Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2004


Akce uskutečněné v roce 2004
ve Valašském muzeu v přírodě

 

Únor

Datum,časAkce
14.2.2004 MASOPUST
  Na sobotu 14. února 2004 připravuje Valašské muzeum v přírodě již tradiční pořad Masopust spojený se VII. ročníkem soutěže mistrů řeznického řemesla „O nejlepší valašskou klobásku".

Program:
 
09.00 hodin Pestrá nabídka zabijačkových výrobků a jiných dobrot
09.30 hodin Slavnostní zahájení VII. ročníku soutěže „O nejlepší valašskou klobásku"
10.30 hodin Program souboru Vonica ze Zlína
11.30 hodin Obchůzky fašankových skupin ze Zborova nad Bystricou a ze Študlova
13.30 hodin Vyhlášení výsledků soutěže
14.00 hodin Masopustní obchůzky všech zúčastněných souborů a skupin
15.00 hodin Pochovávání basy v podání souboru Radhošť
Po celý den vyhrává kapela Zubrovka
 
Masopustní program ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p. R.
sobota 14. února 2004
MASOPUST
 
Fašanky, fašanky pod obušky,
všecko berem, aj plané hrušky.
Tuto nám nedajů, tuto nám dajů,
zabili komára, slaniny majů.
Masopust Masopust
 
  Čas masopustu nastal již svátkem Tří králů, klenul se mezi závěrem Vánoc a dobou předvelikonoční a kulminoval svými závěrečnými dny, které bývaly nazývány poslední masopust, fašank, končiny či ostatky.
  Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, kdy se dokončovaly jen drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak plodonosný účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy.
  Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční (též Škaredá) středa. Před dlouhým předvelikonočním půstem si každý dopřál bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček.
  Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. A pokud byla třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou zhřívanicí.
  Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. To, co vykoledovali, nakonec zpeněžili a utratili u taneční zábavy.
  Některé z masopustních masek mají prastarý původ. Téměř v žádné z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou nebo slámou. Masce medvěda se přisuzovaly magické vlastnosti.
  Obyčejů a zvyků v poslední masopustní dny bylo mnoho, každá vesnice, každý kraj byl něčím odlišný. Všude se ale období radosti a rozvernosti uzavíralo závěrečnou zábavou spojenou s pochováváním basy. Jedná se o parodii na zemřelého marnotratníka. Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně skončil a nastal čas půstu.
 
Masopust Masopust Už sa fašank krátí,
už sa nenavrátí,
staré dívky lajů,
že sa nevydajů.
  (Text Mgr. Daniel Drápala)

Duben

Datum,časAkce
9.-12.4.2004

VELIKONOČNÍ PROGRAM v Dřevěném městečku

 
Velikonoce v muzeu

V pátek 9. 4. 2004
v 19.00 kostelík sv. Anny
VELKÝ PÁTEK
„ŠLA MARIA, ŠLA PLAČÍCÍ..." velkopáteční legendy a jarní písně z období renesance

hraje skupina

CALATA z Ostravy

V sobotu 10.4. 2004
po celý den - Dřevěné městečko
BÍLÁ SOBOTA
jarmark, prodej velikonočního zboží - po celý den vyhrává Kubalova muzika
z Radôstky a FROLM z Frenštátu p.R.

Velikonoce v muzeu

Velikonoce v muzeu
V neděli 11. 4. 2004
od 9.00 v Dřevěném městečku
HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ
09.00

VÍTAJTE U NÁS - hraje

cimbálová muzika

SVĚTLINA a terchovská

muzika Bratov Gulášovcov

09.30

ZAHÁJENÍ PROGRAMU

z pavlače radnice

09.30
u rybníčku

POLAJKA - k tanci a poslechu

hraje oblíbená

rožnovská cimbálovka

09.45, 12.00, 13.45 - obchůzky klapotářů

z Loučky

10.00 a 13.00

NESEME MAŘENU

V OLEJI SMAŽENÚ
hlavní velikonoční program

souboru Radhošť

a Malý Radhošť

10.30 a 13.30

STOJÍ KOSTEL KAMENNÝ
velikonoční balady v podání

cimbálové muziky

Javořina

11.30 a 14.30

VESNO, MILÁ VESNO
jarní tance a dětské hry

v podání souboru

SOLÁNĚK

  V pondělí 12. 4. 2004
po celý den - Dřevěné městečko
ČERVENÉ PONDĚLÍ
ukázka lidových zvyků v podání dětského folklorního souboru Olšinka z Orlové,
hrají cimbálové muziky Kotár a Grajcar

Květen

Datum,časAkce
1.5.2004 JARO NA DĚDINĚ, STAVĚNÍ MÁJE
  Kdy: sobota 1.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Valašská dědina
Čas: 9.00 – 17.00
 
Vážení návštěvníci, v první den letošní sezóny ve Valašském muzeu v přírodě Vás zveme na malou procházku Valašskou dědinou. Program s názvem „Jaro na dědině" patří k tradičním pořadům Valašského muzea. V letošním roce „Jarem na dědině" zahajujeme hlavní sezónu.
Lisování tvarohu  Při své procházce se setkáte s hospodyní nebo hospodářem, kteří zabydlí usedlosti a zároveň je oživí tradičními činnostmi. Ve Valašské dědině můžete pozorovat baču při výrobě prvního ovčího sýra v Kolibě z Černé hory a ochutnat ovčí sýr několika typů. Pro náš kraj je charakteristický sýr hrudkový, který se dělal z čerstvě nadojeného ovčího mléka s použitím trošky syřidla.

Rychle sražené mléko pak bača nabíral do plachetky a zavěsil k odkapání. Tento sýr se netužil, nelisoval, zůstával vazký. První sýr na salaši příslušel bačovi a jeho pomocníkům. Svařená syrovátka z ovčího mléka je pověstná žinčica, která byla jednou ze základních složek léčebného účinu někdejších lázní v Rožnově.

Předseťová příprava  Také zemědělci nebudou zahálet a vysejí oves, len, pohanku, a zasadí brambory. V dědině se v sobotu 1.5.2003 zastaví čas a my se vrátíme řádově o několik desetiletí zpět a nostalgicky zavzpomínáme na doby minulé při tkaní koberců, výrobě březových metel, pečení chleba, stloukání másla, předení na kolovrátku.

Uvidíte dráteníka, který předvede své zručné ruce, spolu s dalšími řemeslníky při výrobě proutěných košů, loubkových předmětů atd. Také vyhlášené muzejní kuchařky pro Vás připraví něco k ochutnání z tradiční „jarní" valašské kuchyně.

  A když je 1. května, tak nesmí chybět „stavění máje" v podání souboru RADHOŠŤ od 13.00 hodin před Domem z Nového Hrozenkova (č.p. 308).
Noc Filipo – Jakubská. V noci před svatým Filipem a Jakubem (1. května) stavějí hoši svým oblíbeným dívkám „máje". Není pochyby, že stavění „májů" je symbolem dostavivšího se již nadobro jara, kdy veškerá příroda krásným se již přioděla rouchem, kdy srdce lidská dokořán otevírají se slastem a radostem, jež jim poskytuje luh i háj, když zvláště mládež obojího pohlaví již častěji v poli a sadě stýkati se může. Veškerá příroda se veselí, jásá; veselí se a jásá i mládež a roztoužená srdce dávají svou náklonnosť najevo.
(Matouš Václavek: Moravské Valašsko, 1894)
Stloukání másla
V živé tradici se na Valašsku udržuje slavnost stavění a kácení jarního máje. Májem bývá obvykle smrkový nebo jedlový strom, jehož vršek se připojil k spojeným kmenům, aby byl máj co nejvyšší. Máj se připravoval v den Filipa a Jakuba, v předvečer prvního máje. Ve valašské tradici se setkáváme s dvěma typy májů – společným a individuálním.

Vysoký máj, který byl kolektivní záležitostí obce, připravovala všechna mládež a mladí ženatí muži. Stromy se obvykle ukradly v panském lese nebo obecním lese, čemuž lidé přisuzovali obřadní význam. Když mládenci nemohli ukrást celý strom, museli ukrást aspoň vršek, jemuž se říkalo „makovica". Vršek tvořila borovice nebo smrk, kmen máje býval smrkový nebo jedlový. Máj byl kolektivem mládeže připraven v květnový podvečer a do rána musel být postaven. Vršek máje byl ozdoben pentlemi, šátky a věnci. Máj stál uprostřed návsi, obvykle před hospodou nebo před domem starosty. K povinnostem „cérek" patřilo, aby upletly jarní věnce, které se vkládaly nejen na máje, ale též na májky u božích muk. Stavění a kácení máje se vždy spojovalo se zábavou mládeže. K vršku máje obvykle přivazovali láhev kořalky. Při májových veselicích prokazovali chlapci svou zdatnost tím, že šplhali pro láhev na máj. Protože kůra kmenů byly oloupána, stávalo se získání láhve obtížným.

 
Pohled na Mališovu kulu

Kromě společných májů stavěli mládenci malé máje jednotlivým děvčatům. obvykle chlapec postavil své milé máj před oknem v zahradě. když se o jednu dívku zajímalo více mládenců, ze závisti si máje vyvraceli. Když mládenci postavili děvčeti máj, dodalo mu to náležitého sebevědomí.
Jinou formu měly máje, které stavěli neoblíbeným děvčatům nebo těm dívkám, které se provinily proti mravopočestnosti. Když chtěli mládenci v Nedašově některé děvče potrestat, postavili mu pod okny „máj", který tvořil žebř nebo žerď, na níž byl přivázán jalovec a starý pytel. Proto byla děvčata ráno ostražitá, a když tento máj pod okny našla, hned jej strhla a ukryla, aby nebyl nikým spatřen.
(Josef Tomeš, Masopustní, jarní a letní obyčeje na moravském Valašsku, 1972)


Srdečně Vás zveme
za poznáním zapomenutých a postupně zanikajících řemesel,
tradičních způsobů hospodaření a života na Valašsku.

Režie pořadu: Mgr. Radoslav Vlk, Tel: +420 571 757 115, E-mail: vlk(zavináč)vmp(tečka)cz

8.5.2004 BESKYDSKÁ MUZIKA
 
Kdy: sobota 8.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě - areál Dřevěné městečko
Čas: ve 14.00 hodin

Koncert při příležitosti státního svátku

Beskydská muzika 
15.5.2004 VOŇAVÁ ZAHRÁDKA
 
Voňavá zahrádka  Kdy: sobota 15.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě - areál Dřevěné městečko
Čas: po celý den

Jarmark, nabídka potřeb pro zahrádkáře, prodej travin, bylin, okrasných květin, muškátů, bylinkářská poradna.
 
Od 9.00 hod. hraje muzika Camerata,
ve 14.00 hod. vystoupení Cimbálové muziky Jaroslava Čecha a taneční skupiny.
Cimbálová muzika Jaroslava Čecha
Cimbálová muzika Jaroslava Čecha Cimbálová muzika Jaroslava Čecha Cimbálová muzika Jaroslava Čecha
  V sobotu 15. května 2004 nabízí Valašské muzeum v přírodě všem svým příznivcům a návštěvníkům program s názvem „Voňavá zahrádka", jehož hlavní náplní je:
  Prezentace a prodej okrasných dřevin stálezelených i kvetoucích, balkónových i zahradních květin k bohaté výzdobě Vašich domů.
  Široká nabídka zelených bylin, ale také sušených v podobě čajů a čajových směsí.
  K mání budou také různé pomůcky a nářadí pro zpracování zeminy, hnojení, kosení trávy, např. kamenné brousky, dřevěné hrábě i náhradní hřeby, moderní kosy benzínové, ale také proutěné koše na hřiby i zemáky, oplétané demižóny na slivovici.
  Nenechte si ujít bohatý výběr zahradních nádob z keramiky i pískovce, různé druhy květináčů, truhlíků a dlabaných dřevěných korýtek.

Nelze nenabídnout široký sortiment občerstvení a lahůdek z valašské kuchyně. Pro radost i k odpočinku budou návštěvníkům hrát hudební skupina Camerata a jedinečná cimbálová muzika Čechovci, které máte možnost poslouchat a zapívat si s nimi v amfiteátru Dřevěného městečka od 14.00 hod.

Otevřeny budou také muzejní areály Valašská dědina a Mlýnská dolina.
Neváhejte a 15. května zavítejte do Valašského muzea v přírodě!

Režisér pořadu: Julie Hlavenková, tel. 571 757 137

21.- 22.5.2004 OZVĚNY PORTY
 
Ozvěny Porty  Kdy: pátek 21.5.a sobota 22.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě - areál Dřevěné městečko
Čas: od 19.00 hodin

3. ročník festivalu folkové, trampské a country hudby
V sobotu od 15.00 hod. Finalisté a vítězové Porty, uvádí Zdenek Schwager

30.5.2004 KÁCENÍ MÁJE
 
Kdy: neděle 30.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě - areál Valašské dědiny
Čas: od 14.00 hodin

Poslední květnová neděle je ve skanzenu pravidelně vyhrazena pořadu Kácení máje. Soubor písní a tanců Valašský vojvoda z Kozlovic nám májku pokácí v rámci svého programu v neděli 30. května 2004 v dosud netradičním prostředí Valašské dědiny.
A na 15.hodinu jsme pro Vás přichystali jedno malé překvapení. Protože se nám poprvé v historii Valašského muzea narodilo hříbě, pokřtíme ho slavnostně spolu s Vámi návštěvníky. Kmotrou bude populární moderátorka televize Prima Martina Kociánová.
Jak se bude hřebeček jmenovat můžete určit i Vy, pokud pošlete svůj návrh jména do 28.5.2004 na e-mailovou adresu: kotrba(zavináč)vmp(tečka)cz. Autor vítězného návrhu bude odměněn. |

Návštěvníky Dřevěného městečka jistě potěší svým vystoupením na pódiu u rybníčku
dětský folklorní soubor Iskerka z Brna. Program začíná v 11.00 hodin.

Datum,časAkce
29.5.2004 SLABIKÁŘ DEVATERA ŘEMESEL
 

Tento program je realizován za podpory grantového projektu Ministerstva kultury ČR.
Kdy: 29.5.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: 10.00 – 16.00

 

Letos se sejdeme již pošesté a nahlédneme na další stránky našeho „Slabikáře devatera řemesel",

abychom poznali něco nového.
Zveme děti, jejich rodiče, dědečky, babičky i strýčky a všechny ostatní, kteří se chtějí něco naučit

a připomenout si staré časy, kdy byla dovednost a zručnost řemeslníků velice ceněna a jejich pomoc

v hospodářství nenahraditelná.

 
Batikování Malování na dřevo Práce na hrnčířském kruhu Vystoupení souboru Podskaláček
 
Tentokrát si připomeneme provaznictví - výrobu provazů starým způsobem, velmi starou textilní techniku – tkaní na destičce a trochu dokonalejší – tkaní na malém stávku.
Dále vyzkoušíme výrobu svíček, budeme také malovat na dřevo, zhotovíme si z látek textilní hračky a ozdoby.
Naučíme se základy háčkování, budeme mít možnost vyzkoušet si práci na hrnčířském kruhumodelování z hlíny a nakonec budeme barvit látky technikou zvanou – vyvazovaná batika (chcete-li si batikovat vlastní tričko – vezměte si ho s sebou !!)

Jistě za těch pár hodin řemeslo nezvládnete dokonale, ale můžete si alespoň vyzkoušet, co sami dokážete

vytvořit vlastníma rukama – a s pomocí mistrů řemeslníků se vám jistě podaří vyrobit něco hezkého.

Náš den plný práce a poznávání zpestří:

 
Vystoupení Pimprlového divadélka pro děti – v 11.30 a ve 13.00 hodin.
Odpoledne ve 14.00 hodin vystoupí dětské soubory OvečkyMalý Radhošť.
Odpoledne budou také vyhlášeny výsledky výtvarné soutěže dětí na téma „Můj zážitek z Valašského muzea v přírodě".
  Těšíme se na vás !!!
Za režii programu: Helena Cviklová a Bc. Renata Prejdová, e-mail: prejdova(zavináč)vmp(tečka)cz

Červen

Datum,časAkce

11.-13.6.

2004

ROŽNOVSKÁ VALAŠKA
 

PROGRAM FESTIVALU

PÁTEK 11.6.2004
 
10.00 hod. Dřevěné městečko ROŽNOVSKÝM DĚTEM
pořad pro děti rožnovských škol
19.30 hod. Amfiteátr
Na stráni
Oficiální zahájení XI. ročníku MAFF Rožnovská valaška 2004
ŽIJÍ V PÍSNI
vzpomínkový hudebně-pěvecký pořad u příležitosti oslav 50. výročí založení
Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ Brno (dříve VSPT JÁNOŠÍK)
 

SOBOTA 12.6.2004

09.00 hod. Náměstí ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ A PRŮVOD MĚSTEM ROŽNOV POD RADHOŠTĚM
12.00 hod. Dřevěné městečko MEČEM I SEKEROU
přehlídka skupin historického šermu
13.00 hod. Dřevěné městečko POJĎME SI HRÁT
pořad dětských folklorních souborů
13.00 hod. stráň pod Štúralovou hospodou BOJ O STRÁŇ
rekonstrukce historické bitvy - pořad Klubu vojenské historie Nový Jičín
14.30 hod. Amfiteátr
Na stráni
NAŠE KOŘENY – NAŠE KORENE
vzpomínkový hudebně-taneční pořad u příležitosti oslav 50. výročí založení
Vojenského uměleckého souboru ONDRÁŠ Brno (dříve VSPT JÁNOŠÍK)
18.30 hod. Dřevěné městečko SETKÁNÍ NA VALAŠCE
pořad folklorních souborů AČR
20.15 hod. Amfiteátr
Na stráni
Z CUKU DO CUKU
hudební pořad - účinkují skupina DOCUKU a Peter Uličný & NEW COUNTRY
– host John Thomas Dale (GB)
21. 00 hod. Amfiteátr
Na stráni
ONDRÁŠOVSKÉ BESEDOVÁNÍ
k poslechu i tanci hraje CM Jaroslava Harazína, CM Soláň a CM bývalých členů VSPT JÁNOŠÍK
 

NEDĚLE 13.6.2004

11.00 hod. Dřevěné městečko SKŘIVÁNČÍ TRYLKY
soutěž dětských zpěváčků
12.00 hod. Dřevěné městečko KLÁNÍ KLÁNÍ
galaprogram VI. ročníku Přehlídky skupin historického šermu
12.30 hod. Dřevěné městečko NA VESELÚ NOTU
pořad cimbálových muzik a hudebních uskupení
13.00 hod. Stráň pod Štúralovou hospodou BOJ O STRÁŇ
rekonstrukce historické bitvy - pořad Klubu vojenské historie Nový Jičín (repríza)
13.45 hod. Dřevěné městečko Z DALEKA I Z BLÍZKA
pořad zahraničních souborů
15.00 hod. Dřevěné městečko Oficiální ukončení XI. ročníku MAFF Rožnovská valaška 2004
MĚJTE SE TU DOBŘE
galaprogram XI. ročníku Rožnovské valašky 2004
 
  ÚČASTNÍCÍ FESTIVALU
FOLKLORNÍ SOUBORY
VUS ONDRÁŠ – Brno, FS DUNAJEC – Olomouc, FS LUČINA – Brno, FS TRNKA – Vyškov, FS a DFS PÚČIK – Brno, DFS ROSÉNKA – Praha, DFS JÁNOŠÍČEK – Brno, DFS DUNAJEČEK – Olomouc, DFS MALENÍČEK – Lipník nad Bečvou, DFS KLEBETNÍČEK – Vyškov, HRADECKÁ CM – Hradec Králové, CM DUBRAVĚKA – Vyškov, DĚTSKÁ CM HÁJ – Háj ve Slezsku, FS POVAŽAN (SK) – Považská Bystrica, FS BORIEVKA – (SK) Košice, FS – Bulharsko

SKUPINY HISTORICKÉHO ŠERMU:

SIGNUM, BRETNÍŘI, NON SANCTUS, HISTORICKÁ SKUPINA ZIKMUNDA WINTERA, DOBOVÁ HUDBA CODEX, KLUB VOJENSKÉ HISTORIE Nový Jičín
 

 
Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno
tř. Kpt. Jaroše 12, 602 00 Brno
tel.: 973 442 046
e-mail: fosjanosik@vusondras.cz
http://vusondras.cz/janosik
Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno
P.O.BOX 541/A, 602 00 Brno
tel.: 973 442 046
e-mail: ondras@vusondras.cz
http://vusondras.cz
 

 

OSLAVY 50. VÝROČÍ ZALOŽENÍ
VOJENSKÉHO UMĚLECKÉHO SOUBORU ONDRÁŠ BRNO

(dříve Vojenský soubor písní a tanců JÁNOŠÍK Brno)
(z Tiskové zprávy)

V letošním roce, tedy v roce 2004 slaví Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno 50 let od svého založení.

Počátky činnosti souboru sahají do roku 1954, kdy byl vojáky základní služby, převážně ze středního

Slovenska z „Horehronia", kteří nastoupili na „vojnu" do Olomouce, založen amatérský soubor s názvem

Vojenský soubor písní a tanců Jánošík.
V roce 1957 tento soubor přesídlil pod stejným názvem do Brna a při dělení Československa v roce 1993

změnil své jméno a pod názvem "Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno", jehož zřizovatelem je

Armáda České republiky, působí v současné době jako jediné poloprofesionální těleso svého druhu

v České republice. Vedle dosavadních vojáků základní služby a profesionálních pracovníků působí v 

souboru také amatérští členové – studenti středních a vysokých škol i zaměstnanci brněnských firem

a podniků, a to jak v taneční, tak i v hudební a pěvecké složce.
Od roku 1993 se VUS ONDRÁŠ dramaturgicky zaměřuje především na národopisné oblasti Moravy a Čech.

V repertoáru se však nezřídka objevují i programová čísla z dob VSPT JÁNOŠÍK, jejichž inspirací se staly

lidové motivy a melodie regionů Slovenska, Maďarska, Rumunska apod. Celková dramaturgie souboru

se při tvorbě jednotlivých typů programů neomezuje pouze na umělecky ztvárněné folklorní pořady vycházející

z lidových tradic, ale vytváří i divadelní programy s folklorní tématikou a dějovým námětem. Soubor připravuje

i samostatné hudební programy, a to jak v podobě vystoupení svých cimbálových muzik, které hrají

k poslechu i tanci, tak i v podobě hudebních koncertů. Dramaturgové tohoto uměleckého tělesa velmi

často spolupracují s významnými osobnostmi lidového umění z celé České republiky. Jejich snahou

je však také vyhledávat a široké veřejnosti představovat i nové, doposud „neobjevené" talentované zpěváky

a muzikanty. V hudebních koncertech VUS ONDRÁŠ poměrně často dochází k prolínání jednotlivých

hudebních žánrů (folklor, vážná a etnická hudba...), a to jak v podání Orchestru lidových nástrojů

VUS ONDRÁŠ Brno, tak i ve formě společných vystoupení s jinými hudebními tělesy. Šíře uměleckého

záběru tohoto více než stočlenného kolektivu je svým způsobem jedinečná. Soubor každoročně uvádí také

vánoční koncerty a svůj program je schopen přizpůsobit ve formě výchovných koncertů i dětským divákům.
Souborové statistiky hovoří o tom, že ONDRÁŠ každoročně uskuteční 200 - 220 vystoupení po celé

České republice a s úspěchem reprezentuje i v zahraničí, kde získává vedle řady ocenění i své nové

příznivce (namátkou lze jmenovat např. zájezdy do Izraele, Japonska, USA, Anglie, Francie, Holandska,

Litvy i jiných států).
Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno si díky své dlouholeté poctivé a tvrdé práci právem vybojoval

v myslích našich spoluobčanů (alespoň těch folkloru znalých) jedno
z předních míst na pomyslné „folklorní scéně v ČR". Rovněž i v civilním sektoru se zařadil mezi úspěšné

kolektivy. Důkazem toho je například ocenění z roku 2003 „TOP 100" Brno (firmy a instituce, které „hýbou" Brnem).

Avšak profesionalitu neshledává vedení tohoto souboru jen v tom, že by umělci dostávali za své výkony honoráře,

nýbrž v tom, že se
i amatérští členové učí přistupovat ke své zálibě, ke svému koníčku profesionálním způsobem. A to je ten „fór",

díky kterému se stává účast souboru ONDRÁŠ ozdobou kterékoliv kulturní či společenské akce.

 
Vojenský umělecký soubor Ondráš VZPOMÍNKOVÉ KONCERTY
v rámci XII. Mezinárodního armádního folklorního festivalu
„Rožnovská valaška 2004" - areál Valašského muzea v přírodě - amfiteátr Na stráni Rožnov pod Radhoštěm
11.6.2004 Hudební vzpomínkový koncert „Žijí v písni" (19.30 hod.)
12.6.2004 Celosouborový vzpomínkový pořad
„Naše korene – Naše kořeny"
(14.30 hod.)
 
Pořadatelé:
Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ Brno
Folklorní sdružení JÁNOŠÍK Brno
Folklorní sdružení České republiky
Velitelství sil podpory a výcviku
- v koprodukci se SNIP&CO, reklamní společnost, spol. s r.o.
Koncerty se konají pod záštitou:
náčelníka Generálního štábu AČR generálporučíka Ing. Pavla Štefky
poslance Parlamentu ČR RNDr. Petra Nečase
starosty města Rožnov pod Radhoštěm RNDr. Václava Mikuška
19.6.2004 KOUZELNÁ NITKA
  Kdy: sobota 19. června 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: 8.00 – 16.00
 
Kouzelná nitka Vážení návštěvníci, přijďte se podívat v sobotu 19. června 2004 do Valašského muzea v přírodě do areálu Dřevěného městečka na program Kouzelná nitka.
Pracovníci muzea Vás zvou do dávných časů, kdy naši předkové spoléhali především na vlastní šikovné ruce a obešli se bez nejrůznějších technických vymožeností.
Program Kouzelná nitka je zaměřen na staré textilní techniky, z nichž mnohé upadly téměř v zapomnění. Při Vaší návštěvě se s nimi můžete nejen seznámit, ale také je vyzkoušet. Naše šikovné hospodyňky i hospodáři Vám rádi povykládají i ukáží něco ze svých znalostí.
Na Valašsku se nejčastěji zpracovával len a ovčí rouno. Cesta od lněného stonku či ostříhané ovčí vlny k nitce a utkané textilii byla velmi zdlouhavá a namáhavá. Činnosti spojené s výrobou vlákna a jeho dalším použitím byly převážně ženskou prací. Je až s podivem, jak ženy při běžném chodu domácnosti a práci na poli, zvládaly ještě tyto práce a jakých dosahovaly výsledků. Avšak i muži, i když je to překvapivé, museli občas přiložit ruku k dílu. To v případech, že se vyrábělo na zakázku. Naučili se vyšívat, tkát či plést a mnozí nijak nezaostávali ve své dovednosti za ženami. Dokonce přicházeli i s drobnými vylepšeními, která usnadňovala a urychlovala práci. Proto náš program není určen pouze pro ženy, ale i pro jejich mužský doprovod a hlavně pro děti, které mohou na vlastní oči vidět a ozkoušet to, co znají jen z televize a knih.
 
Co bude k vidění a ozkoušení
předení vlny a lnu na ručním vřetánku a na kolovratu,
tkaní na velkém a malém stavu a popruhovém stávku,
výroba šňůrek na cívce,
tkaní na destičce a na karetkách,
pletení, háčkování, frivolitky,
pletení na krosienkách,
Kouzelná nitka Kouzelná nitka
 
Kouzelná nitka Kouzelná nitka Kouzelná nitka
síťování a vyšívání na síťovině,
různé techniky vyšívání,
a ještě jako překvapení něco navíc

 

  Součástí programu bude:
výstava „ BÍLÁ VÝŠIVKA NA ROŽNOVSKU "v objektu radnice v prvním patře.
- koná se od 19.6.do 24.6.2004
od 14.00 – do 16.00 hodin na amfiteátru přehlídka valašských souborů PRAMENY
- vystoupí soubory:
Beskyd ze Zubří
Klobúčan z Valašských Klobouk
Radhošť z Trojanovic
Lipta z Liptálu
Sedmikvítek z Frenštátu pod Radhoštěm
Ševčík z Brna

Těšíme se na Vaši návštěvu.

19.6.2004 HANA A PETR ULRYCHOVI SE SKUPINOU JAVORY
  Kdy: sobota 19. června 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Valašská dědina
Čas: v 19.30 hodin
 
Benefiční koncert u příležitosti 30. výročí založení skupiny Javory a významných životních jubilejí sourozenců Ulrychových.
Výtěžek koncertu bude věnován opuštěným dětem.
Pořádá: Olga Michutová, Rodina svaté Zdislavy
26.6.2004 SVATOJÁNSKÁ NOC
  Kdy: sobota 26. června 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Valašská dědina
Čas: ve 21.00 hodin
 

Ani letos nebude chybět poetická svatojánská noc, plná kouzel, ohňů, čarování, muziky a tance.

Noc, kdy hora Radhošť otvírala své poklady a kytičky měly čarovnou moc. Mluvíme-li o 

svatojánské noci ,nedá mi, než vzpomenout horu Radhošť. K poctě Radegasta se zvláště

v čase slunovratu konaly na temeni Radhoště velké slavnosti, kterých se zúčastnil lid

z daleka široka a radovánkám se oddával po celou noc.Tehdy za časů našich pradědů vzplanuly

na Radhošti a na všech sousedních horách ohně. Pohled věru čarovný a omamující.

Ohně vzplanuly i na uherské straně. Na všech horách z kraje Jánošíka. Odtud je i náš první

host soubor Povážan. Tanečníci, zpěváci a muzikanti souboru se vám představí v programu

„ Na Jána", jehož součástí bude i rej čarodějnic a přeskakování ohně. Nebude chybět ani

poetická muzika jakou je bezesporu skupina Cymbelín od Uherského Hradiště. Své jméno

si skupina vybrala od Williama Shakespeara. Hudbu Cymbelínu je možno nejvystižněji označit

jako etno či world music, ostatně jak je komu libo. Stejně jako Cymbelín i divadelní

a kaskaderská společnost Štvanci bude mít v muzeu svoji premiéru. Skupina patří mezi

nejlepší soubory v naší republice. Součástí vystoupení jsou ohňové efekty barokní tanec

a šerm. A těšte se! Dokonce i miniohňostroj.
A co nás čeká od půlnoci ? Budeme se oddávat radovánkám, tak jako kdysi naši pradědové

na Radhošti.Při stylové valašské muzice Kotár a zmámeni čajem z devatera kvítí,

který již za podivného mumlání připravují babky kořenářky z Valašského muzea.
Eva Porubová

 
Účinkují:
Soubor POVÁŽAN
Historická skupina ŠTVANCI
Folková skupina CYMBELÍN
Cimbálová muzika KOTÁR
  Pořadem provází: Zuzana Vašková

Červenec

Datum,časAkce
1.- 8.7.2004 KRÁSNÉ LILIE Z CELÉHO SVĚTA
  Kdy: 1.- 8.7.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
- Janíkova stodola, Radnice, Kostel
Čas: denně 8.00 – 18.00 hodin
  Výstava lilií v předchozích letech Výstava lilií v předchozích letech Výstava lilií v předchozích letech Výstava lilií v předchozích letech
 

Srdečně Vás zveme na III. ročník výstavy lilií s názvem „Krásné lilie z celého světa",

která se uskuteční v areálu Dřevěného městečka od 1. do 8. července. Vystaveno

bude na 100 kusů tzv.lodyh květů několika desítek odrůd lilií z celého světa.

Výstava se koná ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem –

základní organizací LILIUM Brno.

Kontakt: Mgr. Radoslav Vlk, PhD., 571 757 115, vlk(zavináč)vmp(tečka)cz

2.- 4.7.2004
ROŽNOVSKÉ SLAVNOSTI
PROGRAM Rožnovských slavností 2004
Pátek 2. července 2004
19.00 hod. komorní amfiteátr,
Dřevěné městečko
Tož... vitajte v Rožnově
pořad folklorních souborů Radhošť a Soláň
Autor pořadu: Pavel Ptáček
20.20 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Valaši odjinud
účinkují slovenský soubor Bystrina z Banské Bystrice
a mužský sbor Šumiačan ze Šumiace
Autor pořadu: PhDr. Vlastimil Fabišik
21.30 hod. areál Dřevěného městečka Zajdem si na kyselicu ...
společné setkání všech účastníků Rožnovských slavností
v areálu Dřevěného městečka
Režie: Oldřich Štroblík
Sobota 3. července 2004
09.30 hod. náměstí T.G.Masaryka Roztančené náměstí
hrají, zpívají a tančí účastníci Rožnovských slavností
Režie: PhDr. Petr Vašíček
10.00 hod. centrum města Po chodníčku
Průvod městem
Režie: PhDr. Petr Vašíček
11.00 hod. před kostelem,
Dřevěné městečko
Tichá krása
kroje na Valašsku
Autorky pořadu: Zdena Marková, Eva Urbachová
12.00 hod. pódium na paloučku, Dřevěné městečko Zavrť sa ně cérečko ...
taneční dílna – učíme se tancovat valašské točené
Režie: Pavel Ptáček
12.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Na Jasénce při potůčku...
pořad k 60. výročí folklorního souboru Jasénka
Autor pořadu: Mgr. Jaromír Matušů
13.35 hod. Valašský Slavín, Dřevěné městečko Valašský rodák Zdeněk Kašpar
vzpomínka na Zdeňka Kašpara - odhalení pamětní desky
Režie: Mgr. Jiří Hába
14.00 hod. pódium na paloučku, Dřevěné městečko Aj, my malí ...
pořad valašských dětských souborů Soláněk z Hutiska-Solance, Slavičánek ze Slavičína a souboru Františka Bartoše ze Zlína
Autorka pořadu: Eva Porubová
14.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Kdo vyskočí, ten je chlap!
galaprogram odzemkářů a verbířů
Autor pořadu: Oldřich Štroblík
15.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko S kyticí přicházíme k vám
pořad souborů zemí Visegrádské čtyřky
Účinkují: Bystrina z Banské Bystrice, Bartók z Budapešti, Chabry ze Šremu, Čtyřlístek z Nového Strašecí a senioři Vsacanu
Autor pořadu: Miroslav Ekart
17.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Co srdce pojí, moře nerozdvojí
pořad krajanských souborů ze Srbska, Ukrajiny a Kanady
Autor pořadu: PhDr. Jaroslav Štika, CSc.
18.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Gajdy a cimbál
přehlídka gajdošů a cimbalistů
Účinkují: gajdošské muziky Vladka Zogaty a Vlastimila Bjačka, Pavel a Petr Čípovi, Hana a Josef Paculovi, cimbálové muziky Soláň s Monikou Kovářovou, Grajcar s Jiřím Gužíkem, Valašský vojvoda s Markem Kociánem, Daniel Skála a Gabriela Jílková
Autor pořadu: Zdeněk Tofel
19.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Valašsko v obrazech
pořad věnovaný jednotlivým oblastem Valašska
Účinkují: soubory Radhošť, Soláň, Vsacan, Jasénka, Kašava, Rusava a sbory žen z Karlovic a z Liptálu
Autor pořadu: Miroslav Ekart
21.00 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Jeden a jeden
Účinkují: Dušan Holý, Marie Mačošková, mužský sbor z Hrubé Vrbky, cimbálová muzika Bystrina, cimbálová muzika Martina Hrbáče a mužský sbor ze Šumiace
Autor pořadu: PhDr. Vlastimil Fabišik
22.00 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Z daleka i z blízka
pořad zahraničních souborů z Maďarska, Slovenska, Polska a Kanady
Autor pořadu: Mgr. Tomáš Gross
23.30 hod. areál Dřevěného městečka Ešče si zazpívám tej noci ...
lidová veselice s cimbálovými muzikami Soláň, Radhošť, Bystrina a Vsacan
Režie: Pavel Ptáček
Neděle 4. července 2004
10.00 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Talentované mládí
přehlídka dětských talentů
Spoluúčinkují: cimbálové muziky Malého Radhoště a Klobučánku
Autoři pořadu: PhDr. Petr Vašíček a Mgr. Tomáš Gross
12.00 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Přes hranice věků
pořad seniorských folklorních souborů Klobučan, Vsacan Old Star, Valašský vojvoda a Bartošův soubor ze Zlína
Autoři pořadu: PhDr. Petr Vašíček a Mgr. Tomáš Gross
13.30 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Naše kořeny a trvalky
vzpomínka na jubilanty, kteří zasvětili svůj život lidovému umění Valašska
Účinkují: Zdenka Straškrabová, Luboš Oravec, Josef Hába, Lubomír Frait a soubor Vsacan
Autor pořadu: Mgr. Jiří Hába
15.00 hod. komorní amfiteátr, Dřevěné městečko Když sa buček zeleňá...
galaprogram Rožnovských slavností
Účinkují: soubory a sólisté z České republiky a ze zahraničí
Autor pořadu: PhDr. Vlastimil Fabišik
Mezinárodní folklorní festival Rožnovské slavnosti 2004

Ve dnech 2.- 4. července 2004 se do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm sjedou tisíce návštěvníků, aby se zúčastnili Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti.
Mezinárodní folklorní festival v Rožnově se řadí nejen mezi festivaly Folklorního sdružení ČR, ale i mezi akce dvou významných kulturních organizací při UNESCO se zkratkami IOV a CIOFF.
Do Rožnova se sjede na tisíc účinkujících z domova i ze světa, aby v téměř pětadvaceti programech předvedlo své umění taneční, pěvecké i muzikantské. Přijedou krajané z Kanady, Srbska, Ukrajiny, pozvání přijali přátelé z Kanady, Mexika, Polska, Slovenska a Maďarska.
Z domácích souborů se můžeme těšit na Čtyřlístek z Nového Strašecí, Radhošť, Soláň, Vsacan, Jasénku, Kašavu, Klobučan, Liptu, Valašského vojvodu, Karlovjanky a další skupiny a sólisty.
V pátečním večerním programu Tož... vitajte v Rožnově se představí společně folklorní soubory Radhošť a Soláň.
V sobotu 3. července začnou pořady na náměstí TGM v Rožnově pod Radhoštěm Roztančeným náměstím, kde se představí domácí i zahraniční folklorní soubory a skupiny. V pořadu Tichá krása chceme návštěvníkům ukázat pestrost a rozmanitost valašských krojů. V letošním roce otvíráme Taneční dílnu, na které chceme návštěvníky slavností naučit některé lidové tance z Valašska.
Šedesáté výročí založení souboru Jasénka a vzpomínku na sběratele valašských lidových písní, muzikanta Zdeňka Kaškara, si připomeneme v poledním bloku pořadů. Mezi širokou škálou pořadů nebude chybět pořad dětských folklorních souborů Aj, my malí... a diváci se můžou těšit na odzemek a verbuňk v pořadu Kdo vyskočí, ten je chlap!
Svoje posluchače si jistě najde i hudební pořad zaměřený na gajdy a cimbál.
Na sobotní večer je připraven program valašského regionu Valašsko v obrazech a návštěvníky jistě zaujmou i zahraniční soubory v pořadu Z daleka i zblízka.
V neděli 4. července dáme prostor mladým talentům v pořadu Talentované mládí. Nechceme zapomínat na výborné tanečníky a muzikanty, kteří jsou již v seniorským věku a právě pro seniory jsme připravili pořad Přes hranice věků.
Do letošní dramaturgie Rožnovských slavností jsme zařadili i pořad, který by měl mít trvalé místo v programech slavností. Jedná se o pořad Naše kořeny a trvalky věnovaný jubilantům Valašska. Závěr Rožnovských slavností bude patřit všem účinkujícím, kteří se Vám představí v galaprogramu Když sa buček zeleňá.

Věříme, že si z bohaté nabídky programů vyberete takové, jež Vás přivedou do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Předseda programové rady Dr. Vlastimil FABIŠIK

5.7.2004
DEN HRNČÍŘŮ A DRÁTENÍKŮ
Den hrnčířů a dráteníků DEN HRNČÍŘŮ A DRÁTENÍKŮ
aneb Když se ucho utrhne . . .

Kdy: v pondělí 5.července 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: 8.00 - 16.00 hodin

Již potřetí se v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm setkají zástupci řemesla hrnčířského a drátenického - tentokrát 5. července 2004. Brána muzea se otevře v 8.00 hodin a  na padesát účastníků setkání představí návštěvníkům svůj um a nabídne své zboží.
Nejhojněji zastoupeni mezi hrnčíři budou mistři z Moravy – a to především ze dvou středisek, v nichž má toto řemeslo dlouholetou tradici.
hrnciri2.jpg (57481 bytes) hrnciri3.jpg (62650 bytes) Jedná se o oblast okolo Uherského Hradiště a kolem Kunštátu na Moravě. Samozřejmě jsme neopomenuli ani další moravské kraje, hrnčíře místní a z nejbližšího okolí a několik jich přijede také z Čech.
Kromě nákupu zboží umožní hrnčíři návštěvníkům poznat i něco více ze svého řemesla prostřednictvím celé řady ukázek. Kromě práce na hrnčířském kruhu předvedou různé způsoby dekorování keramiky - od malování fajánse přes škrabání vzorů, zdobení engobami až po práci s kukačkou. Dále také modelování z volné ruky, výrobu talířů na sádrovou formu a některé dokončovací práce – jako např. uchacení. Připraven bude i prodej pracovních pomůcek pro keramiky.
Dráteníci se sjedou z Čech, Moravy a samozřejmě ze Slovenska – ze země, odkud toto řemeslo vzešlo. Techniky práce s drátem se postupem času vyvíjely a měnily, klasické oplétání keramiky zdaleka není jedinou. Návštěvníci uvidí i současné drátování skla, vajíček a kamenů, výrobu šperků, vánočních ozdob, užitkových drátěných předmětů (misek, košíků, věšáků apod.) i dekoračních drátěných objektů (stromů, květin, zvířat, aut, velocipédů a vzducholodí apod.). hrnciri4.jpg (43517 bytes) Dráteník
hrnciri6.jpg (52391 bytes) hrnciri7.jpg (42291 bytes) Hrnčířská a drátenická učednická dílna uvítá každého, kdo nebude chtít jen přihlížet. Umožní návštěvníkům vyzkoušet si práci na elektrickém i mnohem starším kopacím hrnčířském kruhu, modelování z hlíny, zdobení hlinkami a tiskátky a základní techniky drátování.
Připraven bude i  doprovodný program. Hudbou či tancem potěší např. hudební skupina CAMERATA z Kopřivnice, brněnský folklórní soubor POLANA a kanadská taneční skupina LES ECLUSIERS. Pro nejmenší účastníky uvede své pohádky pimprlové divadélko.
Nezbývá než těšit se na Vaši návštěvu a popřát příjemný letní den strávený ve společnosti hrnčířů a dráteníků.
Pimprlové divadélko
Doprovodný program:
  08.30 hodin první návštěvníky přivítá hudební skupina „CAMERATA"
  09.30 hodin oficiální zahájení pořadu
  10.00 hodin areálem prochází a hraje muzika souboru „POLANA"
  11.11 hodin pimprlové divadélko a jeho první pohádkový příběh
  11.30 hodin hraje skupina „CAMERATA"
  13.13 hodin pimprlové divadélko a jeho druhá pohádka
  14.00 hodin na komorním amfiteátru vystoupí folklórní soubor „POLANA"
a zatančí kanadská folklórní skupina „LES ECLUSIERS" z Quebecku
  15.00 hodin s návštěvníky se rozloučí hudební skupina „CAMERATA"
(Změna programu vyhrazena !)
10.7.2004
11. PEKAŘSKÁ SOBOTA
Kdy: v sobotu 10.července 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: 8.00 – 16.00 hodin
V loňském roce oslavila Pekařská sobota desáté výročí za stálého zájmu návštěvníků muzea. Soutěžící pekaře přišlo podpořit 5000 diváků. Původně byl tento pořad koncipován jako soutěž o nejlepší chleba a rohlík, ale přerostl v milé společenské setkání pekařů a návštěvníků a stal se oslavou jednoho z nejstarších řemesel.
Pečivo Pospěš ke mně, kdo trpíš hlady.
Napek jsem chleba bílý, tmavý.
Z pšenice, žita i ječmene,
kořeněné, propečené
jsou moje šišky, bochníky,
rohlíky, housky, preclíky,
placky, koblihy, lívance,
velikonoční mazance.

Tyto verše jmenují jen malou část nabídky pekařských firem. Program prezentuje nejen umění mistrů pekařů, ale také seznamuje návštěvníky s tradiční přípravou pečiva v našich expozičních objektech. Návštěvníci se živě zajímají o nabídku sortimentu jednotlivých pekařských dílen, ochutnávají výrobky a hodnotí jejich kvalitu v soutěži o dvorního pekaře „Valašského království". Jejich mlsné jazýčky to však nemají lehké, protože dostanou pouze jeden hlasovací lístek a kolem je spousta dobrot. Sledují také s velkým zaujetím výsledky hodnocení mezinárodní odborné poroty, která vyhlašuje nejlepší obyčejný chléb a rohlíky. To je ta vážnější část.

Soutěž v netradičních discipínách Při další soutěži, které jsme si dovolili dát název „Chléb a hry" dokazují zástupci pekáren, že jsou nejen mistři v oboru, ale také výborní baviči. Netradiční disciplíny – Mistrovi pro pivo, Roznáška pečiva apod. přilákají velké množství diváků a všichni se výborně baví. Letos máme připraveno soutěžní klání i pro návštěvníky. To ověří, jakou pozornost věnují programu.

Valašské muzeum navázalo velmi dobré vztahy s SOŠ a SOU v Kroměříži. Studenti oboru pekař nás přesvědčují, že se umí postavit i ke staré peci a upéci chléb způsobem jak ho pekli naši předkové. Například ve mlýně uvidí návštěvník zpracování obilí na mouku a v jizbě už voní chleba právě vytažený z pece. Pracovníci národopisného odboru muzea zase připravují pečivo podle starých receptů.

Po celý den bude probíhat informace o historii pekařství, výstava pečiva, seznámení s jednotlivými firmami. Vše bude doplněno o zábavný program. Vystoupí v něm zpěvačka Naďa Urbánková, folklorní soubor Kašava,dechová hudba Polančanka a samozřejmě mistři pekaři.

Z historie:
Dlouho patřil chléb pouze k příležitostným pokrmům. V horských oblastech, kde se pěstovalo málo obilí, považoval se spíše za pochoutku. Někde pekli chleba jednou za čtrnáct dní a jinde nepekli vůbec. Mouky na chleba bylo tak málo, že to ani nestálo za vytopení pece. Chléb v domácnosti pak hlídali jako vzácný poklad a velmi často ho zamykali před věčně hladovými dětmi. Na stole měl místo pouze u velkých sedláků a mlynářů. Ale i v takových rodinách se s chlebem šetřilo. Večer se načínal jenom při výjimečných příležitostech. To aby nevysychal. Tvrdilo se však také, že lepší je chleba natvrdlý, protože ho tolik neubývá.
Pekaři - historické foto A tak stařenka říkala synkovi, který nechtěl jíst „ plesnivý" „enem jez, to je zdravé, když sa ti od huby práší".Hostovi se nabízel chleba nakrojený s vyzváním – aby sobě hodně a dokola ukrojil. To aby se zase urodilo. Chléb doprovázel také naše krajany, kteří se rozhodli hledat lepší živobytí za mořem. Kromě své skromné výbavy vezli v ubrousku zabalený bochník. V daleké cizině pak často vzpomínali na veliký chléb, kulatý jako slunce a voňavý jako jejich rodná zem.
Když nemocný neměl chuť ani na bílý chleba od pekaře, nebylo prý mu už pomoci. Pečení v pekárnách sice postrádalo domácí obřadnost, ale zato se pekaři činili a bylo známo mnoho druhů chleba. Řemeslo pekařské nebylo nikdy lehké. V noci dřina u válu a pece a ráno místo odpočinku roznáška chleba a pečiva. A tím většinou práce pekařských dělníků nekončila.
Pekárna Lešňanka Během dne bylo třeba uklidit pekárnu, nachystat dřevo, vodu a mouku na další pečení, odpoledne je často čekala roznáška pečiva do vzdálenějších míst. Špatné podmínky měli také pekařští učni. Kromě práce v pekárně, hlídaní dětí a nejrůznějších domácích prací v mistrově domácnosti museli ještě roznášet těžké nůše s pečivem. Lidé chtěli mít ráno čerstvý chléb a křupavé rohlíky a vůbec nepomysleli, že ti slabí, nevyspalí a často podvyživení chlapci doslova padali únavou.

Mistrům pekařům se však jistě nedařilo špatně, bývali uváděni spolu s řezníky mezi nejbohatšími řemeslníky nejen v Praze, ale také v jiných městech. Úřady jim však znepříjemňovaly život stálou kontrolou kvality jejich výrobků. Byl k tomu zřejmě důvod. Veřejné potrestání namáčením ve vodě v stále připraveném koši bylo v hlavním městě zrušeno až v roce 1688, v některých přetrvávalo až do konce 18.století.

Vytahování chleba z pece Mouka byla zejména v neúrodných letech takřka strategickou surovinou a proto trh s moukou i ceny byly přísně kontrolovány státem a mnohdy i určovány ceny maximální. Pekaři byli povinni dodávati pečivo za všech okolností a odpovídali za vadné pečivo ze ztuchlé mouky, kterou odebíraly ze státních skladů. Tyto sazby na mouku, spolu s předpisy určujícími počet pecí, značně omezovaly rozvoj profese.
K určitému uvolnění došlo za Josefa II., ale až na počátku 19. století byly zákazy zrušeny a řemeslu se otevřela cesta k rozvoji.

S návštěvníky i pekaři se rozloučíme moudrými slovy písaře Ani ze starého Egypta: „Nejez chleba, když jiný trpí nedostatkem a ty mu nepodáš své ruky s chlebem. Jest známo, že člověk jest bytost, která nežije věčně. Jedni jsou bohatí, druzí chudí a chléb se drží toho, kdo jej dává jinému".


Změna programu vyhrazena!


Informace a režie programu:
Milena Habustová, tel. +420 571 757 118, +420 604 370 436, fax: +420 571 654 494, e-mil: habustova(zavináč)vmp(tečka)cz

17.7.2004
HEJŮV NOŽÍK
Hejův nožík

Kdy: v sobotu 17.července 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: po celý den

„Se dřevem je skoro každý nějak kamarád, každý trochu jinak a každému to kamarádství přináší něco jiného. Jedni znají dřevo v souvislosti s hořením. Topí jím. Těch ubývá nebo by jich ubývat mělo. Druzí se mu klaní, povyšují ho na božstvo a také si jím zdobí obydlí, chalupy, chaty a zahrady. Ti jsou á la mode. Další se mu pokoušejí konkurovat nebo ho vylepšují, škrabou ho, lakují a říkají tomu samorosty. Další se jím živí nebo donedávna živili. Myslím tím truhláře, bednáře, koláře, houslaře, pilaře a ostatní „dřevěné" řemeslníky. Někteří zase na ně hrají: houslisté, fagotisté, kontrabasisté, violisté, hobojisté, klarinetisté. Žije ještě ve folklóru, v pekařství, stavebnictví, dopravě, v dolech, takže se zdá, že dřeva ubývá s přímou úměrou jeho oblíbenosti, nepostradatelnosti a krásy. A to jsem ještě nejmenoval sochařství." Vladimír Preclík: Dřevěná knížka
Hejův nožík Hejův nožík Těmito slovy a ještě mnoha dalšími vzdával hold dřevu sochař. Je zřejmé, že tento materiál (jak neosobně takové pojmenování zní!) si naši pozornost a úctu zaslouží, protože bez něj je náš život stále nemyslitelný.
My se již osmým rokem pokoušíme dřevo zviditelnit v programu Hejův nožík, pojmenovaném podle lidového řezbáře Josefa Heji (1902-1985), který pocházel a celý život prožil na Valašsku. Chceme ukázat, co všechno se dá ze dřeva vyrobit, i když se nejedná o praktické věci potřebné k životu, ale např. o sochy a sošky, obrázky, reliéfy, loutky a hračky – předměty, které jsou libé našemu oku, příjemné na dotyk a vyvolávají v naší duši pocity radosti a uspokojení.
Doufáme, že to vše u nás v sobotu 17.7.2004 najdete. Budete mít možnost seznámit se s tvorbou řezbářů z Valašska, Těšínska, Slovenska a Polska, uvidíte, jak jim jejich díla rostou přímo pod rukama. Den zpříjemní také hudecká muzika Radhošť a odpoledne vystoupení souboru Oldšava s primášem Lubomírem Málkem. Pro děti je připraveno Loutkové divadlo babky Miladky.

Na přípravě programu se podílí Šenovská dopravní společnost, spol. s.r.o.
Režie: L. Kučerová, tel.: 571 757 114, e-mail: kucerova(zavináč)vmp(tečka)cz

16.-18.7.2004 VÝSTAVA RŮŽÍ
  Kdy: pátek 16.7. - neděle 18.7.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko - Janíkova stodola
Čas: 8.00 – 18.00 hodin
 

Valašské muzeum v přírodě Vás srdečně zve na výstavu růží, kterou pořádá ve spolupráci

s firmou Růžová školka Filipcová, Fryčovice. Výstava se koná ve dnech 16. – 18. 7. 2004

v Janíkově stodole vždy od 8.00 do 18.00 hodin.

Těšíme se na Vaši návštěvu
Kontakt: Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D, vlk(zavináč)vmp(tečka)cz, tel. 571 757 115

18.7.2004 PRIMÁŠIKOVIA
 

Kdy: neděle 18.7.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: 15.00 hodin

Setkání slovenských primášů dětských cimbálových muzik pořádané ve spolupráci

s Národným osvetovým centrem v Bratislavě.

Účinkuje:
15 mladých primášů ze Slovenska
Zpěváci souboru Mladost z Bratislavy
Cimbálová muzika POVAŽAN z Povážské Bystrice
 

Tlačová informácia
Primášikovia
TVORIVÁ DIELŇA PRE MLADÝCH PRIMÁŠOV 6

Termín:
Miesto:
Usporiadateľ:
Spoluusporiadatelia:
12. – 19. júl 2004
Horská chata Ráztoka, Horná Mariková
Národné osvetové centrum Bratislava
PX-centrum a Mestské folklórne štúdio Považská Bystrica

Tvorivá dielňa pre mladých primášov je školiteľské podujatie, určené mladým

predníkom detských a mládežníckych ľudových hudieb vo veku od 12 do 16 rokov.

Už po šiesty-krát ho usporiada Národné osvetové centrum v Bratislave, v spolupráci

s PX-centrom v Považskej Bystrici. Počas jedného týždňa sa 16 mladých huslistov

z rôznych regiónov Slovenska sústredí v malebnom prostredí, tentokrát - prírodnej lokality

Hornej Marikovej, kde budú pod vedením svojich profesionálnych lektorov naberať vedomosti,

zručnosti a skúsenosti v oblastiach, potrebných pre dobrého primáša.

V tomto roku sa muzikanti zídu v Horskej chate Ráztoka a budú sa oboznamovať

s interpretačnými špecifikami jednotlivých folklórnych regiónov Slovenska.

Ich pomocníkmi pritom budú lektori Prof. PhDr. Alexander Móži, CSc., etnomuzikológ

a vysokoškolský pedagóg, Mgr.art. Kristína Hlístová,absolventka VŠMU v hre na husle

a pedagogička ZUŠ, Ivan Sadloň, pedagóg ZUŠ z Púchova a Mgr.art. Robert Faltus,

odborný pracovník pre ľudovú hudbu z Bratislavy. Mladých primášov bude v ich výkonoch

podporovať a sprevádzať Ľudová hudba FS Považan s predníkom Marekom Gabrišom.

Podujatie, usporiadané každoročne počas tretieho júlového týždňa sa stále teší veľkému

záujmu zo strany aktívnych účastníkov i prihliadajúcej verejnosti. Tá si totiž plody usilovnej

spoločnej práce všetkých zúčastnených môže vychutnať na dvoch záverečných koncertoch

podujatia pod názvom „Primášikovia 2003" a to 17. júla 2004 o 18:00 h na Námestí

pred Mestským úradom, prípadne v kinosále PX-centra v Považskej Bystrici

a 18. júla 2004 o 15:00 h v amfiteátri Valašského múzea v prírode v Rožnove

pod Radhoštěm v Českej republike. Podujatie je súčasťou

Dní tradičnej kultúry.
Robert Faltus

23.-24.7.2004 ROMSKÁ PÍSEŇ 2004
  Kdy: pátek 23.7. - sobota 24.7.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
  ROMSKÁ PÍSEŇ 2004 - 10. ročník
  pátek 23. července
v 15.00 hodin – komorní amfiteátr v areálu Dřevěného městečka
„Romská píseň pro děti" - Jekhetane
- v programu vystoupí dětské romské hudební, taneční a pěvecké soubory
z České republiky
  sobota 24. července
10.30 - slavnostní zahájení festivalu a představení účinkujících - náměstí T.G. Masaryka v Rožnově pod Radhoštěm
11.00 - průvod souborů městem Rožnov pod Radhoštěm
13.00 - hlavní program - komorní amfiteátr v areálu Dřevěného městečka
vystoupí romské hudební, pěvecké a taneční soubory, skupiny a sólisté:
Cimbálová muzika pod vedením kapelníka Tchochiho (Maďarsko)
Banghy Margit - světoznámá zpěvačka doprovázená cimbálovou muzikou (Maďarsko)
Cimbálová muzika se zpěvákem Ľubo Virágem (Slovensko)
Gejza Horváth – zpěv, kytara (ČR)
Cimbálová muzika Janko Horvátha (ČR)
Baris – kytarový hudební soubor pod vedením Borise Taščenského (Rusko)
Antonín Gondolán - sólový zpěv, kytara (ČR)
Romathan – hudební a divadelní soubor Romského divadla v Košicích (Slovensko)
Jánošík – umělecký hudební a taneční soubor pod vedením primáše Petra Brynzáka (Slovensko)
Terne čhave - hudební skupina (ČR)

Festivalem vás provedou moderátoři Jarmila Balážová a Richard Samko

Datum,časAkce
25.7.2004 ANENSKÁ POUŤ
 
Svatá Anna v historii
Svatá Anna a Valašsko
Svatoanenské poutě ve Valašském muzeu v přírodě
 

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm spolu s  Římskokatolickým farním úřadem

v Rožnově pod Radhoštěm Vás zvou na

 
Průčelí kostelíka sv. Anny s poutníky


ANENSKOU POUŤ

Tradiční lidovou poutní slavnost se stánky a pouťovými atrakcemi

v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě, která se koná
v neděli 25. července 2004.

 
PROGRAM:    
08.00 hod.
Otevření areálu Dřevěného městečka pro návštěvníky s nabídkou pouťového zboží a atrakcemi.
09.00 hod. Od 9.00 po celé dopoledne hraje k poslechu cimbálová muzika souboru Radhošť z Trojanovic.
09.30 hod.



10.00, 12.30
a 14.30 hod.
Mše svatá k poctě svaté Anny v římskokatolickém farním kostele Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm.

Na velkém palouku k vidění produkce kočovné divadelní společnosti Trakař s jarmarečními písněmi.
Procesí - krojované ženy
11.00, 13.30
a 15.00 hod.
V předsálí Janíkovy stodoly rozveselí každého dětského diváka Loutkové divadélko babky Miladky.
10.45 hod.
Barokní kříž Jana Porubského Řazení krojovaného procesí se sochou sv. Anny a za zpěvu poutních písní průchod centrem města do Dřevěného městečka, kde bude zakončeno svatoanenskou litanií a zpívanou modlitbou Anděl Páně.
Součástí pobožnosti bude posvěcení zrestaurovaného barokního kříže Jana Porubského.
<<< Barokní kříž Jana Porubského postavený v roce 1772 na Dolních Koutech v Rožnově p. R. , stav v 60. letech 20. století,
foto Miloš Kulišťák.
13.00 hod. Na pódiu u rybníčka bude hrát k tanci i poslechu dechová hudba Rožnovanka.

14.00 hod.



15.00 hod.

Slavnostní představení knihy Příběhy staletími vyprávěné.
Drobné sakrální památky na Rožnovsku v kostelíku sv. Anny.

Vystoupení folklórních souborů Radhošť
z Trojanovic na komorním amfiteátru.
Prodej kočky v měchu
  Text zpracovala Jana Tichá, © Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Datum,časAkce
30.7.-1.8.2004 JÁNOŠÍKOV DUKÁT
 

Kdy: 30.7. - 1.8.2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko

  PROGRAM MFSF Jánošíkov dukát 2004
 
30. 7. 2004 - piatok
19,00 hod. Otvorenie VI. ročníka MFSF Jánošíkov dukát 2004
19,10 hod. Privítací program „Vitajte u nás"
program valašských folklórnych súborov
21,00 hod. Pri hudákoch
stretnutie mladých folkloristov pri ľudových hudbách
31. 7. 2004 - sobota
10,00 hod. Roztančené námestie
živá pozvánka zúčastnených folklórnych súborov
10,45 hod. Rieka radosti
sprievod zúčastnených folklórnych súborov
11,30 hod. Škola tanca
Cikánske tance – malá škola tancov
13,00 hod. Fujarôčka moja – pastierske hudobné nástroje
malá škola hry na pastierske hudobné nástroje
14,00 hod. Zahrajme sa na ...
program detských súborov
16,00 hod. Žijeme v jednej zemi
program súborov národnostných menšín žijúcich v ČR
18,00 hod. Od Tatier k Šumave
program folklórnych súborov pôsobiacich v Českej republike
19,30 hod. Hostia naši milí
program zahraničných folklórnych súborov
21,00 hod. 4. majstrovstvá Valašského kráľovstva v mútení masla
Od buka do buka
– veselo i vážne o Jánošíkovi
Stretnutie Jánošíkov zo Slovenska, Moravy a Čiech
22,30 hod. Z poza vrch Poľany
regionálny program Podpoľania
24,00 hod. O polnoci pri muzike...
zábava pri ľudových hudbách v areálu skanzenu
1. 8. 2004 - nedeľa
10,00 hod. Hrajte mi, husličky
program ľudových hudieb
12,30 hod. Živio – naši jubilanti
program jubilujúcich súborov
15,00 hod. Z rodného kraja
galaprogram všetkých zúčastnených folklórnych súborov
 
Účinkují:
FS Púčik, Brno
FS Šarvanci, Praha
FS Liembora, Praha
VSLPT Poľana, Brno
FS Soláň, Rožnov pod Radhoštěm
FS Podpoľanec, Detva, Slovensko
FS Očovan, Očová, Slovensko
FS Zelený Javor, Krempachy, Poľsko
FSk Rozmarín, Veňarec, Maďarsko
DFS Šavreček, Praha
DFS Púčik, Brno
DFS Limborka, Praha
DFS Prvosienka, Bratislava, Slovensko
DFS Malá Jasénka, Vsetín
FS Tiszavirag, Brno
FS Bystrzyca, Bystřice nad Olší
Taneční soubor Kytka, Brno
Romský pěvecko-taneční soubor Balvaj, Vsetín

Srpen

Datum,časAkce
7.8.2004 DEN ŘEMESEL A SETKÁNÍ KOVÁŘŮ
  Kdy: v sobotu 7.srpna 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areály Dřevěné městečko
Čas: po celý den
  Dřevěné městečko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se v  sobotu 7. srpna 2004 stane místem setkání řemeslnických mistrů již počtrnácté.
Svůj fortel a um předvedou kováři z celé České republiky, kde předvedou různé techniky zpracování železa na několika výhních a kovadlinách, taktéž uvidíme okutí koní ve fojtském dvoře, dále se předvedou kameníci, klempíři, sklenáři, truhláři a restaurátoři.
Návštěvníci budou mít možnost se seznámit s mistry tesaři jak při tesání, tak při sroubení, s cihláři při ruční výrobě cihel, s kamnáři při ruční výrobě kachlí a dalšími řemeslníky.
Nebudou zahálet ani zástupci hrnčířského a drátenického řemesla.
Dráteníci předvedou drátování nádob klasické i ozdobné, drátovaný šperk a různé způsoby pletení drátu.
Příznivci starých řemesel budou moci ocenit zručnost košíkáře, soustružníka, provazníka.
Po celý den budou mimo jiné probíhat ukázky výroby štípaných holubiček, dřevěných okapů a šindele a jeho následné využití – tradiční způsob pokrývání střechy.
Pozapomenuté řemeslo v našem programu připomene i mistr bednář.
Benzínové motory uvedou do chodu štípačku a cirkulárku – nezbytné pomocníky v hospodářství, v provozu bude i parní stroj.
V objektu radnice bude projektovat stavební výkresy mistr stavitel se svým učedníkem.
Účast přislíbila ruční papírna z Velkých Losin - manufaktura s nepřetržitou, 400 let trvající tradicí výroby, jediná svého druhu ve střední Evropě.
K dispozici bude i poradenská služba v oblasti impregnace a ochrany dřeva. Případné dotazy, týkající se této problematiky rádi zodpoví odborní pracovníci fy Derazin z Valašského Meziříčí.

Zpestřením celé akce bude odpolední soutěž na pódiu u rybníčku, ve které si budou moci vyzkoušet svoji šikovnost a zručnost rodiče a děti.

Při práci budou řemeslníkům vyhrávat soubor Zubrovka ze Zubří, odpoledne ji od 15.00 hod. vystřídá brněnský soubor Moravěnka, který vystoupí na komorním amfiteátru.

Mezi česnými hosty bude profesor Habermann – nestor evropských kovářů. Již dlouhá léta vyučuje v Itálii a Rakousku a také v dalších státech celého světa. V České republice se prezentuje především na hradě Helfštýně, kde také provádí odbornou výuku pro mladé kováře a spoluorganizuje tradiční Hefajston.

14.- 15.8.2004 STARODÁVNÝ JARMARK
  Kdy: v sobotu 14. a v neděli 15. srpna 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areály Dřevěné městečko
Čas: po celý den
 
Na sobotu 14.srpna a neděli 15.srpna připravuje Valašské muzeum tradiční Starodávný jarmark. Po oba dny bude v Dřevěném městečku již od 8.00 hodin k mání pestrý výběr jarmarečního zboží lidových výrobců – proutěné koše, zeláky a sádláky, denka, troky na prase, hrábě a metly.
V tyto dny uvidíte a uslyšíte:
proslulého siláka Železného Zekona, krásné kouzelnice Ivanu a Radanu Solářovy, jež nám předvedou únik ze svěrací kazajky, orientální magii a nejnovější kouzla.
Dále uslyšíme muziky z Moravy, Slovenska, Polska a písně žáků darebáků ve skvělé interpretaci skupiny Calata.
Pro děti a hravé dospělé jsou připraveny tyto atrakce:
cvičení pejsci, kejklíři s talíři, historická střelnice, historický kolotoč, jízda na ponících, běh na chůdách, šipky, astrologická poradna a horoskopy, kafírna s pražírnou kávy, věštkyně a divadélko.
21.8.2004 DOŽÍNKY
  Kdy: v sobotu 21.srpna 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areály Dřevěné městečko a Valašská dědina
Čas: 9.00 – 18.00 hodin
 
Pane hospodáři, otevírejte dveří,
nesem vám věneček ze samého peří.
Co sme sa nažali, klásků nasbírali,
na ten vašem poli, až nás hlava bolí.
Panimámo zlatá, otvírejte vrata,
nesem vám věneček ze samého zlata.
Zpívať nepřestanem, dokuď nedostanem
teho aldamášu, co si zasluhujem.
Právě tuto a mnoho dalších písní jste mohli v minulosti slyšet v poslední den žní, který míval velice slavnostní ráz. Při skončení žatevních prací se konala slavnost, jíž se na Valašsku říkalo dožatá, dožínky. Dožínky se většinou slavily v jednotlivých hospodářstvích, kde se v průběhu žní na práci najímalo více ženců a žniček.
Dožínky mívaly různou podobu, od skromného předání věnce hospodáři po pompézní slavnost. A přece – zaposloucháme-li se do slov žňových písniček, nechybí v nich prosba o boží dar, poděkování za něj; nechybí ani přání všeho dobrého.
Chystaj, hospodyň, chystaj stoličku,
na tú stoličku hodnů skleničku.
Do téj skleničky hodnéj pálenky,
by sa napili ženci, panenky.
Jejich základní myšlenkou bylo děkovati za štědré dary přírodou poskytnuté a prosba za další požehnání. Naši předkové obětovali totiž bohům přírodním z toho, čeho jim bylo od nich štědře naděleno, zejména obilí, ovoce a zvířata.
Posledním žnivem na Valaších bývala pohanka nebo oves. Proto vystrojí žnice gazdovi věnec buď pohančený neb ovesný.
Pamětníci doby, kdy se první snopky zralého obilí vyklepávaly, aby z klasů vypadlo trochu zrní alespoň na krupicovou kaši. Cesta do mlýna s prvním mletím pak byla radostným posláním hospodáře a předmětem očekávání hospodyně – jaká že ta letošní mouka bude, jak se zdaří první chléb.
Prožitek žní v této podobě je pro nás jen vzpomínkou, stejně jako před čtyřiceti lety vzpomínali na žně s kosáky či srpy. Tehdy ještě žily pamětnice, které byly svědky toho, že v některých horských hospodářstvích dávali přednost žnutí obilí tímto archaickým nářadím, protože věřili, že při sečení kosou „by se obilí vymlátilo už na poli". Velcí sedláci mívali tehdy na žně najato až dvacet žnic. Ať už žnice nebo sekáči s hrabicemi, všichni museli dostat během práce dobrou stravu aby si uchovali sílu, dobrou náladu, aby nepomluvili hospodyni a hlavně, aby příští rok přišli na „žniva" zase. Při žních se hospodyně snažily připravit všeho hojnost.
Už ten oves dozrává, dozrává
a hlavěnku pokládá, pokládá.
Chystaj, gazdo, aldamáš,
už ten oves důle máš,
ty, gazděnko, lískance
na zelenéj misence.
  Stejně tomu bude i  v sobotu 21.srpna ve Valašském muzeu v přírodě, kde proběhne dožínková slavnost v podání valašského souboru písní a tanců Troják z Valašské Bystřice. V areálu Valašské dědiny od 9.00 do 18.00 budou k vidění zapomenutá řemesla (výroba šindele, loubkových předmětů, tkaní lněného plátna a hadrových koberců atd.). Nebudou chybět již tradiční ochutnávky, tentokrát s možností ochutnání jídel, která se podávala právě během žní.

Ve 13.00 hodin v kostelíku svaté Anny v Dřevěném městečku se uskuteční děkovná bohoslužba a poté vyjde dožínkový krojovaný průvod s muzikou do Valašské dědiny, kde od 14.00 proběhne dožatá a  dožínková slavnost.

Těšíme se na Vaši návštěvu.
28.- 29.8.2004 VALAŠSKÉ PIVNÍ SLAVNOSTI
  Kdy: v sobotu 28. srpna a v neděli 29.srpna 2004
Kde: Valašské muzeum v přírodě – areál Dřevěné městečko
Čas: po celý den
  VALAŠSKÉ PIVNÍ SLAVNOSTI
- ochutnávka všech značek piva Plzeňského Prazdroje spojená ze zábavným programem
- na tvarůžkové speciality zve mistr kuchař pan Stanislav Hajda do dvora fojtství
Sobota 28.8.
od 9.00 hrají moravské i slovenské muziky:
LOŠTICKÁ VESELKA
KYSUCKÝ PRAMEŇ Z OŠČADNICE cimbálovka ZARYŠ
od 15.00 amfiteátr Libor Pantůček a dechová hudba VĚROVANKA
Neděle 29.8.
od 9.00 hrají moravské muziky:
HULÍŇANKA a  ČERTOVKA
od 15.00 amfiteátr „Z druhéj strany Radhošťa"
Účinkuje polský soubor MOGILANIE a hostitelský soubor RADHOŠŤ z Trojanovic

Září

Datum,časAkce
3.-4.9.2004 Ozvěny Porty
 
18.9.2004 Běh rodným krajem Emila Zátopka
 

Říjen - Listopad

Datum,časAkce
18.-31.10.2004 Valašský horticomplex

Prosinec

Datum,časAkce
5.12.2004 Mikulášský podvečer
 


Mikulášský podvečer   Mikulášský podvečer 
Mikulášský podvečer
6. prosince má svátek svatý Mikuláš o jehož životě a skutcích existují rozsáhlé legendy. Biskup, světec, patron a ochránce, pomocník v nouzi a hlavně přítel dětí.

V předvečer svého svátku, 5. prosince 2004 od 15.00 do 19.00 hod., zavítá do Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a bude rozdávat radost dětem i dospělým. Tam, kde návštěvník uvidí světlo v oknech, může vstoupit.
  Ve fojtství z Velkých Karlovic vládne pracovní atmosféra. Kolovrátky se točí, řezbáři pod rukama roste stádo oveček a na stavu přibývá nový kus režného plátna. Děti u pece poslouchají vyprávění hospodáře a na stole se určitě najde něco dobrého na zub.
  Billova chalupa je krásně provoněná. Hospodyňky už mají nachystané mikulášské figurky, z dalšího těsta připravují belešky. Hbité prsty vyrábí vánoční ozdoby z papíru.
  V přízemí radnice je otevřená poštovna a paní pošmistrová chystá k odeslání poštu Ježíškovi se speciálním razítkem. Pohlednice si tu může každý koupit pro své přátele a známé, nebo jen tak pro radost.
  Stejně příjemné bude zastavení v krámku rožnovské obchodnice, která nabízí drobnosti pro potěšení. Na voňavém perníku kouzlí perníkářka krásné ornamenty, které připomínají výšivku.
  Kdo vyšlape pár schodů do patra, bude odměněn výstavkou vánočních stromečků, ozdobených podle vyprávění pamětníků. Třpyt vánočních ozdob však nevidíme pouze na stromečku, ale i v rukou malérečky ze vsetínské Irisy, která na přání vyrobí třeba i ozdobu s jménem někoho nám blízkého.
 
Ponocný ohlásí celou hodinu a nastal čas vypravit se do kostela. V 18.00 hodin tu zazní adventní písně, všichni se na chvíli zastaví a vychutnají si atmosféru předvánočního času.
Mikulášský podvečer  Celou dobu bude areálem procházet Mikuláš se svou družinou a košem plným dobrot pro všechny hodné. Aby toho neměl moc, pomůže mu Mikulášova matička. V 17.00 hodin se očekává hlavní nadělování. Tam mohou dospělí nachystat dárky pro své děti.
Všechny prokřehlé a unavené občerství pohostinské služby v areálu i v hospodách. Vždyť vůně perníku, rumu a punče neodmyslitelně patří k tomuto období. Ve stáncích s vánoční nabídkou snad každý najde nějakou drobnost, která zpříjemní sváteční dny.
  Výroba vánočních ozdob ve firmě IRISA Vsetín
Výrobní družstvo Irisa bylo založeno v roce 1954 s tehdejším názvem Sklářské lidové družstvo a jeho prvním výrobním programem byla skleněné, ručně dělané vánoční ozdoby.
První zmínka o výrobě vánočních ozdob ve Vsetíně je z roku 1920, kdy se sklář Ludvík Ondra pokoušel vyfouknout první tvary a již v říjnu 1921 měl připraveny první výrobky k prodeji. Stal se tak jedním z konkurentů německých výrobců, jejichž výrobky se k nám dovážely. Obchod se začal úspěšně rozvíjet a v roce 1922 přibyli další dva foukači. Začali vyrábět nejen koule, zvonky a špice, ale i lisované figurky.
V současné době Irisa nabízí široký výběr vysoce kvalitních, klasických i módních, skleněných vánočních ozdob nejrůznějších tvarů – ručně dekorovaných a malovaných. Pro každé vánoce zpracovává jiná témata kolekcí. V současné době disponuje závod 13000 vzory dekorů na koulích, oválech a špicích a 900 kusy forem s figurální tématikou. 90 % produkce směřuje do zemí Evropské unie a do USA.

Prosinec

Datum,časAkce
6.-11.12.2004 a 13.-15.12.2004 Vánoce na dědině
 
Vánoce jsou snad nejhezčími svátky roku, konečně je čas na chvíli se zastavit, sejít se a popovídat s přáteli a blízkými. Proto přípravě Vánoc každoročně věnujeme náležitou péči – oprášíme vzpomínky i znalosti, vracíme se ke starým zvykům a obyčejům, zalistujeme sbírkou receptů, abychom opět vybrali osvědčené a nezaměnitelné vánoční pečivo. Čím jsme starší, tím více vzpomínáme na modravé závěje sněhu, na zasypané venkovské chalupy, na světýlka luceren i na radost v očích všech dobrých lidí, které jsme potkali.
Zima na dědině - pohled do areálu z Rákošové  Vánoční období tvoří ústřední část zimního zvykosloví a začátek církevního liturgického roku. Nahromadění zvyků, obřadů i magických příležitostí tvoří vrstvy, v nichž se těžko určuje stáří jednotlivých jevů. Jisté je, že převládá motivace křesťanská, oslavuje se den narození Krista.
V lidovém prostředí se hojněji vyskytují relikty, související s kultem předků či slunce. Magické praktiky měly sloužit k zajištění hospodářského zdaru, ochránit dům i obyvatele před ohněm, nemocemi a zamezit vlivu zlých sil. Celým životem pronikala úcta ke zdrojům obživy, k půdě i k hospodářským zvířatům.
Štědrý den platil za den pracovní, ale s řadou tradičních omezení. Největším svátkem Vánoc byl Boží hod, svátek narození Páně. Ten den se nepracovalo, lidé nechodili ani po návštěvách. Na svátek sv. Štěpána se uklízel štědrovečerní stůl a po dědinách se rozběhli koledníci. Samotné vánoční období pak končí svátkem Tří králů.
Valašské muzeum v přírodě v době od 6.12. do 15.12. 2004 (kromě neděle) vytvoří ve Valašské dědině atmosféru minulých časů vánočních. V těchto dnech se pracovníci muzea promění na hospodyně a hospodáře, ale také pana učitele, Mikuláše s čertovským doprovodem a tajemné Lucky.
Vánoční putování začneme ve škole. Koledy v podání malých zpěváčků a pana učitele navodí správnou vánoční náladu.
Pak nás vůně přiláká do Matochovy chalupy z Velkých Karlovic. Hospodyňky tu pečou a zdobí perníčky. A v chlévě čeká dobytek, že něco z těch vánočních dobrot zbude.
V chalupě z Valašské Polanky zabírá skoro celou jizbu stav. Koberce ze zbytků látek jsou nejen pevné, ale i pěkné. Někdy se tu ozývá i kolovrátek, nebo pilná hospodyňka váže teplé rukavice do nepohody.
V kovárně nás možná čeká štěstí. Silné ruce kováře a kladivo vytváří jednu podkovičku za druhou.
Kuchyň chalupy z Nového Hrozenkova má pro nás překvapení v podobě Mikulášských figurek. Různé tvary z dobrého kynutého těsta. Dříve si děti nejdříve pohrály a pak hračku snědly. Tady ale ochutnáme hned. A také tu voní pečená kvaka a vařené sušené ovoce. V jizbě zase pod rukama vyšívačky vzniká bílá krása.
V Adamcově chalupě žil starý mládenec – všeuměl. Dnes tu řezbář vykouzlil betlém a pod jeho rukama se rozrůstá stádo oveček. U stolu malérečka zdobí třpytivé koule vánočních ozdob.
V malé jizbě další chalupy z Nového Hrozenkova je na skromném stole připravený chleba pro ty ještě chudobnější.
Chalupa z Velkých Karlovic dýchne tajemnem. Tvary odlité z olova věští budoucnost a lodičky ze skořápek ořechů plují po vodě a ukazují směr dalšího života.. Na cestu dostaneme kousek chleba s medem.
Dědinou důstojně kráčí Mikuláš. Pro ty hodné vždy najde v koši dobrotu. Za ním ale poskakuje čertovská družina a těší se, že objeví nějakého hříšníka.
Bude lepší uchýlit se do chalupy stániska z Rákošového. Tu se každou chvíli vyloupne z železné formy vánoční oplatek. Ten nesměl chybět u štědrovečerního stolu. Mazal se medem, aby lidé byli dobří a česnekem pro zdraví. A medem voní nejen oplatky, ale i doma vyrobené svíčky.
Krátce se zastavíme u chalupy z Lužné. Nebudeme rušit, připravují se tu na návrat některých členů rodiny ze světa. Je třeba nachystat nejen vánoční stůl, ale také spaní na zemi pro nocležníky.
V chalupě ze Študlova bydlel miškář, který chodil po světě. Na Vánoce se pak rodina mohla těšit nejen na hospodáře,ale i na cizokrajné dárky, třeba v podobě pomeranče.
Za okny chalupy z Leskovce čeká mikulášská nadílka a uvnitř voní dřevo. To už hospodář myslí na konec půstu a připravuje špejle na zabíjačku. Od svátku sv. Lucie také vyrábí stoličku s dírkou uprostřed, kterou dokončí na svátek Božího narození.
Zima na dědině  Při mši v kostele pak přes ni tajně pohlédne a zjistí, jestli někde v okolí není osoba s čarodějnými schopnostmi. O Vánocích se i v prostých domácnostech rozzáří svíčka. Na všední dny je ale třeba nachystat zásobu světidel.

Na závěr prohlídky nás čeká příjemné posezení v chalupě z Miloňova. Za okny svítí svíčka – rodina zasedla k štědrovečerní večeři. V peci praská oheň a osvětluje jizbu, která je provoněná perníkem a čajem z devatera kvítí. Povídání o vánocích a štědrovečerní večeři na Valašsku ukončí celou prohlídku. Do ticha zazní syčení a pod okny se mihne bílá postava. To Lucka obchází chalupy.


Obyčej s vánočním stromkem není u nás původu lidového a není slovanský. U nás ani v městech nesahá jeho stáří za hranice 19. století. Čeněk Zíbrt

Zprávy o vánočním stromku jsou známy v 16. a 17. století především z německých a švýcarských měst, kde byl oblíben zvláště mezi měšťany a vysokými úředníky. V Čechách se začal stromeček šířit až v 19. století, na Moravě se začal objevovat až na začátku 20. století, a to pouze sporadicky. Lidé ho nazývali Kristovým stromkem. Zdobila se většinou jedle, která byla později pro svou vzácnost nahrazena dostupnějším smrkem a ještě později borovicí.
Vánoční stromeček  U evropských národů bylo zvykem v době vánočních svátků dávat na různá místa v domě zelené větve z jehličnatých stromů. Pamatovalo se nejen na obytné stavení, ale také na chlév, např. na západní Moravě větvičky kolem dveří chléva měly chránit dobytek před zlými silami. Podle zápisů z Moravy a Slezska se od počátku 20. století setkáváme s ozdobeným vánočním stromkem v jizbě stále častěji.
Nejprve přijaly tento zvyk rodiny bohatých sedláků. Například na Těšínsku patřilo k nejmilejším zábavám dětí před 1. světovou válkou nahlížet okny do „parádní světnice" těch, kteří už zdobení stromečku přijali za součást svého vánočního rodinného obřadu.
Ve třicátých letech a zejména po 2. světové válce se stalo zdobení vánočního stromečku neopominutelnou částí vánočních příprav. Tak, jak se měnil postupně obsah vánočních rituálů, tak se měnila také podoba vánočního stromečku. Často mnohem rychleji podléhala módním vzorům, než pořad Štědrého dne a dnů následujících.
Vánoční stromeček  Podle dobových zpráv se zpočátku stromečky zavěšovaly nad stůl, často nebylo pro ně ve stísněné jizbě, plné dětí, místa. Zdobily se skromně tím, co bylo doma – jablíčky, ořechy, domácím pečivem, svíčkami a papírovými ozdobami. Vlivem široké nabídky obchodů se postupně sortiment ozdob rozšiřoval.

Převládaly foukané baňky, ozdoby z lepenky sypané třpytivou skleněnou drtí, korálkové ozdoby zhotovované v dílnách na Jablonecku a Podještědí, které se zabývaly výrobou skleněné bižuterie.
Nechyběly ozdoby lisované z papírové hmoty a dodatečně omalované – nejčastěji zvonečky, šišky, jablíčka, koule. Z německého prostředí pronikaly ozdoby z galalitu, stejně nerozbitné jako ozdoby z lisovaného papíru. Krásu ozdobeného stromku dotvářely kostky cukru balené jako „salonky" do roztřepeného papíru, později nahrazené karamelami nebo jiným druhem cukrovinek. Nechybělo cukroví doma upečené – perníčky, kroužky, srdíčka z lineckého těsta.

Po druhé světové válce začaly klasické parafinové svíčky, často způsobující zkázu stromečku, postupně nahrazovat svíčky elektrické nejrůznějších tvarů a barev. Vzhled stromečku se tak začal výrazně měnit, když byl osvětlován baňkami, hvězdičkami, ale také trpaslíky a muchomůrkami.

Škála foukaných baněk byla rozšířena o nabídku jiných tvarů – šišek, kapek, špic, stále ručně malovaných, majících původ ve zdejších provozech monopolního výrobce družstva IRISA, která dosáhla světového ohlasu. Klasické dřevěné kříže, do nichž se stromeček upevňoval, byly nahrazovány železnými stojany, často s figurkami nebo povrchem upraveným jako kmínek stromku. Podstavcům se také v poslední době nevyhnuly umělé hmoty s možností zavlažování.

Velkým průlomem do délky trvání radosti ze stromečku (zpravidla od Štědrého dne do Tří králů), byla nabídka umělých stromků, které zaplavily také náš trh od poloviny sedmdesátých let 20. století. Nezničitelnost napodobeniny způsobila, že se v mnohých domácnostech začal stromeček zdobit již kolem Mikuláše, „aby si ho děti více užily", zejména na sídlištích, kde živé stromy neměly mnoho naděje na dlouhé setrvání. Štědrovečerní symbolika se stromkem spojená se tak začala vytrácet.

Všechny tyto změny nás inspirovaly k průzkumu mezi starší a střední generací, jehož námětem byly proměny vánočního stromečku. Dotazník se setkal s velkým zájmem a přinesl nejen mnoho vzpomínek, ale také ozdoby, řetězy, dobroty a stojany nejrůznějších podob. Ty jsme se snažili uplatnit na výstavě, která letošní program Vánoce na Valašsku provází. Jistě Vás zaujmou a do dětství vrátí papírové ozdoby, které se připravovaly ze skládaného barevného papíru ve škole, stejně jako kroužkové řetězy, bez nichž jsme si dříve nedovedli školní vyučování v prosinci představit . Mnozí vzpomenete na fosforeskující šišky, baňky zářivých barev, ozdoby z korálků, salonky z fondánu nebo čokoládu, kterou maminka připravovala a balila stejně jako salonky do barevného staniolu místo dnes obvyklé vánoční kolekce.

Možná, že si vzpomenete ještě na další podrobnosti a zajímavosti, které si pamatujete o vánočním stromečku svého dětství. Budeme rádi, když se s námi o ně podělíte, aby příští nahlédnutí do historie bylo ještě zajímavější.
  Zkuste si odpovědět na následující otázky a odpovědi nám předat.
 
  1. Mívali jste stromek každoročně nebo jen v útlém dětství?
  2. Kdo Vám ho jako dětem zdobil?
  3. Od kolika let jste se na zdobení stromečku podíleli?
  4. Na čem stromek stával, co bylo pod ním prostřeno,v čem byl upevněn
  5. Popište, co se na stromeček věšelo a jakým způsobem. Co nesmělo chybět, druhy a tvary pečiva, co děti připravovaly samy. Typ ozdob ze skla, papíru a jiného materiálu.
  6. Užívali jste k výzdobě řetězy a z jakého materiálu ?
  7. Čím se výzdoba stromečku doplňovala (třásně, andělské vlasy, vata, jiné)?
  8. Mívali jste na stromečku svíčky a prskavky, jaké a jak byly upevněny?
  9. Mívali jste betlém ? Jaký a kde stával?
  10. Dostávali jste nadílku, z čeho sestávala, kam se kladla a komu byla určena?
  11. Pokuste se vystihnout proměnu stromečku z let předškolních na práh dospělosti.
  12. Které doby se Vaše zprávy týkají?

Děkujeme Vám za pomoc a spolupráci, přejeme pohody plné Vánoce a zdravý příští rok.

Datum,časAkce
11.12.2004 Vánoční jarmark
 

Vánoční jarmark

sobota 11. prosince 2004 od 9.00 hodin, Dřevěné městečko

PROGRAM:
Vánoční jarmark 
 
09.30 pavlač fojtství Slavnostní zahájení s Trubači zámku Kunín
obchůzky čertů, Lucek a mikulášských družin z jižního Valašska
10.30 a
13.30
kostelík sv. Anny Došli zme k vám na koledu
program Dětského folklorního souboru ze Skoronic
12.00 a 
14.30
kostelík sv. Anny Moravská mše vánoční a další skladby v podání
souboru Campagnuollo Barok Ancamble
 
V areálu Dřevěného městečka
po celý den vyhrávají Terchovská muzika souboru Pupov a  Trubači zámku Kunín,
obcházejí koledníčci, Lucky z Radhoště, dovádějí čerti z Valašských Klobouk a ze Štítné
v Billově chalupě draní peří, ve fojtství přástky a výroba papučí
bohatá nabídka vánočních dárků z dílen mistrů lidového řemesla
Vánoční jarmark 
18.-19.12.2004 Živý betlém
  Živý betlém
sobota 18. a neděle 19. prosince 2004 v 17.00 hodin, komorní amfiteátr
 
V lidové hře podle Evangelia sv. Matouše účinkují tanečníci, zpěváci a muzikanti souborů Radhošť a Javořina, Polajka, Komorní žestě, Kornička z Trenčína, mužský sbor z Lipova a družina Tří králů na koních.
Slovem provází Zuzana Vašková.
  Živý betlém Živý betlém Živý betlém
26.12.2004 Štěpánská koleda
  Štěpánská koleda
neděle 26. prosince 2004 ve 14.00 a v 16.00 hodin, Dřevěné městečko
 
Tradiční vánoční koncert v kostelíku sv. Anny
Účinkují:
folklorní soubory Ostravica z Frýdku-Místku a Maryjánek ze Zlína, Komorní žestě

 



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English