Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2001
Akce uskutečněné v roce 2001
ve Valašském muzeu v přírodě
Leden
| Datum,čas | Akce |
|---|---|
| 6.ledna | Den tříkrálový - ve Valašském muzeu v přírodě |
| Dřevěné městečko | |
| aneb Daleká je cesta naše, do Betléma mysl naše | |
|
Program: v 10.00 a 13.00 - obchůzky Tří králů |
Únor
| Datum,čas | Akce | |
|---|---|---|
| 24. února | Masopust - ve Valašském muzeu | |
| Fašanky fašanky, s černými fúsy, ten Mikeš bachratý tancovať musí. |
 |
Tutéj nám nedali, |
| Na veřejnost dáváme, že se v sobotu 24. února 2001 opět rozloučíme s velikým hříšníkem, s naším milovaným masopustem. Areál Dřevěného městečka ožije lidovými obyčeji, masopustními obchůzkami, písněmi, tanci a desítkami lidových masek. Chybět nebudou ani řezníci se soutěží O nejlepší valašskou klobásu. |
||
| PROGRAM: | ||
| 9.30 – zahájení soutěže O NEJLEPŠÍ VALAŠSKOU KLOBÁSU a prezentace řezníků od 11. 00 v areálu Dřevěného městečka program souboru JEDLOVINA 13.30 – vyhlášení výsledků IV. ročníku soutěže O NEJLEPŠÍ VALAŠSKOU KLOBÁSU 14.00 – obchůzka masopustního průvodu v podání souborů SOLÁŇ, JAVOŘINA, JEDLOVINA a vesnické skupiny z POZLOVIC 15.00 – pochovávání basy V průběhu celého dne bude v Dřevěném městečku vyhrávat ZUBROVKA V areálu najdete vše, co ke končinovému veselí patří: koblihy, zhřívanici, klobásy i nejrůznější řeznické speciality. Přijďte, jste všichni srdečně zváni. |
||
| Zhusta, chlapci, zhusta, konec masopusta, masopust sa krátí, věc sa nenavrátí. |
||
| Závěr zimy prožívali naši předkové často ve znamení zábav a bujarého veselí. Byl čas masopustu. Nastal již svátkem Tří králů a klenul se mezi závěrem Vánoc a dobou předvelikonoční a kulminoval svými závěrečnými dny, které bývaly nazývány poslední masopust, fašank, končiny nebo také ostatky. V životě mnoha lidských generací hrál důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě moc dělá, v létě to odleží. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a plodonosní účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy. S prvními týdny roku byly pevně svázáno i několik obchůzkových obyčejů konaných na Tři krále, svatého Blažeje (3. 2.), svatou Dorotu (6. 2.) a svatého Řehoře (12. 3.). Účastnila se jich především mládež a děti školou povinné a měly podobu drobných dramatických výstupů prokládaných zpěvem. Byl to i jistý způsob koledy, kterým si přilepšovaly, jak samotné děti, tak i pan učitel, který takto vybíral v naturáliích školné. Masopust vrcholil ve třech dnech před první postním dnem zvaným Popeleční (též škaredá) středa. Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál dosytosti bujarého veselí, zpěvu, tance – a pochopitelně i jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno. Jeden z lidových popěvků se jim posmívá: „ ... a vy, páni řezníci, jak to děláte, vy volečky kupujete a peněz nemáte! " Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle, dříve i na bukvicovém oleji. Měly svou obřadní úlohu v podobě obětních poživatin, které vynášel hospodář do polí. Na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. A pokud byla třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou zhřívanicí. O jídle a obdarování obchůzkářů se zpívá i v masopustní písni z Valašskokloboucka: |
||
| „Tutéj nám nedali, tutéj nám dajú, komára zabili, slaninu majú. Henkaj hore na komíně sedí kocúr na slanině. Běžte si ho sehnat a mě kus uřezat. Jak nám malý uřežete, všecky prsty pořežete, jak nám velký uřežete, do neba sa dostanete." |
||
| Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Původně byly vyhrazeny je pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, posléze se možnost účasti rozšiřovala i na další obyvatele. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili u taneční zábavy. K obchůzce a zastávkám u jednotlivých usedlostí patřil i tanec. Byl pociťován jako obřadní povinnost, jíž se hospodyně, a často ani hospodář, nemohli vyhnout. A tak hospodyně či jejich svobodné dcery tančily za zpěvu: „ ..to bude na konopě, to bude na len, toto bude starej babě, toto bude mladej! " - a čím výše tanečníci vyskakovali, tím vyšší a větší plodina měla narůst. Některé z masopustních masek mají prastarý původ dokonce až v době pohanské, jiné jsou novodobými inovacemi a aktualizací. Obyvatelstvo oplývalo při jejich přípravě neobyčejnou fantazií. Téměř v žádném z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou či slámou. Medvěda vodila na provaze jiná maska – medvědáře či žida. Masce medvěda se přisuzovaly magické plodonosní vlastnosti, které mohly být přeneseny na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Medvěd při tanci poskakoval kolem hospodyně, strkal do ní, dával ji hubičky a tropil nejrůznější rozvernosti. Pokud byl medvěd oděn do slámy či hrachoviny, snažily se ženy kousek z něj odtrhnout a ten pak vkládaly drůbeži do hnízda, aby se húsata dobře válaly. Slaměný medvěd se svým přestrojením podobal východomoravské masce pohřebenáře, muže oděného také do slámy s papírovými ozdobami a třásněmi na hlavě. Při své obchůzce v masopustní pondělí držel v jedné ruce rožeň, na který napichoval výslužku, v druhé měl karabáč nebo bič a neustále vykřikoval: „Pohřebeň, staré baby na hřebeň!". Obyvatelé mu o záda rozbíjeli staré hrnce, které již nebyly k užitku. V Nedašově nosil na ramenou pytel a po bocích kabely, do nichž skládal obdaruňky - koláče, chléb a obilí. K nejstarším formám masek patří převleky mužů za ženy, hlavně za nevěsty. Na jižním Valašsku byla dokonce jedním z ústředních motivů obchůzky parodie celé svatby. Tento zvyk souvisel s množstvím uzavíraných sňatků v tomto období, ale chápat ho musíme i ve vztahu k ostatním skrytým erotickým motivům masopustu (tanec, hry...), majících zajistit zdar hospodářství v novém roce. Častým námětem bývaly běžné profese a povolání z bezprostředního okolí. V průvodu bychom tak mohli potkat řezníky, holiče, lékaře, dráteníky ale i hasiče či vojáky všech možných podob. Masopustní maska byla často prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí – hamižností počínaje, přes tloušťku až po přehnanou výřečnost. Většinou novějšího původu jsou naopak zvířecí masky, mezi nimiž nechyběl ani velbloud, slon či opice. Domácí zvířenu vedle již zmíněného medvěda zastupoval kůň (mohl být i s jezdcem), vizovičtí řezníci chodili při obchůzce s teletem (většinou pes s přehozenou telecí kůží), ve Vsetíně bylo možno zase vidět průvod s vlkem. Spatřit bychom mohli i démonické postavy smrtky, čerta, někdy i hastrmana či strigy. Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný, měl svá specifika. Všude se ale období radostí a rozverností uzavíraly závěrečnou zábavou spojenou s pochováváním basy. Jedná se o parodii na pohřeb zemřelého marnotratníka. Do necek, na desku nebo na prostřený stůl či máry se položila figurína nebo samotná basa pokrytá plachtou. Následoval vlastní pohřební obřad s upozorněním na domnělé prohřešky basy v čase masopustních zábav a za tklivého nářku byla slavnostně vynesena ven ze sálu a „pohřbena". Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně skončil, nastal čas půstu. Sousedé si po půlnoci na rozloučenou zazpívali postní píseň a rozešli se domů. Život se opět vrátil do klidných kolejí, jen v první postní den ve Škaredou středu se např. na Vsetínsku po mši všichni ještě sešli v hospodě, kde si dali kořalku a pučálku (ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách). Tančit ani zpívat se již také nesmělo, neboť během půstu byla zemja samodruhá, odpočívala a stejně jako její hospodář se chystala na nový hospodářský rok, novou úrodu. |
||
| „Už sa fašank krátí, už sa nenavrátí, staré dívky lajů, že sa nevydajů." |
||
|
Režisér: Mgr.Jaroslava Kvapilová, E-mail: kva(zavináč)vmp(tečka)cz |
||
Květen
| Datum,čas | Akce | ||
|---|---|---|---|
| 26.května | Slabikář devatera řemesel |
||
| Slabikář devatera řemesel je program určený především dětem a mládeži, ale i všem ostatním, kteří chtějí poznat některá ze starých řemesel a něčemu užitečnému se naučit. Návštěvník má příležitost nejen sledovat zručné řemeslníky při práci, ale také si vyzkoušet, co které řemeslo obnáší. Sám jistě pozná, kolik píle a trpělivosti je při práci potřeba. Letos připravujeme tento program již potřetí a to na sobotu 26.května 2001 v době od 10.00 do 16.00 hod. v Dřevěném městečku VMP. |
|||
|
|||
| Tentokrát budete mít možnost vyzkoušet si kroucení provazů, pletení košíků a tatarů, malování na dřevo, modelování z hlíny a práci na hrnčířském kruhu, vyrobit ozdobu z kůže či píšťalku z proutí. | |||
|
|||
| Jistě vás potěší, když dokážete z kramplované ovčí vlny upříst vlněnou nit, vytočit na hrnčířském kruhu malou nádobku nebo vyřezat píšťalku z proutí. | |||
|
|||
| Součástí programu je vyhodnocení výtvarné soutěže dětí "Vánoce na dědině", vyhlášené Valašským muzeem.
Těšíme se nashledanou v muzeu!
|
Červen
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum,čas | Akce |
|---|---|
| 23.června 2001 | SVATOJÁNSKÁ NOC |
|
Svatý Ján se souborem Hradišťan Jiřího Pavlicy S blížícím se letním slunovratem se pojily a pojí svatojánské obyčeje, které jsou na Valašsku spojeny především s pálením ohňů. "Idem vyhazovať čarodějnice" se říkávalo především na Rožnovsku, protože pálení ohňů souviselo se zapalováním starých metel - čarodějnic. Svatojánskému ohni se přisuzovala i ochranná moc, proto např. oharky vkládaly hospodyně do zelí, aby je nežrala housata a mušky, a v neposlední řadě měla svatojánská noc také moc čarovnou. Zvláštní kouzlo bylo přisuzováno svatojánské rose, kterou ženy sbíraly před východem slunce do máselnice, aby měly hodně másla.. O svatém Jánu se podle tradice hledaly poklady, což bývá na Valašsku spjato s horou Radhošť a kultem pohanského boha Radegasta - ten prý bdí nad valašským obyvatelstvem a také hlídá poklady v podzemí Beskyd. |
Červenec
| Datum,čas | Akce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 5. - 8.7. 2001 | ROŽNOVSKÉ SLAVNOSTI | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| 6.7.2001 | JÁ MÁM SRDCE JAKO Z MEDU ... - pátek |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Pochopitelně nebudou chybět ani praktické ukázky včelařských prací, poradna pro včelaře i prodej rozmanitého "medového zboží" (medu, perníku, medoviny, svíček, přírodní kosmetiky s přídavkem medu či ostatních včelích produktů, apod.), včelařských potřeb a veškerého dalšího sortimentu této oblasti. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Navíc se připravuje i přednáška o včelích produktech očima lékaře a ochutnávky "desatera medových chutí", díky nimž poznáte, že nejen v perníku má med své místo. "rušno jako v úle" a že tímto způsobem každému zájemci i náhodnému návštěvníkovi alespoň trochu poodhalíme taje |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Z historie včelaření na Valašsku ... | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tradice chovu včel zde má již dlouhou a barvitou historii. V rozsáhlých lesích přežíval hluboko do 16. století prastarý způsob chovu včel v dutinách stromů zvaný brtnictví. Využívalo se při něm přirozených i uměle vytvořených dutin stromů, v nichž se usazovaly včelí roje. Připomínkou na ně i v době, kdy již brtě byly v lesích dávno opuštěny, zůstaly místní názvy polností Brtva, Brtná, louka Brtnica či jména valašskomeziříčských měšťanů Brtníků a rolníka Jana Brtného z Hrachovce. usedlosti, stávaly se součástí jejich pasek i včelíny. Nebyly to ovšem již brtě. Měly podobu modernějších klátových úlů, mocných dlabaných kmenů s česny v jejich čelní straně. přitom na Valašsku dosahovaly úctyhodných rozměrů, "drobečci" to jistě žádní nebyli. Podle objemu kmene se nazývaly jedneráky, dvojáky, trojáky a některé dokázaly pojmout dokonce až čtvero včelstev. Ještě na počátku 20. století byl v Trojanovicích využit javorový kmen z Pusteven k zhotovení mocného klaťáku, vysokého 250 cm, s průměrem větším než jeden metr. Celkem se do něj směstnalo sedm včelstev! jejích poddaných pro ni bylo vítaným zdrojem příjmů. Nemůžeme se tomu ani divit, neboť mnohdy to byl právě med a včelí vosk, kterým se splácely naturální dávky vrchnosti a byly i vítaným artiklem výměnného obchodu. knížecí město Lipník nad Bečvou, stejně jako Vizovice. Zdejší medařské právo udělené Prokopem z Gollen obsahuje opatření při chycení roje, proti včelí nákaze, pamatuje na hájení medonosných stromů i na případy krádeže včel. Jedno z nejstarších práv na Valašsku i celé Moravě bylo uděleno panem Bernardem ze Žerotína na panství Valašské Meziříčí a Rožnov v roce 1591. Medařské artikule zaručovaly chovatelům samosprávu, v jejímž čele stál lamfojt, k němuž se přidružoval purkmistr a čtyři přísežní. Obdrželi zároveň gruntovní knihy v podobě medařských register, kam se zapisoval počet včelstev, jejich umístění, vlastnictví i odvody z nich. Měl-li někdo z poddaných zájem o chov včel a zbudování brtě nebo klátů, podpořila jej vrchnost např. i tím, že dovolila vybrat si svobodně v panských lesích dřevo - ovšem mimo lípy. Nově vznikající včelíny nesměly být ovšem budovány v bezprostřední blízkosti stávajících, aby "... z obojí strany beze škody jedné druhému včely držeti mohl." Zakázáno bylo i kácení javorů. lip, rokytí a jiných medonosných stromů a keřů v blízkosti brtí. Neohlášení nemocí včel, ničení brtí a zatajování skutečného stavu včelstev si vymínil pan Bernard ze Žerotína "k trestání k ruce své." |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Něco málo o řemesle pernikářském ... | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Pernikáři uměli prodávat své zboží a některé výrobky přitom nemuseli ani příliš nabízet. Uznejte sami, že perníky s nápisem "Růžičky na líčku bledém vykouzlí perníčky s medem" či "Medový perníček - do srdce chodníček" mluvily samy za sebe. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V průběhu času zdobili perníky bílými a barevnými cukrovými polevami, mandlemi a sušeným ovocem, marcipánovými doplňky, později dokonce i zrcátky, barvotiskovými obrázky, krajkami, korálky či staniolem. Takto zdobené vykrajované perníky si všichni dokážeme představit či vybavit, ale na úplném začátku vypadalo pernikářské zboží docela jinak ... mistrů ve velkých městech a o dalších 100 let později už nacházíme výrobce perníku i v městech menších, byť sdružené společně s koláčníky, mlynáři či krupaři v jednom cechu pekařském. jednoduchou záležitostí. (Jelikož se přesné recepty a postupy přípravy i pečení předávaly v rodinách pernikářů, platí toto pravidlo i pro případné současné experimentátory.) Základem těsta byl kvalitní med, mouka a směs koření. (U některých výrobků byl med nahrazován nebo kombinován s levnějším "sirobem" vařeným z cukrové řepy.) Těsto se po prvním vypracování nechávalo dostatečně dlouho uležet (tímto se míní nikoliv hodiny, ale týdny, měsíce, ba i roky!) a mnoho síly bylo zapotřebí, než se pak opět uvedlo do tvárného stavu. Poté už se mohlo začít s vlastním formováním a pečením žitných marcipánů, piprlí a piprlátek, jazejčků i topinek, šiflí, táflového a bledého perníku, nyrnberských cetlí, konfekt i černých šišek neboli hůlek . . . Také Vás tak lákají ty nezvyklé názvy a přemýšlíte, co to vlastně mistrům a tovaryšům pernikářské dílny vznikalo pod rukama? Především díky dřevěným vyřezávaným formám, v nichž se některé z výrobků formovaly před pečením, víme, jak toto pečivo vypadalo. (Naše nejstarší dochované a datované pernikářské formy pochází z poloviny 17. století, ale doklady o vzhledu perníku a marcipánu ve 14. - 16. století u nás chybí.) |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Mezi srdci, děťátky, rejtary, koníky a kavalíry se objevovali sv. Mikuláši, jelínci, dámy a panenky, šašci i obyčejné fajfky, srpy, košíčky, hodinky a pistole, ale třeba i tzv. peněžníky, hrozníčky, objímačky a mnoho dalších. Zcela zvláštní sortou zboží byla drůbeřka (popř. drůbežka) - drobnosti určené k hraní (nikoliv k jídlu), tvořené pomocí dřevěných forem nebo přímo "z volné ruky". Na rozdíl od výše jmenovaných perníků a marcipánů byla drůbeřka plastická, lepená z více dílů a také barvená. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zprvu "luxusní" perník a marcipán se v 17. a 18. století stávaly oblíbenými a dostupnými pro stále širší okruh lidí, dřevěné formy však byly od konce 19. století stále častěji nahrazovány pouze obrysovými kovovými vykrajovadly a perníky zdobeny již zmiňovanými cukrovými polevami a barvotiskovými obrázky. Nakonec vstoupilo na scénu cukrářské řemeslo a výroba, které pernikářství vytlačily takřka nadobro. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum,čas | Akce | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
14. 7. od 8.00 do 16.00 h. |
Pekařská sobota | ||||||||||||||||||
|
8.PEKAŘSKÁ SOBOTA - 14. července 2001 velký obřad a byla mu přisuzována velká vážnost. Neodmyslitelnou součástí pracovního postupu bylo požehnání a zaříkávání chleba i pece. Po upečení se uchovával jako vzácnost a často se zamykal. Nikdy se nejedl čerstvý, aby ho neubývalo. Znakem pohostinství a srdečnosti bylo nabízení chleba hostovi a odmítnout tento zvyk byla urážka. Nebylo však zvykem načínat chleba večer, to aby zbytečně nevysychal. a polosváteční dny by těsto v díži nevykynulo. Důležitou roli při pečení hrála díže. Ta se nikdy nevynášela z domu a ani se nepůjčovala. Jenom když měla posloužit k zažehnání nebezpečí, postavili ji mezi dveře nebo vynesli na zápraží. Před mísením těsta udělala hospodyně nad díží tři křížky kopistí. Když pak těsto vybrala, udělala na dně díže opět tři křížky, aby se vydařil i další chleba. Také první bochník se před sázením třikrát požehnal a aby se poznal, označil se třemi dolíčky. Jedl se až naposledy a věřilo se, že je léčivý. Za velké neštěstí se považovalo, jestliže hospodyni upadl bochník, když ho nesla k peci. Věřilo se, že někdo z rodiny v blízké době zemře. střídání let úrodných s roky neúrodnými, kdy nedostatek obilí znamenal nejen nedostatek chleba, ale velmi často i krutý hlad. Proto prosili ve svých modlitbách o pěkné počasí, o hojnou vláhu a pokojné časy. Proto se denně modlili ve svých srdcích o chléb vezdejší, o klid, mír a hojnost obilí. Při morových ranách často lékaři doporučovali jíst chleba se slaným máslem. V dobách hladomoru však jedli lidé chléb upečený ze slámy, brambor nebo dokonce i ze ztrouchnivělého dřeva. Ti co měli trochu mouky, přidávali do ní plevy, otruby, mlýnský prach, řezanku ze slámy a v lepším případě vikev, boby a jiné luštěniny. Z takového chleba pak naopak vznikaly nemoce. známý až z roku 1338. Nemohla se jím však pochlubit Praha, ale malé jihočeské městečko Netolice. Artykule cechu, které si netoličtí sami vypracovali, potvrdil 8. září 1338 opat kláštera ve Zlaté Koruně Theodorikus, který prohlásil: "My, bratří Theodorik opat, Gerhart převor a veškeren konvent kláštera Svaté Koruny, řádu cisterského, pražského arcibiskupstvie chceme, aby došlo k oznámení všem věrným ...., že poctiví a opatrní muži, pekaři městečka našeho Netolického a mistři řemesla pekařského prosili nás pokorně a ustavičně ... o potvrzení bratrstva, jehož statuta byla potom ještě opatem Ludolfem skrze milost předka našeho opata kněze Theodorika puojčené obnovena v roce 1402". cechmistři rozřezávat v krámech chleba, zda je bílý a dobrý. Když tomu tak nebylo, pekař upadl "ve vinu sedmdesáti peněz". Další články se týkaly připouštění k řemeslu, výhod městských synků, hospody a života v cechu. Cizí pekař, který žádal o přijetí do bratrstva, musel podle regulí zaplatit "konšelům, rychtáři, kostelu a všem pekařům džber piva na paměť pevnější". korouhev, ale i oltář a svíce v kostele. Nevládla však mezi nimi shoda. Ve mlýnech se často provozovalo pecnářství a pekaři žalovali na konkurenci. Při velkých mlýnech vznikaly často také velkopekárny, které prodávaly chleba za podstatně nižší ceny. To bylo zhoubou nejen pro mnohé pekaře, ale také menší mlýny. A všechny byly opravdu dobře vypečené, i když někdy nechyběly ani dešťové kapky. Účast na této akci byla původně motivována především soutěží o nejpěknější a nejchutnější chléb. Hned první ročník však vyzněl jako oslava prastarého cechu pekařského a stal se zároveň milým společenským setkáním. Prvními soutěžícími byl pekárny z Valašska a blízkého okolí. Dnes už přijíždějí nejen z celé Moravy, ale i z Čech a dokonce ze Slovenska. to mít lehké. Hlasovací lístek pouze jeden a tolik dobrého pečiva. Vítěz tohoto hlasování se pak stane pekařem Valašského království. Náročná kritéria na vzhled a chuť chleba a rohlíků posoudí mezinárodní odborná porota složená z odborníků z České republiky a Rakouska. i širší veřejnost. Nad touto částí programu převzal záštitu koncern IREKS z německého Kulmbachu, zastoupený dvěma dceřinými společnostmi ENZYMA a STAMAG Brno. chléb právě vytažený z pece. Že jim humor není cizí, dokáží při soutěži Chléb a hry. Předvedou své pekařské umění ve zcela netradičních disciplínách. K tomu jim pěkně zahraje muzika. Odpoledne pak proběhne vyhlášení výsledků obou soutěží se zábavným programem. i slaných, ale zkusme se zamyslet nad moudrými slovy písaře Ani ze starého Egypta: "Nejez chleba, když jiný trpí nedostatkem a ty mu nepodáš své ruky s chlebem. Jest známo, že člověk jest bytost, která nežije věčně. Jedni jsou bohatí, druzí chudí a chléb se drží toho, kdo jej dává jinému." Platí to i dnes. |
|||||||||||||||||||
    Fotografie z Pekařské soboty roku 2000 |
|||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
Informace Milena Habustová - režie programu, tel. 0651/757118, 0604370436, e-mail: sekretariat(zavináč)vmp(tečka)cz nebo Zdeněk Cvikl, tel. 0651/757163 |
|||||||||||||||||||
| Datum,čas | Akce |
|---|---|
| 14.července | Hudba v pohybu |
|
Mezinárodní festival Hudba v pohybu 2001 se koná Dramaturgicky se pohybuje ve středoevropském prostoru. |
| Datum,čas | Akce |
|||
|---|---|---|---|---|
| 21.července | Hejův nožík |
|||
|
5. Hejův nožík v sobotu 21. července 2001 v Dřevěném městečku 20. století - Josefa Heji. Jeho obživa závisela na vynikající znalosti práce se dřevem, do níž ho zasvětil jeho otec. Uměl bednářskou i tesařskou práci, ale také vyřezávat ze dřeva, jako jeho děd. Zemědělské hospodaření na usedlosti bylo doplňkem obživy. na okraji byl jeho královstvím. V deformovaných kořenech jalovce, silných větvích, pařezech i špalících dřeva viděl mnohá zvířátka, postavy ze svého okolí, fragmenty událostí, které měly v životě vesnice své stabilní místo (poutě, Vánoce). Stal se tak, jistě neplánovaně, kronikářem vesnického života, často zahleděným do vzdálené minulosti, kde ani sluch mu nebyl nepotřebnějším smyslem. První práce prezentoval na veřejnosti před 35 lety - na výstavě ve Valašském Meziříčí v roce 1966. Od té doby trval, až do jeho smrti 5. září 1985, trvalý zájem etnografů i výtvarníků o jeho práce a řada muzeí, mezi nimi zvláště naše, se může chlubit mimořádně kvalitní kolekcí jeho plastik, zachycující všechna období jeho tvorby. na 30 řezbářů . Zvláštní pozornosti si zaslouží letos dva hosté z východních Čech, kteří oplatí prezentaci beskydských řezbářů ve skanzenu na Veselém kopci v loňském roce. a potrvá do 17 hodin. Všichni autoři budou našim hostům ukazovat nejen hotová díla, ale také je nechají nahlédnout do tajů své tvorby. O dobrou náladu se bude po celý den starat hudecká muzika souboru Radhošť z Rožnova, v odpoledním programu vystoupí soubor Pilky ze Lhotky u Frýdku-Místku. náčiní i hraček buď tak, že si je přímo u autorů zakoupí, ti šťastnější je mohou vyhrát při losování vstupenek. aby se dohodli o dalších doplňcích pozoruhodné kompozice, která budila obdiv všech návštěvníků. Proto stejně jako v minulých letech darují do muzejní sbírky své práce, aby soubor, který začali od prvního ročníku vytvářet, byl co nejzajímavější. programů v kostele svaté Anny od 10. prosince až do 2. února. |
||||
| Vylosovaná čísla vstupenek - Hejův nožík | ||||
|
V sobotu 21. července byla při 5. ročníku Hejova nožíku vylosována čísla prodaných vstupenek, jejichž majitelé obdrží drobné výrobky ze dřeva, darované účastníky setkání.
Ceny mohou majitelé šťastných vstupenek vyzvednout osobně do 15.8.2001 na vrátnici Valašského muzea v přírodě po-pá od 8 do 14 hodin. |
| Datum,čas | Akce | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
28. července od 13.00 hodin |
Romská píseň | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V areálu Dřevěné městečko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se dne 28.7.2001 uskuteční 7. ročník mezinárodního festivalu Romská píseň, tentokrát s letopočtem 2001. přijali mj. Ivan Havlíček, místopředseda Senátu Parlamentu ČR, Pavel Dostál, Ministr kultury ČR, Magdalena Hůrková, ředitelka sekretariátu ministra kultury ČR, Zuzana Malcová ředitelka odboru regionálních a národnostních kultur na MK ČR, Ladislav Goral ze sekretariátu pro národnosti Úřadu vlády ČR, Jana Chalupová z presidentské kanceláře, Viliam Zeman z Úřadu vlády Slovenské republiky, senátor Jaroslav Kubín a poslanec Petr Nečas. různých národností a etnik se doposud nevyřešil. Jednou z cest, jak lze tento přetrvávající problém řešit, je samozřejmě cesta kultury, písní, tanců a především cesta společného respektování se a společného soužití. Heslo soužití, jekhetane, je také hlavním mottem letošního festivalu, na kterém se představí na 12 kapel z Čech, Moravy, Slovenska, ale také z Francie nebo Maďarska. ochutnat tradiční romskou kuchyni. V areálu Dřevěného městečka se představí řemeslníci, kteří budou předvádět např. výrobu kamenných brousků, vizovické pečivo, štípané holubičky, zdobení perníku a další. Představí se také Muzeum romské kultury z Brna. spolupráci s Valašským muzeem v přírodě. Finančně festival podpořilo Ministerstvo kultury ČR, meziresortní komise a také řada sponzorů. Valašského roku ve Valašském muzeu v přírodě, a který si během řady let konání získal přízeň mnoha tisíců návštěvníků bez ohledu na barvu pleti, vyznání či národnost. Tomáš Gross, Valašské muzeum v přírodě Seznam souborů a účinkujících na Romské písni 2001: |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Srpen
| Datum,čas | Akce | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3.-5. srpna 2001 | III.ročník MFSF - JÁNOŠÍKŮV DUKÁT |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum,čas | Akce | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 11.-12.8. | STARODÁVNÝ JARMARK | ||||||||
| V programu Valašského muzea snad neexistuje akce tak vhodná do jeho starodávných prostor jakou je Starodávný jarmark. V sobotu a neděli 11. a 12.8.2001 tak Valašské muzeum v přírodě opět ožije muzikou, písničkami a všelijakými taškařicemi a atrakcemi. K této radostné a životaplné zábavě nebude chybět nejrůznější jarmareční zboží připomínající kouzlo své doby, kousek jehož je takto možné odnést si i s sebou. V dvoudenním programu se představí skupina historického šermu Valmont, Minicirkus Navrátilových se svými cvičenými zvířátky, známý silák Železný Zekon, skupiny historického folku Tabard a Musica d a Gamba, kouzelnické představení známého kouzelnického rodu Kellnerů a k lidové zábavě budou vyhrávat dechové hudby a cimbálové muziky Heligonka, Romovanka, Polančanka a Vojtek. A protože na každém správném jarmarku nechybí divadlo, také to přijde rozesmát návštěvníky Valašského muzea svým netradičním humorem ve svých hrách. Tohoto úkolu se ujme divadlo Schod z Valašského Meziříčí. Jak vidno, nabídka přepestrá, baviči a muzikanti připraveni, takže všichni, kteří se chtějí, byť jen na chvíli, vrátit do starých časů, jsou srdečně zváni!!! |
|||||||||
|
|||||||||
Prosinec
| Datum,čas | Akce |
|---|---|
| 7. prosince od 16 do 20 hod. |
Mikulášský podvečer Valašská dědina |
|
Letošní cyklus vánočních programů zahajujeme novým pořadem, který jsme nazvali jinak, než ho známe z jarní nebo letní prohlídky. Je také jiný pro ty, kteří jsou rádi diváky Svatojánské noci a večerních folklorních pořadů, připravovaných pro amfiteátr. Chalupy svítí do tmy okny, spojeny chodníčky, po nichž budou procházet Lucky a Matička, tak jak bývalo dříve zvykem . zda se stane trvalou součástí vánočního programu, známého pod názvem "Vánoce na Valašsku". Byli bychom rádi, aby se tak stalo, ale všechno záleží na Vašem pochopení, opatrnosti a ochotě přizpůsobit se výjimečným podmínkám, kdy otevřený oheň, jinak náš velký nepřítel, oživuje jizby neopakovatelným kouzlem a chodníky, ač osvícené, skrývají mnohá úskalí pro všechny, kteří po nich budou putovat od chalupy k chalupě. drobnosti. Zvláště hodným dětem bude nadělovat Matička již v průběhu cesty areálem. Lucky zase budou ometat peroutkou všechny, které potkají a dohlížet na to, aby hospodyně vynesly kolovraty na hůru, protože vánoční čas se blíží. osvětlených chalup a seznámit se s životem našich předků ve chvílích slavnostních i všedních. Chalupy ožijí, stejně jako v následujících dnech, přípravou perníčků, předením, tkaním, pečením pánů, ochutnávkami vánočních dobrot díky šikovnosti a vynalézavosti muzejních pracovníků. Vám mohou nabídnout také inspiraci pro Vaše Vánoce, které se nezadržitelně blíží - zkusíte si poskládat vánoční hvězdičky, nahlédnete na pečení oplatek, odlévání svíček, budete obdivovat práci se dřevem, možná zakoupíte podkovičku, bylinkový čaj, drobné pečivo. Premiéru bude mít specielní čaj z devatera kvítí, který ukryt v půvabných plátěných sáčcích, nabízí hospodyně v Miloňově spolu s recepty na tradiční jídla a pamlsky náležejícími k vánočnímu času. a alespoň část pohody, která přípravu programu provázela, do příštích dnů. K návštěvě potřebujete pouze jasnou mysli a pohodu spolu s ochotou překročit u hodslavské stodoly bludný kořen a vstoupit do tajemného předvánočního večera. |
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Datum,čas | Akce | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 10. - 15.12 2001 | Vánoce na dědině | |||||
|
||||||
| Chtěli jsme návštěvníkům dopřát zážitek klidného venkovského prostředí, dát jim možnost nahlédnout do radostí i těžkostí, jež zima v minulosti všemu živému přinášela a umocnit jejich sváteční předvánoční náladu. Bylo to patrně rozhodnutí dobré, vždyť zájem o tento pořad stále roste, ač se ve své náplni proměňuje jen nepatrně. Jsme totiž omezeni možnostmi, které naše chalupy skýtají - ve všech podle dnešních bezpečnostních zásad ani nelze zatopit. Jsme omezeni i svými schopnostmi, protože na ten týden se hospodáři v chalupách stávají povětšině muzejníci, kteří si osvojili mnohé činnosti, dnes již nevídané, ale zdaleka ne všechny, které se k zimnímu období minulých století vázaly. |
||||||
    |
||||||
| Po čtyři dny proudí areálem skupiny školáků vedené průvodcem. V sobotu pak volná prohlídka umožňuje návštěvu Valašské dědiny těm, kdo přijeli na vánoční jarmark do Dřevěného městečka. Kolik hostů přijde v sobotu, to můžeme jen odhadovat, neboť vstupenka platí do obou areálů. Školáků během týdne bývá na čtyři tisíce. A co na Valašské dědině uvidí? V některých chalupách jsou svátečně upravené interiéry a ve všech se něco děje. Ve škole zní koledy, živé hospodářství voní perníkem, v další chalupě klape tkalcovský stav, v jizbě u formana dojde i na vánoční čarování. |
||||||
|
||||||
| Však - přijďte se také podívat, nejlépe v sobotu 15. 12.2001. Školní skupiny měly příležitost objednat si prohlídku už od 17. září a dnes jsou možnosti naplněny. Návštěvu skupiny "LAST MINUTE" lze ověřit na tel.č. 0651 757119. |
||||||
| Přehled vánočních programů | ||||||
|
||||||
|
| ETNOFILM ROŽNOV 2001 | ||
|
Národopis a film |
||
|
"V samej podstate filmového umenia, Počátky národopisného filmu souvisí už se vznikem kinematografie jako takové. Tématicky atraktivní oblast mimoměstského života, lidových obřadů a slavností, zvyků, krojů, podobně jako na první pohled efektivní dokumentace kulturního prostředí zvláště exotických etnik, představovala pro film široké možnosti využití. |
||
| ETNOFILM ROŽNOV 2001 | ||
| První ročník ETNOFILMU ROŽNOV ve Valašském muzeu v přírodě byl vyhlášen v roce 1977 pro amatérské tvůrce s tématy, která zůstala v platnosti i v následujících, co dva roky se opakujících přehlídkách: o Člověk, jeho životní a sociální prostředí o Způsoby hospodaření, výroba, řemesla o Lidové umění, zvykosloví v tradičním prostředí o Národopisná dokumentace současného života, muzea v přírodě, folklorismus Díky nasazení zainteresovaných "nadšenců" a osobní zálibě protagonisty ing. Josefa Stromšíka, vynikajícího filmaře, se v celkem osmi ročnících podařilo do roku 1991 vytvořit z Etnofilmu renomovanou soutěž, obesílanou vysokým počtem titulů, s kvalitním zázemím pro autory, porotu a hosty a s fundovanými semináři, jichž se účastnili i profesionální tvůrci. Osmý ročník zařadil do projekce vedle filmů 16 mm a 8 mm také první videozáznamy. Už devátý ročník, vyhlášený na rok 1993, se ale nekonal pro nedostatek zaslaných filmů a změněné politické, kulturní a hospodářské poměry, zejména ukončení oficiální podpory zájmové umělecké činnosti, do níž byla tvorba amatérských filmařů zahrnována. Podzimní termín roku 1995 s sebou místo soutěžní přehlídky přinesl vědecký seminář, na němž se účastníci - jak filmaři tak etnografové - shodli na konstatování, že má-li se Etnofilm Rožnov realizovat i v obdobích následujících, je třeba jasně formulovat cíle, které by měly obeslané filmy a videoprojekce naplnit, korigovat témata, která jsou autorům zadávána a změnit přístup k profesionálům, u nichž se dala předpokládat větší solventnost pro filmovou tvorbu. Další ročníky, připadající na roky 1997 a 1999 se vzhledem k nezájmu tvůrců nezačaly ani připravovat. V roce 1999 sice s iniciativou přišla rožnovská Městská kulturní agentura a nabídla spolupráci při obnově a organizaci Etnofilmu. I přesto tyto snahy vyzněly na prázdno. Retrospektivní přehlídka vítězných snímků z let minulých 9. 9. 2000 ověřovala v rámci programu Dnů evropského kulturního dědictví možnost obnovit celou akci při využití dosavadních zkušeností a připravit pro rok 2001 ročník jedenáctý s upravenými stanovami a pozměněnými tématickými okruhy, střídající se s obdobným festivalem - Etnofilmem Čadca. |
||
| Etnofilm Rožnov - 11. ročník Informační tisk k programu připravila Jana Tichá Vydalo: Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm - 2001 |
||
|
||
|
