vyhodnocení výtvarné soutěže dětí "Vánoce na dědině", vyhlášené Valašským muzeem.

Těšíme se nashledanou v  muzeu!

Kontakt: Helena Cviklová, tel. 0651 - 654546
Bc. Renata Barabášová, tel. 0651 - 757119

Červen

Datum,časAkce
8.-10.června MAFF Rožnovská Valaška
  Od pátku 8.6.2001do neděle 10.6.2001 - ve VMP v  Rožnově pod Radhoštěm
IX. Mezinárodní armádní folklórní festival
III. Celoarmádní přehlídka historického šermu

Na počest Mezinárodního roku dialogu mezi kulturami, vyhlášeného OSN.
Pod záštitou předsedy výboru pro obranu a bezpečnost PS P ČR pana Petra Nečase
PROGRAM:
STŘEDA - 6. 6. 2001
  do 18.00 Juliska Praha Příjezd izraelského souboru
ČTVRTEK - 7. 6. 2001
  10.00 Muzeum Slánska
Třebíz
Vystoupení Izraelců pro školní mládež ve skanzenu v Třebízi
Šmidrkal, Zechmeisterová
  13.00   Odjezd účinkujících z  Třebíze do Rožnova
Smidrkal
  do 18.00 štáb
Příjezd všech zahraničních souborů, vyjma Slovenska, do Rožnova
PÁTEK - 8. 6. 2001
  10.00 Komorní amfiteátr Rožnovským dětem
pořad zahraničních souborů pro děti z  rožnovských škol
Dekan, Krytinář
  do 13.00 štáb
Příjezd souboru se Slovenska do Rožnova
  14.00 Městský úřad
(Lukeš, Dekan)
Vítejte přátelé
přijetí zahraničních delegací na radnici
  do 16.00 štáb Příjezdy domácích souborů do Rožnova
  17.00 Vaškova hospoda
(Lukeš, Dekan)
Setkání o páté
V.I.P. a vedoucí hostujících souborů
  18.00 Komorní amfiteátr
Za obzorem louka daleká
Přehlídka zahraničních souborů
Dekan, Grossl
  20.00 Komorní amfiteátr
Slavnostní zahájení festivalu,
Návraty
scénické ohlédnutí VUS Ondráš Brno za vlastní historií
Komárek
  22.00 Valašský pivovar
(všechny muziky)
V dobrém sme sa sešli ...
společenská zábava
Šmidrkal, Krytinář
SOBOTA - 9. 6. 2001
  09.00 nám. TGM - VMP
(všechny soubory
posádková hudba)
Roztančené náměstí a průvod
představení účastnických souborů
Fabišik, Pitanica, Zechmeisterová, Šmidrkal
  10.30 Dřevěné městečko
(Lukeš, Dekan, V.I.P., zástupce MěÚ)
Vítejte na valašce
přivítání všech účastníků z balkonu radnice
Gross
  11.00 Komorní amfiteátr
(demonstrátoři družstva)
Tož sa ukažte
lidové hry a soutěže obratnosti
Gross, Krytinář
  13.00 Janíkova stodola
Skřivánčí trylky
soutěž dětských zpěváčků
Pachtová, Lasovská
  14.00 pódium u radnice
Když se Janík na vojnu bral
přehlídka lidových hudeb (regrutské a vojenské písně)
Petrů, Pajtinová
  14.00 Amfiteátr na stráni
Příběhy z dávných dob
přehlídka SHŠ
Šmidrkal
  15.00 Komorní amfiteátr
Bude zima, bude mráz
přehlídka dětských a dospělých VFS (téma: od Kateřiny do Řehoře)
Dekan, Pachtová, Gross
  17.00 Kostel Všech svatých
Hvězdo jasná
koncert duchovní hudby
VUS Ondráš a "Buoni Pueri"
Komárek
  20.00 Amfiteátr na stráni
Putování za folklorem
společný pořad hostujících a vybraných vojenských folklorních souborů
Fabišik, Pajtinová
  23.00 Amfiteátr na stráni
(Bufo)
Rozpustilé radovánky
nokturno a společenská závaba (humor a  erotika v lidové kultuře, pokračuje volnou zábavou)
Martin Pacek, Šmidrkal
NEDĚLE - 10. 6. 2001
  10.30 Komorní amfiteátr
Nezáleží na sukýnce
přehlídka dětských a dospělých VFS (programy mimo zadané téma)
Piatnica, Vašková
  11.00 Valašská dědina Velké rožnovské klání
exhibiční vystoupení SHŠ
Šmidrkal, Malíková
  13.30 štáb Předání cen vedoucím souborů
  14.30 Komorní amfiteátr
Slavnostní závěr festivalu a gala program ...
V dobrém sa rozejdem
Komárek
       
Předpokládané zahraniční soubory:
    Francie, Srbsko, Egypt nebo Izrael, Lotyšsko, Slovensko
  Hosté z ČR: Buffo, Hadař, Radhošť, liptálské mažoretky, šermíři
Další vystoupení účastníků Rožnovské valašky proběhnou v rámci Dětských Liptálských dnů v Liptále.
Datum,časAkce
23.června 2001 SVATOJÁNSKÁ NOC
 

Svatý Ján se souborem Hradišťan Jiřího Pavlicy

S blížícím se letním slunovratem se pojily a pojí svatojánské obyčeje, které jsou na Valašsku spojeny především s pálením ohňů. "Idem vyhazovať čarodějnice" se říkávalo především na Rožnovsku, protože pálení ohňů souviselo se zapalováním starých metel - čarodějnic. Svatojánskému ohni se přisuzovala i ochranná moc, proto např. oharky vkládaly hospodyně do zelí, aby je nežrala housata a mušky, a v neposlední řadě měla svatojánská noc také moc čarovnou. Zvláštní kouzlo bylo přisuzováno svatojánské rose, kterou ženy sbíraly před východem slunce do máselnice, aby měly hodně másla.. O svatém Jánu se podle tradice hledaly poklady, což bývá na Valašsku spjato s horou Radhošť a kultem pohanského boha Radegasta - ten prý bdí nad valašským obyvatelstvem a také hlídá poklady v podzemí Beskyd.
Slunovratové slavnosti se na hoře Radhošť konaly za účasti obyvatelstva z širokého okolí již od 18. století.

V sobotu 23.6.2001 se vrátíme do dob dávno minulých s vynikajícím souborem Hradišťan z Uherského Hradiště, který ve svém tématickém programu nazvaném "O slunovratu, ...co kdysi bývalo a znovu kdysi bude..." přiblíží návštěvníkům Valašského muzea v přírodě zvyky a obyčeje dob dávno minulých. Ve svém pořadu chce Hradišťan připomenout mnohé z principů, které cítili a chápali lidé před námi a  které jsou platné a potřebné i pro dnešního člověka. Uvědomění si sounáležitosti s přírodou a ročním koloběhem.
Program souboru Hradišťan začíná 23.6.2001 ve 21.00 hod. v  amfiteátru Na stráni ve Valašské dědině Valašského muzea v přírodě a koná se za každého počasí.

Program
O SLUNOVRATU - ... o tom co bývalo a znovu kdysi bude...
1. Prosby
2. Zrození slunce a hvězdy Betlémské
3. Vteřina v lednu
4. Masopust držíme
5. Sonet o jaru
6. Svár zimy a jara
7. Modlitba za vodu
8. Lásko, milá lásko
9. Svatojánské slunce
10. Povříslem hrubým
11. Kohouti
12. Sonet o lásce a modrém portugalu a také o radosti
13. Smíření léta s podzimem
14. O naději
15. Dušičkové rozjímání
16. Pozdraveno budiž světlo
17. Poděkování

Červenec

Datum,časAkce
5. - 8.7. 2001 ROŽNOVSKÉ SLAVNOSTI
 
PROGRAM ROŽNOVSKÝCH SLAVNOSTÍ
 
ČTVRTEK- 5. července - DEN SLOVANSKÉ VZÁJEMNOSTI
dopoledne Pustevny
Zpěvy zemí slovanských
v podání souborů z Polska, Slovenska, Chorvatska a České republiky
10.00 pódium u radnice
Hrajeme a zpíváme vždycky vesele
účinkuje soubor z Valašska
13.30 Komorní amfiteátr
Na jih od Visegradu
program maďarského souboru
15.00   Slovan všude bratry má
slavnostní pořad na počest slovanských věrozvěstů
PÁTEK - 6. července - JÁ MÁM SRDCE JAKO Z  MEDU
dopoledne Dřevěné městečko
Jarmark chutí nejen medových, navíc ukázky kulinářského umění zemí zahraničních účastníků. Po celý den ukázky včelařských prací, výroba svíček, vtlačování perníků do forem, dílny pro návštěvníky, prodej včelích produktů a včelařských potřeb.
Program účastníků festivalu Rožnovské slavnosti 2001
14.00 Komorní amfiteátr Peč, ceruško, marcipán ...
SOBOTA - 7. července - SLAVNOST POROZUMĚNÍ
09.30 rožnovské náměstí
Hosté ze světa se představují
10.30 - Dřevěné městečko - pódium u radnice
10.00 Komorní amfiteátr
Kdo vyskočí, ten je chlap!
Memoriál Dušana Růžičky základní kolo soutěže v odzemku a  obuškovém
12.00   Co srdce spojí, moře nerozdvojí
vystoupení krajanských souborů a domácího hostitele
13.30 pódium u radnice Vystoupení slovenského souboru
  pódium u rybníčku Vystoupení polského souboru
14.00 Komorní amfiteátr Medové ostatky
program souboru z města perníku - Pardubic a souboru Radhošť
14.30 pódium u radnice Vystoupení souboru Jasénka ze Vsetína
  pódium u rybníčku Vystoupení krajanských souborů
15.00 Komorní amfiteátr
Poďme, chlapci, poďme zbíjať
Memoriál Dušana Růžičky - finále soutěže v odzemku a obuškovém s hosty ze Slovácka, Slovenska, Polska a Maďarska
15.30 pódium u radnice Vystoupení souboru z  Chorvatska
  pódium u rybníčku Vystoupení souboru z  Čech
17.00 Komorní amfiteátr
Javořina 40-ti letá
slavnostní pořad k  výročí založení známého rožnovského souboru
20.00   A dyž sa Valášek narodí
galaprogram k  jubileu dlouholetého ředitele Valašského muzea v přírodě PhDr. Jaroslava Štiky, CSc.
21.30   O zbojníkoch a  pokladoch
pořad valašských souborů ke 100. výročí narození malíře Jana Kobzáně
22.00 Dřevěné městečko Jedna rodina
lidová veselice na třech pódiích
NEDĚLE - 8. července - SETKÁNÍ POD RADHOŠTĚM
10.30 Komorní amfiteátr
Dětský pořad
vystoupení dětských souborů Visegradské čtyřky
13.00   Návraty do staré vlasti
vyznání našich krajanů
14.00 pódium u radnice Vystoupení dětského souboru z  Maďarska
  pódium u rybníčku Vystoupení dětského souboru ze Slovenska
15.00 Komorní amfiteátr
Gaudeamus igitur ...
hlavní pořad Rožnovských slavností, účinkují nejlepší vysokoškolské soubory z Maďarska, Slovenska, Polska a ČR
     
6.7.2001 JÁ MÁM SRDCE JAKO Z MEDU ... - pátek
 
"Malý to tvor a neúhledný ale pro své nápadné vlastnosti
a dílo lidem od dob nejdávnějších velevzácný."
Takto hodnotil počátkem 20. století včely a  včelařství valašskomeziříčský katecheta P. Eduard Domluvil. Ukázat běžným návštěvníkům um starých medařůa jejich dnešních následovníků i rozmanitost zboží pernikářů od dob nejstarších až po současnost si dalo za cíl Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které připravilo na pátek 6. července 2001 pořad "JÁ MÁM SRDCE JAKO Z MEDU ...".
Klikněte pro zvětšení !!!
 
med 4.jpg (89424 bytes) Tento program bude věnován nejen zmíněnému medu, ale celkovému využití všech včelích produktů, včelařství, pernikářství, voskařství atd. Návštěvníci i znalí včelaři zde budou moci zhlédnout výrobu svíček a odlévání voskových obětin, zdobení perníků i  starý způsob formování perníků vtlačováním do dřevěných forem a také výrobu takovéto pernikářské formy.
 

Pochopitelně nebudou chybět ani praktické ukázky včelařských prací, poradna pro včelaře i prodej rozmanitého

"medového zboží" (medu, perníku, medoviny, svíček, přírodní kosmetiky s přídavkem medu či ostatních

včelích produktů, apod.), včelařských potřeb a veškerého dalšího sortimentu této oblasti.

 

 

 

 

V praktické voskařské a  pernikářské dílně si budete moci sami vytvořit perník, jaký se dělával v minulých stoletích nebo také vyrobit svíčku.

 

Navíc se připravuje i přednáška o  včelích produktech očima lékaře a ochutnávky "desatera medových chutí",

díky nimž poznáte, že nejen v perníku má med své místo.
Jelikož záštitu nad celou akcí převzal Český svaz včelařů, doufejme, že po celý den bude v areálu Dřevěného městečka

"rušno jako v úle" a že tímto způsobem každému zájemci i náhodnému návštěvníkovi alespoň trochu poodhalíme taje
a krásy "medaření".

  Z historie včelaření na Valašsku ...
 

Tradice chovu včel zde má již dlouhou a barvitou historii. V rozsáhlých lesích přežíval hluboko do 16. století prastarý

způsob chovu včel v dutinách stromů zvaný brtnictví. Využívalo se při něm přirozených i uměle vytvořených dutin stromů,

v nichž se usazovaly včelí roje. Připomínkou na ně i v době, kdy již brtě byly v lesích dávno opuštěny, zůstaly místní

názvy polností Brtva, Brtná, louka Brtnica či jména valašskomeziříčských měšťanů Brtníků a rolníka Jana Brtného

z Hrachovce.
Když začali od 15. století pronikat místní obyvatelé stále hlouběji do hor, mýtili les a  zakládali pastviny, pole i nové

usedlosti, stávaly se součástí jejich pasek i  včelíny. Nebyly to ovšem již brtě. Měly podobu modernějších klátových úlů,

mocných dlabaných kmenů s česny v  jejich čelní straně.
Díky vyšším výnosům i snadnější manipulaci posléze od 17. století klátové úly lesní brtnictví zcela vytlačily. Klaťáky

přitom na Valašsku dosahovaly úctyhodných rozměrů, "drobečci" to jistě žádní nebyli. Podle objemu kmene se nazývaly

jedneráky, dvojáky, trojáky a některé dokázaly pojmout dokonce až čtvero včelstev. Ještě na počátku 20. století byl

v  Trojanovicích využit javorový kmen z Pusteven k zhotovení mocného klaťáku, vysokého 250 cm, s průměrem větším

než jeden metr. Celkem se do něj směstnalo sedm včelstev!
Samotná vrchnost podporovala zájem poddaných o chov včel, ostatně sama si zřídila vlastní včelíny a navíc medařství

jejích poddaných pro ni bylo vítaným zdrojem příjmů. Nemůžeme se tomu ani divit, neboť mnohdy to byl právě med

a včelí vosk, kterým se splácely naturální dávky vrchnosti a byly i vítaným artiklem výměnného obchodu.
Podpora chovu včel spočívala i v udělování tzv. medařského práva. Své právo měla města Frenštát pod Radhoštěm,

knížecí město Lipník nad Bečvou, stejně jako Vizovice. Zdejší medařské právo udělené Prokopem z Gollen obsahuje

opatření při chycení roje, proti včelí nákaze, pamatuje na hájení medonosných stromů i na případy krádeže včel.

Jedno z nejstarších práv na Valašsku i celé Moravě bylo uděleno panem Bernardem ze Žerotína na panství

Valašské Meziříčí a Rožnov v roce 1591. Medařské artikule zaručovaly chovatelům samosprávu, v jejímž čele stál

lamfojt, k němuž se přidružoval purkmistr a čtyři přísežní. Obdrželi zároveň gruntovní knihy v podobě medařských

register, kam se zapisoval počet včelstev, jejich umístění, vlastnictví i odvody z nich. Měl-li někdo z poddaných

zájem o chov včel a zbudování brtě nebo klátů, podpořila jej vrchnost např. i tím, že dovolila vybrat si svobodně

v panských lesích dřevo - ovšem mimo lípy. Nově vznikající včelíny nesměly být ovšem budovány v bezprostřední

blízkosti stávajících, aby "... z obojí strany beze škody jedné druhému včely držeti mohl." Zakázáno bylo i kácení

javorů. lip, rokytí a jiných medonosných stromů a keřů v blízkosti brtí. Neohlášení nemocí včel, ničení brtí a zatajování

skutečného stavu včelstev si vymínil pan Bernard ze Žerotína "k trestání k ruce své."

  Něco málo o řemesle pernikářském ...
 

Pernikáři uměli prodávat své zboží a některé výrobky přitom nemuseli ani příliš nabízet. Uznejte sami, že perníky

s nápisem "Růžičky na líčku bledém vykouzlí perníčky s medem" či "Medový perníček - do srdce chodníček"

mluvily samy za sebe.

 

 

 

 

 

A což teprve ty s mnohem rafinovanějšími slogany typu "Od koláčků žena mládne, od perníčků tchýně sládne" nebo "Kdo s tím srdcem přijde k nám, tomu něco pošeptám"! Výrobci perníku se snažili upoutat pozornost a přilákat kupce nejenom různými nápisy a říkánkami.

 

V průběhu času zdobili perníky bílými a barevnými cukrovými polevami, mandlemi a sušeným ovocem,

marcipánovými doplňky, později dokonce i zrcátky, barvotiskovými obrázky, krajkami, korálky či staniolem.

Takto zdobené vykrajované perníky si všichni dokážeme představit či vybavit, ale na úplném začátku vypadalo

pernikářské zboží docela jinak ...
Uvádí se, že první zpráva o perníku u nás pochází z roku 1335. V průběhu 15. století přibývá pernikářských

mistrů ve velkých městech a o dalších 100 let později už nacházíme výrobce perníku i v městech menších,

byť sdružené společně s koláčníky, mlynáři či krupaři v jednom cechu pekařském.
Výroba perníku a marcipánu nebyla vzhledem k surovinám a samotnému způsobu výroby ani levnou ani

jednoduchou záležitostí. (Jelikož se přesné recepty a  postupy přípravy i pečení předávaly v rodinách pernikářů,

platí toto pravidlo i  pro případné současné experimentátory.) Základem těsta byl kvalitní med, mouka a  směs

koření. (U některých výrobků byl med nahrazován nebo kombinován s levnějším "sirobem" vařeným z cukrové řepy.)

Těsto se po prvním vypracování nechávalo dostatečně dlouho uležet (tímto se míní nikoliv hodiny, ale týdny,

měsíce, ba i  roky!) a mnoho síly bylo zapotřebí, než se pak opět uvedlo do tvárného stavu. Poté už se mohlo

začít s vlastním formováním a pečením žitných marcipánů, piprlí a piprlátek, jazejčků i topinek, šiflí, táflového

a bledého perníku, nyrnberských cetlí, konfekt i černých šišek neboli hůlek . . . Také Vás tak lákají ty nezvyklé

názvy a  přemýšlíte, co to vlastně mistrům a tovaryšům pernikářské dílny vznikalo pod rukama? Především díky

dřevěným vyřezávaným formám, v nichž se některé z výrobků formovaly před pečením, víme, jak toto pečivo

vypadalo. (Naše nejstarší dochované a datované pernikářské formy pochází z poloviny 17. století, ale doklady

o vzhledu perníku a marcipánu ve 14. - 16. století u nás chybí.)

 
med 5.jpg (16586 bytes) Náměty pernikářských forem, které se vyřezávaly z  tvrdého, nejčastěji hruškového, dřeva, se v průběhu času samozřejmě měnily, přičemž nejoblíbenější přetrvávaly celá století. Postupem času ubývalo náboženských a přibývalo světských motivů.
 

Mezi srdci, děťátky, rejtary, koníky a kavalíry se objevovali sv. Mikuláši, jelínci, dámy a panenky, šašci i obyčejné fajfky,

srpy, košíčky, hodinky a pistole, ale třeba i tzv. peněžníky, hrozníčky, objímačky a mnoho dalších. Zcela zvláštní

sortou zboží byla drůbeřka (popř. drůbežka) - drobnosti určené k hraní (nikoliv k  jídlu), tvořené pomocí dřevěných

forem nebo přímo "z volné ruky". Na rozdíl od výše jmenovaných perníků a marcipánů byla drůbeřka plastická, lepená

z více dílů a také barvená.

 

 

 

Pro děti tak pernikáři připravovali např. kolíbky s  miminky, kočáry tažené koníky, košíky, střevíce aj. Mistři medového řemesla jezdili prodávat své zboží na trhy, jarmarky a poutě, později mívali i své vlastní krámky.

 

Zprvu "luxusní" perník a marcipán se v 17. a 18. století stávaly oblíbenými a dostupnými pro stále širší okruh lidí,

dřevěné formy však byly od konce 19. století stále častěji nahrazovány pouze obrysovými kovovými vykrajovadly

a perníky zdobeny již zmiňovanými cukrovými polevami a  barvotiskovými obrázky. Nakonec vstoupilo na scénu

cukrářské řemeslo a výroba, které pernikářství vytlačily takřka nadobro.

Datum,časAkce

14. 7.

od 8.00

do 16.00 h.

Pekařská sobota
 

8.PEKAŘSKÁ SOBOTA - 14. července 2001

Chleba - nejzákladnější pečivo, dar přírody, plod lidské práce. Pečení chleba se považovalo za

velký obřad a byla mu přisuzována velká vážnost. Neodmyslitelnou součástí pracovního postupu

bylo požehnání a zaříkávání chleba i pece. Po upečení se uchovával jako vzácnost a často se

zamykal. Nikdy se nejedl čerstvý, aby ho neubývalo. Znakem pohostinství a srdečnosti bylo nabízení

chleba hostovi a odmítnout tento zvyk byla urážka. Nebylo však zvykem načínat chleba večer,

to aby zbytečně nevysychal.
Doma se chleba pekl v určitých dnech, nikdy však v sobotu a  neděli, protože se věřilo, že ve sváteční

a polosváteční dny by těsto v díži nevykynulo. Důležitou roli při pečení hrála díže. Ta se nikdy nevynášela

z domu a ani se nepůjčovala. Jenom když měla posloužit k zažehnání nebezpečí, postavili ji mezi dveře

nebo vynesli na zápraží. Před mísením těsta udělala hospodyně nad díží tři křížky kopistí. Když pak

těsto vybrala, udělala na dně díže opět tři křížky, aby se vydařil i další chleba. Také první bochník se

před sázením třikrát požehnal a aby se poznal, označil se třemi dolíčky. Jedl se až naposledy a  věřilo se,

že je léčivý. Za velké neštěstí se považovalo, jestliže hospodyni upadl bochník, když ho nesla k peci.

Věřilo se, že někdo z rodiny v blízké době zemře.
Po celá staletí se lidé obávali hladu, moru a válek. Vždy byli lidé závislí na rozmarech přírody. Na

střídání let úrodných s roky neúrodnými, kdy nedostatek obilí znamenal nejen nedostatek chleba,

ale velmi často i krutý hlad. Proto prosili ve svých modlitbách o pěkné počasí, o hojnou vláhu a pokojné

časy. Proto se denně modlili ve svých srdcích o chléb vezdejší, o klid, mír a hojnost obilí. Při morových

ranách často lékaři doporučovali jíst chleba se slaným máslem. V dobách hladomoru však jedli lidé chléb

upečený ze slámy, brambor nebo dokonce i ze ztrouchnivělého dřeva. Ti co měli trochu mouky, přidávali

do ní plevy, otruby, mlýnský prach, řezanku ze slámy a v lepším případě vikev, boby a jiné luštěniny.

Z takového chleba pak naopak vznikaly nemoce.

I když se pekařské řemeslo objevovalo ve městech mnohem dříve, první statut pekařského cechu je

známý až z roku 1338. Nemohla se jím však pochlubit Praha, ale malé jihočeské městečko Netolice.

Artykule cechu, které si netoličtí sami vypracovali, potvrdil 8. září 1338 opat kláštera ve Zlaté Koruně

Theodorikus, který prohlásil: "My, bratří Theodorik opat, Gerhart převor a veškeren konvent kláštera

Svaté Koruny, řádu cisterského, pražského arcibiskupstvie chceme, aby došlo k oznámení všem věrným ....,

že poctiví a  opatrní muži, pekaři městečka našeho Netolického a mistři řemesla pekařského prosili

nás pokorně a ustavičně ... o potvrzení bratrstva, jehož statuta byla potom ještě opatem Ludolfem skrze

milost předka našeho opata kněze Theodorika puojčené obnovena v roce 1402".
Pekařům bylo dovoleno prodávat chleba pouze tři dny v týdnu - v pátek, neděli a pondělí. V pátek měli

cechmistři rozřezávat v krámech chleba, zda je bílý a dobrý. Když tomu tak nebylo, pekař upadl "ve vinu

sedmdesáti peněz". Další články se týkaly připouštění k řemeslu, výhod městských synků, hospody

a života v cechu. Cizí pekař, který žádal o přijetí do bratrstva, musel podle regulí zaplatit "konšelům,

rychtáři, kostelu a všem pekařům džber piva na paměť pevnější".
Společné cechy mívali pekaři s mlynáři. Pořádali společné schůze ve společné hospodě, měli společnou

korouhev, ale i oltář a svíce v kostele. Nevládla však mezi nimi shoda. Ve mlýnech se často provozovalo

pecnářství a pekaři žalovali na konkurenci. Při velkých mlýnech vznikaly často také velkopekárny, které

prodávaly chleba za podstatně nižší ceny. To bylo zhoubou nejen pro mnohé pekaře, ale také menší mlýny.

Pekařských sobot se konalo ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm již sedm.

A všechny byly opravdu dobře vypečené, i když někdy nechyběly ani dešťové kapky. Účast na této akci

byla původně motivována především soutěží o nejpěknější a  nejchutnější chléb. Hned první ročník však

vyzněl jako oslava prastarého cechu pekařského a stal se zároveň milým společenským setkáním.

Prvními soutěžícími byl pekárny z Valašska a blízkého okolí. Dnes už přijíždějí nejen z celé Moravy,

ale i z Čech a dokonce ze Slovenska.
Celou soutěž budou letos opět sledovat dvě poroty. Tu laickou tvoří návštěvníci muzea a nebudou

to mít lehké. Hlasovací lístek pouze jeden a tolik dobrého pečiva. Vítěz tohoto hlasování se pak stane

pekařem Valašského království. Náročná kritéria na vzhled a chuť chleba a rohlíků posoudí mezinárodní

odborná porota složená z odborníků z České republiky a  Rakouska.
Součástí Pekařské soboty je odborný seminář a přehlídka pečiva. Zváni jsou především pekaři, ale

i širší veřejnost. Nad touto částí programu převzal záštitu koncern IREKS z německého Kulmbachu,

zastoupený dvěma dceřinými společnostmi ENZYMA a STAMAG Brno.
Letos poprvé uvidí návštěvníci také ukázky tradičního pečiva a v areálu Valašské dědiny zavoní čerstvý

chléb právě vytažený z pece.
Kromě tvrdé práce patří k životu také zábava. O tu se postarají nejen účinkující, ale také pekaři.

Že jim humor není cizí, dokáží při soutěži Chléb a hry. Předvedou své pekařské umění ve zcela netradičních

disciplínách. K tomu jim pěkně zahraje muzika. Odpoledne pak proběhne vyhlášení výsledků obou soutěží

se zábavným programem.
Program Pekařské soboty může také vést k zamyšlení.Ochutnáme spoustu upečených dobrot sladkých

i slaných, ale zkusme se zamyslet nad moudrými slovy písaře Ani ze starého Egypta: "Nejez chleba,

když jiný trpí nedostatkem a ty mu nepodáš své ruky s chlebem. Jest známo, že člověk jest bytost,

která nežije věčně. Jedni jsou bohatí, druzí chudí a  chléb se drží toho, kdo jej dává jinému."Platí to i dnes.

  pekari 1.jpg (44381 bytes) pekari 2.jpg (39740 bytes) pekari 3.jpg (43775 bytes) pekari 4.jpg (49701 bytes)
Fotografie z Pekařské soboty roku 2000
 
PROGRAM  
08.00 hodin Budíček Zubrovky ze Zubří, přehlídka pekařských stánků, ochutnávky, prodej
10.00 hodin Slavnostní zahájení, průvod soutěžících, uvedení cechmistrů do funkce,
představení mezinárodní odborné poroty
10.30 hodin Hodnocení mezinárodní odborné poroty, pekařský trojboj Chléb a hry, odborný seminář a  výstavka pečiva v Hospodě Na posledním groši, Zwarte Fanfare z Holandska
13.00 hodin Hraje a zpívá Zubrovka ze Zubří
14.00 hodin Hlavní program s  vyhlášením výsledků soutěží
vystoupí dětský soubor Dúbravěnka z Dubňan, herec a zpěvák pražské
Ypsilonky Jiří Schmitzer
Zubrovka vyhrává pekařům i návštěvníkům celý den.
Povídání o chlebě (historie a zajímavosti) a  informace o jednotlivých účastnících a firmách
Fojtství z Velkých Karlovic - výstavka tradičního pečiva
Valašská dědina - chalupa z Nového Hrozenkova č. 10 - pečení chleba
 
Informace
Milena Habustová - režie programu, tel. 0651/757118, 0604370436,
e-mail: sekretariat(zavináč)vmp(tečka)cz nebo
Zdeněk Cvikl, tel. 0651/757163
Datum,časAkce
14.července Hudba v pohybu
 

Mezinárodní festival Hudba v  pohybu 2001 se koná
14. července od 17 hod. v amfiteátru ve Valašské dědině v areálu skanzenu Valašského muzea v přírodě.

Festival je zaměřen na propojování tradiční lidové hudby se současnými hudebními žánry (folk, jazz, world music).

Dramaturgicky se pohybuje ve středoevropském prostoru.

Program:
- ženský sbor Karlovjanky a valašská hudecká muzika
- GÓROLE(ČR) - polská horalská muzika
- Pavla Milcová a Peter Binder (ČR)
- Teagrass (ČR+SR) + hosté
- JEJ DRUŽINA (SR, Banská Bystrica) - folk&world music
- BENEDIKTA (ČR, Karviná) - folk&world music

Uvádí: Jiří Plocek


Vstupné: 140,- Kč (studenti, vojsko, důchodci - 50%, děti do 15 let zdarma)
Prodej CD z oblasti folku, world music a folkloru na místě

Informace: David Němeček - 0602-741882, e-mail: davidn@volny.cz

Datum,časAkce
21.července Hejův nožík
 

5. Hejův nožík v sobotu 21. července 2001 v Dřevěném městečku
navazuje na předchozí tvůrčí setkání, připomínající život a dílo nejosobitějšího valašského řezbáře

20. století - Josefa Heji.

Josef Heja se narodil 12.března 1902 v Hovězí, do Halenkova - Dinotice, kde prožil většinu svého života, se přiženil.

Jeho obživa závisela na vynikající znalosti práce se dřevem, do níž ho zasvětil jeho otec. Uměl bednářskou i tesařskou

práci, ale také vyřezávat ze dřeva, jako jeho děd. Zemědělské hospodaření na usedlosti bylo doplňkem obživy.
Nejoblíbenějším způsobem Hejova odpočinku bylo ranní nebo pozdně odpolední pasení dobytka. Pasinek s lesem

na okraji byl jeho královstvím. V deformovaných kořenech jalovce, silných větvích, pařezech i špalících dřeva viděl

mnohá zvířátka, postavy ze svého okolí, fragmenty událostí, které měly v životě vesnice své stabilní místo (poutě,

Vánoce). Stal se tak, jistě neplánovaně, kronikářem vesnického života, často zahleděným do vzdálené minulosti,

kde ani sluch mu nebyl nepotřebnějším smyslem. První práce prezentoval na veřejnosti před 35 lety - na výstavě

ve Valašském Meziříčí v roce 1966. Od té doby trval, až do jeho smrti 5. září 1985, trvalý zájem etnografů i výtvarníků

o jeho práce a  řada muzeí, mezi nimi zvláště naše, se může chlubit mimořádně kvalitní kolekcí jeho plastik,

zachycující všechna období jeho tvorby.

Pozvání k účasti na 5. ročníku Hejova nožíku - tvůrčího setkání řezbářů z  Moravy, Slezska, Polska a Slovenska přijalo

na 30 řezbářů . Zvláštní pozornosti si zaslouží letos dva hosté z východních Čech, kteří oplatí prezentaci beskydských

řezbářů ve skanzenu na Veselém kopci v loňském roce.

Společné setkání za účasti téměř třiceti autorů započne v soboru 21. července 2001 v 10 hodin v Dřevěném městečku

a potrvá do 17 hodin. Všichni autoři budou našim hostům ukazovat nejen hotová díla, ale také je nechají nahlédnout

do tajů své tvorby. O dobrou náladu se bude po celý den starat hudecká muzika souboru Radhošť z Rožnova,

v odpoledním programu vystoupí soubor Pilky ze Lhotky u  Frýdku-Místku.

Stejně jako v minulých letech mají návštěvníci možnost získat některé ze zajímavých plastik, hraček, kuchyňského

náčiní i hraček buď tak, že si je přímo u autorů zakoupí, ti šťastnější je mohou vyhrát při losování vstupenek.

Všichni autoři, kteří v roce 1999 s 2000 přispěli svým dílem do tzv. řezbářského betléma se sešli na Tři krále v muzeu,

aby se dohodli o dalších doplňcích pozoruhodné kompozice, která budila obdiv všech návštěvníků. Proto stejně jako

v minulých letech darují do muzejní sbírky své práce, aby soubor, který začali od prvního ročníku vytvářet, byl co

nejzajímavější.
Tvorba řezbářského betléma bude v letošním jubilejním roce uzavřena a celou kompozici uvidí návštěvníci vánočních

programů v kostele svaté Anny od 10. prosince až do 2. února.

Kontakt:
režie programu Mgr. Jiřina Veselská, tel. 0651 757 113, 0603 863 861
e-mail: ljveselsky@volny.cz, ves(zavináč)vmp(tečka)cz

  Vylosovaná čísla vstupenek - Hejův nožík
 

V sobotu 21. července byla při 5. ročníku Hejova nožíku vylosována čísla prodaných vstupenek, jejichž majitelé

obdrží drobné výrobky ze dřeva, darované účastníky setkání.

  • Vstupenky za 20,- Kč
24 780 - slepička - stojánek na pastelky od Josefa Urbance z Ostravy
24 851 - ježek od Zdeňka Matyáše z Val. Klobouk
24 892 - lžička - píšťalka od Jana Bogdana z Havířova
24 925 - ovečka od Stanislava Gorného z Frýdku-Místku
24 947 - koník od Vladimíra Klimeše ze Zubří
  • Vstupenky za 40,- Kč
25 109 - miska od Júlia Zajace z Turzovky
25 128 - plastika z borové kůry od Jiřího Cieslara z Návsí
25 216 - zajíček od Josefa Urbance z Ostravy
25 267 - masážní dřevěný kámen od Zdeňka Nytry z Frýdku-Místku
25 359 - 3 ks dřevěné náčiní od Jaroslavy Kvasničkové z Chvalčova
25 376 - kohoutek - stojánek na párátka od Josefa Urbance z Ostravy
25 434 - dřevěné jablko od Jozefa Zajace z Turzovky
25 473 - plastika od Juraje Šimona z Martina
25 512 - dřevěná hruška od Jozefa Zajace z Turzovky
25 584 - dřevěná dóza od Antonína Hájka z Uherského Hradiště
  • Rodinné vstupenky za 80,- kč
2696 - holubička od Petra Stoklasy z Velkých Karlovic

Ceny mohou majitelé šťastných vstupenek vyzvednout osobně do 15.8.2001 na vrátnici Valašského muzea

v přírodě po-pá od 8 do 14 hodin.
Po zaslání vstupenky s adresou zašleme cenu do konce srpna poštou.
Kontakt:
tel. 0651 757 111* nebo 0651 757 113 (režie pořadu J. Veselská)

Datum,čas   Akce

28. července

od 13.00 hodin

Romská píseň
 

V areálu Dřevěné městečko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se

dne 28.7.2001 uskuteční 7. ročník mezinárodního festivalu Romská píseň, tentokrát s letopočtem 2001.
Záštitu nad letošním ročníkem festivalu převzal předseda Senátu Parlamentu ČR pan Petr Pithart a pozvání

přijali mj. Ivan Havlíček, místopředseda Senátu Parlamentu ČR, Pavel Dostál, Ministr kultury ČR,

Magdalena Hůrková, ředitelka sekretariátu ministra kultury ČR, Zuzana Malcová ředitelka odboru regionálních

a  národnostních kultur na MK ČR, Ladislav Goral ze sekretariátu pro národnosti Úřadu vlády ČR,

Jana Chalupová z presidentské kanceláře, Viliam Zeman z Úřadu vlády Slovenské republiky, senátor

Jaroslav Kubín a poslanec Petr Nečas.
Za více než 200 let se v naší společnosti nashromáždilo hodně předsudků a  problém společného soužití

různých národností a etnik se doposud nevyřešil. Jednou z cest, jak lze tento přetrvávající problém řešit,

je samozřejmě cesta kultury, písní, tanců a především cesta společného respektování se a  společného

soužití. Heslo soužití, jekhetane, je také hlavním mottem letošního festivalu, na kterém se představí

na 12 kapel z Čech, Moravy, Slovenska, ale také z  Francie nebo Maďarska.
Součástí festivalu bude samozřejmě nabídka tradiční romské literatury a tiskovin, gurmáni mohou

ochutnat tradiční romskou kuchyni. V areálu Dřevěného městečka se představí řemeslníci, kteří

budou předvádět např. výrobu kamenných brousků, vizovické pečivo, štípané holubičky, zdobení perníku

a další. Představí se také Muzeum romské kultury z Brna.
Festival Romská píseň 2001 pořádá Demokratická aliance Romů ČR ve Valašském Meziříčí ve

spolupráci s Valašským muzeem v přírodě. Finančně festival podpořilo Ministerstvo kultury ČR,

meziresortní komise a také řada sponzorů.
Přijměte tedy pozvání na festival vynikající úrovně, který tvoří již několik let součást

Valašského roku ve Valašském muzeu v  přírodě, a který si během řady let konání získal

přízeň mnoha tisíců návštěvníků bez ohledu na barvu pleti, vyznání či národnost.

Tomáš Gross, Valašské muzeum v přírodě

Seznam souborů a účinkujících na Romské písni 2001:

 
1. Zahájení, přivítání vzácných hostů, zdravice 13,00
2. PROBLÉM, Vsetín 13,15
3. LAČHE ROMA, Praha 13,30
4. TOČKOLOTOČ, Svitavy 13,50
5. BESKYD, Zubří 14,20
6. ANTONÍN GONDOLÁN, Praha 14,50
7. ROMVALMEZ, Valašské Meziříčí 15,10
8. TERNE ČHAVE, Hradec Králové 15,30
9. KOMORNÍ ŽESTĚ 15,50
10. SÁRKÖZJOVCI, Nové Zámky 16,10
11. CM EPOUSE KOVAC, Francie 16,40
12. OLAHOVCI, Maďarsko 17,00
13. DIVADLO ROMATHAN, Slovensko 17,30

Srpen

Datum,časAkce
3.-5. srpna 2001 III.ročník MFSF - JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
 
CIEĽ FESTIVALU:
V Českej republike jednou z najrozšírenejších menšín ktoré tu žijú, je slovenská menšina, ktorá rozvíja kultúru slovenského národa rôznymi formami, ale predovšetkým je rozvíjaná ľudová kultúra ktorú rozvíjajú folklórne súbory, ktoré pracujú v rôznych miestach ČR. Ľudová kultúra tvorí neoddeliteľnú súčasť kultúrneho dedičstva každého národa. Zaslúži si nielen obdiv a úctu, ale i ochranu. Medzinárodný festival slovenského folklóru by bol významným príspevkom k uplatňovaniu zásad UNESCO "Doporučenie k ochrane tradičnej ľudovej kultury a folklóru" z roku 1989.
Posláním festivalu je rozvíjať pozitívny vzťah Slovákov žijúcich v České republike k tradičnej ľudovej kultúre svojho národa, podnecovať tvorivé schopnosti aktivistov folklóru žijúcich a pôsobiacich v ČR. Vytvoriť priestor pre rozvoj spolupráce a výmenu skúsenosti medzi folklórnymi súbormi. Prehĺbiť vzájomné kontakty medzi folklórnym hnutím na
Slovensku a folklórnym hnutím v Českej republike, oboznámiť širokú divácku verejnosť s tvorbou folklórnych súborov, ktorí rozvíjajú a  zachovávajú slovenské ľudové umenie. V neposlednom rade vytvoriť platformu k  nadväzovaní medzinárodných kontaktov zo súbormi v zahraničí, ktoré rozvíjajú a  spracovávajú slovenské ľudové umenie. Na festivalu chceme dať priestor i iným národnostným menšinám žijúcim v ČR a to predovšetkým formou vystúpení kolektívom ktoré spracovávajú folklór dané národnostné menšiny (rómska menšina, maďarská menšina, poľská menšina, ukrajinská menšina a ďalšie).
Súčasťou programu festivalu bude i jarmok ľudových remesiel. Predvádzanie tradičných ľudovoumeleckých remesiel bude obohatením návštevníkov festivalu, ktorým poskytne príležitosť vidieť na vlastné oči pracovať majstrov ľudového remesla. Zámerom nie je len poskytnúť priestor na prezentáciu výrobcom ľudovo-umeleckých predmetov alebo oživenie výroby, ale povýšiť ju na príležitosť k obohateniu domácich i zahraničných návštevníkov o poznanie krásy tradičnej ľudovo-umeleckej výroby a vnímať ju ako nenahraditeľné ľudové kultúrne bohatstvo. K prezentácií ľudového remesla predpokladáme osloviť remeselníkov zo Slovenska, Maďarska, Poľska a Českej republiky.
Pre návštevníkov festivalu pripravujeme i gastronomické špeciality a tradičné jedla z Maďarska, Poľska, Slovenska i z Českej republiky.
Spracovávanie a interpretácia ľudových tradícií privádza súčasného človeka do bezpečného a láskavého lona vlastného národa. Dáva zmysel veciam okolo seba, dáva človeku pocit kontinuity života a zmysel vlastného života. Ľudové umenie v sebe skrýva mravné hodnoty, patrí všetkým bez rozdielu národnosti, sociálneho pôvodu, rasy a náboženstva.
REALIZÁCIA FESTIVALU:
Termín: 3. - 5. augusta 2001
Miesto: Valašské muzeum v prírode v Rožnově pod Radhoštěm
Účastníci festivalu: 6 folklórnych súborov pôsobiacich v Českej republike
4 detské folklórne súbory pôsobiace v Českej republike
5 zahraničných folklórnych súborov ktorí spracovávajú slovenský folklór
2 cimbalové muziky
4 folklórne súbory národnostných menšín z ČR
(FS Púčik - Brno, FS Limbora - Praha, FS Šmykňa - Ostrava, FS Dunajec - Olomouc, FS Poľana - Brno, FS Gorole - Jablunkov)
(DFS Púčik - Brno, DFS Limborka I. a II. - Praha, DFS Dunaječek - Olomouc)

(FS z Poľska, FS z Maďarska, FS zo Švajčiarska, CM Salašan Rumunsko, DFS Radosť - Trenčín SR, FS Jánošík - Zvolen SR, FS Jánošík - Svit SR, FS Jánošík - Partizánske SR, FSk Jánošík - Fiľakovo SR, ĽH Jánošík - Terchova SR)

FS Vsacan - Vsetín, DFS Podskaláček - Rožnov pod Radhoštěm

(súbor rómskej menšiny, súbor maďarskej menšiny, súbor poľskej menšiny, súbor ukrajinskej menšiny, )

Organizátor Medzinárodného festivalu slovenského folkloru:
  Obec Slovákov Praha, Česká republika
Folklorní sdružení Púčik Brno
Slovenské folklórne združenie Limbora
Folklorní sdružení České republiky
Spoluorganizátory: Mesto Rožnov pod Radhoštěm
Valašské múzeum v prírode v Rožnově pod Radhoštěm
Národné osvetové centrum, Bratislava
Slovenský inštitút Praha
Folklorní sdružení Jánošík
Folklorná únia Slovenska
Dom zahraničných Slovákov, Bratislava
 
PROGRAM - MFSF Jánošíkov dukát 2001
 
3. 8. 2001 - piatok
do 17,00 hod. Príchod účastníkov, prezentácia, ubytovanie
19,00 hod. Zahájenie III. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2001
19,10 hod. Privítací program "Vítajte u nás"
program FS Vsacan, DFS Podskálaček a FS Šmykňa v ucelenom programe.
21,00 hod. Pri hudákoch
stretnutie mladých folkloristov pri ľudových hudbách všetkých súborov.
21,00 hod. Návraty
spoločné stretnutie organizátorov s  vedúcimi súborov a hosťami festivalu.
4. 8. 2001 - sobota
10,00 hod. Roztančené námestie
Živá pozvánka zúčastnených folklórnych súborov pre občanov mesta Rožnov pod Radhoštěm.
Prijatie organizátorov a vedúcich FS na radnici mesta.
10,45 hod. Rieka radosti
sprievod zúčastnených folklórnych súborov z námestia T. G. Masaryka do areálu dreveného mestečka.
11,30 hod. Škola tanca
Terchovský región - mala škola tancov z  Terchovej
13,00 hod. Fujarôčka moja - pastierske hudobné nástroje
mala škola hry na pastierske hudobné nástroje
14,00 hod. Malička som húsky pasiem
program detských súborov
16,00 hod. Žijeme v  jednej zemi
program súborov národnostných menšín žijúcich v ČR
18,00 hod. Od Tatier k  Dunaju
program folklórnych súborov pôsobiacich v  Českej republike
19,30 hod. Hostia naší milí
program zahraničných folklórnych súborov
21,00 hod. Bol by ten Jánošík ....
program folklórnych súborov Jánošík
22,30 hod. 1.majstrovstva Valaského kralovstvja v mútení (stloukání) masla
Od buka do buka - veselo i vážne o Jánošíkovi.
Stretnutie Jánošíkovcov zo Slovenska a z Česka
24,00 hod. O polnoci pri muzike...
zábava pri ľudových hudbách v areálu dreveného mestečka
5. 8. 2001 - nedeľa
10,00 hod. Hrajte mi husličky
program ľudových hudieb
12,30 hod. Živio - naši jubilanti
program jubilujúcich súborov
15,00 hod. Z rodného kraja
galaprogram všetkých zúčastnených folklórnych súborov
18,00 hod. Ukončenie festivalu
   
 
Doprovodné akcie - spoločenské:
- stretnutie hosťov, sponzorov a  organizátorov
- prijatie účastníkov na radnici v Rožnove p R.
- svätá omša pre účastníkov festivalu
- seminár pre vedúcich súborov k práci s folklórnym materiálom
piatok 3. 8. 2001
sobota 4. 8. 2001
nedeľa 5. 8. 2001
nedeľa 5. 8. 2001

Doprovodné akcie - komerčné:
- predaj suvenírov, kníh, MG a CD 4.
- tradičná ľudovo-umelecká výroba, jarmok remesiel ľudových
výrobcov zo Slovenska, Poľska, Maďarska a z Česka
- dni slovenskej, maďarskej, poľskej a českej kuchyne
5. 8. 2001
4. - 5. 8. 2001

30.7. - 5.8. 2001

Priestory k využitiu MFSF:

- Dřevěné městečko ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p Radhoštěm
- komorný amfiteáter v Dřevěném městečku
- Janíkova stodola v areálu Dřevěného městečka
- ostatné priestory Dřevěného městečka
- námestie T.G. Masarika v Rožnově pod Radhoštěm
Datum,časAkce
11.-12.8. STARODÁVNÝ JARMARK 
  V programu Valašského muzea snad neexistuje akce tak vhodná do jeho starodávných prostor jakou je Starodávný jarmark.
V sobotu a neděli 11. a 12.8.2001 tak Valašské muzeum v přírodě opět ožije muzikou, písničkami a všelijakými taškařicemi a atrakcemi. K této radostné a životaplné zábavě nebude chybět nejrůznější jarmareční zboží připomínající kouzlo své doby, kousek jehož je takto možné odnést si i s sebou.
V dvoudenním programu se představí skupina historického šermu Valmont, Minicirkus Navrátilových se svými cvičenými zvířátky, známý silák Železný Zekon, skupiny historického folku Tabard a Musica d a Gamba, kouzelnické představení známého kouzelnického rodu Kellnerů a k lidové zábavě budou vyhrávat dechové hudby a cimbálové muziky Heligonka, Romovanka, Polančanka a  Vojtek.
A protože na každém správném jarmarku nechybí divadlo, také to přijde rozesmát návštěvníky Valašského muzea svým netradičním humorem ve svých hrách. Tohoto úkolu se ujme divadlo Schod z Valašského Meziříčí.

Jak vidno, nabídka přepestrá, baviči a muzikanti připraveni, takže všichni, kteří se chtějí, byť jen na chvíli, vrátit do starých časů, jsou srdečně zváni!!!
 
PROGRAM - Starodávný jarmark 2001
Sobota 11.8.2001 Neděle 12.8.2001
Podium u radnice:
10.15 Musica da Gamba
11.00 Tabard
12.00 Polančanka
13.00 Musica da Gamba
14.30 Magic Kellner
15.00 Musica da Gamba

Komorní amfiteátr:
11.00 Polančanka - trubači
11.15 Minicirkus
12.00 Tabart
13.30 Magic Kellner
14.00 Minicirkus
14.30 Tabart
15.30 Valmont

Janíkova stodola:
16.00 divadlo Schod

Rybníček:
Od 11.00 lidová zábava s Polančankou a Heligonkou

U vchodu:
od 9.00 hod hudba - Heligonka

Na palouku u hospody a naproti kostelu:
v 11.00 a 14.00 hod.- Valmont

Podium u radnice:
10.00 Musica da Gamba
12.00 Železný Zekon
12.30 Tabard
14.00 Musica da Gamba

Komorní amfiteátr:
10.00 Tabart
11.00 Minicirkus
11.45 Romovanka
13.00 Minicirkus
13.45 Železný Zekon
14.30 Vojtek
15.30 Valmont

Janíkova stodola:
16.00 divadlo Schod

Rybníček:
od 11.00 hod. lidová zábava s Romovankou a Vojtkem

U vchodu:
od 9.00 hod hudba u vchodu - CM Vojtek

Na palouku u hospody a naproti kostelu:
v 11.00 a 14.00 hod.- Valmont

Po celé oba dny atrakce pro děti/poníci, šipky, skákací hrad/ a astrolog!

Datum,časAkce
15.září Už náš staříček
 
Sklízení brambor  Už náš staříček
tentokrát o zemákoch a  kobzolách
 

"Koncem srpna suší se otavy. Po jich svežení nastává všeobecná pastva hovězího dobytka na lukách a trvá až

do mrazů listopadových. Před tím od jara páslo se na obecním pastvišti. Ač na něm v létě ani co spásti nebylo:

páslo se přece, aby dobytek doma ve chlévě "neřval". V září, 8. den měsíce, Narození Panny Marie, co má

studenou krev, do země se zaryje. Slunce bledě plá, babí léto jako na "tintích" po stromech a keřích se stříbří,

laštovice se houfí, na polích je rušno, na láně veselo. Kopou se zemáky a hromady těch žlutých "korotviček"

po poli kvetou. Oheň vedle ohně, pálí se nať. Dým se válí a rozvaluje, po poli se rozlézá, zapadne mezi stromy, v

nikne i do lesa a čoud jeho čichati i na poli, doma, všude je ho plno a bez něho by ani nedomodraly na stromech

kadlátky ani nedožloutly hrušky, nedočervenala jablka. Jedni na poli, druzí na sadě, oni motykou, tito pomocí

řebříku boží úrodu sklízejí: sadař má plninké ruce práce.
Na sadě také činí se k "vyvařování" přípravy. Na vhodném místě staví se v zemi pecisko v hlíně vykopané, zazdí

se měděný kotel a půl práce je hotovo. Nade vším zrobí se prkenná bouda. Připraví se "vratidlo" na míchání,

 

několik prázdných sudů, potom řičice a může se začít s  vyvařováním každou chvíli, jen pod kotlem zapálit."
Takto vzletnými slovy zachytil a pro budoucnost uchoval podzimní náladu na vesnici nadučitel Jakub Lolek ze Zvole.

Snahou našeho programu je podobnou atmosféru navodit i v areálu Valašské dědiny. Chceme návštěvníkům přiblížit

podzimní vesnici tak, jak ji mohli pamatovat ještě jejich rodiče a  prarodiče. Usedlosti, hospodářské a užitkové

stavby jakož i okolní zahrady, sady a  pole oživnou svými obyvateli - strýčky, tetičkami a jejich drobotinou.
Do usedlostí a jejich okolí se tak alespoň na čas vrátí život. Zase se bude krouhat zelí a šlapat do beček. Sušírna,

podobně jako loni, provoní svoje okolí sušenými jablky - "krájankami", hruškami, a pokud tetička uchrání i nějakou

tou trnkou. Stejně jako v minulém roce budeme opět vařit povidla - "smažit trnky". Vstoupíme tak do dob ne

zcela vzdálených, kdy každá hospodyně měla tohoto "omastku chudých" (povidel) vždy dostatek po ruce. Pro všechny

jsme proto připravili "lízačku", při níž budete mít možnost ochutnat jak výrobky naše, tak renomovaných firem.

Rozhodně nebude opomenuta ani příprava valašské speciality, kterou je hrušková nádivka do vdolků (frgálů).
Mluvíme zde stále o zpracování ovoce, vaření povidel, sušení krájanek a podzimní sklizni, přitom bychom však

byli tak nepohostinní, že bychom vám nenabídli ani k ochutnání? Ne, takoví opravdu nebudeme, postarají se o to

naše na slovo vzaté kuchařky, které vám z bohaté podzimní úrody připraví nejeden pokrm valašské kuchyně.

  Příprava pokrmu z brambor a zelí Příprava povidel Příprava nakládaného zelí Sušení jablek - křížal
 

Nebudou mezi nimi chybět pokrmy z brambor, které v posledních dvou stoletích tvořili jeden z  pilířů lidové stravy

na Valašsku. Brambory budou obsaženy nejen v mnoha pokrmech určených k ochutnání, ale také se pokusíme

návštěvníkům sdělit mnoho zajímavého z historie jejich pěstování v regionu. Návštěvník bude mít možnost seznámit

se s nářadím, které se v minulosti k sázení a obdělávání brambor používalo. Pozná rozdíly mezi hornatou částí regionu,

kde převládala ruční práce a nížinou, kde se již běžně používalo mnoho moderních hospodářských postupů a nářadí.

Ve snaze maximálně přiblížit práce týkající se pěstování brambor, budou mít návštěvníci možnost nejen nářadí

si na místě "ohmatat", ale někteří z nich i zkusit svoji zručnost při vedení pluhu či rádla.
Zkrátka však nezůstanou ani děti, pro něž chystáme "hrací koutek", kde budou mít možnost vyzkoušet si výrobu

bramborových tiskátek, pomocí nichž si vyzdobí papírové čtvrtky nebo přinesené textilie.
Doufám, že se na tomto podzimním programu potkáme a budete mi opravdu moci potvrdit, že " ...

tak to dělali už náš staříček...".
Martin Šimša

 

SCÉNÁŘ
programu Už náš staříček, sobota 15. září 2001


Místo konání - areál Valašské dědiny v době od 9. 00 do 16. 00 hodin.
Zaměření - program oživuje stavby a jejich okolí podzimními zemědělskými pracemi v okruzích, zpracování ovoce,

zpracování obilnin, příprava půdy a usedlosti na zimu. Největší důraz je kladen na pěstování a  kultivaci brambor,

jejich uskladnění a přípravu pokrmů. Návštěvník má možnost s  prohlédnout a ohmatat nářadí na kultivaci půdy a 

pokusíme se připravit možnost vyzkoušet si polní práce - orání, podmítky atd na vlastní "ruce".

Prosinec

Datum,časAkce
7. prosince od 16 do 20 hod.

Mikulášský podvečer

Valašská dědina

Letošní cyklus vánočních programů zahajujeme novým pořadem, který jsme nazvali
Mikulášský podvečer. Chalupy Valašské dědiny se dnes otevřou, aby přivítaly první zájemce o nevšední zážitek - vidět celý areál

jinak, než ho známe z  jarní nebo letní prohlídky. Je také jiný pro ty, kteří jsou rádi diváky Svatojánské noci a večerních

folklorních pořadů, připravovaných pro amfiteátr. Chalupy svítí do tmy okny, spojeny chodníčky, po nichž budou procházet

Lucky a Matička, tak jak bývalo dříve zvykem .
Program má svou premiéru a bude záležet nejen na těch, kteří ho s velkým úsilím připravovali, ale také na Vás, našich hostech,

zda se stane trvalou součástí vánočního programu, známého pod názvem "Vánoce na Valašsku". Byli bychom rádi, aby

se tak stalo, ale všechno záleží na Vašem pochopení, opatrnosti a ochotě přizpůsobit se výjimečným podmínkám, kdy otevřený oheň,

jinak náš velký nepřítel, oživuje jizby neopakovatelným kouzlem a chodníky, ač osvícené, skrývají mnohá úskalí pro všechny,

kteří po nich budou putovat od chalupy k chalupě.
I když už dnes je po svátku svatého Mikuláše, mohou rodiče využít také dobroty našeho Mikuláše a nadělit dětem sladkosti či jiné

drobnosti. Zvláště hodným dětem bude nadělovat Matička již v průběhu cesty areálem. Lucky zase budou ometat peroutkou všechny,

které potkají a dohlížet na to, aby hospodyně vynesly kolovraty na hůru, protože vánoční čas se blíží.
Všem je ale určen náš dárek - prohlídka slavnostně upravených expozic v  kouzelném prostředí vánočně vonících a 

osvětlených chalup a seznámit se s životem našich předků ve chvílích slavnostních i všedních. Chalupy ožijí, stejně jako

v následujících dnech, přípravou perníčků, předením, tkaním, pečením pánů, ochutnávkami vánočních dobrot díky šikovnosti

a vynalézavosti muzejních pracovníků. Vám mohou nabídnout také inspiraci pro Vaše Vánoce, které se nezadržitelně blíží - zkusíte si

poskládat vánoční hvězdičky, nahlédnete na pečení oplatek, odlévání svíček, budete obdivovat práci se dřevem, možná zakoupíte

podkovičku, bylinkový čaj, drobné pečivo. Premiéru bude mít specielní čaj z devatera kvítí, který ukryt v půvabných plátěných

sáčcích, nabízí hospodyně v Miloňově spolu s recepty na tradiční jídla a pamlsky náležejícími k  vánočnímu času.
Závěrem Vám všichni, kteří se podíleli na přípravě a realizaci velmi náročného programu přejí nezapomenutelné zážitky

a alespoň část pohody, která přípravu programu provázela, do příštích dnů. K návštěvě potřebujete pouze jasnou mysli

a pohodu spolu s ochotou překročit u  hodslavské stodoly bludný kořen a vstoupit do tajemného předvánočního večera.

Co v chalupách uvidíte:
Fojtství z Lidečka (318)
má ve velké jizbě školní třídu. Mezi okny na stole září stromeček, který děti samy vyzdobily papírovými řetězy a ozdobami. Pod stromečkem je připravena nadílka chudým dětem. Tak jak ji známe ze školních kronik před druhou světovou válkou. Naše děti už ale mají školní besídku, a nejstarší z nich jako Mikuláš sleduje, co se naučily.
V komoře budou přijímány označené dárky pro Mikulášskou nadílkou v chalupě z  Miloňova do 17.30 hodin.
foto-2.jpg (64508 bytes)
V Matochově usedlosti z  Velkých Karlovic - Jezerného ( 317),
kterou nazýváme "živé hospodářství", můžete vidět zvířata odpočívající v chlévě, v jizbě tetičky pečou a zdobí per-níčky pro mlsné jazýčky.
V chalupě z Valašské Polanky (310)
se tkadlena trápí s kobercem na stavu. Ale jizba voní svátky, na prostřený stůl připravila svobodná dívka koláč pro svého mládence, aby přišel o Štěpánu ochutnat a projevil tak svou náklonnost. dobroty. Rozkvetlé třešňové větvičky na peci zvěstují, že se zdejší dcera brzy vdá.
V kovárně (311)
ukazuje kovář všechno co umí. I když venku je čas značně nevlídný, výheň hřeje za každého počasí. Také podkovička pro štěstí pro Vás zbude.
foto-3.jpg (82391 bytes)
Prostorná jizba v domě z Nového Hrozenkova (308)
se pyšní dvěma štědře prostřenými stoly, na zámožnost rodiny ukazuje také bohatě zdobený betlem. Oba stoly - pro hospodářovu rodinu i čeládku jsou upraveny podle popisu z konce 19. století. Nezapomeňte si všimnout řetězu kolem trnoží stolu, který symbolizuje rodinnou pospolitost. Kuchyň v domě
je od samých pečených pánů celá provoněná. Kdo má zájem, může si odnést i  domů.
Jizba ve formanově chalupě z Velkých Karlovic
- Jezerného (312) je připravena na štědrovečerní hostinu. Svíce za oknem, nad stolem zavěšena "chvojka" zdobená červenými stužkami. Hospodář všem, kteří chtějí znát svou budoucnost, dá do ní nahlédnout prostřednictvím odléváním olova. Sami si můžete pouštět lodičky s  svíčkou.
foto-4.jpg (37018 bytes)
Usedlost z Nového Hrozenkova - tzv. Adamcova chalupa (307)
je zařízena tak, jak byd-leli naši prarodiče na počátku padesátých let minulého století. Vánoce připomíná jenom malý stromeček na stole - zdejší hospodář žil sám. Dnes se v jizbě usadil řezbář, který se baví vyřezáváním forem na máslo a tetička připravuje pro vnoučata vystřihovaný papírový betlem.
Obytné stavení s  chlévem z Nového Hrozenkova (306)
ukazuje Vánoce těch nejchudších v poslední třetině 19. století. Podoba jizby se příliš nezměnila oproti všednímu dni, pouze svíce za oknem, pecen chleba, koláč a také jablíčka jsou prostými symboly začínajících svátků.
foto-5.jpg (34005 bytes)
Dům z Lužné (314)
má velmi prosté zařízení. V jizbě všechno svědčí o tom, že dospělé děti, zastávající službu u sedláků, se vrátily na Vánoce domů, ale nemají kde nocovat, než na slámě na zemi. V jizbě často sdílela s obyvateli domu místo a teplo mláďata domácích zvířat, která byla ohrožena mrazem.
V chalupě z Karolinky - Rákošového (313) ,
ukrytá za kopečkem, se na Vánoce teprve připravuje. Hospodář odlévá svíčky z vosku a hospodyně připravuje oplatky ke štědrovečerní večeři.
V chalupě miškáře ze Študlova (315)
se na Vánoce, díky otcovu zaměstnání, děti radovaly, protože dostaly mnohé neobvyklé dárky - hračky, pomeranč. Prostřený štědrovečerní stůl se neobešel bez zvláštních doplňků - otcova nářadí, poskytujícího obživu, červených šípků jako symbolu zdraví a také peněz, záruky blahobytu. Stromeček je po starém způsobu zavěšený u stropu, zdobený pečivem a papírovými ozdobami. V  oknech stojí vedle svící také postavičky darovníků z betléma, které přinesl otec ze světa.
foto-6.jpg (40687 bytes)
V chalupě bezzemka z  Leskovce (319)
nás Mikulášskou nadílkou za okny vrátí do reálného času. Na hodné děti vždy Mikuláš pamatoval ovocem, perníky a drobným pečivem. U okna najdete tetičku, která se věnuje další typické zimní práci - pletení teplých punčoch z  ovčí vlny.
Pasekářský dům z  Velkých Karlovic - Miloňova ( 320)
hostí v jizbě s roztopenou pecí staříčka, který vypráví dětem o  starých časech. Také se zde zastaví Mikuláš, který bude mít pro některé dárky. Aby Vám nebylo po cestě domů chladno, ochutnáte čaj z devatera kvítí a něco na zub se také najde.
Mikuláš bude nadělovat v 17 a 18 hodin.
Pak se s Vámi všemi rozloučíme, popřejeme klidnou cestu domů a budeme se těšit, že se za rok opět setkáme.
foto-7.jpg (35978 bytes)
Mikulášská nadílka v chalupě z Miloňova bude 17 a 18 hodin.
Poslední prohlídka začíná v 19 hodin. Areál bude uzavřen ve 20 hodin. Občerstvení Vám nabídneme v Hodslavské stodole, kde bude také otevřena prodejna upomínkových předmětů s vánočním sortimentem.
Datum,časAkce
10. - 15.12 2001 Vánoce na dědině
 
foto-1.jpg (45645 bytes) Jen na jediný týden otevíráme v zimě také Valašskou dědinu, náš nejmalebnější areál.
A děje se tak letos už třináctý rok, takže lze mluvit o tradici.

Co nás před léty vedlo k tomuto rozhodnutí?
  Chtěli jsme návštěvníkům dopřát zážitek klidného venkovského prostředí, dát jim možnost nahlédnout do radostí i těžkostí, jež zima v minulosti všemu živému přinášela a umocnit jejich sváteční předvánoční náladu.
Bylo to patrně rozhodnutí dobré, vždyť zájem o tento pořad stále roste, ač se ve své náplni proměňuje jen nepatrně. Jsme totiž omezeni možnostmi, které naše chalupy skýtají - ve všech podle dnešních bezpečnostních zásad ani nelze zatopit. Jsme omezeni i svými schopnostmi, protože na ten týden se hospodáři v chalupách stávají povětšině muzejníci, kteří si osvojili mnohé činnosti, dnes již nevídané, ale zdaleka ne všechny, které se k zimnímu období minulých století vázaly.
  Děti na prohlídce Děti s paní učitelkou Koníci Vánoční stůl
  Po čtyři dny proudí areálem skupiny školáků vedené průvodcem. V sobotu pak volná prohlídka umožňuje návštěvu Valašské dědiny těm, kdo přijeli na vánoční jarmark do Dřevěného městečka. Kolik hostů přijde v sobotu, to můžeme jen odhadovat, neboť vstupenka platí do obou areálů. Školáků během týdne bývá na čtyři tisíce.
A co na Valašské dědině uvidí?
V některých chalupách jsou svátečně upravené interiéry a ve všech se něco děje. Ve škole zní koledy, živé hospodářství voní perníkem, v další chalupě klape tkalcovský stav, v jizbě u formana dojde i na vánoční čarování.
 
vanoce-Mikulas_a_cert.jpg (48787 bytes) V naší nejhonosnější chalupě z  Nového Hrozenkova voní kvaka i mikulášské pečivo a vrčí tam kolovrátek. Jinde je možno ochutnat právě upečený vánoční oplatek a pozorovat odlévání svíček. V  chalupě z Leskovce se strouhá šindel, v další se vyřezávají dřevěné plastiky. A  v té poslední je možno ochutnat něco ze staré valašské kuchyně, nejen vánoční. Ze stodoly bývá slyšet klepání cepů, z další už odfukování "benziňáku" pohánějícího malou mlátičku. Mezi chalupami důstojně prochází Mikuláš se svou dovádivou družinou a o chvíli později můžete potkat Lucky, nebo koledující děti.
  Však - přijďte se také podívat, nejlépe v sobotu 15. 12.2001. Školní skupiny měly příležitost objednat si prohlídku už od 17. září a dnes jsou možnosti naplněny. Návštěvu skupiny "LAST MINUTE" lze ověřit na tel.č. 0651 757119.
  Přehled vánočních programů
 
Pondělí 10. - pátek 14. prosince od 8 do 14 hodin
Sobota 15. prosince od 9 do 15 hodin ve Valašské dědině
Vánoce na dědině
Pondělí - pátek pro předem objednané školní skupiny
Sponzorem programu je Ing. Karel Janík, stavební práce Frýdek-Místek a
Vitana a.s. Byšice
V Dřevěném městečku od 8.12. denně od 9 do 16 hodin
Vánoce v městečku
Vánoční instalace v objektech, řezbářský betlém v kostelíku sv. Anny, možnost zakoupení drobných dárků v prodejně
Sobota 15. prosince po celý den v Dřevěném městečku
Vánoční jarmark
S prodejem vánočního zboží, ale také obchůzkami Lucek, Mikulášů, čertů a koledníků
Sobota 22. a neděle 23. prosince Komorní amfiteátr v Dřevěném městečku v 17 hodin
Živý betlém
Vánoční lidová hra podle Evangelia sv. Matouše v režii Jaroslava Štiky
Středa 26. prosince Kostelík sv. Anny v  Dřevěném městečku ve 14 a 16 hodin
Štěpánská koleda
Účinkuje Malá Jasénka
 
Neděle 6. ledna 2002 po celý den v Dřevěném městečku
Den Tříkrálový
Tříkrálová obchůzka dětí
foto-9.jpg (33014 bytes)
ETNOFILM ROŽNOV 2001

Národopis a film

"V samej podstate filmového umenia,
je úplná zrozumiteľnosť všetkým ľuďom všetkých krajín."
( Karel Plicka: Poznámky o filme.)

Počátky národopisného filmu souvisí už se vznikem kinematografie jako takové. Tématicky atraktivní oblast mimoměstského života, lidových obřadů a slavností, zvyků, krojů, podobně jako na první pohled efektivní dokumentace kulturního prostředí zvláště exotických etnik, představovala pro film široké možnosti využití.
Za jeden z prvních filmově - národopisných počinů považují odborníci natáčení Francouze Regnaulta na Koloniální výstavě v  Paříži z roku 1895, kdy na filmový pás snímal hrnčířství zde přítomných Berberů ještě jedním ze starších typů předlumierovských kamer. Z podnětu téže osobnosti bylo na pařížském Mezinárodním kongresu etnografů přijato usnesení: "Všechna národopisná muzea mají připojit ke svým sbírkám filmové archivy. Pouhá přítomnost hrnčířského kruhu, sbírka zbraní nebo primitivních krosen sama o sobě nestačí na to, aby se dalo pochopit plně jejich používání. Toto pochopení se může pro budoucí generace dochovat jen exaktními kinematografickými snímky."
Využívání filmu antropologickými vědami nebylo jen doménou či dobovou záležitostí Francie. O tom, že v prvních desetiletích existence kinematografie zdomácněl film ve vědeckém světě národopisu v evropském ale i  americkém kulturním kontextu, svědčí řada snímků z počátku 20. století. V  letech 1904 - 1909 nasnímal rakouský antropolog a etnograf R. Pöch domorodce z Nové Guineje a jižní Afriky, stejným obdobím datuje anglický etnograf Haddon vlastní záběry tance masek ostrovních domorodců z Torresovy úžiny. Několik krátkých záběrů přinesla v letech 1908 - 1910 také hamburská tichomořská expedice z oblasti Mikronézie a Melanézie. V roce 1911 filmoval v Nové Guineji lékař R. Neuhaus příslušníky kmene Kate, zatímco Skladanovský v Itálii natáčel sedlácký tanec.
Vyvrcholením snah prvních filmových průkopníků jsou dokumentární práce Američana Roberta Flahertyho, ať už zmíníme snímky Moana (1924) o životě samoánských Polynézanů, Muž z Aranu (1933) s životními příběhy irských rybářů či jeho nejznámější - Nanuk,člověk primitivní z prostředí kanadských Inuitů v Hudsonově zálivu.
Pozadu nezůstal ani film východoevropský. Vedle žurnálového "kino pravda" Dzigi Vertova nebo "dokumentárních záznamů" Eisenštejnových a Dovženkových se etabluje i český národopisný film. Vývoj lze sledovat už od nejstarších záběrů, jež ve své podstatě představují jen "fotografický záznam", kterému chybí filmová skladba a montáží vytvořená celistvost filmové struktury (záběry z Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895), přes snímky charakteru inscenovaného Valašského roku 1925 Cyrila Kašpara z Tatrafilmu Trenčín až k tak přelomovým dílům, jako byl Mizející svět prof. Vladimíra Úlehly z roku 1932, filmový poém prof. Karla Plicky Zem spieva z roku 1933 či z šedesátých let kontroverzní Moravskou Hellas Karla Vachka.
Nejen u nás následující tvorba osciluje k dvěma zvýrazňujícím se pólům. Řada hraných filmů staví na fabulaci a z tradiční kultury využívá většinou jen vnějšího efektu jejích často již stylizovaných motivů, dnes už velmi vzdálených autentickému projevu. Druhý proud inklinuje k  záznamu autentickému, popřípadě k autenticitě směřující rekonstrukci. Své uplatnění nalézá ve filmech dokumentárních. Tato oblast zvláště v období po II. světové válce je v našem prostředí zastoupena několika generacemi fundovaných dokumentaristů, povětšinou absolventů FAMU, jejichž tvorba patří i z hlediska národopisného k těm nejzdařilejším (Rudolf Granec, Rudolf Adler, Jana Ševčíková, Milan Maryška...).

Použitá literatura:
Plicka, Karel: Poznámky o filme. Slovenské pohľady 48, 1932, s. 592 - 596.
Slivka,Martin: Slovenský národopisný film. Filmografia 1. Banská Bystrica 1982.

ETNOFILM ROŽNOV 2001
První ročník ETNOFILMU ROŽNOV ve Valašském muzeu v přírodě byl vyhlášen v roce 1977 pro amatérské tvůrce s tématy, která zůstala v platnosti i v následujících, co dva roky se opakujících přehlídkách:

o Člověk, jeho životní a sociální prostředí
o Způsoby hospodaření, výroba, řemesla
o Lidové umění, zvykosloví v tradičním prostředí
o Národopisná dokumentace současného života, muzea v přírodě, folklorismus

Díky nasazení zainteresovaných "nadšenců" a osobní zálibě protagonisty ing. Josefa Stromšíka, vynikajícího filmaře, se v celkem osmi ročnících podařilo do roku 1991 vytvořit z Etnofilmu renomovanou soutěž, obesílanou vysokým počtem titulů, s kvalitním zázemím pro autory, porotu a hosty a s fundovanými semináři, jichž se účastnili i profesionální tvůrci. Osmý ročník zařadil do projekce vedle filmů 16 mm a 8 mm také první videozáznamy.
Už devátý ročník, vyhlášený na rok 1993, se ale nekonal pro nedostatek zaslaných filmů a změněné politické, kulturní a hospodářské poměry, zejména ukončení oficiální podpory zájmové umělecké činnosti, do níž byla tvorba amatérských filmařů zahrnována.
Podzimní termín roku 1995 s sebou místo soutěžní přehlídky přinesl vědecký seminář, na němž se účastníci - jak filmaři tak etnografové - shodli na konstatování, že má-li se Etnofilm Rožnov realizovat i v  obdobích následujících, je třeba jasně formulovat cíle, které by měly obeslané filmy a videoprojekce naplnit, korigovat témata, která jsou autorům zadávána a  změnit přístup k profesionálům, u nichž se dala předpokládat větší solventnost pro filmovou tvorbu.
Další ročníky, připadající na roky 1997 a 1999 se vzhledem k nezájmu tvůrců nezačaly ani připravovat. V roce 1999 sice s iniciativou přišla rožnovská Městská kulturní agentura a nabídla spolupráci při obnově a organizaci Etnofilmu. I přesto tyto snahy vyzněly na prázdno.
Retrospektivní přehlídka vítězných snímků z let minulých 9. 9. 2000 ověřovala v rámci programu Dnů evropského kulturního dědictví možnost obnovit celou akci při využití dosavadních zkušeností a připravit pro rok 2001 ročník jedenáctý s upravenými stanovami a pozměněnými tématickými okruhy, střídající se s obdobným festivalem - Etnofilmem Čadca.
Etnofilm Rožnov - 11. ročník
Informační tisk k programu připravila Jana Tichá
Vydalo: Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm - 2001
Statut veřejné nesoutěžní projekce filmů a  videoprogramů

Čl. 1

Pořadatelem a vyhlašovatelem veřejné nesoutěžní projekce filmů a videoprogramů Etnofilm Rožnov (dále jen Etnofilm) je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
Vyhlašovatel může k přípravě a realizaci jednotlivých ročníků přizvat instituce, které mu budou nápomocny v oblasti organizační a programové.
Jednotlivé ročníky Etnofilmu se uskuteční při dostatečném počtu přihlášených děl o druhém víkendu měsíce září v rámci Dnů evropského kulturního dědictví v intervalu dvou let.
První ročník Etnofilmu dle tohoto statutu naváže na dataci předcházející soutěžní přehlídky stejného názvu a bude označen jako 11. ročník, s datem konání v sobotu druhého víkendu měsíce září roku 2001.

Čl. 2

Účelem Etnofilmu je využít aktuální dokumentární produkce filmů a videoprogramů vytvořených profesionálními i neprofesionálními tvůrci k daným tématům a seznámit s nimi odbornou i laickou veřejnost, iniciovat dialog mezi tvůrci a národopisci k vyhledávání nových neotřelých témat, jejichž zaznamenání může pomoci při odstraňování bariér mezi společenstvími, jednotlivci a etnickými skupinami a poznání nositelů kulturní tradice v nejširším slova smyslu.

Čl. 3

Do přehlídky se přijímají filmy a videoprogramy, které svým obsahem odpovídají vyhlášeným kategoriím, splňují technické podmínky a prošly předvýběrem. Obeslaná díla nemají být starší pěti let. Účel zhotovení nerozhoduje.
Autoři přihlašují svá díla písemně, každý snímek na samostatné přihlášce. Označení snímků a technické podmínky projekce musí respektovat pravidla stanovená obecně pro tento druh prezentace.

Čl. 4

Přehlídkové kategorie:
Člověk, život a tradice (příběhy lidí věnujících se uchovávání a revitalizaci tradičních řemesel, podomácké výroby a hospodaření na půdě)
V cizině jsme našli nový domov (příběhy těch, kteří zaměnili svůj rodný kraj za jiné kulturní a sociální prostředí dříve i v současné době)

Čl. 5

Projekční doba přihlášených děl není omezena.
Každý přihlášený filmový snímek musí být označen názvem, jménem autora scénáře / libreta, režiséra a kameramana, adresou studia (školy, jednotlivce), kde snímek vznikl, délkou projekce. Každý videoprogram musí být označen obdobně.

Čl. 6

Pořadí projekce a posouzení zpracování námětu přihlášených snímků provede předvýběrová komise, do níž jsou delegováni zástupce pořadatele, zástupce filmařské veřejnosti a profesionální etnograf. Předvýběrovou komisi jmenuje ředitel Valašského muzea v přírodě. Rozhodnutí komise je konečné.

Čl. 7

Propozice jednotlivých ročníků budou k dispozici v médiích a na webových stránkách Valašského muzea v přírodě vždy od 1. října předcházejícího projekci (pro 11. ročník od 1. dubna 2001).
Filmy a videoprogramy zasílají autoři na svůj náklad. Pokud si snímky nevyzvednou do deseti dnů po projekci, budou zaslány na náklady muzea na jimi uvedenou adresu.
O všech otázkách organizace a přípravy Etnofilmu, které nejsou ve Statutu obsaženy, stejně jako o výkladu jeho jednotlivých ustanovení rozhoduje s konečnou platností tajemník Etnofilmu, jmenovaný ředitelem Valašského muzea v přírodě.

Čl. 8

Náklady spojené s realizací projekce a pořádáním setkání autorů a národopisců hradí Valašské muzeum v přírodě, které k jejich úhradě může využít grantových projektů určených pro tuto oblast tvorby, vyhlašovaných orgány státní správy a neziskovými organizacemi.

Projekce

I. BLOK

1) O starých Starých Hamrech (VHS, 45 min.)
- režie: L. Ryška, scénář / libreto: N. Urbášková, kamera: J. Jurečka, produkce: M. Syslová
Studio TELEPACE, Ostrava 2001
- unikátní záběry z obce Staré Hamry z 2. poloviny 50. let - tj. z období, které předcházelo
zatopení jejího středu, Hutí a Řečice přehradou Šance

2) Okolo houslí (VHS, 12 min.)
- režie: L. Ryška, scénář / libreto: N. Urbášková, kamera: M. Hanáček, produkce:
M. Syslová
Studio TELEPACE, Ostrava 1998
- dokumentární videosnímek nejen o  houslích samotných, ale i o všem, co je s tímto nástrojem
spojeno

3) Řezbář křesťanského nebe (VHS, 30 min.)
- režie,kamera a střih: T. Petráň, scénář / libreto: PhDr. L. Kafka, produkce: T.Petráň,
L. Kafka
CINE POINT Františkov a Etnologický ústav AV ČR v Praze 2000
- dokumentární film z  projektu GA AV ČR "Nositelé tradic- žijící a oživené lidské poklady",
tvorba pražského řezbáře Michala Tesaře z oblasti sakrální plastiky

4) Malíř ze ztraceného ráje (VHS, 30 min.)
- režie, kamera a střih: T. Petráň, scénář / libreto: PhDr. L. Kafka, produkce: T. Petráň,
L. Kafka
CINE POINT Františov a Etnologický ústav AV ČR v Praze 2000
- dokumentární film z projektu GA AV ČR "Nositelé tradic - žijící a oživené lidské poklady",
podmalby na skle malíře Václava Hrabánka z Pošumaví

II. BLOK

5) Dobré srdce (Lačho jilo) (VHS, 8 min.)
- střih, produkce, režie: T Doruška, kamera: J. Fedurco, zvuk: T. Zůbek, ved. výroby:
J. Mašíková
c studio FAMU 1999
- pohádka na motivy romské lidové povídky "Vtip, důvtip a srdce"

6) Malý Janek (VHS, 23 min.)
- námět, scénář, kamera, střih, režie: T. Doruška, zvuk: F. Kopecký, K. Baroš, produkce:
D. Stehlíková
T. Doruška pro ČT 2000
- příběh malého Janka z  romské komunity ze vsetínských holobytů - Je už dnes jisté, jaký má
tento malý člověk osud?

7) Romská řemesla v  Bulharsku (VHS, 30 min.)
- režie, scénář / libreto, kamera: A. Hrad
Muzeum romské kultury Brno 1999
- videosnímek ze sběrné a dokumentační cesty za bulharskými Romy - dokumentace starých
řemesel

8) Bok po boku (VHS, 12 min.)
- režie, scénář / libreto, kamera: V. Kružic - Krupinský, produkce: V&S Studio
V. Kružic - Krupinský, Slovensko - Banská Štiavnica 2001
- filmová férie - práce člověka a koně prostoupená krásami přírody Štiavnických vrchů

9) Severní Chantové - pastevci sobů na polárnímUralu (VHS, 30 min.)
- režie, scénář / libreto: Mgr. F. Bahenský, kamera: T. Boukal, produkce: T. Petráň
CINE POINT Františkov 2000
- dokumentární snímek z let 1997 a 1999 o životě severních Chantů - ugrofinského etnika
z  oblasti polárního Uralu

III. BLOK - Česká televize, studio Ostrava

10) Jak dřevo promluvilo (VHS, 22 ?min.)
- ČT Ostrava 1976
- dokument o životě jednoho z posledních valašských řezbářů Josefa Heji z  Halenkova -
Dinotice

11) Krajina nechráněná (VHS, 35 min.)
- ČT Ostrava 1982
- příspěvek k Mezinárodnímu roku úcty ke starým lidem věnovaný horňáckému zpěvákovi
Martinu Holému z Hrubé Vrbky

12) O kraji kolem Lanžhota a také o hodech (VHS, 46 min.)
- režie: P. Šamánek, kamera: I. Popek
ČT Ostrava 1995
- vlastivědný dokument mimo jiné o slováckých hodech z Lanžhota a  okolí s průvodcem
Jiřím Pavlicou

13) Žít a být (VHS, 36 min.)
- připravili: P. Šamánek a N. Urbášková
ČT Ostrava 1995
- zastavení na Hutisku - Solanci u  Vilmy Volkové, dcery spisovatele F. Karase a sběratelky
nejen lidového umění



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English