Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2003


Akce uskutečněné v roce 2003

ve Valašském muzeu v přírodě

 

Únor

Datum,časAkce
22.2.2003 MASOPUST
  ve Valašském muzeu
 
Pochovávání basy Pohřebenáč
Slon
V sobotu 22. února 2003 se koná po celý den v Dřevěném městečku MASOPUST - obchůzky masopustních masek a "pochovávání basy".
Účinkovat budou:
soubor Kašava, valašský krúžek Závršan z Nedašova, horňácký mužský sbor z Hrubé Vrbky s muzikou Miroslava Minkse a folklorní skupina z Kysuckého Lieskovca.

Současně proběhne 6.ročník soutěže mistrů řeznického řemesla "O nejlepší valašskou klobásu"
Po celý den bude vyhrávat Zubrovka.

 

Duben

Datum,časAkce
18. dubna VELIKONOCE NA VALAŠSKU
VELIKONOČNÍ PROGRAM v Dřevěném městečku
v pátek 18. dubna - od 15.00 v kostelíku sv. Anny
VELKÝ PÁTEK - PAŠIJE
legendy velkopáteční a písně jarní, hrají a zpívají cimbálová muzika JAVOŘINA a pěvecký sbor POLAJKA
v sobotu 19. dubna - od 9.00 v Dřevěném městečku
BÍLÁ SOBOTA
jarmark velikonočního zboží, k dobré náladě vyhrává cimbálová muzika POLAJKA
v neděli 20. dubna - od 9.00 v Dřevěném městečku
HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ
10.00 a 13.30 - velikonoční zvyky v podání souborů OSTRAVIČKA z Frýdku-Místku,
MALÁ JASÉNKA a JASÉNKA ze Vsetína a klapotářů z Loučky
11.30 a 13.00 - v kostelíku sv. Anny vystoupí pěvecký sbor VOCALE z Olomouce
Po celý den vyhrává cimbálová muzika SOLÁŇ, pestrá nabídka velikonočního zboží, ukázky zdobení kraslic a pletení tatarů
v pondělí 21. dubna - od 11.00 v Dřevěném městečku
ČERVENÉ PONDĚLÍ
účinkuje cimbálová muzika DŘEVĚNÁ MUZIKA
O VELIKONOCÍCH
Bohatý program připravilo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R.
na prodloužený velikonoční víkend.
Krista pána bičují..." je název programu, ve kterém na VELKÝ PÁTEK
18. dubna od 15.00 hodin v kostelíku sv. Anny zahrají a zazpívají cimbálová muzika Javořina a pěvecký sbor Polajka legendy velkopáteční a písně jarní.
VELKÝ PÁTEK je dnem přísného půstu a hlubokého smutku. Nevykonávaly se žádné zemědělské práce – nesmělo se hýbat zemí, do níž byl položen Kristus; z téhož důvodu také nepracovali hrnčíři. Byl to ale nejvhodnější den k hledání pokladů, země se prý sama otvírala. Domácnosti se připravovaly na svátky, na konec velkého půstu. V ten den se moc nejedlo, pekly se jidáše – pečivo z kynutého těsta tvarované do podoby zkrouceného provazu.
Ráno ještě před východem slunce odcházely celé rodiny umýt se k tekoucí vodě, aby si všichni zachovali zdraví po celý rok.
Na BÍLOU SOBOTU 19.dubna od 9.00 hodin je připraven jarmark velikonočního zboží – bohatý výběr kraslic, tatarů, rapáčů, píšťalek, velikonočně zaměřené keramiky, pokrmů postních i svátečních. Po celý den bude pro dobrou pohodu vyhrávat cimbálová muzika Polajka.
BÍLÁ SOBOTA , nese svůj název od toho, že byla dnem bílení a velkého úklidu.
Ráno se před kostelem světilo dřevo a oheň, jímž se pak zapálila velikonoční svíce – paškál. Z posvěceného dřeva se pak zhotovily doma křížky, které v neděli odpoledne zapichovali hospodáři do polí jako ochranu proti blesku a krupobití. Bílá sobota končila slavností Vzkříšení. Slavné „gloria" bylo doprovázeno radostným zvoněním kostelních zvonů, které zároveň oznamovalo konec půstu. Připravovaly se tradiční i obřadní pokrmy. V sobotu to byla tzv. velikonoční hlavička, pekly se také vdolky a mazance a velikonoční beránek.
Na HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ v neděli 20. dubna nabídne od 9.00 hodin rožnovský skanzen bohatý kulturní program. Cimbálová muzika Soláň přivítá návštěvníky hned u vchodu a k dobré pohodě jim bude pak vyhrávat po celý den. V 10.00 a ve 13.30 předvedou soubory Ostravička z Frýdku-Místku, Malá Jasénka a Jasénka ze Vsetína a klapotáři z Loučky v areálu Dřevěného městečka jarní a velikonoční zvyky. Koncert pěveckého sboru Collegium vocale z Olomouce si nenechte ujít v 11.30, případně ve 13.00 v kostelíku sv. Anny. A zkrátka nepřijdou ani ti, kteří si budou chtít vlastnoručně uplést tatar, ozdobit kraslici, vyrobit březovou metličku či vrbovou píšťalku.
VELIKONOČNÍ NEDĚLE – to byl veliký svátek, nepracovalo se, skončil půst a k obědu jako sváteční pokrm bývala kůzlečí, skopová, králičí nebo vepřová pečínka. V kostele se světívaly pokrmy – maso, vejce i pečivo. Věřilo se, že pokud posvěcené vajíčko sní společně celá rodina, bude po celý rok držet pohromadě. O dobré sváteční jídlo se starala hospodyně, ale mládež se už připravovala na šmigrust, kúpačku, buďačku či mrskačku.
O VELIKONOČNÍM PONDĚLÍ přišla ke slovu bříza a její mladé pruty, z vrbových prutů splétali mládenci tatary a na horách dobře posloužil jalovec. K tomu patřilo také polévání děvčat vodou, která v tomto případě měla funkci nejen očistnou, ale také ozdravnou a magickou.Až v pozdější době bylo polévání vodou vystřídáno voňavkou. Děvčata prostřednictvím velikonočních vajíček, k jejichž malování a zdobení používala nejrůznější techniky, vyjadřovala svůj vztah ke šmigrustníkům. Význam měla nejen použitá barva, ale také způsob zdobení. Samozřejmě nejvýmluvnější byly veršíky.
ČERVENÉ PONDĚLÍ ve skanzenu bude ve znamení sváteční jarní pošmigrustové pohody, kterou od 10.00 hodin ještě umocní cimbálová muzika Radhošť a Dřevěná muzika. Po celý den budou k vidění ukázky pletení tatarů a zdobení kraslic.

Přijďte i Vy do Rožnova přivítat svátky jara!

Květen

Datum,časAkce
8.5.2003 SLAVNOSTNÍ KONCERT
  Slavnostní koncert pořádaný při příležitosti státního svátku.
V programu vystoupí "BLINKLIGHT SWING ORCHESTRA" z Horní Bečvy. Tento věkově mladý orchestr Vám zahraje klasické swingové i muzikálové melodie od čtyřicátých let minulého století. Zazní např. písně NEWYORK, NEWYORK, Letní ukolébavka, West Side Story, Indiánská píseň lásky a další.
Přijďte strávit sváteční odpoledne při melodiích, které Vás pohladí po duši a mile Vás naladí do dalších jarních dní.
  JARO NA DĚDINĚ - 17.5.2003
  Kdy: 17.5.2003
Kde: Valašské muzeum v přírodě - areál Valašská dědina
Čas: 9.00 - 16.00 hodin

Program s názvem "Jaro na dědině" patří k tradičním pořadům Valašského muzea. Také v letošním roce "Jarem na dědině" zahájíme sezónu v areálu Valašské dědiny. Od ranních hodin se návštěvník setká s hospodyní nebo tetičkou, které začnou zabydlovat usedlosti a zároveň je oživí tradičními činnostmi.
 
Ruční setí - rozhoz

Sadba brambor
Ochutnáte čerstvě upečený chleba s domácím máslem, které připraví naše hospodyně. Také zemědělci nebudou zahálet a vysejí oves, len, pohanku, a zasadí brambory.
V dědině se v sobotu 17.5.2003 zastaví čas a my se vrátíme řádově o několik desetiletí zpět a nostalgicky zavzpomínáme na doby minulé při tkaní koberců, ručním stříhání ovcí, předení na kolovrátku. Také vyhlášené muzejní kuchařky pro Vás připraví něco k ochutnání z tradiční "jarní" valašské kuchyně.
Nebude chybět ani vystoupení dětského folklorního souboru a možná ještě nejedno malé překvapení. Tímto Vás srdečně zveme za poznáním zapomenutých a postupně zanikajících řemesel, tradičních způsobů hospodaření a života na Valašsku.
Režie pořadu: Mgr. Radoslav Vlk, tel: +420 571 757 116, e-mail: vlk(zavináč)vmp(tečka)cz
23.- 24.5.2003 OZVĚNY PORTY
  Program v pátek 23. 5. 2003 - OZVĚNY PORTY
19.00 - CARRABINA
20.00 - JINDRA KEJAK
21.00 - POUTNÍCI
22.00 - KAREL ZICH
23.00 - YOYO BAND
Program v sobotu 24. 5. 2003 - OZVĚNY PORTY
od 14.00 vystoupí vítězové porty 2003

Večerní představení :
19.00 - ŠPILDA
20.00 - BLAF
21.00 - NADORAZ
22.00 - SLÁVEK JANOUŠEK
23.00 - DRUHÁ TRÁVA
  SLABIKÁŘ DEVATERA ŘEMESEL - 31.5.2003
  Kdy : sobota - 31. května 2003
Kde : Valašské muzeum v přírodě - Dřevěné městečko
Čas : od 10.00 do 16.00 hodin

Uplynul další rok a my se sejdeme už popáté, abychom otevřeli náš pomyslný "Slabikář devatera řemesel" a nahlédli tak do tajů některých z nich.
Naučíme se, jak barvit látky technikou vyvazované batiky. POZOR ! Kdo si chce tuto techniku vyzkoušet na svém vlastním tričku - ať si jej vezme s sebou!
Zjistíme, že drátování není zrovna jednoduchým řemeslem - vždyť odrátovat malou nádobku nebo jen placatý kamínek vyžaduje určitou zručnost.
Na hrnčířském kruhu se pokusíme vytočit nádobku nebo si vymodelujeme něco z hrnčířské hlíny.
Uvidíme zručného košíkáře plést košíky z proutí a a sami si vyzkoušíme, co tato práce obnáší.
Ukážeme si, jak vyrobit krmítka pro ptáky, abychom byli včas a dobře připraveni na příští zimu.
Budeme také malovat na dřevo zdobit kraslice voskovou batikou.
Na chvíli se vrátíme do doby našich babiček a prababiček, sedneme ke kolovrátku a upředeme tenkou nit z ovčí vlny, kterou pak použijeme při tkaní na tkalcovském stavu. Tkaní a předení bylo v dobách minulých důležitou součástí života lidí nejen na Valašsku.
"Otloukej se píšťaličko" si můžeme říkat , když budeme zhotovovat píšťalky z proutí.
  )
 
Nikdo se nemusí obávat cokoliv si vyzkoušet, neboť se vším vám ochotně poradí a pomohou řemeslníci, kteří svému oboru dobře rozumí.
K práci a dobré pohodě bude hrát cimbálová muzika Grajcar,
v 11.30 a ve 13.00 hodin - vystoupení loutkového divadélka "Ďábelské světničky", ve 14.00 hodin vystoupí dětský soubor Malý Radhošť a Podskaláček.
Součástí odpoledního vystoupení je vyhlášení výsledků výtvarné soutěže dětí na téma "Vánoce na dědině".
Určitě přijďte, bude to stát za to !
Za režii programu: Helena Cviklová 571 757116, Bc. Renata Prejdová 571 757 119

Červen

Datum,časAkce
1.6.2003 AJ MY MALÍ
  Kde: Dřevěné městečko
Kdy: neděle 1. června, 15.00 hod

Pořad ke Dni dětí organizovaný ve spolupráci s Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm
Na co všechno se děti mohou těšit? Tento rok byl vyhlášen Rokem pohádek Beneše Metoda Kuldy. Tento významný moravský kněz a spisovatel se narodil 16. 3. 1820 v Ivančicích. O prázdninách v letech 1853 a 1854 se Kulda léčil v Rožnově pod Radhoštěm a jeho okolí . S pomocí přátel tu vyhledával lidové vypravěče a zapisoval jejich vyprávění. Vydal celkem pět svazků Moravských národních pohádek a pověstí. Tyto nestárnoucí pohádky našich prastaříčků a prastařenek budou znovu vydány a my je společně slavnostně pokřtíme a popřejeme mnoho spokojených dětských čtenářů.
V další části programu bude řeč o pokladu. A to o "Pokladu strýca Juráša". To je literární soutěž, kterou pro děti vyhlásila Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Vítězové této soutěže budou pasováni na rytíře krásného slova, kteří chrání čistotu slova českého jazyka a snaží se, aby jejich slovo neslo dobro, pravdu a úctu k druhým.
Nejen vítězům, ale i všem zúčastněným zahraje a zazpívá dětský folklorní soubor Klobučánek z Valašských Klobouk.
7.6.2003 FOLKLORUM
  Kde: Dřevěné městečko
Kdy: sobota 7. června v 15.00 hod

Občanské sdružení Folklorum vzniklo v Olomouci v roce 2002. Jeho prvotním a hlavním záměrem bylo napomoci rozvoji komunikace a výměny informací v oblasti lidové kultury na Moravě, a to především prostřednictvím internetu. Propojovat doposud víceméně autonomně působící instituce, soubory či jednotlivce. Poskytovat ucelené a systematické informace každému zájemci o lidovou kulturu. Občasné pořádání koncertních akcí či tematických setkání je také v plánu, přičemž pořad Folklorum v rožnovském skanzenu je první z nich. Sdružení chce svým působením pokrýt celou Moravu, což už naznačuje původ zakládajících členů - dr. Jiří Plocek (jižní Morava), ing. Zbyněk Žůrek (střední Morava), Mgr. Vladan Jílek (severní Morava).

V duchu této celomoravské filosofie je vystavěn pořad ve skanzenu - moderovat bude Jiří Plocek, ze střední Moravy přijede Muzika Haná, z Lašska pak cimbálová muzika Gajdušek a domácí, hostitelskou muzikou bude Soláň. V rámci pořadu budou návštěvníci blíže seznámeni s rozvíjející se aktivitou sdružení Folklorum a budou se moci též na věci, které je zajímají, dotázat.

8.6.2003 FOLKLORNÍ ODPOLEDNE
  Kde: Dřevěné městečko
Kdy: neděle 8. června v 15.00 hod

Folklorní odpoledne konané k 55. výročí založení rožnovského souboru Radhošť
Začátky soustavné a nepřetržité činnosti tohoto souboru spadají do let poválečných, kdy po skončení třetího Valašského roku v r. 1947 se skupina jeho organizátorů rozhodla pokračovat v dalším působení. Při Muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm vznikl pod vedením Věry Otevřelové a Miloše Kulišťáka Valašský krúžek, který se v roce 1948 představil poprvé veřejnosti rozhlasovou relací a několika vystoupeními.
V roce 1954 pak přijal dnešní název Soubor valašských písní a tanců RADHOŠŤ. Zakládající členové, mezi které patří mimo jiné i dlouholetý ředitel zdejšího muzea PhDr. Jaroslav Štika a primáš cimbálové muziky prof. Jaromír Štrunc, se věnovali sběru etnografického materiálu především z Rožnovska, který využívali v souborové práci.
Soubor dodnes spatřuje těžiště své činnosti právě v místě svého působiště. Své vystoupení předvádí mimo Valašské muzeum v přírodě také na různých místech v českých zemích, na Slovensku i jinde v zahraničí. Úspěšně se zúčastňuje tuzemských i zahraničních folklorních festivalů, soutěží a přehlídek.
21.6.2003 VELKÉ PRÁDLO
  Kde: Dřevěné městečko
Kdy: sobota 21. června po celý den

Program Valašského muzea v přírodě VELKÉ PRÁDLO je připomínkou nejrůznějších způsobů péče o prádlo a textilie vůbec v dobách našich prababiček. K vidění a odvážným také k ozkoušení bude praní prádla jak v potoce, tak v neckách na valše, ždímání, bělení na trávníku a jeho sušení na plotech a šňůrách. Tím však péče o prádlo nekončila. Praním zmačkané prádlo se muselo vyválet, mandlovat, vyhladit nebo vyžehlit. A nakonec se vyspravily všechny díry.
Pro zábavu i poučení bude program doprovázen výstavou praček a žehliček a pro duše zvídavé budou připraveny nástěnné kuchařky s nápisy k pousmání i zamyšlení. K dobré náladě přispěje svým vystoupením v 15.00 hodin folklórní soubor Beskyd se svým hostem, souborem Kvítek z Hradce Králové.
Program Velké prádlo proběhne i za deštivého počasí. Na Vaši návštěvu se těší pracovníci Valašského muzea v přírodě.
21.6.2003 SVATOJÁNSKÁ NOC
  Kde: Valašská dědina
Kdy: sobota 21. června ve 21.00 hodin

Svatojánská noc se pojí se svatojánskými obyčeji, které jsou spojeny s oslavou letního slunovratu. Na Valašsku se projevovaly hlavně pálením ohňů. Pálila je mládež na okolních návrších, přičemž zapalovala staré metly, které vyhazovala do výše. Svatojánskému ohni se přisuzovala ochranná moc, při ohni se tančilo a zpívalo. Svatojánský svátek byl pokládán za velmi vhodný den k čarování. Zvláštní moc byla přisuzována svatojánské rose. Ženy ji sbíraly před východem slunce do máselnice, aby měly hodně másla. V tuto noc měly mít zvláštní moc i čarodějnice a magická kouzla, před jejichž působením chránili lidé hlavně hovězí dobytek. Podle lidových pověstí se také s dnem svatého Jana pojí i vyprávění o Radhošti, kde se nacházely poklady, které v podzemí hlídal zlý duch a sjížděly se tam o svatojánské noci čarodějnice, které zde měly konat při otevírání pokladů své rejdy.
V duchu všech těchto dochovaných pověstí a zvyků bude i Svatojánská noc aneb první slet čarodějnic na Valašské dědině, který pořádá Valašské muzeum v přírodě
21. června 2003 od 21. 00 hod na amfiteátru ve Valašské dědině.

Na Svatojánské noci nebudou chybět kouzla, čáry, máry a ani čarodějnice, které se sjedou na Valašskou dědinu z celého okolí. Rej čarodějnic kolem hořící vatry bude doplněn zábavným programem, ve kterém se dozvíte něco málo z historie svatojánských obyčejů, zavítáte prostřednictvím souboru Radhošť do dávných dob, potěšíte oko pohledem na ohňovou podívanou tanečního divadla MIMI FORTUNAE a veselit se budete až do rána bílého s cimbálovými muzikami Polajka a Radhošť.
Program bude uskutečněn pouze za příznivého počasí.
22.6.2003 Z KOŠÍKU STAREJ MAMY
  Kde: Dřevěné městečko
Kdy: neděle 22. června od 10.00 hodin

Z košíku starej mamy ...
Lidová kultura nezná hranic a v moudrosti a dovednosti našich předků hledáme inspiraci
dodnes - to jsou dvě hlavní myšlenky, o jejichž pravdivosti se Vás pokusíme přesvědčit spolu s pracovníky kysuckého skanzenu a s občanským sdružením Zdravý Rožnov. V neděli
22. června 2003
bude mít premiéru společný program nazvaný Z košíku starej mamy ..., ve kterém navážeme na tradici oblíbených "Kysuckých nedělí".
V košíku budeme tentokráte hledat recepty na nejrůznější tradiční pokrmy - naše i slovenské,
které budete mít možnost přímo na místě ochutnat a konfrontovat se zásadami dnes tak propagované zdravé výživy. Namátkou jmenujme kapustné posuchy, uzené se švestkovou omáčkou, kapustovou polévku s pohankou, úhrabky, placky z pohanky se zelím a uzeným, ale také vegetariánské pomazánky - to vše pro Vás připraví tetičky z Kysuckého muzea v Billově chalupě, moravská pobočka Asociace kuchařů a cukrářů ČR ve dvoře fojtství a pozadu nezůstane ani Vaškova hospoda.
A pokud jde o stravu duševní, ta bude taky pestrá. Po celý den bude v areálu vyhrávat kysucká muzika Kováčovci, program zasvěcený svatému Jánu předvede folklorní skupina ze Staré Bystrice a v 15.00 hodin vystoupí na Komorním amfiteátru soubor Kysučan z Čadce.

A co dodat na závěr? V neděli rozhodně nevařte a přijďte do Valašského muzea, o Váš žaludek i duši bude dobře postaráno!

28.6.2003 JÁ MÁM SRDCE JAKO Z MEDU
 
Kde: Dřevěné městečko
Kdy: sobota 28. června po celý den
Já mám srdce jako z medu, já nic odříct nedovedu!
Již podruhé Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ubezpečuje tímto sloganem (dříve psaným na perníková srdce) o své pohostinnosti a současně zve k návštěvě jednoho ze svých pořadů.
Medové perníky

Program Já mám srdce jako z  medu..., věnovaný včelařství, voskařství, perníkářství a všemu s tímto souvisejícímu, se poprvé konal v roce 2001. Dle zájmu včelařů i návštěvníků mnohé potěšil, a proto jsme se rozhodli v započaté tradici pokračovat.
  V sobotu 28. června 2003 se areál Dřevěného městečka opět zaplní stánky s nabídkou nejrůznějšího "medového zboží" (perníky, medem, medovinou, svíčkami, kosmetikou i včelařskými potřebami), za potůčkem vyrostou učednické dílny, objeví se skleněné pozorovací úly a nezapomeneme ani na medové ochutnávky či včelařskou poradnu.
  Cílem pracovníků Valašského muzea v přírodě není jen uspořádání "medového jarmarku", ale v rámci možností i představení včelařství a jemu příbuzných oborů, včetně jejich historie, připomenutí alespoň některých starých technik a dnes již zapomenutého sortimentu dřívějších řemeslníků. V kontrastu se současnou nabídkou bychom zde rádi ukázali např. staré medomety a další včelařské pomůcky, soudobým medovým pochoutkám se opět budeme snažit konkurovat ochutnávkami pokrmů i nápojů připravenými dle stařičkých receptů našich předků. Předvedeme odlévání voskových obětin (dříve běžně prodávaných poblíž poutních míst) a snad pobavíme i původní reklamní inzercí dokládající "světovost a naprostou nezbytnost" pořízeného zboží. Zpestřením minulého ročníku byla ukázka perníku vtlačovaného do dřevěných forem. Letos bude tato činnost obohacena o jeden z méně známých druhů tohoto perníku - drůbeřku. Možná, že Vás zaujme i několik zajímavých momentů z historie tohoto oblíbeného pečiva.
Včelíny První zmínka o perníku v českých zemích se datuje do 14. století. O dvě století později se mistři perníkáři zabydleli již v každém větším městě a za dalších 200 let vznikaly i samostatné perníkářské cechy. Zboží perníkářů bylo vzhledem k surovinám a způsobu výroby poměrně nákladnou záležitostí určenou tak zprvu především zámožnějším vrstvám obyvatel. Základem perníkového těsta býval kvalitní med, mouka a směs koření (u některých výrobků byl med nahrazován nebo kombinován s levnějším sirobem vařeným z cukrové řepy). Po prvním vypracování se těsto nechávalo dostatečně dlouho uležet a teprve před vlastním pečením se důkladným prohnětením opět uvádělo do tvárného stavu.
Dle úpravy do konečné podoby se rozlišovalo pečivo tvarované z "volné ruky" a pečivo formované vytlačováním do dřevěných vyřezávaných forem.. Dalším důležitým hlediskem bylo složení těsta - zejména pak využití čistého medu (těsto marcipánové), zmiňovaného sirobu (těsto perníkové) nebo kombinace obou. Náměty perníkářských forem vyřezávaných z tvrdého dřeva byly rozmanité a původní náboženské motivy postupně stále častěji nahrazovala světská témata. Když tedy perníkář vyložil na jarmarku své zboží, mezi srdci a jelínky, kavalíry a dámami, šašky a husary z forem bychom našli i topinky, jazejčky či šifle jednoduše dělené na menší tabulky. Na dobré trávení byly zase doporučovány černé šišky.
Jediný výtvor mistra perníkáře, který nebyl určený k jídlu byla ale drůbeřka. Měla totiž potěšit děti, jimž sloužila jako hračka. Byla proto tvarována do podoby plastických kočárů tažených koníky, kolébky s děťátkem, panenek, drobných košíčků atd. Těsto na drůbeřku se zpracovávalo pouze z mouky a vody, základní díly se vtlačovaly do forem, drobné doplňky se dělaly "od ruky". Poté se jednotlivé části slepovaly řídkým těstíčkem a výrobek se nechal dobře vyschnout. Nakonec se drůbeřka barvila. Máčela se do podomácky vyrobené červené či žluté barvy a dosušovala v mírně vyhřáté peci, popř. se zdobila pozlátkem. Jak vidno, práce to byla zdlouhavá a nejeden z tovaryšů si tenkrát i povzdychl: "... aj drůbeřku, dětskou hračku mistr káže dělat, smutná chvíle bude nám nastávat, ... než košíčků, než oslíčků forot naděláme, jak dlouho uplyne času dlouhého ale pro chasu, pro tintěrek párků, zdá se den půl roku."
Snad i návštěvníky zaujme připomínka tohoto starobylého typu pečiva a hračky zároveň, o kterou se pokusíme v rámci našeho programu.
  A na závěr ještě jedno upozornění na soutěž O medové srdce Valašského království. Máte-li dobrý či dokonce zaručený recept, nápad nebo námět týkající se využití včelích produktů, který by si jistě dle našeho názoru zasloužil být sdělen, pošlete jej nejpozději do 5. června 2003 na adresu:
Valašské muzeum v přírodě, Palackého ulice 147, Rožnov pod Radhoštěm 756 61, značka Medové srdce.
Použít můžete i emailové adresy: hrncarkova(zavináč)vmp(tečka)cz nebo drapala(zavináč)vmp(tečka)cz
Nejzajímavější nápady zveřejníme v Medovém receptáři a jejich autory odměníme.

Bc. Denisa Hrnčárková
29.6.2003 SELSKÝ PRÁH
  Kde: Dřevěné městečko - Janíkova stodola
Kdy: neděle 29. června v 15.00 hodin
  Dne 13. září 2002 byla v Rožnově pod Radhoštěm odhalena pamětní deska valašského spisovatele Metoděje Jahna. V následujícím slavnostním večeru předala paní Irča Drápalová souboru CHAOS z Valašské Bystřice scénář divadelní hry Selský práh. Tento scénář napsal její tatínek Miloš Kulišťák r. 1940 právě na motivy románu Metoděje Jahna. Zdramatizovaný Selský práh se tak dočkal opakovaného jevištního ztvárnění v Rožnově a okolí ještě za života Metoděje Jahna (1865-1942). P. Bitalová ze souboru CHAOS k tomu říká:" Pro náš soubor to byla velká čest. Román byl vydán v roce 1913 a námět a skutečný podklad čerpal Jahn ze svého okolí. A právě fakt, že se jedná o skutečnou realitu té doby, nás všechny divadelníky zavazuje, abychom se pokusili příběh ve hře obsažený co nejlépe a inspirativně přenést na jeviště. A proč si myslíme, že hra z tak vzdálené minulosti má co říct i dnes? Je obecně známo, že kdo nezná svou vlastní minulost, těžce se orientuje ve své přítomnosti a o to hůře předvídá, co může učinit pro svou budoucnost. Jsme přesvědčeni, že tato hra může alespoň trochu napomoci i v našem hledání. Láska a cit podléhající tvrdému zákonu starých selských tradic – i to byl život našich staříčků a prastaříčků. A o tom je i tato hra."

 Červenec

Datum,časAkce
3.- 10.července
KRÁSNÉ LILIE Z CELÉHO SVĚTA
  Kde: Valašské muzeum v přírodě - Dřevěné městečko
Kdy: 3. - 10. 7.2003

Již podruhé se areál Dřevěného městečka stane místem konání celostátní výstavy "Krásné lilie z celého světa". Návštěvníci shlédnou na 400 nejrůznějších odrůd lilií, které jsou pěstovány po celém světe. Výstava se pořádá ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem - základní organizací LILIUM Brno. Součástí slavnostního otevření výstavy bude vystoupení švédského folklórního souboru Järvsö Folkdanslag, které se uskuteční 3.7.2003 od 15:00 hodin na komorním amfiteátru.

  Výstava v roce 2002 Výstava v roce 2002 Výstava v roce 2002 Výstava v kostele v roce 2002
  Výstava bude návštěvníkům zpřístupněna od čtvrtku 3.7.2003, kdy bude slavnostně otevřena v 11:00 do 18:00 hodin, v ostatní dny (4. - 10.7.2003) denně od 8:00 do 18:00 hodin. Během výstavy bude poskytována odborná poradna pro pěstitele a zájemce o pěstování lilií s možností nákupu odborné literatury, kterou vydává ZO LILIUM Brno.

Režie programu: Mgr. Radoslav Vlk, vlk(zavináč)vmp(tečka)cz, telefon: 571 757 115
12.července 2003 10. PEKAŘSKÁ SOBOTA
 
"Ukrojte si dokola, ať je plná stodola"
Tak se v dávných dobách vítali hosté při podávání chleba, tak jsme uvítali mistry pekaře a návštěvníky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na první Pekařské sobotě a stejně je chceme uvítat i na té desáté, která se bude konat 12. července 2003.
 Pekařská sobota - stánky Sejdeme se opět v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Účast na Pekařské sobotě byla původně motivována především soutěží o nejpěknější a nejchutnější chléb. Akce však vyzněla jako oslava prastarého cechu pekařského a zároveň milé společenské setkání, které dokonce předčilo soutěžní bodovací systém. Svědčí o tom stálý zájem nejen návštěvníků, ale i mistrů pekařů.
  V Čechách se objevují pekaři jako dvorští řemeslníci v 11. a 12. století . První písemné zprávy o cechovních artikulích se nalézají v r. 1338 v Netolicích. Na Valašsku vznikl "Pořádek pekařů" v r. 1557. Artikule obsahuje povinnosti, aby ".....pekaři měli chleby dobře vypeklé a krásné, z těsta dobrého, čistou vodou zalévaného, aby v chlebě nic nečistého nalezeno nebylo k hanbě hospodáře ....".
Pekařská sobota - soutěž A v duchu těchto zásad je připravenasoutěž mistrů na Pekařské sobotě. Náročná kritéria na vzhled a chuť chleba a rohlíků bude posuzovat odborná porota. Neméně důležité bude hodnocení mlsných jazýčků návštěvníků muzea, kteří budou pečivo hodnotit v pekařských stáncích a vyberou pekaře Valašského království.
Celá soutěž je doplněna spoustou zábavy, o kterou se postarají účinkující a také samotní pekaři. Předvedou, že umí nejen dobré pečivo, ale dokáží nás i pobavit. Pro soutěž v netradičních disciplínách jsme si dovolili použít starý antický název "Chléb a hry"
  Pekařská sobota je náročná pro všechny, kteří program připravují a hlavně pro pekaře. Chtěli bychom, aby si všichni odpočinuli při dobré zábavě, zpěvu a pokud budou nohy sloužit, tak také při tanci. Připravujeme proto na večerní hodiny Koláčový bál, který se bude konat pod širým nebem, v případě nepříznivého počasí v prostorách Janíkovy stodoly.
  Bez mouky chleba neupečeš. A tak chceme pozvat i mlynáře. Uvidíme, jak si budou oba cechy rozumět. O kus masa k chlebu a něco na zapití se zase postarají občerstvovací služby v celém areálu.

Ten, kdo má chuť na dobré pečivo a chce se dobře pobavit, bude vítán v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 12. července 2003. Program potrvá od 8.00 do 16 hodin.

Režie programu: Milena Habustová, tel. 571 757 118, 604 370 436, e-mail: habustova(zavináč)vmp(tečka)cz

19.července 2003 HEJŮV NOŽÍK
  Kdy: Sobota 19. 7. 2003 po celý den
Kde: Dřevěné městečko
 
Josef Heja Program Hejův nožík se svou náplní snaží připomenout řezbáře Josefa Heju a volně navázat na jeho osobitou tvorbu řezbáře - samouka. Josef Heja (1902-1985) prožil celý život na Valašsku v Hovězí a Halenkově - Dinotici. Vyřezávání mu dalo možnost vyjádřit svůj rázovitý pohled na okolní skutečný svět, či na sféry duchovní - náboženské. Výčet jeho plastik se hemží zvířátky, ptáčky, lidmi při práci, ale i postavami svatých - madon, andělů, betlémů.
K jejich zhotovení mu většinou stačil plochý špalíček dřeva nebo samorostová větvička. Následně pestře pomalované figurky působí velmi svébytným dojmem a vzbuzují zasloužený obdiv.
 
Hejův nožík  Naši hosté řezbáři, kteří se Vám již posedmé představí v sobotu 19. července 2003, pocházejí především z Valašska, Těšínska, Slovenska a Polska. Jsou to také odborně neškolení autoři, mnohdy navazující na starší rodinnou tradici.

Přesto si zaslouží pojmenování mistři svého oboru a Vy se opět můžete přesvědčit o kráse a dokonalosti věcí vyrobených ze dřeva, někdy doslova šikovnýma rukama vyčarovaných. Společným úsilím těchto autorů vznikal několik předešlých let betlem, který je nyní každoročně o Vánocích instalován v kostele sv. Anny v Dřevěném městečku.
Hejův nožík Hejův nožík Dřevo je totiž nesmírně tvárný materiál, který se stal nejen důležitým pomocníkem člověka. Našlo své uplatnění i v oblasti vzdálené od každodenních potřeb a starostí; v rukou lidí dostalo možnost vyjádřit jejich představy, tužby a um. Má k tomu všechny předpoklady, protože již při jeho zrodu o něj bylo královsky postaráno.

Když se světu narodilo dřevo, nebyl po ruce nikdo, kdo by předurčil jeho osud. Co zbývalo.
Funkce sudiček se ujaly čtyři živly:
Já ti dám příležitost růstu a neomezenou možnost potravy pro celý tvůj dlouhý život, řekla země.
Já ti dám tolik vláhy, co budeš schopno vypít, a ještě tě budu občas vozit na hřbetě, řekla vesele voda, ať tratím.
Budeš krásné a budeš užitečné, naučím tě vyrábět kyslík...později ti to vysvětlím, přislíbil vzduch.
Oheň, který přispěchal na poslední chvíli k tomuto obřadu, zaslechl ty krásné řeči a utrousil: Snad abychom princátko nerozmazlili a ono nám nepřerostlo přes hlavu...budu se jím sytit, však stejně často nemám co do huby.
A tak se stalo. Dřevo rostlo z darů země, která byla přesycena živinami. Rostlo do mohutnosti a krásy syceno vodou a česáno prouděním vzduchu. Jen oheň sem tam a nečekaně sežehl obrovské plochy porostů...
Vladimír Preclík: Dřevěná knížka

Chceme Vám zpříjemnit jeden z víkendových dnů. Naši hosté Vám umožní nahlédnout do své "dílny" a předvedou svou dovednost. Jistě se najde i dílko, které například ozdobí Váš domov.
K poslechu bude vyhrávat Buková muzika, odpoledne se představí cimbálová kapela Cimbal Classic. Pro děti jsou přichystána představení Loutkového divadla babky Miladky.
Na přípravě programu se podílí: Šenovská dopravní společnost, spol. s.r.o.

Režie: L. Kučerová, tel.: 571 757 114, e-mail: kucerova(zavináč)vmp(tečka)cz

25.-26.července 2003 ROMSKÁ PÍSEŇ
 
Program festivalu ROMSKÁ PÍSEŇ 2003

Romská píseň pro děti

Termín konání: pátek 25.července
15.00 hodin Amfiteátr v areálu Dřevěného městečka ve Valašském muzeu v přírodě Zahájení
Vystoupí dětské hudební, taneční a pěvecké soubory:
Romane čhave (Vsetín)
Kale Bala (Rožnov pod Radhoštěm)
Terne čhave (Nový Jičín)
Děti slunce (Jihlava/)
Devleska čhave (Valašské Meziříčí)
Balvaj (Vsetín)
Pěvecký soubor (Krnov)

Romská píseň 2003

Termín konání: sobota 26.července
10.30 hodin Náměstí T.G. Masaryka, Rožnov p.R. Zahájení festivalu
11.00 hodin   Průvod souborů městem Rožnov pod Radhoštěm
13.00 hodin Amfiteátr v areálu Dřevěného městečka Hlavní program
v amfiteátru v areálu Dřevěného městečka ve
Valašském muzeu v přírodě
Vystoupí romské hudební, pěvecké a taneční soubory a  skupiny:
Cimbálovka primáše Jaroka (Maďarsko)
Kanjoš (Černá Hora)
Cimbálová muzika Rajt pod vedením primáše Ľubo Viraga a jejich host Jana Kociánová (Slovensko)
Romathan (Slovensko)
Antonín Gondolán a Marek Balog (ČR)
Bengas (ČR)
Rondix (ČR)
Valašský soubor (ČR)
20.července 2003 ČTYŘI CHODNÍČKY PŘES JAVORNÍČKY
  Kdy: 20. 7. v 15.00 hod
Kde: Dřevěné městečko

Valašský soubor písní a tanců RUSAVA z Bystřice pod Hostýnem udržuje v povědomí obyvatel valašské tradice, písně a tance z jihozápadního Valašska. Největší důraz klade na folklorní odkaz valašské obce Rusavy, jejíž jméno nese. Láska k lidovému umění a tradicím Valašska svedla na půdě souboru již stovky tanečníků a muzikantů, kteří už po několik desetiletí rozdávají radost z valašských melodií a tanců. Soubor byl založen v říjnu 1953, v roce 2003 tedy slaví své 50. výročí.
Datum,časAkce
27. července 2003 ANENSKÁ POUŤ
 

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm spolu s Římskokatolickým farním úřadem

v Rožnově pod Radhoštěm Vás zvou na

 
Průčelí kostelíka sv. Anny s poutníky

ANENSKOU POUŤ

Tradiční lidovou poutní slavnost se stánky a pouťovými atrakcemi v Dřevěném městečku

Valašského muzea v přírodě, která se koná v neděli 27. července 2003.

 
PROGRAM:
8.00 Otevření areálu Dřevěného městečka pro návštěvníky s nabídkou pouťového zboží a atrakcemi
od 9.00 hod. po celé dopoledne
  Otevření areálu Dřevěného městečka pro návštěvníky s nabídkou pouťového zboží a atrakcemi
- hraje k poslechu cimbálová muzika souboru Troják.
- bude na velkém palouku k vidění produkce kočovné společnosti pana Vlčka
s kejklířským a akrobatickým vystoupením.
- rozveselí každého dětského diváka Kubicovo loutkové divadélko.
- k potěše i poučení můžete vyslechnout starodávné kramářské písně.
9.30 Mše svatá k poctě svaté Anny v římskokatolickém farním kostele Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm.
10.45

Řazení krojovaného procesí se sochou sv. Anny a za zpěvu poutních písní průchod centrem města

do Dřevěného městečka, kde bude zakončeno svatoanenskou litanií a zpívanou modlitbou Anděl Páně.

13.30



15.00

Koncert Moravského mužského pěveckého sdružení Zpíváme Aničkám v kostelíku sv. Anny.

Na pódiu u rybníčka bude hrát k tanci i poslechu dechová hudba Rožnovanka.
Vystoupení folklórních souborů Troják
z Valašské Bystřice na komorním amfiteátru.

  Prodej kočky v měchu
 

"V Nazaretě žil zámožný, bohabojný muž jménem Jáchym. Když jedenkráte chtěl obětovati, nepřipustil toho

jistý Ruben řka: Není ti dovoleno obětovati, ježto jsi sobě v Israeli žádného semene nevzbudil. Nad tím zarmoutil

se Jáchym a odebral se na poušť. Dozvěděvši se Anna o příčině žalu manžela svého vroucně k Bohu se modlila,

aby pohanění neplodnosti od ní odňal.I ukázal se jí anděl, kterýž jí oznámil, že se stane matkou, a že jméno její

po vší zemi bude požehnáno. Tak se i stalo. Anna porodila dívku, jíž dáno jméno Maria."

 

Tolik ve stručnosti příběh, jímž na křesťanskou scénu vstupuje zejména dle slov apokryfního Protoevangelia Jakubova postava svaté Anny. Žena, jejíž osudy biblický kánon nezahrnul, se přesto stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, Innsbruck, Neapol. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.
První zprávu o anenském kultu představuje dopis papeže Urbana VI. z roku 1378, kdy povoluje Anglii uctívání sv. Anny jako světice. Anenská tradice dosáhla vrcholu v 15. a 16. století, když papež Sixtus IV. přijal Annu roku 1481 do římského kalendáře a jeden z jeho pozdějších nástupců Řehoř XIII. ustavil její slavnost v roce 1584 na 26. července. O šíření úcty ke sv. Anně se zasloužili zejména církevní řeholníci - kapucíni, karmelitáni, benediktini a augustiniánští kanovníci.
Ve východních křesťanských tradicích byzantského ritu lze uctívání sv. Anny prokázat už v 6. století, kdy dal císař Justinián na její počest vystavět chrám.
Křesťanská ikonografie zpodobňuje Annu jako důstojnou matronu v dlouhém přepásaném šatu, s hlavou zahalenou závojem. Někdy drží v ruce knihu, poukazující na starozákonní zaslíbení Mesiáše, občas lilii jako odkaz na své neposkvrněné dítě. Nejčastější vypodobnění jsou ale spolu s Pannou Marií. V umění vznikl zvláštní ikonografický typ "sv. Anna samatřetí" s Pannou Marií a Ježíškem, kdy Anna drží zmíněné figury v drobném měřítku na ruce či chová dospělou Pannu Marii s Ježíškem na klíně. Zastoupeny jsou i výjevy seskupení v přirozené velikosti. Známá jsou vyobrazení Narození Panny Marie či scény, kdy sv. Anna vyučuje dívku Marii. Annu lze vidět společně i s manželem Jáchymem nebo společně se "svatým příbuzenstvem" - Ježíškem, Josefem a Marií, Jáchymem. Nejznámější znázornění sv. Anny pocházejí od Caravaggia ve Villa Borghese v Římě, od Leonarda da Vinci v pařížském Louvru a od Masaccia ve florentské Akademii.
Annin kult se šířil v návaznosti s objevováním jejich ostatků. Četná evropská města se označují za jejich vlastníky. K vídeňským relikviím patří Annina paže, v Dürenu mají její hlavu. Slavnými svatoanenskými poutěmi se honosil dolnorakouský Annaberg, Sulzbach a Unterkreuzberg v Bavorsku či francouzské Nantes, Apt a Anne d'Aury.

Barvotisk sv.Anna Svatá Anna a Valašsko
Svatá Anna se stala populární světicí i pro řadu Valachů; je dokonce považována za valašskou patronku. Jméno Anna bylo po řadu staletí jedním z nejrozšířenějších místních křestních jmen. Velmi rychle se stalo zvykem tak pojmenovávat v rodině prvorozené dcery.
Ve 30. letech 20. století dokonce namaloval akademický malíř František Hlavica obraz Svatá Anna učitelka, kdy sv. Annu i Panu Marii oblékl do valašských krojů. Za předlohu pro zobrazení svaté Anny údajně posloužila podoba umělcovy matky.
Foto obrazu F.Hlavici: Svatá Anna Modlili sa tam k svatéj Anně,
fábory zlatě vlály,
zehnuté roby v levéj straně,
na pravéj chlapi stáli.

Modlili sa tam k svatéj Anně:
od války, moru, slot,
od náhlej smrti nenadáléj
chraň nás a vysloboď!
Modlili sa tam k svatéj Anně,
hornisté duli z trúb,
prášily žita k horní straně,
v Rožnově byla púť.

(L. NEZDAŘIL: Horní chlapci)

Počátky tradice oslav svátku sv. Anny sahají hluboko do minulosti, neboť již ve starém farním dřevěném kostele, který byl nahrazen v době baroka kamennou stavbou, stával oltář k poctě svaté Anny. Navíc se na sv. Annu pořádal i výroční trh (jarmark), což už samo o sobě představovalo významnou událost, vnášející zpestření do všedního života obyvatel celého města i okolí.
Když se pak v 19. století rozhodl zdejší Spolek pro okrasu Rožnova a zábavy společenské uspořádat při této příležitosti jako svou první aktivitu Mezinárodní slavnost k poctě všech Annen, byla tradice na světě.
Z poznámek místního učitele a sběratele Františka Bayera a plakátového programu ze slavnosti z roku 1876 zjistíme, že slavnost sloužila zejména k obveselení hostů rožnovských lázní.
"Na prostorném trávníku v Hájnici" se konaly Olympické hry humoristické, První výlet malého vzduchoplavce, Taneční zábava, večer na závěr Velkolepý ohňostroj. Školní mládež z Rožnova se v rámci "olympických her" zhostila tak kuriózních disciplín, k jakým náležela Honba na jitrnice, Běh v měchách, Stínání, Lezení o závod na hladký rozličnými dárky ověnčený strom.
Bayer s nadšením líčí velkolepý úspěch celé akce, takže by nás nemělo překvapit, že "spolek hodlá podobné venkovské slavnosti každoročně zřizovati". V kontextu dobových měšťanských zábav se napodobování a parodování lidových výročních zvyklostí - lezení na máj a snášení láhve s vínem či pálenkou, stínání berana... - stávalo vcelku módní a častou záležitostí.
Svatoanenské procesí na Rožnovském náměstí Svatoanenské poutě ve Valašském muzeu
Počátky putování ke kostelíku sv. Anny ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm lze hledat už v létě roku 1939, kdy zde P. kanovník Seget vysvětil základní kámen a na místě samém sloužil polní mši svatou. Už v té době se připomíná množství lidí, které vysvěcení základů stavby navštívilo.
Po umístění oltářního obrazu "sv. Anny učitelky" se až do konce 50. let konaly k poctě sv. Anny každoročně děkovné poutě. Účast farníků byla obrovská, a tak se nelze divit, že každá osada vypravila své procesí. Přicházívali Horno- i Dolnopasečané, obyvatelé Hážovic, Tylovic i samotní Rožnované.
Interiér farního kostela v Rožnově p.R. Rožnovští se scházeli brzy ráno před farním kostelem Všech svatých, kde se řadilo procesí. Kráčel v něm i rožnovský farář spolu s ministranty nesoucími slavnostní korouhve.
Co se týká tradic, ani farníci nezůstali pozadu. A tak bylo možné v průvodu spatřit celou přehlídku starých pečlivě uchovávaných i nově ušitých krojů z Rožnova a nejbližšího okolí.
V lázeňském parku se jednotlivá procesí spojila v jeden mohutný proud. Vedle velkolepě vypraveného procesí z Rožnova tak bylo možno spatřit i skromnější skupiny ze vzdálenějších lokalit, kde korouhve vystřídaly jednoduché obrazy svatých a kněze nahradil předzpěvák.
Procesí - krojovaní muži Před muzejním kostelíkem, kam procesí za zpěvu poutních písní a recitace modliteb směřovalo, bylo již vše nachystáno ke mši.
Nechyběly ani stánky s poutními upomínkami, občerstvením a příslušnými sladkostmi. Do tance a k poslechu vyhrávala vždy nějaká kapela.
Poslední příležitost účastnit se bohoslužeb v kostelíku sv. Anny nastala v roce 1958, kdy kostelík sloužil jako farní po dobu oprav kostela Všech svatých. Později zde byly, až na výjimku z konce 60. let, jakékoliv církevní aktivity zakázány.
Procesí - krojované ženy V druhé polovině 90. let byla tradice svatoanenských procesí obnovena, a tak v roce 2003 již popáté budou vycházet Rožnované i přespolní ve valašských krojích i běžném oděvu od farního kostela. Procesí projde za zvuků tradičních poutních mariánských písní centrem města a bude zakončeno před polednem u kostelíka sv. Anny v Dřevěném městečku malou pobožností.
A stejně jako v minulosti tak i dnes poskytne svatoanenské procesí dávno zašlý obraz barokních poutí s pestrou směsicí valašských krojů, vlajícími korouhvemi, těžkou vůní hořícího kadidla i drobnou krásu dřevěné plastiky sv. Anny učitelky, kterou ponesou rožnovské dívky na ozdobených nosítkách.

 Srpen

Datum,časAkce
1. - 3. srpna 2003 JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
 
PROGRAM MFSF - JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2003

Piatok 1.srpna 2003
19.00 hodin   Otvorenie V. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2003
19.10 hodin Komorný amfiteáter Privítací program "Vítajte u nás"
program valašských folklórnych súborov
21.00 hodin Spoločenský dom - Valašský pivovar Pri hudákoch
stretnutie mladých folkloristov pri ľudových hudbách.
Sobota 2.srpna 2003
10.00 hodin Náměstí TGM, město Roztančené námestie
- živá pozvánka zúčastnených folklórnych súborov.
10.45 hodin Náměstí TGM - Dřevěné městečko Rieka radosti
sprievod zúčastnených folklórnych súborov.
11.30 hodin Spoločenský dom - Valašský pivovar Škola tanca
Terchová - mala škola tancov.
13.00 hodin Dřevěné městečko - Janíkova stodola Fujarôčka moja - pastierske hudobné nástroje
mala škola hry na pastierske hudobné nástroje
13.30 hodin Komorný amfiteáter Na zelenej lúke
program detských súborov
15.00 hodin Komorný amfiteáter Žijeme v jednej zemi
program súborov národnostných menšín žijúcich v ČR
16.30 hodin Komorný amfiteáter Od Tatier k Dunaju
program folklórnych súborov pôsobiacich v Českej republike
18.00 hodin Komorný amfiteáter Hostia naši milí
program zahraničných folklórnych súborov
20.00 hodin Komorný amfiteáter 3. majstrovstva Valašského kráľovstva v mútení masla
Od buka do buka - veselo i vážne o Jánošíkovi
Stretnutie Jánošíkov zo Slovenska, Moravy a Čiech
21.30 hodin Komorný amfiteáter Bol by ten Jánošík...
program vybraných folklórnych súborov
23.00 hodin Komorný amfiteáter Šialené kravy a sedem statočných
program folklórnych súborov BUFO z Prahy a POLENO z
Bratislavy
24.00 hodin Komorný amfiteáter O polnoci pri muzike...
zábava pri ľudových hudbách v areálu skanzenu

Nede
ľa 3.srpna 2003
10.00 hodin Pódium U rybníčku Hrajte mi husličky
program ľudových hudieb
12.30 hodin Komorný amfiteáter Živio - naši jubilanti
program jubilujúcich súborov
15.00 hodin Komorný amfiteáter Z rodného kraja
galaprogram všetkých zúčastnených folklórnych súborov
  JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2003
  Mezinárodní festival slovenského folkloru v České republice
V první srpnový víkend budou ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm opět znít líbezné i temperamentní slovenské melodie. Od 1. do 3. srpna se tam totiž uskuteční již 5. ročník Mezinárodního festivalu slovenského folkloru v České republice JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2003, jehož hlavními pořadateli jsou Obec Slováků v České republice, Folklorní sdružení Púčik a Folklorní sdružení České republiky. Záštitu nad festivalem i letos převzali ministr kultury ČR Pavel Dostál a minister kultúry SR Rudolf Chmel.
Na festivalu se představí 22 folklorních souborů (což představuje na 800 účinkujících) - především z České republiky, které se věnují jevištnímu zpracování slovenských lidových písní, tanců a melodií. Jako hosté vystoupí soubory ze Slovenska, ale také krajanské folklorní soubory a lidové hudby z Juhoslávie, Maďarska a Polska a kolektivy, které u nás reprezentují jiné národnostní menšiny.
V pátečním zahajovacím programu "Vitajte u nás" přivítá ve skanzenu zúčastněné soubory, hosty i všechny návštěvníky letošního ročníku domácí folklorní soubor Radhošť se svými tanečníky z Rožnova pod Radhoštěm, folklorní soubor Sedmikvítek z Frenštátu pod radhoštěm. Ve Valašském pivovaru se potom všichni účastníci festivalu i další zájemci o lidovou hudbu, píseň, tanec a dobrou náladu sejdou "Pri hudákoch".
Živou pozvánkou bude sobotní dopolední Roztančené náměstí a krojovaný průvod všech účinkujících. Ve 13,30 hodin bude samostatný program nazvaný "Na zelenej lúke" patřit dětským folklorním souborům a potom už se budou na pódiu Komorního amfiteátru střídat naše i zahraniční kolektivy. Jeden ze sobotních programů nazvali jeho tvůrci "Žijeme v jednej zemi" a představí se v něm zástupci národnostních menšin žijících v naší republice (kromě Slováků to letos budou např. Bulhaři, Poláci a Rómové). K nejatraktivnějším budou určitě patřit programy "Od Tatier k Dunaju" - v něm budou společně účinkovat folklorní soubory z České republiky a Slovenska - a  "Hostia naši milí" - v němž se představí krajanské soubory. I v letošním roce proběhne populární mezinárodní klání v činnosti, která byla v minulosti výsadou hospodyněk, a to "Mistrovství Valašského království ve stloukání másla", spojené se zábavným programem "Od buka do buka", v němž se v dovednostním i žertovném zápolení setkají Jánošíkovci z Čech, Moravy i Slovenska. O zbojnících a Juraji Jánošíkovi se bude hovořit a zpívat vesele i vážně právě v programu "Bol by ten Jánošík..." který začne ve 21,30 hodin. Organizátoři pro pobavení diváků i všech návštěvníků letošního Jánošíkovo dukátu připravili úsměvný pořad se začátkem ve 23,00 hod. pod názvem "Šialené kravy a sedem statečných" v padání souborů BUFO z Prahy a Poleno z Bratislavy.
Pro ty hudby a tance chtivé návštěvníky, kteří se přijedou nejenom podívat, ale třeba se i něčemu přiučit, je na sobotní poledne připravena "Fujarôčka moja" aneb malá škola hry na pastýřské hudební nástroje (na fujaru, píšťalky a koncovky bude vyučovat zkušený výrobce a muzikant Michal Smetanka ze Spišského Hrhova) a  "Živá klenotnica" - malá škola tanců z Terchovej (pod pedagogickým vedením Martina Urbana ze Zvolena).
V neděli bude pódium patřit jak programu cimbálových muzik a lidových hudeb, tak i letošním jubilantům a jejich gratulantům. Třídenní setkání souborů, folkloristů a milovníků slovenského lidového umění vyvrcholí v neděli v 15 hodin slavnostním galakoncertem nazvaným "Z rodného kraja".
Součástí festivalu bude také jarmark lidových řemesel. Předvedení tradiční lidové umělecké výroby bude obohacením pro návštěvníky, kterým poskytne příležitost vidět na vlastní oči pracovat opravdové mistry lidového řemesla a třeba si i některou z činností svýma vlastníma rukama vyzkoušet, anebo si alespoň odvézt domů některý z krásných uměleckých předmětů.
A na své si jistě přijdou i gurmáni, protože od 1. července a v průběhu celého festivalu budou v hostinci Na posledním groši probíhat dny slovenské, maďarské, polské a české kuchyně.
Letošní ročník Mezinárodního festivalu slovenského folkloru Jánošíkův dukát je opět zařazen do projektu států Visegrádské čtyřky nazvaného "Dny tradiční kultury" a v rámci tohoto projektu se v průběhu festivalu objeví i další zajímavé akce.
Přijměte naše pozvání na tento jedinečný svátek slovenského folkloru v České republice.

Dr. Vlastimil F a b i š i k  - ředitel MFSF Jánošíkov dukát
(další informace možné na mob. tel: +420 603 445 279)
10.8.2003 Starodávný jarmark  
 
Datum,časAkce
16. srpna 2003 DEN ŘEMESEL A SETKÁNÍ KOVÁŘŮ
  Kdy: sobota 16. srpna 2003 po celý den
Kde: Dřevěné městečko

Den řemesel a setkání kovářů ve Valašském muzeu
Dřevěné městečko Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm se v sobotu 16. srpna 2003 stane místem setkání řemeslnických mistrů.

  Svůj fortel a um předvedou kameníci, klempíři, sklenáři, truhláři a restaurátoři. Návštěvníci budou mít možnost se seznámit s mistry tesaři jak při tesání, tak při sroubení, s  cihláři při ruční výrobě cihel, s  kamnáři při ruční výrobě kachlí a dalšími řemeslníky. Nebudou zahálet ani zástupci hrnčířského a drátenického řemesla. Dráteníci předvedou drátování nádob klasické i ozdobné, drátovaný šperk a různé způsoby pletení drátu. Příznivci starých řemesel budou moci ocenit zručnost košíkáře, soustružníka, provazníka.
  Po celý den budou mimo jiné probíhat ukázky výroby štípaných holubiček, dřevěných okapů a šindele a jeho následné využití - tradiční způsob pokrývání střechy. Pozapomenuté řemeslo v našem programu připomene i mistr bednář.
  Benzínové motory uvedou do chodu štípačku a cirkulárku - nezbytné pomocníky v hospodářství, v provozu bude i parní stroj.
  V objektu radnice bude projektovat stavební výkresy mistr stavitel se svým učedníkem.
Účast přislíbila ruční papírna z Velkých Losin - manufaktura s nepřetržitou, 400 let trvající tradicí výroby, jediná svého druhu ve střední Evropě.

K dispozici bude i poradenská služba v oblasti impregnace a ochrany dřeva. Případné dotazy, týkající se této problematiky rádi zodpoví odborní pracovníci fy Derazin z Valašského Meziříčí.

  Zpestřením celé akce bude odpolední soutěž na pódiu u  radnice, ve které si budou moci vyzkoušet svoji šikovnost a zručnost rodiče a děti.

Při práci budou řemeslníkům vyhrávat soubor Heligonka z Rožnova pod Radhoštěm, odpoledne ji od 15.00 hod. vystřídá folklórní soubor Drevár z Krásna nad Kysucou, který vystoupí na komorním amfiteátru.

Režie pořadu: Ing. Milan Gesierich, tel. 571 757 123

17. srpna 2003 ZA VILMOU VOLKOVOU
  Kdy: neděle 17. srpna 2003 v 15.00 hod.
Kde: Dřevěné městečko

Století Vilmy Volkové - Karasové

 
Vilma Volková - Karasová Neděle 17. srpna bude ve Valašském muzeu v přírodě ještě nedělnější, svátečnější.
Na amfiteátru Dřevěného městečka a posléze na Valašském Slavíně budou příznivci valašské lidové kultury vzpomínat na svou patronku a patriotku, na Vilmu Volkovou - Karasovou.

19. srpna by se dožila sta let. Do kýžené stovky jí chyběla čtyři léta. Dcera moravského spisovatele Josefa Františka Karase žila na Valašsku od roku 1911. Nejdříve ve Valašském Meziříčí, kde její otec působil jako redaktor, pak až do roku 1926 na hutiské samotě v Zákopčí.
  Poté se rodina přestěhovala do Dluhonic u Přerova. Tam po pěti letech zemřel otec a Vilma se nedočkavě vrátila na Hutisko za svými životními láskami - za Františkem a za Valašskem. Jeho tradicím a kultuře odevzdala celé své srdce.
  Její zásluhou se rozvinula bohatá národopisná činnost, obce Hutisko a Solanec získaly pověst nejaktivnějšího střediska folkloru na Rožnovsku. Již v prvních měsících míru (1945) byla spoluzakladatelkou Valašské národopisné družiny, která čítala přes dvě stě členů, což bylo na vesnici nebývalé. K dalším jejím zásluhám patřilo sokolské hnutí, ochotnické divadlo a nejrůznější občanské aktivity. Na druhém Valašském roku sklidila spolu se strýcem Maléřem několik "vavřínů" za sólové tance.
  Folklorním zálibám zůstala věrná až do pozdních let. V dobré paměti vídali návštěvníci muzea robečky z Hutiska při pečení chleba, při vaření tradičních jídel, jindy strouhaly a tlačily zelí, v zimě škubaly peří.Tetička Volková obnovila po padesáti letech "hutiskou" domlacanou, která sklízela vřelé divácké sympatie.
  Po otci zdědila i spisovatelský um. Řadu drobných próz napsala lidovým dialektem, což má nemalý etnografický význam. Platí to i pro rozhlasová pásma v ostravském rádiu.
Vzácný život Vilmy Volkové - Karasové si v neděli 17. srpna připomeneme spolu s muzikanty a tanečníky souboru Javořina, se kterými tetina spolupracovala, s pěveckým sborem Polajka, který také patřil do její "rodiny" a s mlatci z  Hutiska.
  V závěru nedělního vzpomínání položíme na hrob Vilmy Volkové - Karasové a jejího otce na Valašském Slavíně květiny.
23. srpna 2003 RYBÁŘSKÝ VÝLET
 
Rybářský výlet  Kdy: sobota 23. srpna 2003 po celý den
Kde: Mlýnská dolina

Rybářství patří právem k nejstarším zdrojům lidské obživy. V současnosti je rybolov udicí sportem, zábavou i druhem odpočinku. Tradiční rybářské výlety, které se konaly v různých částech Valašska, přiblíží Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p.R. svým návštěvníkům dne 23. 8. 2003 již po šesté v programu "VE ZNAMENÍ RYB".
 
  Areál Mlýnské doliny bude od 9.00 do 16.00 hodin oživen atraktivními ukázkami živých sladkovodních ryb - původních druhů na Valašsku spojenými i s jejich prodejem, ukázkou používaného rybářského nářadí, včetně ukázek tradičních řemesel spojených s rybářstvím - výroba sítí, pletení vrší, vázání umělých mušek aj. Na své si přijdou i gurmáni, pro které je připraven bohatý sortiment tradičních rybářských specialit.
  Rybáři i nerybáři si mohou zachytat a zkusit své štěstí v muzejním hamerském rybníku. A kdo neví jak na to, může se přiučit u členů ČRS MO Rožnov p.R. - mistrů světa v muškaření, kteří předvedou své umění. Nedílnou součástí programu je i ukázka "pasování na rybáře". Děti i dospělé pobaví Vodnické pohádky v podání DIVADLA KRUH a pravý vodník - pozor na dušičky!
Celou atmosféru umocní VODNICE - hudební skupina.
  Program proběhne ve spolupráci s firmou ASKA - pstruhařství Rožnov p.R., s firmou DENAS - rybářství Studénka, s  MO ČRS Rožnov p.R.
24. srpna 2003 ODPOLEDNE SE VSACANEM
  Kdy: neděle 24. srpna 2003 v 15.00 hod
Kde: Dřevěné městečko

Soubor valašských písní a tanců VSACAN patří k nejstarším amatérským souborům v České republice. Soubor rozvíjí svou činnost ve městě Vsetíně. Na jeviště přenáší lidové tance, zpěv a lidové zvyky etnografické oblasti Valašska, zvláště lidové umění obyvatel horské oblasti západní části karpatského oblouku. Repertoár souboru VSACAN tvoří jak tance točivé, tak i tance figurální, tance řemeslnické, tanec starodávný, sólový mužský tanec - "odzemek" i valašský čardáš. Za více jak 55 let (založen v roce 1943) své činnosti propaguje kulturu valašského lidu nejen po celé České republice, ale i na folklorních festivalech v zahraničí.

 Září

Datum,časAkce
5.- 6. září 2003 OZVĚNY PORTY
  Kdy: pátek 5.9.2003 od 19.00 hodin a sobota 6.9.2003 ve 13.00 a v 19.00 hodin
Kde: Dřevěné městečko

Ozvěny Porty - program
  Pátek 5.9.2003:
19.00 hodin - Bokomara, Slávek Janoušek, Natalika, Pavlína Jíšová & CS Band,
Fleret a Jarmila Šuláková
  Sobota 6.9.2003:
13.00 hodin - Strašlivá podívaná, Berušky, Bodlo, Tempo di vlak
19.00 hodin - Banjo gang, Věra Martinová, Žalman a spol, J. Kejak, Semtex

Uvádí: Zdenek Schwager
Vstupenka
na jeden den 130,- Kč
Vstupenka na oba dny 200,- Kč

Režie pořadu: Mgr. Dagmar Křivánková, tel. 571 757 149, E-mail: krivankova(zavináč)vmp(tečka)cz

5.-6.9.2003
ETNOFILM ROŽNOV 2003  
Etnofilm 2003 Tradice minulých ročníků nás zavazuje pozvat do našeho muzea všechny ty, kdo si vybrali projevy lidové kultury za náměty svých dokumentárních snímků i autorských děl. Naše pozvání není adresováno pouze tvůrcům, kteří se filmovou tvorbou zabývají profesionálně, ale též těm, jimž se kamera stala prostředkem záznamu událostí a situací z reálného života, s nimiž se setkali při svých výzkumných cestách - neprofesionálním autorům, navazujícím na bohatou tradici filmových amatérů minulých let.
Odpovídají-li Vaše filmy a videoprogramy svým obsahem vyhlášeným kategoriím
Člověk, život a tradice (dokumentace činnosti a příběhy lidí, věnujících se uchovávání a revitalizaci tradičních řemesel, podomácké výroby a hospodaření na půdě)
V cizině jsme našli nový domov (dokumentace a příběhy těch, kteří zaměnili svůj rodný kraj za jiné etnické, kulturní a sociální prostředí, dříve i v současné době)

a budete-li mít zájem o uvedení svého díla v našem programu, zašlete laskavě přihlášku na adresu muzea do 30. 6. 2003 spolu s jeho stručnou charakteristikou a technickými parametry.
Termín doručení snímků k předvýběru je 31. 7. 2003.

Těšíme se, že naše pozvání přijmete.

Další informace:
Jana Tichá, tel. 571 757 144, 571 757 111 - http://www.vmp.cz , e-mail: ticha(zavináč)vmp(tečka)cz

ETNOFILM ROŽNOV - z historie
První ročník ETNOFILMU ROŽNOV ve Valašském muzeu v přírodě byl vyhlášen v roce 1977 pro amatérské tvůrce s tématy, která zůstala v platnosti i v následujících, co dva roky se opakujících přehlídkách: Člověk, jeho životní a sociální prostředí - Způsoby hospodaření, výroba, řemesla - Lidové umění, zvykosloví v tradičním prostředí - Národopisná dokumentace současného života, muzea v přírodě, folklorismus.

Díky nasazení zainteresovaných "nadšenců" a osobní zálibě protagonisty ing. Josefa Stromšíka, vynikajícího filmaře, se v celkem osmi ročnících podařilo do roku 1991 vytvořit z Etnofilmu renomovanou soutěž, obesílanou vysokým počtem titulů, s kvalitním zázemím pro autory, porotu a hosty a s fundovanými semináři, jichž se účastnili i profesionální tvůrci. Osmý ročník zařadil do projekce vedle filmů 16 mm a 8 mm také první videozáznamy.
Už devátý ročník, vyhlášený na rok 1993, se ale nekonal pro nedostatek zaslaných filmů a změněné politické, kulturní a hospodářské poměry, zejména ukončení oficiální podpory zájmové umělecké činnosti, do níž byla tvorba amatérských filmařů zahrnována.
Podzimní termín roku 1995 s sebou místo soutěžní přehlídky přinesl vědecký seminář, na němž se účastníci - jak filmaři tak etnografové - shodli na konstatování, že má-li se Etnofilm Rožnov realizovat i v obdobích následujících, je třeba jasně formulovat cíle, které by měly obeslané filmy a videoprojekce naplnit, korigovat témata, která jsou autorům zadávána a změnit přístup k profesionálům, u nichž se dala předpokládat větší solventnost pro filmovou tvorbu.
Další ročníky, připadající na roky 1997 a 1999 se vzhledem k nezájmu tvůrců nezačaly ani připravovat. V roce 1999 sice s iniciativou přišla rožnovská Městská kulturní agentura a nabídla spolupráci při obnově a organizaci Etnofilmu. I přesto tyto snahy vyzněly na prázdno.
Retrospektivní přehlídka vítězných snímků z let minulých v roce 2000 ověřovala možnost obnovit celou akci při využití dosavadních zkušeností a připravit ročník jedenáctý s upravenými stanovami a pozměněnými tématickými okruhy, střídající se s obdobným festivalem v Čadci.

ETNOFILM ROŽNOV 2001 se podařilo uskutečnit v rámci Dnů evropského kulturního dědictví v podobě veřejné nesoutěžní projekce. Diváci, kteří se nerekrutovali pouze z řad autorů filmů, členů Muzejního spolku či příznivců Etnofilmu ze sedmdesátých let - v publiku byla přítomna také studentská veřejnost, měli možnost shlédnout filmovou kolekci tří bloků, v nichž se vedle filmů dokumentárních představila také tvorba, pro niž se tradiční kultura stala pouze? inspirací.
Ostravské studio TELEPACE uvedlo působivé zpracování unikátních záběrů z obce Staré Hamry z 2. poloviny 50. let, tj. z období , které předcházelo zatopení jejího středu, Hutí a Řečice přehradou Šance (O starých Starých Hamrech). Jeho dalším počinem byl videosnímek věnovaný houslím a houslařině, řemeslu dnes už ne tak častému (Okolo houslí). Z produkce CINE POINTU a Etnologického ústavu AV ČR v Praze vyšly dva dokumentární filmy z projektu Grantové agentury AV ČR "Nositelé tradic - žijící a oživené lidské poklady". První z nich - Řezbář křesťanského nebe - byl zaměřen na tvorbu pražského řezbáře Michala Tesaře z oblasti sakrální plastiky, Malíř ze ztraceného ráje dokumentoval podmalby na skle pošumavského malíře Václava Hrabánka. K jistě zajímavým národopisným videosnímkům ze sběrných a dokumentačních cest patřila Romská řemesla v Bulharsku brněnského Muzea romské kultury či Severní Chantové - pastevci sobů na polárním Uralu, opět z produkce CINE POINTU Františkov. K přínosným zpestřením náležely i poema slovenského amatérského filmaře V. Kružice - Krupinského Bok po boku o společné práci člověka a koně, o přibližování dřeva v lese, a pohádka na motivy romské lidové povídky Dobré srdce (Lačho jilo) rožnovského studenta FAMU Tomáše Dorušky. Kvalitní dokumentační úrověň naplnil i Doruškův film Malý Janek, příběh malého chlapce z romské komunity ze vsetínských holobytů.
Na přípravě programu se významně podílela Česká televize, studio Ostrava, která zajišťovala projekci třetího bloku. V kolekci, prezentující tvorbu ČT na poli dokumentace národopisu (folkloru) a folklorismu, měli návštěvníci možnost shlédnout mimo jiné filmy staršího data, z roku 1976 Jak dřevo promluvilo - dokument o životě Josefa Heji, jednoho z posledních valašských řezbářů z Halenkova - Dinotice, nebo hudební snímek Krajina nechráněná z roku 1982 o horňáckém zpěvákovi Martinu Holém z Hrubé Vrbky. Vlastivědný film O kraji kolem Lanžhota a také o hodech či filmové zastavení na Hutisku - Solanci u Vilmy Volkové, dcery spisovatele Františka Karase a svérázné sběratelky nejen lidového umění Žít a být z roku 1995, patřili k  těm novějším, bohužel zřejmě posledním.
K projekci snímků byli přizváni také jejich autoři, s nimiž mohli diváci diskutovat o všem, co provázelo jejich práci.

NÁRODOPISNÁ DOKUMENTACE A FILM
"V samej podstate filmového umenia,
je úplná zrozumiteľnosť všetkým ľuďom všetkých krajín."

( Karel Plicka: Poznámky o filme)
Počátky národopisného filmu souvisí se vznikem kinematografie jako takové. Tématicky atraktivní oblast mimoměstského života, lidových obřadů a slavností, zvyků, krojů, podobně jako na první pohled efektivní dokumentace kulturního prostředí exotických etnik, představovala pro film široké možnosti využití.
Za jeden z prvních filmově - národopisných počinů se považuje natáčení Francouze Regnaulta na Koloniální výstavě v Paříži v roce 1895, kdy na filmový pás ještě jedním ze starších typů předlumierovských kamer snímal hrnčířství zde přítomných Berberů. Z podnětu téže osobnosti bylo na pařížském Mezinárodním kongresu etnografů přijato usnesení: "Všechna národopisná muzea mají připojit ke svým sbírkám filmové archivy. Pouhá přítomnost hrnčířského kruhu, sbírka zbraní nebo primitivních krosen sama o sobě nestačí na to, aby se dalo pochopit plně jejich používání. Toto pochopení se může pro budoucí generace dochovat jen exaktními kinematografickými snímky."
Využívání filmu antropologickými vědami nebylo jen doménou či dobovou záležitostí Francie. O tom, že v prvních desetiletích existence kinematografie zdomácněl film ve vědeckém světě evropského národopisu ale i v americkém kulturním kontextu, svědčí řada snímků z počátku 20. století. V letech 1904 - 1909 nasnímal rakouský antropolog a etnograf R. Pöch domorodce z Nové Guineje a jižní Afriky. Stejným obdobím datuje anglický etnograf Haddon vlastní záběry tance masek ostrovních domorodců z Torresovy úžiny. Několik krátkých záběrů přinesla v letech 1908 - 1910 také hamburská tichomořská expedice z oblasti Mikronézie a Melanézie. V roce 1911 filmoval v Nové Guineji lékař R. Neuhaus příslušníky kmene Kate, zatímco Skladanovský v Itálii natáčel sedlácký tanec.
Vyvrcholením snah prvních filmových průkopníků jsou dokumentární práce Američana Roberta Flahertyho, ať už zmíníme snímky Moana (1924) o životě samoánských Polynézanů, Muž z Aranu (1933) s životními příběhy irských rybářů či jeho nejznámější - Nanuk,člověk primitivní z prostředí kanadských Inuitů v Hudsonově zálivu.
Pozadu nezůstal ani film východoevropský. Vedle žurnálového "kina pravda" Dzigi Vertova nebo "dokumentárních záznamů" Eisenštejnových a Dovženkových se etabluje i národopisný film v českých zemích. Vývoj lze sledovat už od nejstarších záběrů, jež ve své podstatě představují jen " fotografický záznam", kterému chybí filmová skladba a montáží vytvořená celistvost filmové struktury (záběry z Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895), přes snímky charakteru inscenovaného Valašského roku 1925 Cyrila Kašpara z Tatrafilmu Trenčín až k tak přelomovým dílům, jako byl Mizející svět prof. Vladimíra Úlehly z roku 1932, filmový poém prof. Karla Plicky Zem spieva z roku 1933 či z šedesátých let kontroverzní Moravská Hellas Karla Vachka.
Nejen u nás následující tvorba osciluje k dvěma zvýrazňujícím se pólům. Řada hraných filmů staví na fabulaci a z tradiční kultury využívá většinou jen vnějšího efektu jejích často již stylizovaných motivů, dnes už velmi vzdálených autentickému projevu. Druhý proud inklinuje k záznamu autentickému, popřípadě k autenticitě směřující rekonstrukci. Své uplatnění nalézá ve filmech dokumentárních. Tato oblast zvláště v období po II. světové válce je v našem prostředí zastoupena několika generacemi fundovaných dokumentaristů, povětšinou absolventů FAMU, jejichž tvorba patří i z hlediska národopisného k těm nejzdařilejším (Rudolf Granec, Rudolf Adler, Jana Ševčíková, Milan Maryška...).

Použitá literatura:
Plicka, Karel: Poznámky o filme. Slovenské pohľady 48, 1932, s. 592 - 596.
Slivka,Martin: Slovenský národopisný film. Filmografia 1. Banská Bystrica 1982.
13.září 2003 AŽ SE ZIMA ZEPTÁ
 
Kdy: sobota 13. září 2003 od 10.00 hodin
Kde: Valašská dědina a Mlýnská dolina

Až se zima zeptá
Vstup do areálu Mlýnské doliny zdarma
Smažení trnek - lízačka Špicování pohanky
 
Lisování oleje Není to tak dávno, co sobota bývala šestým dnem pracovním. Pro robky na dědinách tím tuplem, protože přes den se lopotily na poli a v podvečer je čekalo pečení a uklízení na sváteční neděli. Plno práce bývalo i na podzim.
Nastaly oračky a kopačky, česalo se ovoce, krouhalo a tlačilo zelí, někde už připravili len k zimním přástkám či prvnímu lisování oleje.
Sušení ovoce Tak tomu bude i letos ve Valašské dědině a Mlýnské dolině na jednom z posledních programů Valašského roku. K vidění bude mimo jiné sušení a moštování ovoce, smažení trnek, krouhání zelí, pečení chleba atd. V areálu mlýnské doliny se v lisovně oleje po několikaleté pauze opět pokusíme vyrobit pomocí staré technologie olej.
Samozřejmě ani tentokrát nezapomeneme na um vyhlášených valašských kuchařek, které připraví ochutnávky tradičních valašských jídel.
20.září 2003 BĚH RODNÝM KRAJEM EMILA ZÁTOPKA
 

POZOR !
Z technických důvodů dochází ke změně termínu závodu
BĚH RODNÝM KRAJEM EMILA ZÁTOPKA
z 30. srpna 2003 na 20. září 2003
  Propozice závodu zůstávají nezměněn
  Uzávěrka přihlášek do 15. září 2003, pro zájemce o ubytování do 6. září 2003
  Lze použít přihlášku z těchto propozic
  Pořadatelé závodu se tímto omlouvají za změnu termínu.
Projekt "Běh rodným krajem Emila Zátopka", je věnován odkazu slavného kopřivnického rodáka, olympijského vítěze a nejlepšího olympionika 20. století Emila Zátopka.
Stěžejním prvkem projektu je běžecký závod "Běh rodným krajem Emila Zátopka".
  Závod startuje v rodném městě Emila Zátopka v Kopřivnici poblíž jemu věnovaného památníku, který byl odhalen při příležitosti konání nultého ročníku závodu a cílem závodu je místo posledního odpočinku slavného olympionika Valašské muzeum v přírodě - Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.
Nultý ročník běžeckého závodu byl odstartován jeho manželkou Danou Zátopkovou za účasti 140 řádně prezentovaných běžců 21. září 2002 v 11.00 hodin. Akce se konala u příležitosti nedožitých 80. narozenin Emila Zátopka a dožitých 80.narozenin Dany Zátopkové (narodili se ve stejný den).
Běžecké klání je doplněno mnoha doprovodnými sportovními, kulturními a společenskými akcemi.

Bližší informace o běžeckém závodu na adrese: http://beh-roznov.koprivnice.org
27. září 2003 PIETNÍ AKT ULOŽENÍ OSTATKŮ PROF.KARLA LANGERA
  Kdy: sobota 27.9.2003 v 15.00 hodin
Kde: Dřevěné městečko
Profesor Karel Langer

Karel Langer
profesor, akademický malíř a grafik

* 31. října 1903 v Pruggu nad Litavou
+ 5. března 1998 v Olomouci


Středoškolská studia absolvoval v Hradci Králové. Byl učitelem v Novém Hrozenkově a v dalších místech. Potom vystudoval VŠUP v Praze, působil v Bratislavě, Hradci Králové a jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Brně.
Vystavoval doma i v zahraničí a je autorem odborných národopisných studií, například Atlasu lidových staveb. S Antonínem Strnadlem dokumentoval na kresbách život na Valašsku. V roce 1932 se podílel na první expozici Okresního muzea Vsetín, v roce 1936 na Salašnické výstavě v Novém Hrozenkově a po válce na výstavbě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Zasloužil se o zřízení památníku Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově.

Říjen - Listopad

Datum,časAkce
16.10.- 2.11.2003 VÝSTAVA OVOCNÝCH DŘEVIN, TRAV A OBILOVIN
 
Název:

Kdy:


Kde:
Výstava starých a krajových odrůd ovocných dřevin
Valašska a starých odrůd trav a obilovin.

16.10. - 2.11.2003, otevření dne 16.10.2003
ve 13:00 hodin - pondělí zavírací den
Areál Dřevěného městečka - objekt radnice
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Výstava roku 2002

Již potřetí se v areálu Dřevěného městečka představí problematika zemědělství z počátku minulého století v podobě vystavených plodů starých a krajových odrůd ovocných dřevin, původních odrůd tzv. "Rožnovských trav", starých odrůd obilovin, luskovin a okopanin.
Výstava roku 2002
Výstava roku 2002

 
Návštěvník se tak může pohledem na vystavené exempláře seznámit s  odrůdami ovoce: Jadernička moravská, Kasselská reneta, Matčino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Kalvil zimní, Punčové, Pastornice, Madame Verté, atd.
Výstava roku 2002 
Z odrůd fazolí jsou k vidění odrůdy Šarlátový, Sirkové, Máslavá královna atd.
Problematiku Valašského travinářství představují odrůdy trav Jílek jednoletý, Kostřava červená, Ovsík vyvýšený atd. s přívlastkem Rožnovský, Rožnovská.

Srdečně zveme všechny, kteří si rádi zavzpomínají na dobu vzdálenou dnešnímu intenzivnímu zemědělství.

Režie výstavy: Mgr. Radoslav Vlk, 571 757 105, mobil: 602 571 595

 Prosinec

Datum,časAkce
5.prosince 2003 MIKULÁŠSKÝ PODVEČER
 
Mikuláš s družinou 6. prosince má svátek svatý Mikuláš, o jehož životě a skutcích existují rozsáhlé legendy. Biskup, světec, patron a ochránce, pomocník v nouzi a hlavně přítel dětí.
V předvečer svého svátku, 5. prosince 2003 od 15.00 do 19.00 hodin, zavítá do Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a bude rozdávat radost dětem i dospělým. Tam, kde návštěvník uvidí světlo v oknech, může vstoupit.
  Ve fojtství z Velkých Karlovic vládne pracovní atmosféra. Kolovrátky se točí, řezbáři pod rukama roste stádo oveček a na stavu přibývá nový kus režného plátna. Děti u pece poslouchají vyprávění hospodáře a na stole se určitě najde něco dobrého na zub.
  Billova chalupa je krásně provoněná. Hospodyňky už mají nachystané mikulášské figurky, z dalšího těsta připravují belešky. Hbité prsty vyrábí vánoční ozdoby z papíru. Perníkářka zase nabízí voňavý perník.
  V přízemí radnice je otevřená poštovna a paní pošmistrová chystá k odeslání poštu Ježíškovi se speciálním razítkem. Pohlednice si tu může každý koupit pro své přátele a známé, nebo jen tak pro radost. Stejně příjemné bude zastavení u stánku rožnovské obchodnice, která nabízí drobnosti pro potěšení. Kdo vyšlape pár schodů do patra, bude odměněn novinkou letošního Mikulášského podvečera v podobě vánočních stromečků, ozdobených podle vyprávění pamětníků.
Mikulášova matička  Ponocný ohlásí celou hodinu a nastal čas vypravit se do kostela. V 18.00 hodin tu zazní adventní písně, všichni se na chvíli zastaví a vychutnají si atmosféru předvánočního času.
Celou dobu bude areálem procházet Mikuláš se svou družinou a košem plným dobrot pro všechny hodné. Aby toho neměl moc, pomůže mu Mikulášova matička. V 17.00 hodin se očekává hlavní nadělování. Tam mohou dospělí nachystat dárky pro své děti. Všechny prokřehlé a unavené občerství pohostinské služby v areálu i v hospodě.
  Adventní podvečer s roráty
 
Adventní Dřevěné městečko Vánoční čas uvozovalo čtyřtýdenní období postu nazývané advent. V životě našich předků představoval chvíle klidu, kdy se z běžného života vytratily taneční zábavy, svatby, častější návštěvy hospod. Neodmyslitelnou součástí adventních dnů bývaly ranní mše k poctě Panny Marie - roráty. Své označení získaly z úvodních slov žalmu, která kněz původně zpíval latinsky: "Rorate coeli desuper..." - "Rosu dejte nebesa shůry..." Začínaly ještě přes rozbřeskem a pro mnohé obyvatele odlehlejších koutů a pasek představovala cesta na roráty náročné putování závějemi a vánicí. Ve zšeřelém kostele si po čas bohoslužby svítili jenom svícemi a adventními slúpky.
Atmosféru adventních rorátů si budeme moci připomenout v pátek 5. prosince v 18.00 hodin v rámci Mikulášského podvečera. Tradiční písně o očekávání Spasitelova příchodu a adventní zamyšlení P. Jiřího Poláška doplní slavnostní uvedení do života nové knihy - Koledy a staré vánoční písně Rožnovské ze sběrů Josefa Tvarůžka.
Unikátní soubor více než dvacítky koled sesbíraných na přelomu 19. a 20. století Josefem Tvarůžkem na Rožnovsku byl za podpory Zlínského kraje připraven k vydání jako druhý svazek edice Rožnovské malé tisky. Šťastnou cestu mezi čtenáře i zpěváky jim popřejí zástupci města Rožnova pod Radhoštěm, Zlínského kraje i rožnovské farnosti.
8.-16.prosince 2003 VÁNOCE NA DĚDINĚ
 
Vůně perníku, vánočních oplatek, křížal, jehličí a mezi tím tisíce rozzářených dětských očí.
To jsou Vánoce na dědině, které pořádá Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 8. - 16. 12. 2003 (kromě neděle) v areálu Valašské dědiny už po patnácté.
V těchto dnech se pracovníci muzea promění na hospodyně a hospodáře, ale také pana učitele, Mikuláše s čertovským doprovodem a tajemné Lucky.
Pan učitel ve škole Pak nás vůně přiláká do Matochovy chalupy z Velkých Karlovic. Hospodyňky tu pečou a zdobí perníčky. A v chlévě čeká dobytek, že něco z těch vánočních dobrot zbude.
  V chalupě z Valašské Polanky zabírá skoro celou jizbu stav. Koberce ze zbytků látek jsou nejen pevné, ale i pěkné. Někdy se tu ozývá i kolovrátek, nebo pilná hospodyňka váže teplé rukavice do nepohody.
Hospodňka u stavu tká koberce 
Kuchyň chalupy z Nového Hrozenkova má pro nás překvapení v podobě mikulášských figurek. Různé tvary z dobrého kynutého těsta. Dříve si děti nejdříve pohrály a pak hračku snědly. Tady ale ochutnáme hned. A také tu voní pečená kvaka a vařené sušené ovoce. V jizbě zase pod rukama vyšívačky vzniká bílá krása.
  V Adamcově chalupě žil starý mládenec - všeuměl. Dnes tu řezbář vykouzlil betlém a pod jeho rukama se rozrůstá stádo oveček. Na stole figurky ze sušeného ovoce, vánoční ozdoby a ze sporáku se line vůně čokolády, která ozdobí stromeček.
  V malé jizbě další chalupy z Nového Hrozenkova je na skromném stole připravený chleba pro ty ještě chudobnější.
  Chalupa z Velkých Karlovic dýchne tajemnem. Tvary odlité z olova věští budoucnost a lodičky ze skořápek ořechů plují po vodě a ukazují směr dalšího života.. Na cestu dostaneme kousek chleba s medem.
  Dědinou důstojně kráčí Mikuláš. Pro ty hodné vždy najde v koši dobrotu. Za ním ale poskakuje čertovská družina a těší se, že objeví nějakého hříšníka.
Bude lepší uchýlit se do chalupy stániska z Rákošového. Tu se každou chvíli vyloupne z železné formy vánoční oplatek. Ten nesměl chybět u štědrovečerního stolu. Mazal se medem, aby lidé byli dobří a česnekem pro zdraví. A medem voní nejen oplatky, ale i doma vyrobené svíčky.
  Krátce se zastavíme u chalupy z Lužné. Nebudeme rušit, připravují se tu na návrat některých členů rodiny ze světa. Je třeba nachystat nejen vánoční stůl, ale také spaní na zemi pro nocležníky.
  V chalupě ze Študlova bydlel miškář, který chodil po světě. Na Vánoce se pak rodina mohla těšit nejen na hospodáře, ale i na cizokrajné dárky, třeba v podobě pomeranče.
  Za okny chalupy z Leskovce čeká mikulášská nadílka a uvnitř voní dřevo. To už hospodář myslí na konec půstu a připravuje špejle na zabíjačku. Od svátku sv. Lucie také vyrábí stoličku s dírkou uprostřed, kterou dokončí na svátek Božího narození. Při mši v kostele pak přes ni tajně pohlédne a zjistí, jestli někde v okolí není osoba s čarodějnými schopnostmi. O Vánocích se i v prostých domácnostech rozzáří svíčka. Na všední dny je ale třeba nachystat zásobu světidel.
  Na závěr prohlídky nás čeká příjemné posezení v chalupě z Miloňova.
Za okny svítí svíčka - rodina zasedla k štědrovečerní večeři. V peci praská oheň a osvětluje jizbu, která je provoněná perníkem a čajem z devatera kvítí. Povídání o Vánocích a štědrovečerní večeři na Valašsku ukončí celou prohlídku. Do ticha zazní syčení a pod okny se mihne bílá postava. To Lucka obchází chalupy...
13.prosince 2003 VÁNOČNÍ JARMARK
 
PROGRAM  
fojtství:  
09.30 hodin Zahájení jarmarku z pavláčky fojtství
kostelíček:  
11.00 hodin SLOVENSKÉ VÁNOCE
se souborem KELČOVAN z Čadce
12.00 hodin VALAŠSKÉ VÁNOCE
účinkují PASTUŠI ze souboru RADHOŠŤ, KOMORNÍ ŽESTĚ
13.00 hodin SLOVENSKÉ VÁNOCE

Po celý den vyhrává Zubrovka a dovádějí čerti z Valašských Klobouk a ze Štítné.
V Billově chalupě - draní peří, ve fojtství přástky a výroba papučí.

 



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English