Cesta: Programy a výstavy / Archiv / Akce roku 2000


Akce uskutečněné v roce 2000

ve Valašském muzeu v přírodě


Březen

Datum,časAkce
12.března
Masopust
Jaký byl masopust ve Valašském muzeu v neděli 12. března 2000 ?
Už sa fašank krátí,
už sa nenavrátí,
Masopust ve Valašském muzeu v přírodě

staré dívky lajů,
že sa nevydajů.

Sezónu jubilejního roku 2000 zahájilo Valašské muzeum v přírodě programem ...do Rožnova na končiny!! čili Masopust ve Valašském muzeu.
Přes počáteční nepřízeň počasí zavítalo do areálu Dřevěného městečka více než dva tisíce návštěvníků, kteří měli možnost v průběhu celého dne shlédnou nejrůznější podoby masopustního zvykosloví.
Dopolední část programu byla vyhrazena presentací mistrů řeznického řemesla, jejichž um i nabídku mohli návštěvníci ocenit v laické anketě O nejlepšího prodejce. Hodnotil se v ní především způsob prodeje, kvalita i bohatost prodávaného sortimentu, úprava stánků apod.

Návštěvníkům se tak nejvíce zamlouvali tito prodejci:
Masný průmysl Krásno s.r.o., Valašské Meziříčí;
o druhé místo se podělili stejným počtem hlasů
Řeznictví a uzenářství Ritter, Valašské Klobouky
a Řezník a uzenář Ladislav Fries, Rožnov pod Radhoštěm.
Třetí místo nebylo uděleno.

Již tradiční součástí programu byl III. ročník odborné soutěže O nejlepší valašskou klobásu, v níž nejvyšší příčku obsadil Masný průmysl Krásno s.r.o., Valašské Meziříčí
druhým místem byl ohodnocen výrobek Masokombinátu Martinov a.s.
a konečně třetí nejlepší klobásu vyrobila Masna Radhošť, fa Hrachovec Jaroslav, Trojanovice.

V 11,00 hodin a 12,10 hodin shlédli návštěvníci na pódiu u radnice lidové obchůzkové divadlo o svaté Dorotě v podání zlínského souboru Kašava. A konečně po 14 hodině nastala ta pravá masopustní zábava, neboť areál Dřevěného městečka se zaplnil obchůzkáři ze souborů Soláň a Dolinaobyvatel jihovalašských obcí Lužná a Lidečko i Fačkova ze Slovenska. Tančilo se, zpívalo, k  vidění bylo nepřeberné množství masek, střílelo se dokonce i z děla, u fojtství vítal obchůzkáře koblihami, pálenkou i slaninou fojt s manželkou, zato v  měšťanské Billově chalupě připravovala hospodyně s dcerou jemné masopustní pečivo - boží milosti, které mohl také každý vzápětí ochutnat.
O závěr masopustního veselí se postaral slovácký soubor Dolina ze Starého Města u  Uherského Hradiště s programem pochovávání basy.

Doufáme, že se všem návštěvníkům na masopustě ve Valašském muzeu líbilo
a že nás opět navštíví ....
... třeba již v neděli 23. dubna 2000 na programu Velikonoce na Valašsku.
Na shledanou!

Režisér: Dan Drápala, E-mail: dra(zavináč)vmp(tečka)cz

Duben

Datum,časAkce
23.dubna
Valašské Velikonoce od Smrtné neděle do Velikonočního pondělí

 

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 23.dubna 2000

Valašské Velikonoce jsou prvním jarním zvykoslovným programem roku 2000. Obsáhneme v něm dobu svatopostní od Smrtné neděle až po šmigrustování o Velikonočním pondělí.
Vynášení Mařeny Neseme smrť ze vsi,
Velikú noc do vsi,
Pěknú, pěknú, pěknú přebělenú.
Smrtná neděle - 5.neděle postní bývala ještě v  polovině 20.století dnem, kdy mládež, ale někde i dospělé ženy, vynášely z  dědiny Mařenu. Byl to symbol zimy, která už nikoho netěšila. Zpátky přicházeli s  opentleným májíčkem, většinou mladou břízkou. Svěží zelení opravdu nejvíce připomíná rozpuk jara. Pokud Mařenu vynášela odrostlejší mládež, vzájemně se pohostila - děvčata připravila pro chlapce pučálku, oni je zase počastovali kořalkou.

Tá smutná zima už je pryč, svatý Juří má od ní klíč,
co sa s ním země odmyká by rástla tráva veliká.

Mařenu vynesou děti z malé Jasénky ze Vsetína.

Zelený čtvrtek, nesoucí název podle barvy zeleného roucha kněze v kostele, je po modrém pondělí, žlutém úterý a černé středě první den ze svatého - pašijového týdne, který stojí za povšimnutí. Pokud člověk snědl něco zeleného, měl naději, že si zachová dobré zdraví po celý rok. Ten den naposled zvonily kostelní zvony, pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z  kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.

Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme,
chodíme do lesa, fialky trháme.
Jaroslav Seifert

Velký pátek byl dnem hlubokého smutku a přísného půstu. Ranní, polední i  večerní zvonění nahrazovali klapotáři, rapáčníci či jak tyto chlapce s  dřevěnými klapotkami nebo řehtačkami nazývali. Chodili dům od domu, klapotáním i  říkáním oznamovali poledne a ranní i večerní klekání. Zato jim hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Aj, vy ste milá matička, dajte nám od kur vajíčka.
Ešče nám neco přidajte, grajcárek k lepšímu dajte.
Esli vy nám nic nedáte, na kravách to poznáte!

Klapotáři budou chlapci z  Loučky u Valašského Meziříčí, kteří dosud každoročně obcházejí svoji dědinu a klapotají.

Na Bílou sobotu se uklízelo, bílilo, odtud také název toho dne. A konaly se přípravy na slavné Vzkříšení a také na Hod boží velikonoční. Chystaly se chutné obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci. Ogaři pletli tatary z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky, cérky zase pilně zdobily vajíčka. Výmluvné bývaly na nich nápisy:

Červená kráva, strakatý kůň,nemysli, synečku, že budeš můj!
Drž sa, synku, drž sa niti, ať ťa větr neuchytí.

Vše se už pak soustředilo na největší svátek mládeže - Velikonoční pondělí.
To byl tzv. ogarský šmigrust, ale děvčata jim jejich šmigrustování mohla na druhý den oplatit.
Pletení tatarů Chlapci od nich dostávali malovaná vajíčka a zato je počastovali sladkou kořalkou.
Šmigrustováním a jarními tanci rozjásá muzeum soubor Jasénka ze Vsetína.
V kostele sv. Anny v  poetickém pořadu Vítej, vodičko čistá.... dotvoří sváteční atmosféru ženský pěvecký sbor Polajka s doprovodem cimbálové muziky souboru Javořina. Na amfiteátru pak vystoupí soubor písní a tanců Soláň a jejich host Josef Laža se zpěvy, tanci, muzikou a vyprávěním.
Velikonoční svátky ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p.R. zavoní tradičními pokrmy. V hospodě Na posledním groši bude nabídka polévky z jarních bylin, jak se vařívala na Zelený čtvrtek, postní pokrmy Velkého pátku, i velikonoční hlavička, někde nazývaná také nadívání, která bývala mírným přechodem od přísného půstu ke svátečnímu hodování.
Na dny sváteční je připravena božíhodová pečínka, ta bývala většinou jehněčí, kůzlečí i vepřová.
Na stáncích bude nabídka tradičního pečiva - jidášů, preclíků, mazanců, beránků i šoldry.
Velikonoční vystoupení souborů
Tržnice bude pro tento den nabízet velikonoční keramiku i vizovické pečivo, proutěné, slaměné a  textilní zboží s jarními náměty, malovaná vajíčka, tatary i březové metličky a  další jarní zboží pro radost a potěšení.

Velikonoční nabídka tržnice

Co říká jarní pranostika?

Březen - za kamna vlezem, duben, ešče tam budem.
Nastane máj, polezem za kamna dál.

Program :
8.30 hod. pódium u  radnice hraje cimbálová muzika Soláň
9.30 a  13.30 hod. děti z Malé Jasénky ze Vsetína vynášejí Mařenu
10.00 a  14.00 hod. obchůzka klapotářů
- autentická skupina chlapců z Loučky u Valašského Meziříčí
10.30 a  14.30 hod. Vesno, milá vesno
- v podání souboru Jasénka ze Vsetína šmigrust a jarní tance
11.00 a  13.00 hod. Vítám tě, vodičko čistá ...
- poetické pásmo zpěvu a hudby ženského sboru Polajka a cimbálové muziky Javořina
14.30 hod. amfiteátr Ej, pod Soláněm
- vystoupení muzikantů a tanečníků souboru Soláň s hostem - zpěvákem Josefem Lažou

Režiséři: Vanda Vrlová, E-mail: knihovna(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 118

Velikonoční "klapotání" v obci Loučka u Valašského Meziříčí
Loučka, malá dědinka v okrajové části Valašska, kde podle pamětníků - některých již téměř stoletých - bylo klapotání jednou ze společenských událostí, která bez přerušení provází velikonoční zvyky a tradice na dědině až do dnešní doby. Právě tito klapotáři ukončí letošní dobu postní ve Valašském muzeu v přírodě
Klapotání mělo a má ustálený řád, který musí všichni účastníci, tj. chlapci předškolního a školního věku dodržovat a respektovat. Vybočení z řady - chyba v klapotání, neúčast či špatné chování bylo patřičně pokutováno srážkou z výslužky.
Obchůzku organizují nejstarší chlapci, tzv. "kapitáni". Všichni klapotáři měli jednotný nástroj - klapotku. První obchůzka začíná na Zelený čtvrtek po odletu zvonů do Říma. Klapotání nahrazuje zvony po dobu jejich "nepřítomnosti". Na Velký pátek jsou čtyři obchůzky. První v pět hodin ráno, druhá v poledne, třetí ve tři hodiny odpoledne - ukřižování - a poslední večerní. Na Bílou sobotu po ranním klapotání vybírají chlapci po staveních výslužku, která bývá buď naturální (syrová vejce, která obvykle prodají, pečivo, cukrovinky), nebo finanční. Poslední klapotání bylo děkovné - děkovali tzv. veršíky hospodyním u jednotlivých stavení. Klapotání končilo dělením výslužky mezi jednotlivé účastníky.
Každá obchůzka začínala a končila modlitbou u kříže u  místního kostela, zasvěceného Božskému srdci Páně.
Právě tito klapotáři oznámí konec půstu ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p.R.

PhDr. Marie Baďuříková

Květen

Datum,časAkce
1.května
od 10.00
Stavění máje 1.května 2000

Dřevěné městečko

Pěkný jarní zvyk ke kterému patří zábava, láska i bitky. K stavění máje se vztahuje mnoho písní i tanců. Zpívá se: "Kde je máj, tam je děvča na vydaj!" Bylo obvyklé, že mládež z různých vesnic si máje vzájemně kradla. Ne jinak tomu bývá i ve Valašském muzeu, kde nám už žertéři několik májek ukradli.
Po stavění máje následuje májová veselice se souborem Radhošť a dechovou hudbou Rožnovanka.

Režisér pořadu: Eva Porubová, E-mail: poe(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 148

Datum,časAkce
7. května
Poštovní neděle
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. ve spolupráci s Českou poštou, s.p. připravuje na neděli 7. 5. 2000 program pod názvem - POŠTOVNÍ NEDĚLE.
Dopisnice k 75.výročí založení Jeho dopolední část je věnována sběratelům, kteří se setkají v Janíkově stodole v areálu Dřevěného Městečka. Poštovna jim nabídne příležitostné razítko tématicky věnované 75. výročí vzniku Valašského muzea v přírodě, Česká pošta, s.p. otevře filatelistickou přepážku.
O dobrou náladu se postará cimbálová muzika Šťuhélek.
Na komorním amfiteátru proběhne od 14.00 hodina vystoupení dechové hudby Podhoranka. V jejím úvodu bude veřejnosti představena nová příležitostná dopisnice, kterou Česká pošta, s.p. vydala k jubileu Valašského muzea v přírodě.
PROGRAM Poštovní neděle 7.5.2000
08.30 hodin JANÍKOVA STODOLA - Burza sběratelů

(Pro návštěvníky a účastníky burzy je samostatný vstup, vstupné 10,- Kč, děti zdarma. Vstupenka neplatí do areálu muzea.)
Ve vestibulu Janíkovy stodoly prezentace České pošty a.s. s prodejem pohlednic, dopisnic a známek, pamětních listů včetně razítkování příležitostným razítkem.
09.00 hodin Otevření areálu Dřevěného městečka pro návštěvníky. O náladu se postará cimbálová muzika ŠŤUHÉLEK.
12.30 hodin Ukončení burzy sběratelů
14.00 hodin Ukončení vystoupení Šťuhélku
14.00 hodin Program na Komorním amfiteátru (dle počasí) - dechová hudba Podhoranka. V průběhu křest nové dopisnice.
15.30 - 16.00 hodin Ukončení programu
Razítko k 75.výročí Burza: 08.30 - 12.30 hodin
Objednávka stolu: (180 x 60 cm) 30,- Kč/1 ks
Vstupné: 10 Kč, děti zdarma

Poznámka:
Řádní návštěvníci muzea mají vstup na burzu zdarma

Režisér pořadu: Mgr.Zdeněk Cvikl, tel.: 0651 / 757119
Datum,časAkce
13.května
Jaro na dědině
O 3. květnu se říkávalo - Svatý Kříž, ovce střiž. Už je to tak. Z našeho vědomí se vytrácí nejen svátky jako mezníky prací, ale i pojem o práci samotné. Práci, která v  minulém století poznamenávala první květnové dny v mnoha hospodářstvích. S  nástupem května a dostatkem pastvy se totiž blížil čas výhonu ovcí na salaše. A  na salaše přicházely ovce ostříhané, označkované, odstavené od jehňat. Od počátku 19. století se sice datuje nepřetržitý úpadek salašnictví, přesto však se v některých místech - na Dolní Bečvě, v Novém Hrozenkově, v Nedašově - salaše udržely až do poloviny 20. století. Při zahájení sezony ve Valašské dědině již tradičně připomínáme právě první výhon ovcí na horské salaše.
Jaro na dědině I letos můžete pozorovat baču při výrobě prvního ovčího sýra v kolibě z Černé hory. Ochutnat ovšem budete moci sýr z Valašské Bystřice, který odpovídá dnešním hygienickým požadavkům.
Budete moci pozorovat baču při stříhání ovcí starobylými pérovými nůžkami a  děti jistě potěší naše přírůstky ve stádu valašek. Jehňata jsou letos zvláště pěkná, podařila se nejen bílá, ale i černá a strakatá, jaká bývalo i  v minulosti na pastvinách vídat.
I když si muzejní valašky pozornost zasluhují, tentokrát se budeme více věnovat zpracování mléka kravského. Náš letošní zahajovací program si klade za úkol prověřit schopnost našich hospodyněk vyrobit máslo a tvaroh tradičním způsobem. Nářadí a nádobí je v našich bohatých muzejních sbírkách dost. Co nám však chybí, je zkušenost. Proto jsme na tento den pozvali hospodyňky této práce znalé, aby nám poradily a pomohly. A  aby bylo s jistotou co ochutnávat, přijde se svou nabídkou současných mlsnot Místecká mlékárna s.r.o., která náš program materiálově podpoří.
Tento den však nebude věnován jenom mléku. Polovina května, doba po Zmrzlých mužích byla časem, kdy se bez rizika mohla vysadit přísada, dobou, kdy už se mohl sít len, kdy se hospodyně mohly pár týdnů věnovat bílení plátna, které bývalo jejich chloubou. Chceme pro Vás, naše návštěvníky, vytvořit obrázek časů, které minuly.
Jaro na dědině A aby ten den byl opravdu sváteční, nemine Vás ani odpolední program. Pod hospodou U Šturalů po jedné hodině odpolední zazpívají ženy z Velkých Karlovic hečené, děti ze souboru Iskérka připomenou hry na pastvě a dobrou pohodu jistě podtrhne muzika Zubrovka, která bude vyhrávat už od oběda.Valašská dědina bývala návštěvníky poněkud opomíjena.
Přijďte se v sobotu 13. května přesvědčit, že neprávem.
Na Filipa a Jakuba, kravička si naškubá. Tak se říkávalo o posledním dni dubna. A bývaly roky, kdy se hospodáři těchto dnů nemohli ani dočkat. Špatná sena, dlouhá zima - dobytek v  tmavých chlévech strádal. Čerstvá tráva na pastvinách tuto starost vyřešila. Na pastvu se dobytek vyháněl právě v těchto dnech, v polovině května. A v hrotcích bylo záhy poznat, že už je krmení dost.
Mléko, které se v domácnostech nespotřebovalo za čerstva, nechávaly hospodyně v  kameninových hrncích jeden až dva dny v chladu ustát. Pak se z povrchu mléka sbírala smetana.
Z Frenštátska známe i speciální hrnce na mléko, které mají nad dnem malý otvor ucpaný kolíčkem. Touto dírkou se ustáté mléko vypouštělo a smetana z povrchu zůstala v nádobě. Většina hospodyní však vystačila se lžící a smetanu sbírala jen z povrchu mléka. Šlo to snadno, však smetana bývala na prst tlustá. Ze smetany se v dřevěné máselnici, která měla celou řadu podob, stloukalo máslo. Na Valašku sice bývala nejběžnější ta s tloukem, ale mohl to být i otočný soudek, nebo soudek v němž se otáčely jen lopatky. Asi po hodině práce bylo máslo stlučeno, pak se tvarovalo do půllibrových nebo librových šišek a balilo do křenových listů.
Jaro na dědině Máslo určené k prodeji se lisovalo do dřevěných formiček stejného obsahu. Pak se na povrchu žluťoučkého másla smál kvítek, zvoneček či hvězdička. Ze sbíraného mléka se dělal tvaroh. Zkyslé mléko se maličko nahřálo a v plachetce nechalo okapat, pak se obvykle celá hrudka zatížila, aby vytekla i poslední syrovátka. Postačila deska zatížená kamenem, ale v mnoha valašských domácnostech najdeme důmyslné lisy na tvaroh. Tuhý tvaroh byl častým pohoštěním při všech polních pracích.
Po řadu desetiletí, už od poloviny 19. století, přicházely do domácností obchodnice, máslo a tvaroh zkupovaly a ve velkých putnách na zádech odnášely na trhy do města. Máslo, tvaroh, vejce - to byl prodejní artikl hospodyně, peníze za tyto produkty bývaly její. Z nich mohla pořídit oblečení pro rodinu, i nějakou tu parádu do domácnosti. Není tedy divu, že si hospodaření s mlékem ženy jaksepatří hleděly.
Bohaté sbírky našeho muzea dokumentují tuto tradičně ženskou práci mnoha předměty shodné funkce, ale různé podoby. Co nám však chybí, je praktická zkušenost. Ani starší z nás neví, kdy je smetana ke stloukání právě teplá, kdy je třeba začít máslo vybírat z máselnice.
A proto jsme si pozvali právě na první den další sezony do Valašské dědiny ženy této práce znalé, aby nám poradily. Jak se nám práce povede, můžete sami posoudit v sobotu 13. května. A nejen to. V chalupě pod kovárnou můžete ochutnat pochoutky z  Místecké mlékárny vyrobené pro naše současné mlsné jazýčky, můžete se potěšit pohledem na naše muzejní mláďata, pozorovat baču při stříhání ovcí, hospodáře při přípravě políčka pro setí lnu a pozorovat veškeré hemžení, které s hospodářstvím souvisí.
Ke druhé hodině odpolední si na palouku pod Hospodou U Šturalů, stejně jako dříve na pastvě, pohrají děti ze souboru Iskérka, skupina zpěvaček z Velkých Karlovic připomene písničky z pastvisk - hečené. Pěkný májový den završí muzika Zubrovka.
V máji sice nemá pastýřovi oschnout hůl, ale my si velmi přejeme aby tento den byl bez deště. Přijďte se podívat a spolu s námi foukat do mraků, aby ten den byl jako korálek.

Režisér pořadu: Mgr.Marie Brandsttetrová, tel.: 0651 / 757116
Datum,časAkce
28.května
Slabikář devatera řemesel a "Kácení máje"
Národopisný odbor Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm připravuje
na neděli 28.května 2000 od 10.00 do 17.00 hodin program "Slabikář devatera řemesel". Je určený především dětem a mládeži, ale také všem ostatním, kteří chtějí poznat některá ze starých řemesel.Návštěvníci mohou nejen sledovat řemeslníky při práci, ale i vyzkoušet si svou zručnost a šikovnost.
Naším cílem je připomenout a alespoň na chvíli oživit některá ze starých řemesel. Dříve lidé dobře věděli, že řemeslo má "zlaté dno", a také pro ně bylo nutností se ledačemu naučit.
Ukázka starého řemesla Kladli velký důraz na zvládnutí všech podomáckých prací a řemesel a vedli k tomu své děti od útlého věku. Lidová moudrost "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš" platila bezezbytku. Po úspěšném uvedení tohoto programu v loňském roce jej připravujeme s obměnou některých řemesel i letos. Vedle tkaní na stavu či na destičce, modelování z hlíny a práce na hrnčířském kruhu, malování kraslic, si mohou děti vytvořit ozdobu z kůže nebo ze slámy, namalovat obrázek na skle, naučit se tvarovat vizovické pečivo nebo třeba zkusit vyrobit krmítko pro ptáky. Při práci vám poradí a pomohou zkušení mistři řemeslníci.
K dobrému dílu a  dobré pohodě bude od 10.00 do 14.00 hodin vyhrávat cimbálová muzika Šťuhélek, ve 12.00 hodin vystoupí dětský soubor Malý Radhošť a budou vyhlášeny výsledky literární a výtvarné soutěže dětí z programu "Vánoce na dědině".

Ukázka vystoupení

Ve 14.00 hodin můžete zhlédnout tradiční "Kácení máje" se souborem Soláň.

Zveme všechny, kteří chtějí poznat a naučit se něco zajímavého a nebojí se přiložit ruku k dílu!
Režisér: Hrachovcová Zdeňka, tel.0651 / 757114, e-mail: hra(zavináč)vmp(tečka)cz
Cviklová Helena, tel. 0651 / 757115, e-mail: cvh(zavináč)vmp(tečka)cz

Červen

Datum,časAkce
4.června
Lázeňská neděle
Lázeňský průvod "Rožnov - v krajině na krásy přírodní tak bohatě obdařené - poskytuje jak turistům tak i  nemocným, jimž zdravotní stav terrainním léčením tak dalece zlepšený toho dovoluje, hojnou příležitosť ku krásným a velmi vděčným výletům."
Úryvkem z dobového spisku lázeňského lékaře Vladislava Mladějovského vás zveme na další, již tradiční program Valašského muzea - Neděli v  rožnovských lázních, která se koná 4. 6. 2000. I v letošním roce se můžete těšit na kostýmované lázeňské hosty, kavárenské posezení, příjemnou hudbu během dne a odpolední koncert. Opět zde pro vás budou léčivé byliny, žinčice, nově minerální vody a další produkty pro zdraví. Novinkou, kterou chceme přilákat nejen příznivce sportu, je několik ukázek cvičení, do něhož se můžete sami zapojit. Před odpoledním koncertem pak zveme na cyklus přednášek vztahujících se ke zdraví, jedinci i jeho prostředí. Najdete zde však více možností, jak příjemně strávit svůj čas, být v dobré pohodě a tím udělat také něco pro své zdraví.
Lázeňský pár Rožnovské thé universální Tenistky
Režisér: Mgr. L. Satinská, tel.: 0651/ 757114, e-mail: sat(zavináč)vmp(tečka)cz

 

Datum,časAkce
9.června - 11.června
ROŽNOVSKÁ VALAŠKA

VÍTEJTE!
Benvenuti, Dobro došli, Witajcie, Welcome, Vitajte!

Vítejte na VIII. Mezinárodním festivalu ROŽNOVSKÁ VALAŠKA 2000 v Rožnově pod Radhoštěm. Vítejte Vy všichni, kteří máte rádi tradiční lidovou kulturu, na jednom z nejvýznamnějších folklorních festivalů v naší zemi, jehož hlavním organizátorem je Centrum kultury Armády České republiky.

Tradice této krásné akce sahá až do roku 1972, kdy se folklorní soubory pracující v armádě federativního Československa sešly v Žatci na svém prvním velkém setkání. Ze Žatce se přehlídka přestěhovala v roce 1974 do Kroměříže, kde vydržela celých šestnáct let. První zahraniční hosté, široké zapojení civilních folklorních kolektivů, ale i první úvahy o přizvání vojenských skupin historického šermu se objevily na nově vytvořeném folklorním festivalu v Trenčíně v letech 1989 až 1992, tedy na Slovensku. Právě tam se festival rozrostl na 700 účastníků a nabyl na významu a  respektu u diváků i odborné veřejnosti. Právě tam vystoupili nezapomenutelní Lamanite Generation z mormonské univerzity z Prova v americkém Utahu, mladý soubor z  Rakouska aj.

S rozpadem československé federace vznikl v roce 1993 nástupnický festival pro folklorní soubory při Armádě ČR - ROŽNOVSKÁ VALAŠKA. Ze Slovenska si ROŽNOVSKÁ VALAŠKA přivezla svůj symbol, tedy "valašku" (obušek), jež představovala v Trenčíně prestižní putovní cenu, dále tendenci vydobýt si v moravském a českém kontextu stejný význam, jaký měl trenčínský festival, a hlavně rozšířit se na otevřenou přehlídku vojenských, civilních i zahraničních souborů s vysokým renomé. A tak jsme mezi hostujícími soubory viděli nejen špičkové civilní kolektivy z Česka, ale i soubory z Běloruska, Indonésie, Německa, Norska, Polska, Rumunska, San Marina, Slovenska a Slovinska. Nu a již druhý rok obohacují festivalové programy také kolektivy, věnující se historickým tradicím - šermířské skupiny.

Festival si našel své místo v  kalendáři Valašského roku, kde kde se stal, spolu s Rožnovskými slavnostmi, největší folklorní akcí. Stal se ovšem i inspirací, "know-how" i  personálním zázemím pro zrod třetího folklorního festivalu ve Valašském muzeu v  přírodě, jímž je Mezinárodní folklorní festival slovenských souborů Jánošíkův dukát.

ROŽNOVSKÁ VALAŠKA dnes nechybí v žádném významném českém přehledu kulturních akcí, v ročence Folklorní akce v České republice Folklorního sdružení ČR a jeho festivalovém kalendáři , vydávaném ve spolupráci Ministerstva zahraničních věcí ČR, ani ve světovém kalendáři folklorních festivalů Mezinárodní organizace lidového umění IOV.

Letos v dubnu se festivalu dostalo velké pocty - byl mu přiznán statut přidruženého člena České národní sekce Mezinárodní rady organizátorů folklorních festivalů CIOFF. Již trenčínský festival v roce 1991 statut přidruženého člena Československé sekce CIOFF získal, a  je proto dobře, že v této nepříliš početné světové rodině prestižních a  uznávaných festivalů má dnes své oprávněné místo také ROŽNOVSKÁ VALAŠKA.

Na závěr ještě jednou - buďte vítáni
šermíři, zahraniční přátelé i všichni příznivci lidové kultury!
Ať se Vám festival líbí a ať se Vám na něm daří.

 

Účastnické soubory / Participant Groups

Účastnické soubory / Participant Groups

vl-czech.gif (294 bytes) ARMET, Vyškov
skupina historického šermu
vl-czech.gif (294 bytes) ONDRÁŠ, Brno
vojenský umělecký soubor
vl-czech.gif (294 bytes) BRETNÝŘI, Vyškov
skupina historického šermu
vl-italy.gif (222 bytes) PAVULLESE, Pavullo nel Frignano Gruppo folkloristico
vl-czech.gif (294 bytes) DOLINA, Kroměříž
cimbálová muzika
vl-czech.gif (294 bytes) POSÁDKOVÁ HUDBA, Olomouc vojenský dechový orchestr
vl-czech.gif (294 bytes) DÚBRAVĚNKA, Vyškov
cimbálová muzika
vl-czech.gif (294 bytes) PÚČIK, Brno
dětský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) DUNAJEC, Olomouc
folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) PÚČIK, Brno
folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) DUNAJEČEK, Olomouc
dětský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) REGRÚTI, Žatec
vojenský folklorní soubor
vl-sloven.gif (150 bytes) EKONÓM, Bratislava
folklórny súbor
vl-czech.gif (294 bytes) ROSÉNKA, Praha
folklorní soubor
vl-italy.gif (222 bytes) I RUGGERI DI PIRRI, Cagliari
Gruppo folkloristico
vl-czech.gif (294 bytes) SEDMIKVÍTEK, Frenštát p.Radh.
valašský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) JÁNOŠÍČEK, Brno
dětský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) SOLÁŇ, Rožnov p. Radh.
valašský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) JÁNOŠÍČEK, Brno
folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) SPOLEČNOST Z. WINTRA, Tábor
skupina historického šermu
vl-poland.gif (138 bytes) JEDLINIOK, Wroclaw
Akademiczny zespól piesni a tańca
vl-sloven.gif (150 bytes) SUCHE KARKY, Prešov
vojenská folklórna skupina
vl-czech.gif (294 bytes) KLEBETNÍČEK, Vyškov
dětský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) TRNKA, Vyškov
hanácké folklórni sóbor
vl-czech.gif (294 bytes) LUČINA, Brno
vojenský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) WAGNER, Kroměříž
skupina historických tradic
vl-czech.gif (294 bytes) MALÁ ROSÉŃKA, Praha
dětský folklorní soubor
vl-czech.gif (294 bytes) ZÁMECKÁ FRAJÁRKA, Roudnice n. L. vojenská lidová dechová hudba
vl-czech.gif (294 bytes) MALÉ MAŽORETKY, Liptál
dívčí skupina
vl-bulgaria.gif (203 bytes) ZDRAVEC, Sofie
Tancov Ansambel
vl-czech.gif (294 bytes) MALENÍČEK, Lipník n. Bečvou
dětský folklorní soubor
vl-bosna.gif (223 bytes) ŽELEZNIČJAR, Sarajevo
Ansambl narodnih igara i pjesama - Željezničko kulturno umjetničko društvo
vl-czech.gif (294 bytes)

 

NON SANCTUS, Olomouc
skupina historického šermu


Program / Programme
PÁTEK 9. června 2000 / Friday, June 9, 2000
10:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
ROŽNOVSKÝM DĚTEM
pořad zahraničních souborů pro školy
Foreign Folk Groups Show for Schools

16:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
NÁVRATY
vzpomínkový pořad VUS Ondráš Brno
Repertory Hinsights Performance of the Military Artistic Ensemble Ondráš from Brno

18:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
PŘIJELI JSME K  VÁM
slavnostní zahájení festivalu pořad hostujících souborů
Ceremonial Opening of the Festival Performances of Guests Ensembles

20:00 Valašský pivovar
Wallachian Brew-House
V DOBRÉM SME SA SEŠLI...
lidová zábava
Fun and Folk Entertainment of All Groups

SOBOTA 10. června 2000 / Saturday, June 10, 2000

09:00 Náměstí T. G. Masaryka
T. G. Masaryk Square
ROZTANČENÉ NÁMĚSTÍ
koncert posádkové hudby Olomouc a živá pozvánka
Concert by the Garrison Band Olomouc and Live Dancing Invitation

10:15 Náměstí T.G.M. - Valašské muzeum v  přírodě
T.G.M. Square - Wallachiam Open-Air Museum
PRŮVOD
defilé účastníků festivalu
Festival Participants´ March

11:00 Náměstíčko Dřevěného městečka
Little Wooden Town Roundabout
MEČEM A SEKEROU I
přehlídka skupin historického šermu
Show of Historical Fencing Groups

13:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
MODRAJÍ SE POMNĚNEČKY, ZELENÁ SE KLOKOČÍ
"Prameny" - přehlídka dětských souborů
"The Origins" - Childern´s Folk Groups´ Show

15:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
DAL HUSAR KONĚ KOVAT
"Prameny" - přehlídka dospělých souborů
"The Origins" - Adults Folk Groups´ Show

19:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatre
POZDRAVY PŘÁTEL
pořad zahraničních souborů
Foreign Folk Ensembles Programme

22:00 Amfiteátr "Na Petřekově stráni"
Wallachian Village Amphitheatre
PŘÍBĚHY TANCEM VYZPÍVANÉ
vystoupení VUS Ondráš Brno
Dancing Stories by the Military Artistic Ensemble Ondráš from Brno

24:00 Amfitátr "Na Petřekově stráni"
Wallachian Village Amphitheatre
ZPÍVÁNÍ NA DOBROU NOC
nokturno s hudbami a zpěváky souborů
Nocturne with Folk Bands and Folkies

NEDĚLE 11. června 2000 / Sunday, June 11, 2000

09:00 Náměstíčko Dřevěného městečka
Little Wooden Town Roundabout
MEČEM A SEKEROU II
přehlídka skupin historického šermu
Show of Historical Fencing Groups

10:30 Pódium "U radnice"
Little Wooden Town Hall´s Stage
MUZIKANTI, HODNÍ CHLAPCI
přehlídka lidových muzik
Folk Bands and Folklies Show

11:00 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amhitheatre
SKŘIVÁNČÍ TRYLKY
soutěž dětských zpěváčků lidových písní
Childern´s Folkies Competition

13:00 Náměstíčko Dřevěného městečka
Little Wooden Town Roundabout
VELKÉ ROŽNOVSKÉ KLÁNÍ
závěrečná šermířská show
Final Historical Fencing Happening

14:30 Komorní amfiteátr
Little Wooden Town Amphitheatr
...V DOBRÉM SA ROZEJDEM
Slavnostní závěr festivalu a gala program
Closing Festival Ceremony Gala Programme
Režisér: Mgr.Jaroslava Kvapilová, E-mail: kva(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 148
Režisér: PhDr.Jaroslav Štika, CSc., 0651-757 167
Datum,čas         
Akce                                                                                                                                         
17.června - 18.června Receptář na Valašsku
V plném proudu jsou ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p.přípravy na letošní, v  pořadí již sedmý Receptář na Valašsku.
Uskuteční se ve dnech 17. a 18. června 2000 opět ve všech areálech skanzenu.
V Dřevěném městečku budou exponáty tematicky zaměřeny na dům, zahradu, volný čas a zdravou výživu Mlýnská dolina se již tradičně stane dostaveníčkem stavebníků, chalupářů a lidových řemeslníků Valašská dědina s oživenými chalupami, ukázkami valašského zemědělského hospodářství a výstavkou domácího zvířectva bude sloužit návštěvníkům zejména k oddechu.
Po oba dny bude Receptář provázet již tradičně bohatý kulturní program, ve kterém se kromě populárního Přemka Podlahy představí Věra Galatíková a Ladislav Frej, Miss Evropy Monika Žídková, Libor Pantůček, Moravanka, Vlčnovjanka, Polančanka i Čertovka, cimbálové muziky Polajka a Radhošť, kouzelnická rodina Solářova a další.
Program Receptáře 2000
Program v  sobotu 17. června 2000

Program v neděli 18. června 2000
Rybníček za kostelem

Rybníček za kostelem
09,00 hod. Šťuhélek

09,00 hod. Zubrovka
10,00 hod. Heligonky

11,00 hod. Polajka
11,30 hod. Šťuhélek

13,00 hod. Zubrovka
13,00 hod. Heligonky

15,00 hod. Polajka
15,30 hod.
Šťuhélek
(hraje do 17,30 hod)




Radnice

Radnice
10,00 hod. ZAHÁJENÍ NA PAVLAČI RADNICE
Monika Žídková , Moravanka , moderátor - Pavel Handl


10,00 hod. ZAHÁJENÍ NA PAVLAČI RADNICE
Věra Galatíková a Ladislav Frej,Vlčnovjanka, moderátor - Zuzana Vašková
Pod radnicí



10,45 hod.
13,00 hod.
Autogramiáda Přemka Podlahy



Komorní amfiteátr

Komorní amfiteátr
11,00 hod. Moravanka

11,00 hod. Vlčnovjanka
11,45 hod. Miss Evropy 95 Monika Žídková

13,00 hod. V.Galatíková
a L.Frej
12,00 hod. Moravanka

13,45 hod. Malý Radhošť
13,00 hod Miss Evropy 95

15,00 hod. Libor Pantůček
13,30 hod. Radhošť

15,45 hod. Červené Kloboučky
14,30 hod Přemek Podlaha



15,00 hod Kouzla a  magie rodiny Solářovy



Mlýnská dolina

Mlýnská dolina
09,00 hod Zubrovka - do14,00 hod

09,00 hod. Polančanka
12,00 hod. Combo strýca Ahmeda
- hraje do 17,00 hod


13,00 hod. Čertovka - hraje do 17.00 hod.
Program / Programme
Režisér: Mgr.Tomáš Gross, E-mail: gro(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 149
Datum,časAkce
24.6.2000 KOVÁŘSKÁ SOBOTA -  - Mlýnská dolina od 9.00 hod.
Mistr kovář TRADIČNÍ SETKÁNÍ MISTRŮ KOVÁŘŮ

Komu pán Bůh nenadělí - kovář nenakuje
Kovářství je jedním z  prvních řemesel a jeho původ sahá daleko do minulosti. O dolování a tavení železa z rud svědčí hmotné památky i písemné prameny. Nesporným důkazem jsou i místní názvy Ruda, Rudice, Rudná apod. V 11. a 12. století dochází k značné specializaci řemesel. Z této doby lze archeologicky doložit i několik skupin kovářů. Užívalo se pro ně jednotného označení "FABER".
Kováři při práci Kovář byl řemeslník, který za horka tvaroval železo kladivem na kovadlině do žádoucí podoby. V 15. století to byly především sekery, kladiva, pily, motyky, srpy, kosy, lopaty, hřebla a různé druhy hřebíků. Ke kovářským výrobkům v té době patřily i formy na pečení oplatek, rožně, pánve k vaření, kotlíky s trojnožkou atd.
Kováře sdružovaly kovářské cechy. Ke kovářům městským se připojovali kováři vesničtí, kteří nemohli a ani nechtěli být bez organizace. V našem kraji sdružoval cech kováře, zámečníky, koláře a bednáře, byl druhým nejstarším a potvrdil jej roku 1545 Jan z Pernštejna.
Kovářské výrobky pro běžnou potřebu značně obohacoval soubor zdobných prací kovářských. Dekorativní kování nábytku plnilo nejen poslání ochrany, ale předmět esteticky dotvářelo.
Na vesnici, zejména pak v zemědělských oblastech byly předměty zhotovované ze železa výlučně kovářskou záležitostí. Téměř v každé vesnici byla kovárna umístěna u silnice, aby byla snadno přístupná. Na odlehlých samotách si sedláci zřizovali malé kovárničky a nejběžnější práce si vykonávali sami. Sortiment kovářských výrobků byl bohatý. V naší oblasti ho výstižně charakterizoval mistr kovář pan Josef Stupka z Nového Hrozenkova: "Tož kováři, ti kuli dejaků zmjatu". Kováři se rovněž podíleli na lidovém výtvarnictví. Dokladem jejich zručnosti a jejich umění je zdobení zemědělského nářadí, vozů, okenních mřížek a dveřních pantů různými stylizovanými prvky.
Vesnický kovář Vesnický kovář býval také podkovářem, připravoval podkovy a podkovával koně a v některých oblastech i krávy.
Kováři byli lidé moudří, přemýšliví, z vyprávění známí jako lidé čistého srdce, nebojácní, pravdiví a nesmlouvaví. Pro jejich znalosti léčení dobytka i  lidí, byli považováni za výjimečné. Proto se v kovárnách scházívali sousedé nejen kvůli zakázkám, ale také k besedám, oslavám a poradám, na kterých řešili problémy jak hospodářské, tak sociální i kulturní.
K získávání surového železa sloužily hutě a k nim patřící hamry zkujňovací (kladiva poháněná vodními koly, kterými se rozkovávaly hrudy železa na základní tvary). Po vzniku velkých železných hutí sloužily hamry k výrobě nářadí (v současné době můžete vidět hamr z naší oblasti pouze v Mlýnské dolině Valašského muzea v  přírodě). S rozvojem průmyslu a obchodu v druhé polovině 19. století drobné hutě a hamry zanikly. Železo kovářům začaly dodávat velkoobchody v okresních městech.
O tom, že železo bylo vzácné, svědčí, že každý kousek byl pečlivě schováván. U každé kovárny bylo možno vidět kupu železného šrotu, který kovář ohýbal, svařoval a znovu používal ke kování. Cenu železa dokládá starý zvyk a pověra, že nalezená podkova přináší štěstí. Podkovy pro štěstí si lidé přibíjeli na zápraží, nad dveře a mnohdy i na prodejní pulty.
Současné mistry kováře uvidíme v sobotu v Mlýnské dolině Valašského muzea v  přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde se každoročně setkávají, aby předvedli řemeslo jak tradiční tak umělecké, aby si poseděli, porozprávěli a předali si nové poznatky a zkušenosti. Součástí programu bude podkování koně a malá výstavka sbírkových předmětů z depozit muzea.

Přijďte po 9.00 hodině a Vy, kteří si budete chtít ověřit své schopnosti a uspějete, můžete obdržet výuční list "Kovářské soboty 2000".

Režisér: PhDr.Marie Baďuříková, 0651-757 117
Datum,časAkce
24.června ve 21.00 hod.
Svatojánská noc

Valašská dědina

V poetickém pořadu účinkují:                

Cimbálová muzika Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště,

Soubor RADHOŠŤ z  Rožnova,

Taneční divadlo MIMI FORTUNATE z Brna.

Svatojánské obyčeje se pojí s oslavou letního slunovratu. Jsou rozšířeny po celé Evropě. Některé

z obyčejů mají svůj počátek již ve starověku. Tehdejší církev těmto zvykům nepřála. Dráždily ji svou

erotičností a viděla v nich přežívání předkřesťanských božstev.
Na Valašsku se tyto obyčeje projevovaly hlavně pálením ohňů, kterým se přisuzovala ochranná moc.

O svatém Jáně měly zvláštní moc čarodějnice, otvíraly se poklady a zvláštní mocí byly obdařeny

i byliny. Na rožnovsku jsou svatojánské slavnosti spojovány v souvislosti s vyprávěním o hoře

Radhošť a  staroslovanském bohu Radegastovi. Podle lidových pověstí se na Radhošti nacházely

poklady, které hlídal zlý duch a čarodějnice zde o svatojánské noci konaly své rejdy. Podle četných

pramenů se na Radhošti konaly slunovratové slavnosti s pálením ohňů již od 18. století a účastnilo

se jich obyvatelstvo z širokého okolí.
Zvyky výše popsané uvidíme o svatém Jáně ve strhujícím provedení souboru Radhošť.
O svatojánské noci se zatouláme s věhlasným tanečním divadlem MIMI FORTUNATE až do období

středověku či starověku. Věříme, že divoký rej čarodějek potěší nejedno mužské oko.
K svatojánské noci patří též noční veselí o což se postará jedna z nejlepších cimbálovek na Moravě

cimbálová muzika Jaroslava Čecha z Uherského Hradiště

Režisér : Eva Porubová, tel.: 0651 / 757148, e-mail: poe(zavináč)vmp(tečka)cz

Červenec

Datum,čas        Akce
5.-9.července           
Rožnovské slavnosti
První červencový týden bude v rožnovském skanzenu patřit mezinárodnímu folklornímu festivalu Rožnovské slavnosti.
Založení Valašského muzejního a národopisného spolku v Rožnově p. R.(1911), otevření Valašského muzea v přírodě a uspořádání 1. Valašského roku (1925) - to jsou vedle slovanské vzájemnosti a krajanů hlavní témata, ze kterých dramaturgie letošních Slavností čerpá.
Ve dnech 5. - 9. července 2000 se do Rožnova sjede na tisíc účinkujících z domova i ze světa, aby v téměř třicítce programů předvedlo své umění taneční, pěvecké i muzikantské. Přijedou krajané ze Švýcarska, Anglie, Ukrajiny, pozvání přijali přátelé ze Švédska, Řecka, Polska, Slovenska, Lotyšska, Litvy a Estonska. Z domácích souborů se můžeme těšit na Radhošť, Javořinu, Soláň, Vsacan, Jasénku, Kašavu, Liptu, Radhošť Trojanovice, Grúnik, Karlovjanky a ženský sbor Polajka.
Středa 5. července je komponována jako Den slovanské vzájemnosti. Památku slovanských věrozvěstů připomeneme programem "Zpěvy zemí slovanských" letos poprvé
i na Pustevnách.
Ve čtvrtek 6. července ožije skanzen hrnčíři i dráteníky, kteří se z blízka i z daleka sjedou na Hrnčířský jarmark. V podvečer pokřtí v Janíkově stodole soubor Soláň svou novou CD.
Celý páteční program Valašsko moje je zasvěcen zdejšímu kraji. Folklorní sdružení ČR připravilo přehlídku valašských souborů nazvanou Prameny. Večer si v Janíkově stodole připomeneme 75tiny věhlasného primáše vsetínské Jasénky Zdeňka Kašpara.
V sobotu 8. července začnou pořady Valašského roku dopoledne na rožnovském náměstí, kde se představí zahraniční hosté. Na Komorním amfiteátru zahájí svou soutěž odzemkáři.
Sedmdesáté výročí založení souboru Lipta a desáté Krajanské dny si mimo jiné připomeneme v odpoledním bloku pořadů. Na sobotní večer je připraven Slavnostní galaprogram k 75. výročí založení Valašského muzea v přírodě. Na něj bude navazovat pořad v Janíkově stodole "Jak se kdysi na Valašsku tančívalo", věnovaný 80. narozeninám sběratelky lidových tanců Zdeňky Jelínkové a celý večer zakončí promítání vzácných filmových dokumentů o Valašském roku 1925.
Neděli 8. července - Slavnost porozumění - otevře již tradičně dětský pořad "Zlatá brána", ve kterém se představí soubory Vsacánek, Malá Jasénka, Malý Radhošť, Klobučánek a Malá Lipta. K dětem se pak ještě jednou připojí krajané s  vyznáním "Ta naše písnička česká" a soubory ze severní Evropy, kde se kdysi zrodil skanzen. Hostům nejbližším - souboru Mostár ze Slovenska bude patřit finále.
Program Rožnovských slavností 5.- 9. července 2000
Středa 5. července 2000 - DEN SLOVANSKÉ VZÁJEMNOSTI
10.00 Pustevny Zpěvy zemí slovanských
účinkují soubory z Valašska, Slovenska, Polska, Litvy a Řecka
10.00 Pódium u radnice Hrajeme a zpíváme vždycky vesele
účinkují soubory ze Slovenska a Valašska
14.00 Komorní amfiteátr Z druhé strany Radhoště
program k 50.výročí založení souboru Radhošť Trojanovice
15.00 Komorní amfiteátr Slovan všude bratry má
slavnostní pořad na počest slovanských věrozvěstů, účinkují soubory z Valašska, Polska, Slovenska, Litvy a Řecka
17.00 Pódium u radnice Veselice ve slovanském rytmu

Čtvrtek 6. července 2000 - ZVONEČKOVÝ JARMARK

10.00 Areál Dřevěného městečka Zvonečkový jarmark
15.00 Komorní amfiteátr Píseň bez hranic
účinkuje soubor z Litvy a Řecka
18.00 Janíkova stodola Valašské pěsničky
křest CD cimbálové muziky Soláň

Pátek 7. července 2000 - VALAŠSKO MOJE

14.00 Komorní amfiteátr Prameny
přehlídka valašských souborů
19.00 Janíkova stodola Můj život s houslemi
slavnostní pořad k 75. narozeninámn primáše Zdeňka Kašpara

Sobota 8. července 2000 - VALAŠSKÝ ROK

09.30 Rožnovské náměstí Hosté ze světa se představují
10.30 Dřevěné městečko - pódium u radnice Hosté ze světa se představují
10.00 Komorní amfiteátr Kdo vyskočí, ten je chlap!
základní kolo soutěže v odzemku a  obuškovém, Memoriál Dušana Růžičky
13.00
Hosté ze severu
soubory z Pobaltí a Skandinavie
14.30
Poďme, chlapci, poďme zbíjať
Memoriál Dušana Růžičky, finále soutěže v odzemku a obuškovém
16.30
Zapálil bych Liptál, Lhotu ...
jubilejní program k 70.výročí souboru Lipta
18.00
Co srdce pojí, moře nerozdvojí
tančí a zpívají naši krajané z pěti zemí
19.30
Valašský rok
slavnostní galaprogram k 75. výročí Valašského muzea v přírodě a k prvnímu Valašskému roku 1925
22.00 Areál Dřevěného městečka Jedna rodina
lidová veselice na třech podiích
22.00 Janíkova stodola Jak se kdysi na Valašsku tančívalo
věnováno 80.narozeninám sběratelky a  znalkyně lidových tanců moravských Zdenky Jelínkové
23.00 Janíkova stodola Valašský rok 1925
projekce vzácných filmových dokumentů

Neděle 9. července 2000 - SLAVNOST POROZUMĚNÍ

10.30 Komorní amfiteátr Zlatá brána
Čtvero ročních období, tančí a  zpívají děti z Valašska
13.00
Ta naše písnička česká
vyznání našich krajanů
14.30
Tam se kdysi zrodil skanzen
vystupují soubory ze severní Evropy
16.00
Hosté nejbližší
vystoupení vynikajícího slovenského souboru Mostár z Brezna
13.30 Pódium u rybníčka Mostár
pozvánka slovenského souboru Mostár z  Brezna
14.30
Reprízy pořadů
Datum,časAkce
6.7.
od 10.00 h.
Zvonečkový jarmark

Dřevěné městečko

Talíř Zvonečkový jarmark
aneb
Setkání hrnčířů a dráteníků

Dřevěné městečko se ve čtvrtek 6.7. 2000 poprvé stane místem setkání dvou "spřízněných"

řemesel - hrnčířství a drátenictví. Když totiž hrnčíř dokončil své dílo a miska nebo hrnec

spatřili světlo světa,nebylo už k dráteníkovi daleko a vůbec se nemuselo čekat "až se ucho

utrhne"! Hospodyňky často nechávaly drátovat, a tím zpevňovat a chránit, i docela nové nádobí

- jen se muselo počkat, až nějaký dráteník s krosnou na zádech "zabloudí" do vesnice.

Dráteníci

Možná Vás překvapí, jak rozmanité dříve bývalo zboží dráteníků. Kromě známého oplétání keramických nádob formovali z drátu např. různé kuchyňské nádobí, misky,košíky, podložky pod hrnce a žehličky, věšáky, lžičníky, pastičky na myši, stínidla na lampy i ptačí klece, z plechu pak vyráběli formičky na pečení a vykrajování pečiva, cedníky, hrnce apod.

Sortiment a nabídka dráteníků se postupem času rozšiřovaly a vyvíjely spolu se samotným

řemeslem.Původně dráteníci za svým výdělkem pouze vandrovali, a aby si vzájemně nekonkurovali,

měli mezi sebou muži z jednotlivých drátenických obcí rozdělen takřka celý svět. Od poloviny

19. století však putování dráteníků pomalu ustávalo a v původních vandrovních "rajónech" začaly

vznikat stálé drátenické dílny - nejprve v Německu, dále v Rusku, Americe a v dalších zemích.
Pozapomenuté řemeslo Vám v našem programu připomenou mistři nejen z Moravy a Čech,

ale samozřejmě také ze země jeho původu - tj. ze Slovenska. Kromě tradičních drátenických

technik předvedou také to,jakými směry se ubírá drátenictví v současnosti a co vše lze z drátu

vlastně vyrobit.

Hrnčíř Ani zástupci hrnčířského řemesla nebudou na "Zvonečkovém jarmarku" zahálet. Roztočí hned několik hrnčířských kruhů, původních "kopacích" i dnešních elektrických, aby ukázali svou dovednost při vytáčení nejrůznějších tvarů.

Seznámí Vás se starým zdobným nástrojem hrnčířů určeným k malování - s "kukačkou" -

a to rovnou při práci. Dále uvidíte např. výrobu kamnových kachlů, způsob vytváření forem na

pečivo apod. Několik vybraných zajímavostí ze "světa hlíny" a jeho historie Vám nabídneme

v drobných výstavkách v expozicích Dřevěného městečka věnovaných např. černé zakuřované

keramice,džbánkařství, kopřivnické kamenině aj.
Všechny odvážné a trpělivé zájemce uvítají dvě "učednické dílny" otevřené pro tento den -

hrnčířská a drátenická.Umožní každému vyzkoušet si, kolik práce obnáší často na první

pohledzcela jednoduchý úkon a technika.Své výtvory si všichni "učedníci" samozřejmě budou

moci ponechat,jako důkaz vlastní řemeslnické zdatnosti a doklad toho, čemu se nově přiučili.

Symbol zvonečkového jarmarku

Na závěr jedno malé vysvětlení k  samotnému názvu pořadu - proč právě "zvonečkový"jarmark? Traduje se, že takto pojmenované jarmarky se od 17. století konaly v nedalekém městečku Krásně - dnešní části Valašského Meziříčí. Pověsti vysvětlující jejich počátky jsou velice smutné a souvisí s tažením Švédů Moravou v dobách třicetileté války. Vydrancování Krásna i sousedního Meziříčí švédskými vojsky a vypuklá morová epidemie si tehdy vyžádaly mnoho mrtvých.

Nad městy neustále zněl hlas umíráčku a když konečně přece jen utichl, znamenalo to

pro všechny úlevu a  naději. Jeden krásenský hrnčíř, který ztratil ženu i děti, zasedl opět ke své

práci a jako první mu zpod rukou nevzešel džbánek, ale kupodivu zvonek. Jednoduše ho tedy

přizdobil, napsal na něj jméno své ženy a zavěsil na hřbitově. Časem přidal zvonky i pro své děti,

pak pro sousedy . . . a nakonec začali krásenští hrnčíři "morové" zvonky vedle ostatního zboží

prodávat na jarmarku vždy na jaře před svátkem sv. Jiřího.A odtud pochází pojmenování celého

pořadu - je to malá vzpomínka na tuto tradici i přesto, že ten náš "Zvonečkový jarmark" probíhá

v plném létě.

Režisér: Bc.Denisa Hrnčáková, E-mail: hrn(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 112

Datum,časAkce
15.července

od 8.00 hod.

Pekařská sobota

Dřevěné městečko

Prodej pekařských výrobků Ukrojte si dokola, ať je plná stodola
Tak se v dávných dobách vítali hosté při podávání chleba a tak chceme uvítat mistry pekaře a návštěvníky Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 15. 7. 2000.

Bude se konat 7. Pekařská sobota. Účast na Pekařské sobotě byla původně motivována

především soutěží o  nejpěknější a nejchutnější chléb. Akce však vyzněla jako oslava

prastarého cechu pekařského a zároveň milé společenské setkání, které dokonce předčilo

soutěžní bodovací systém.
V Čechách se objevují pekaři jako dvorští řemeslníci v  11. a 12. století . První písemné zprávy

o cechovních artikulích se nalézají v  r.1338 v Netolicích. Na Valašsku vznikl "Pořádek

pekařů" v r.1557. Artikule obsahuje povinnosti, aby ".....pekaři měli chleby dobře vypeklé

a  krásné, z těsta dobrého, čistou vodou zalévaného,

aby v chlebě nic nečistého nalezeno nebylo k hanbě hospodáře ....".

Pekařské stánky A v duchu těchto zásad je připravena soutěž mistrů na Pekařské sobotě. Náročná kritéria na vzhled a chuť chleba a  rohlíků bude posuzovat mezinárodní odborná porota. Neméně důležité bude hodnocení mlsných jazýčků návštěvníků muzea, kteří budou pečivo posuzovat v  pekařských stáncích a svým hodnocením vyberou pekaře Valašského království.

Celá soutěž je doplněna spoustou zábavy, o kterou se postarají účinkující, ale i samotní

pekaři. Předvedou,že umí nejen dobré pečivo, ale dokáží nás i pobavit. Pro soutěž v 

netradičních disciplínách jsme si dovolili použít starý antický název "Chléb a hry".
V hlavním programu pak vystoupí herec Jan Přeučil, Combo strýca Ahmeda, dechová

hudba Kotáranka z Lužné a rožnovský soubor Javořina. Celým dnem nás bude provázet

herec a moderátor Pavel Handl z Ostravy. A ještě jedno překvapení letošní Pekařské soboty.

Naše pozvání přijal cyklista Jan Veselý -vítěz Závodu míru 1949, stříbrná medaile 1952 a 1956,

kapitán čs. družstva, které zvítězilo v jeho čtyřech ročnících. To mnozí pamětníci ví. Ale to,

že je vyučený pekař a kolo mu sloužilo také k rozvážení pečiva, zná málokdo. Věříme, že

pan Veselý se s námi o své vzpomínky podělí.Ten, kdo má chuť na dobré pečivo

a chce se dobře pobavit, bude vítán v Dřevěném městečku Valašského muzea

v přírodě v  Rožnově pod Radhoštěm 15. července 2000.

Program potrvá od 8.00 do 16 hodin.

Soutěž pekařů na chůdách Zajištění Pekařské soboty stojí mnoho úsilí a jsme rádi, že se našli ochotní spolupracovníci. Jedná se především o firmy:
ENZYMA - STAMAG s.r.o., Brno
guzu.gif (1929 bytes)
PEKSING Jablůnka
NAMASTE Frenštát p. R.
PROGRAM PEKAŘSKÉ SOBOTY 15.července 2000
08.00
Budíček Kotáranky z Lužné
Představení pekařských firem ve stáncích a zahájení ochutnávek
10.00 Fojtství Slavnostní zahájení
- příchod průvodu soutěžících a účinkujících
- uvedení cechmistrů do funkce
- představení mezinárodní odborné poroty a hostů
10.30 Areál Dřevěného městečka Hodnocení mezinárodní odborné poroty
CHLÉB A HRY, pekařský trojboj
10.30 Janíkova stodola Odborný seminář a výstava výrobků
firmy ENZYMA-STAMAG, Brno
14.00 Komorní amfiteátr Hlavní program s vyhlášením výsledků soutěže
- uvádí Pavel HANDL
- host programu herec Jan PŘEUČIL a cyklista Jan VESELÝ
- soubor JAVOŘINA z Rožnova p. R.
- dechová hudba KOTÁRANKA z Lužné
- COMBO STRÝCA AHMEDA

Hudba vyhrává pekařům i  návštěvníkům po celý den.
Povídání o chlebě (historie a zajímavosti) a informace o jednotlivých

účastnících a firmách

Režisér : Milena Habustová, tel. 0651/757118, e-mail foto(zavináč)vmp(tečka)cz

Datum,časAkce
22.července od 10.00 hod.
Hejův nožík

Dřevěné městečko

4. Hejův nožík - tvůrčí setkání řezbářů z Moravy, Slezska a Slovenska se uskuteční v sobotu 22. července 2000 v Dřevěném městečku od 10 hodin za účasti 22 tvůrců, zastupujících tři generace.

Stejně jako v minulých letech je setkání zasvěceno památce Josefa Heji, lidového řezbáře z Halenkova u  Vsetína, jehož tvorbu pokládají sochaři, národopisci i milovníci práce se dřevem za vrchol mezi insitními tvůrci 20. století.

V letošním roce uplyne již 15 let od jeho úmrtí, ale postavy Madon, sedláků, dětí, zvířátek a  ptáčků, uchované v muzejních sbírkách i u jednotlivců, obdivují všichni, kteří se s nimi seznámili. Také sbírka Valašského muzea v přírodě může nabídnout zcela unikátní soubor prací, z nichž Betlém je snad tou nejpozoruhodnější.
Autoři, pozvaní k letošnímu tvůrčímu setkání, si postavili před sebe velmi zajímavý úkol: společnými silami vytvořit na přelomu tisíciletí Betlém, který by zachytil v postavách darovníků i ovečkách pastýřů širokou škálu jejich tvorby.
O tom, kdo vytvoří Svatou rodinu a chlév se dohodnou společně po skončení programu.
V loňském roce jsme zaznamenali první přínosy - řezbáři přivezli a nezištně darovali do sbírky muzea jednu i více oveček, někteří i s pastýřem. Letošní úkol se soustředil na darovníky - postavy těch, kteří přinášeli podle legendy narozenému Božímu dítěti něco z mála, které sami měli.
V sobotu 22. července ožije Dřevěné městečko od 10 hodin řezbáři různého věku, kteří umožní návštěvníkům nahlédnout do své dílny - všichni budou tvořit tak, jak jsou zvyklí. Jistě nejmladším bude osmiletý Vladan Matyáš z Valašských Klobouk, syn Zdeňka Matyáše, k seniorům pak František Gajda ze Strážnice. Zaznamenáme také pokračování rodinné tradice otce a syna u Vickerů z Hranic, Bordovských z Kopřivnice nebo Zajacových z Turzovky. Že řezbářství není na ústupu dokazuje střední a mladší generace autorů, která bude velmi početně zastoupena.
Ti z pozvaných , kteří se nevěnují volné tvorbě, ale umí vytvořit štípané holubičky, soustružené misky, jednoduché vařečky nebo hračky obohatí svými pracemi návštěvníky - jejich práce budou cenami při losování vstupenek.
Jako vždy budou řezbáři nabízet své práce zájemcům, ti budou mít první příležitost získat skutečně originální, esteticky působící dárek na Vánoce nebo jinou příležitost.
Jako každoročně se těší program velkému zájmu odborníků z řad betlemářů i znalců lidového umění. Jistě tomu nebude jinak i u  obdivovatelů práce se dřevem a přátel těch, kteří si s ním tak dobře rozumí.
Režisér: Mgr.Jiřina Veselská, e-mail: ves(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 113, 0603 863 861

Datum,časAkce
29.července v 19.00 hod.
Anenská noc

Dřevěné městečko

Účinkuje:
BROLN
Jindřicha Hovorky
Cimbálová muzika JASÉNKA Zdeňka Kašpara.

Anenskou nocí navazujeme na tradici Anenských slavností. Jejich počátek je spojován s dostavbou kostelíka zasvěceného sv. Anně (byl dostavěn za 2. světové války). Předcházely dnešním Rožnovským slavnostem. Anenská noc se těší velké návštěvnosti. Pozvání přijímají proslulé muzikantské osobnosti z oblasti folkloru i folku.

Režisér : Eva Porubová, tel.: 0651 / 757148, e-mail: poe(zavináč)vmp(tečka)cz

Datum,časAkce
29.července
Kouzelná nitka

Dřevěné městečko

Poslední červencová sobota bude v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm věnována radosti mnoha žen - textilu. V průběhu dne bude možno pozorovat při práci ty z nás, pro které je nit v jakékoliv podobě přítelkyní. Však se také pořad jmenuje "Kouzelná nitka". Uvidíme, jak ta nitka vzniká - tedy předení na kolovratu - i její další využití. Tkaní popruhů na malém stávku, tkaní na formě, tkaní plátna na stavu ve fojtském výminku a zejména techniky zdobné, z  nichž mnohé jsou v našem uspěchaném čase skoro zapomenuty. Uvidíme síťování a  vyšívání na síti, pletení na rámu, háčkování a snad i vázání frivolitek. Velký obdiv sklízívá jedinečné bílé vyšívání, dnes známé jako zuberské, které v posledních létech získává nové obdivovatelky i tvůrkyně.

Všechny zmiňované techniky v minulosti zdobily součástky mužských a hlavně ženských krojů. V jakém rozsahu a provedení, to budou mít naši návštěvníci možnost vidět v odpoledním pořadu "Z truhel a skříní", v  němž nahlédneme do bohatých muzejních sbírek, a vděčně vzpomeneme těch, kdo se o  trvání kroje na Rožnovsku zasloužili.

A neobávejte se jen nudného výkladu! V pořadu vystoupí soubor Radhošť a pěvecká skupina Polajka se sólistkou Evou Porubovou.

Věříme, že i pořad komorně laděný najde své příznivce a těšíme se, že právě vy budete mezi nimi.

Režisér: Mgr.Marie Brandsttetrová, 0651-757 116

Datum,časAkce
30.července
Procesí sv.Anny
"Přijďte k  nám na pouť !"
nebo také póť, puť, krmaš, kirchvail, odpust, těmito slovy se již odpradávna zvali příbuzní a přátele k návštěvě vesnice či města kde se právě pouť odbývala. Chvíle to byla slavná, již se během roku vyrovnalo jen málo okamžiků. V domě se muselo uklidit, často i nově vybílit, navařit a pak jen očekávat příchod hostů, kteří se sjížděli z okolních vesnic, někdy i velmi vzdálených. Na pouti však nebylo podstatné pouze jídlo, dobré pití a posezení s přáteli, byla tu také slavnostní mše svatá, jejiž okázalost reprezentovala jak kostel tak vesnici samotnou. Nechyběly ani stánky s nejrůznějším zbožím a drobnostmi pro malé i velké. Každý si zde přišel na své a ještě dlouho po jejím skončení, byla pouť pro všechny domácí i návštěvníky ze široka daleka častým námětem hovoru a  vzpomínek.

Atmosféru takové venkovské pouti, pro nás velice mistrně zachytil nadučitel Jakub Lolek ze Zvole, zaposlouchejme se do ní:

"Je před svatým Vavřincem. Týden před ním chalupa oživuje. Na potoce plno dívek, plno žen. Jedna přes druhou drhnou stoly, lavy, almárky, police, postele, škopky, džbery, máselnice, putny, lopaty, lopatky, války, válečky atd. Vše co v domě od dřeva (mimo truhle a kolovraty) vynešeno drhne se. Jedny na potoku drhnou, druhé doma smejčí, bílí, podrovnávají, a podlahu žlutou kaší hliněnou malují. Prkenných podlah v chalupách nestává. Až je jizba, síň a  násep jako z "brčálu" vydrhnuté, náčiní každé na své místo se staví. Aby mouchy nešpinily, tráví se muchomůrkou, lapají na lep i denně listnatými větvemi vyhánějí.
"Svatý Vavřinec - první podzimec" a největší den v roce pro nás děti. Sjelo se kramářů do boha. Postavili se před kostelem vyloživše svůdné zboží své na krám. Co to pastvy pro lačné oči dětí veských ! Od marcipánu až po harmoniku, jaká to studnice barev a krás doma neviděných, jaký to úkol vše shlédnout a nic nevynechati i jaký to vnitřní bol, nemoci alespoň něco si z těch krásných věcí ve svůj majetek přivlastniti! A byť by jen "fejfara" to byla, jaká radosť z  pokladu, ví jen, kdo je dítětem na venkově.
Hospodyně mimo smýčení stará se též velmi bedlivě, aby vykonala úkol pečlivé Marty. Chystá se pšeničná mouka na "pečení", shání se "podělo" (tvaroh, mák, povidla a p.), děvčata perou košile, kytlice, rukávce. Vyrábí bramborový škrob, jimž prádlo škrobí, naškrobené deskou na válci válí, na slunci vysušují, aby "šustilo" a konečně po různu na hambálky rozvěšují, aby se "nepochrptalo".

Nejinak tomu bude i u nás, Dřevěné městečko zaplní stánky pouťových atrakcí, nebude chybět Turek sekající turecký med, prodavačky marcipánu a pouťových srdcí a perníku, budete moci okusit pravé nefalšované "kvašáky" až ze slovácka. Nebude chybět ani sortiment kostelních knížek, růženců, obrázků svatých a mnoha dalšího zboží, které k pouti patří. Pro nejmenší jsme připravili kolotoče, houpačky a  také střelnici. Celou sváteční atmosféru pak završí slavnostní procesí věřících od kostela Všech svatých v Rožnově ke kostelíku sv. Anny v dřevěném městečku, k jejiž poctě se celá slavnost koná.
Práce, starosti, očekávání, nervozita a mnoho jiných pocitů zažívali všichni s  blížícím se svátkem, byl pouze jeden jediný a každý se chtěl reprezentovat co nejlépe. Nejinak je tomu u nás, i my se budeme ze všech sil snažit přiblížit vám atmosféru poutě, která již nenávratně mizí z našich vesnic i z našeho povědomí. Doufám, že se nám to podaří k vaší i naší spokojenosti.
Za celý kolektiv realizátorů Mgr. Martin Šimša

Pouť ke kostelíku sv. Anny:
Všechno začalo neméně slavně než poutě samotné. V létě roku 1939 na svátek sv. Anny vysvětil p. kanovník Seget základní kámen k již zmíněnému kostelíku a následně přímo na místě samém sloužil polní mši svatou. Rožnované byli tehdy na svoje muzeum a každou novou stavbu v něm patřičně hrdí a nelze se tedy divit, že dary na stavbu kostela i účast na posvěcení základního kamene byla značná. Mluví se o množství lidí z Rožnova i  okolí, kteří za zpěvu písně "Ejhle, oltář hospodina září" putovali na místo svěcení.
Tím však věc neskončila, kostelík byl postaven pro věřící a ti mu zůstali i v  budoucnu věrní. Po vysvěcení a umístění oltářního obrazu sv. Anny - učitelky od mistra Františka Hlavici, začaly být k poctě sv. Anny pořádány každoroční děkovné poutě. Účast farníků byla obrovská a tak není divu, že každá osada vypravila svoje procesí. Chodili "horno- a dolnopasečané, hážovjané, tylovjané a rožnovjané".
Posledně jmenovaní se scházeli před kostelem Všech svatých, kde se řadilo procesí. Kráčel v něm rožnovský pan farář, doprovázený četnými ministranty nesoucími skvostné korouhve. Ani farníci však nezůstali pozadu a tak bylo možné spatřit celou přehlídku valašských krojů. Od těch nejhonosnějších, které se uchovávaly a  dědily z generace na generaci, až po ty dětské, v nichž cupitaly děti v doprovodu staříčků.
Všechny průvody se v lázeňském parku slily v jeden mohutný proud, který byl úplnou přehlídkou procesí. Bylo vidět honosně vypravené procesí z Rožnova i ta skromnější z okolních osad, kde korouhve vystřídaly obrazy svatých a kněze nahradil předzpěvák. Před kostelem, kam procesí směřovalo, bylo již vše připraveno k polní mši, samozřejmě nechyběly ani stánky s poutními upomínkami, občerstvením a sladkostmi pro děti, do tance i k poslechu pak hrála hudba.
Musíme tedy jen litovat, že poutě ke sv. Anně trvaly jen do konce 50. let. Poslední větší příležitostí zúčastnit se bohoslužeb v kostelíku sv. Anny nastala v roce 1958, kdy kostelík sloužil jako farní kostel po dobu oprav kostela Všech svatých. Po tomto roce byly poutě zakázány úplně.

Časový harmonogram akce 30.7.2000
8:00 - začátek tradiční svatoannenské pouti s pouťovými atrakcemi, stánky a kolotoči.
8:30 - 9:30 koncert dechové hudby Rožnovanka.
9:15 - slavnostní mše svatá k poctě sv. Anny ve farním kostele Všech svatých v Rožnově (u náměstí).
10:30 - Odchod procesí od kostela Všech svatých ke kostelíku sv. Anny v Dřevěném městečku.
- Přivítání procesí v areálu muzea.
11:45 - 12:30 - koncert dechové hudby Rožnovanka k  poslechu a tanci s vystoupením souboru Beskyd.
13:00 - Malé procesí.
13:30 - Koncert chrámové schóly ze Zubří.
15:00 - Vystoupení souboru Beskyd, Malý Beskyd a  mladé cimbálové muziky Beskyd na komorním amfiteátru.
Režisér: Mgr.Martin Šimša, E-mail: sim(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 119

Srpen

Datum,čas   Akce
4.- 6. srpna Jánošíkův dukát - II.ročník
JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2000 - Mezinárodní festival slovenského folklóru v ČR

První srpnový víkend budou ve Valašském muzeu v  přírodě v Rožnově pod Radhoštěm znít líbezné i temperamentní slovenské melodie. Od 4. do 6. srpna se tu totiž uskuteční 2. ročník Mezinárodního festivalu slovenského folklóru v České republice JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2000, jehož hlavními pořadateli jsou Obec Slováků v České republice a Folklorní sdružení Púčik.
Na festivalu se představí 18 folklorních souborů, především z  České republiky, které se věnují jevištnímu zpracování slovenských lidových písní, tanců a melodií. Jako hosté vystoupí soubory a lidové hudby za Slovenska, ale také krajanské folklorní soubory z Francie, Chorvatska, Maďarska a Polska.
V pátečním zahajovacím programu ve skanzenu bude domácí FS Radhošť hostit letošního jubilanta - Dětský folklorní soubor Dunaječek z Olomouce a brněnskou Poľanu, která v loňském roce oslavila 50 let svého trvání a je vlastně nejstarším "slovenským" souborem v České republice. Ve Valašském pivovaru se potom všichni účastníci festivalu i další zájemci o lidovou hudbu a  píseň sejdou "Pri hudákoch".
Živou pozvánkou bude sobotní dopolední Roztančené náměstí a  průvod všech účinkujících. Ve 14 hodin bude samostatný program nazvaný "Děti štěstěny" patřit dětským folklorním souborům a potom už se budou na pódiu Komorního amfiteátru střídat naše i zahraniční kolektivy. Jeden ze sobotních programů nazvali jeho tvůrci "Žijeme v jedné zemi" a představí se v něm zástupci národnostních menšin žijících v naší republice (kromě Slováků to budou např. Chorvati, Poláci a Rómové). K nejatraktivnějším bude určitě patřit program "Guraľu, cy či ne zal", v němž budou účinkovat horští goralé z  Česka, Polska a Slovenska.
Pro ty hudby a tance chtivé návštěvníky, kteří se přijedou nejenom podívat, ale třeba se i něčemu přiučit, je připravena malá škola hry na pastýřské hudební nástroje (na fujaru, píšťalky a koncovky bude vyučovat zkušený výrobce a pedagog Dušan Holík z Očové) a malá škola tanců tatranských goralů (pod vedením členů FS Magura z Kežmarku).
V neděli bude skanzen patřit programu cimbálových muzik a lidových hudeb, letošním jubilujícím souborům a jejich hostům a třídenní setkání vyvrcholí slavnostním galakoncertem nazvaným "Z rodného kraja".
Součástí festivalu bude také jarmark lidových řemesel. Předvedení tradiční lidově-umělecké výroby bude obohacením pro návštěvníky, kterým poskytne příležitost vidět na vlastní oči pracovat opravdové mistry lidového řemesla a třeba si i některou z činností svýma vlastníma rukama vyzkoušet, nebo si alespoň odvézt domů některý z krásných uměleckých předmětů.
A na své si jistě přijdou i gurmáni, protože v průběhu festivalu budou v hostinci Na posledním groši probíhat dny slovenské kuchyně.

PROGRAM - pátek 4.8.2000
19.00 Komorní amfiteátr Slavnostní zahájení festivalu
VITAJTE U NÁS
- zahajovací program
21.00 1. Val. hostinský pivovar PRI HUDÁKOCH
setkání mladých folkloristů při lidových muzikách
PROGRAM - sobota 5.8.2000
10.00 náměstí T.G.M. ROZTANČENÉ NÁMESTIE
- živá pozvánka na festivalové programy

10.45 u radnice RIEKA RADOSTI
- průvod a představení zúčastněných folklorních souborů

12.00 1. Val. hostinský pivovar PO GURAĽSKY
- malá škola tanců tatranských Goralů

13.00 Janíkova stodola FUJARÔČKA MOJA
- malá škola hry na pastýřské hudební nástroje

14.00 Komorní amfiteátr DETI ŠŤASTENY
- program dětských folklorních souborů

16.00 Komorní amfiteátr ŽIJEME V JEDNÉJ ZEMI
- program souborů národnostních menšin žijících v ČR

18.00 Komorní amfiteátr OD TATIER K DUNAJU
- program folklorních souborů z ČR a SR

20.00 Komorní amfiteátr HOSTIA NAŠI MILÍ
- program zahraničních folklorních souborů

22.00 Komorní amfiteátr GURAĽU, CY ČI NE ZAL
- program Goralů z ČR, SR a Polska

23.30 areál Dřevěného městečka VESELO PŘI MUZIKE
- zábava při lidových muzikách
PROGRAM - neděle 6.8.2000

10.00 pódium u radnice HUSLE A CIMBAL
- program lidových hudeb

12.30 Komorní amfiteátr ŽIVIO
- program jubilujících souborů a hostů

15.00 Komorní amfiteátr Z RODNÉHO KRAJA
- slavnostní galaprogram
Účinkují:
folklorní soubory Púčik a Poľana z Brna, Dunajec z Olomouce, Pálava z Mikulova,
Grúnik z Ostravice, Radhošť z Rožnova p. R., rómský soubor Problém ze Vsetína,
dětské folklorní soubory Púčik z Brna, Limborka z Prahy, Dunaječek z Olomouce

Zahraniční účastníci:
folklorní soubor Naděje z Francie, SKUS Fraňo Strapač z Chorvatska, Lidová hudba Svrčkovci z Maďarska, soubor Spiš z Polska, Magura, Skorušina, Stavbár a dětské
soubory Železiarik a Lúčik ze Slovenska


Doprovodné akce:
- tradiční lidově umělecká výroba, jarmark řemesel 5.8. - 6.8.2000
- dny slovenské kuchyně 1.8. - 6.8.2000
- svatá mše pro účastníky festivalu neděle 6.8.2000
- seminář pro vedoucí souborů k práci s  folklorním materiálem neděle 6.8.2000
- prodej suvenýrů, knih, kazet a CD

Režisér pořadu: Mgr.Jaroslava Kvapilová, E-mail: kva(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 148
Datum,čas       Akce
12.- 13. srpna Starodávný jarmark
"Co mně, Janíčku, co mně kúpíš,
dyž mňa na jarmark dycky lúdíš?"
"Co bys, Haničko, co bys chcéla?"
"Pěkný šáteček do kostela."

POZVÁNKA NA STARODÁVNÝ JARMARK DO ROŽNOVA POD RADHOŠTĚM

O víkendu 12. - 13. srpna 2000 se tu bude konat už dvacátý. Své výrobky k užitku i jako vkusný doplněk do bytu nabídne na jarmarku téměř sedmdesát řemeslníků, lidových umělců a podomáckých výrobců. Koupíte u nich hrábě, metly, košíky, dráteník vám zadrátuje hrnce, u  kováře seženete motyku, Janíček možná Haničce kúpí i ten pěkný šáteček do kostela.
Hladem a žízní v Dřevěném městečku trpět nebudete a až všecky peníze utratíte, můžete se toulat od muziky k muzice, poslouchat písně žáků darebáků, posedět ve varieté nebo v divadle Orfeus, či vybrat si jiný program podle svého gusta. Starodávný jarmark Vám svou jedinečnou atmosférou připomene staré časy.

PROGRAM JARMARKU

Sobota 12.srpna 2000 - Starodávný jarmark
10.00 hodin Slavnostní zahájení Starodávného jarmarku
- příjezd panstva ze Žerotína
- průvod účinkujících
Neděle 13.srpna 2000 - Jarmareční ostatky
Po oba dny v  Dřevěném městečku

- pestrý výběr jarmarečního zboží lidových výrobců
- ve stáncích i valašských hospodách všelicos k snědku i k pití
- pro malé cukrlata či pimprlata
- dětský kolotoč, kolo štěstí, šipky, sokolníci
- medvěd a rozličná domácí zvířena
Dále v tyto dny uvidíte a uslyšíte

- Varieté Carneval - cvičené opice a jiná zvířata
- kramářské písně Traxleři
- dechové hudby Váhovanka, heligonky, Zubrovka
- soubor Soláň, cimbálová muzika Polajka
- historický šerm
- Magic Kellner - světoznámý kouzelník, fakír Fin Fan
- historická skupina Tabart
- věštkyně
- divadlo Orfeus
Režisér: Julie Hlavenková, E-mail: hla(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651- 757 137
Datum,časAkce
19. srpna Den řemesel
Na 19. srpen 2000 připravuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm pořad nazvaný Den řemesel.
V předešlých letech byl tento program věnován řemeslům v  lidovém stavitelství. I letos bude směrován především k tomuto oboru, ale k  vidění budou řemeslníci i z jiných oblastí.
Návštěvníci budou moci ocenit zručnost hrnčíře, košíkáře, koláře a soustružníka. Svůj fortel a um předvedou mistři černého řemesla, kameníci, klempíři. Den řemesel skýtá možnost seznámit se s mistry tesaři jak při tesání, tak při sroubení, s cihláři, kamnáři a dalšími. V  areálu Dřevěného městečka budou mimo jiné probíhat ukázky výroby dřevěných holubiček, šindele, dřevěných okapů. Benzínové motory uvedou do chodu štípačku a cirkulárku, v provozu bude parní stroj. V objektu radnice otevře pro tento den svou kancelář mistr stavitel.
Program bude probíhat v Dřevěném městečku od 9.00 hodin, slavnostní zahájení bude v 10.00 hodin z pavlače fojtství.
K příjemné pohodě přispěje jistě i dechová hudba POLANČANKA, která bude vyhrávat po celý den všem přítomným k poslechu i tanci.
Věříme, že tento pořad přispěje k oživení lidových řemesel a přinese užitek nejen návštěvníkům, ale i samotným řemeslům a  řemeslníkům.
Helena Halaštová
Režisér: Ing.Milan Gesierich, E-mail: ges(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 145
Datum,čas    Akce
20. srpna POZOR,NEHOŘÍ - Hasičská neděle
Pořadem Pozor! Nehoří!!! Hasičská neděle si ve Valašském muzeu připomeneme 100. výročí založení Hasičské vzájemné pojišťovny. Návštěvníci si budou moci prohlédnout současnou i historickou hasící techniku, stanou se bezděčnými svědky imitovaného požáru.
Program začíná od 9.00 hodin u základní školy Videčská, kde se bude řadit průvod sborů dobrovolných hasičů vsetínského okresu. Za doprovodu dechové hudby Rožnovanka projde náměstím, pozdraví svého patrona sv. Floriána a dále bude pokračovat do Dřevěného městečka. Od 16.00 hodin bude u  radnice k tanci i poslechu vyhrávat populární Čertovka ze Střelné. Pravý nefalšovaný "hasičský výlet" s kotlíkovým gulášem a dalšími specialitami si rozhodně nenechte ujít!

PROGRAM setkání hasičů okresu Vsetín
9.00 - 10.00 hod. Řazení průvodu před ZŠ Videčská
Průvod hasičů s prapory a historickou technikou na náměstí, položení věnce
u sochy sv. Floriána, proslovy hostů, průvod do Valašského muzea v přírodě
s dechovkou
13.00 hodin Vzpomínka 100 let založení Hasičské vzájemné pojišťovny
14.00 hodin Ukázka hašení od historie po současnost
16.00 hodin Hasičská veselice - hraje Čertovka ze Střelné
Režisér: Václav Žitník, E-mail: zit(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 131
Datum,časAkce
27.srpna 10:54 Přehlídka heligonek
PROGRAM PŘEHLÍDKY:
Pódium u radnice 10.00 - 12.00 Vystoupení hostů
Janíkova stodola 13.00 - 14.00 Zahájení přehlídky - účinkuje soubor Heligonka

14.00 - 17.00 Vystoupení jednotlivých hráčů a souborů přehlídky (soubor Heligonka Josefa Maliny z Rožnova p. R., Kysucký prameň Josefa Smolky z Oščadnice, Josef Přibyl a  manželé Doubravovi z Uherského Ostrohu, Jiří Michna ze Vsetína a další)

17.00 - 18.00 Vyhodnocení - závěr přehlídky
Ve vestibulu Janíkovy stodoly - výstavka starých heligonek

Září

Datum,časAkce
2. září

Chléb a koláče z nové mouky

Valašská dědina

Režisér: Mgr.Jaroslava Kvapilová, E-mail: kva(zavináč)vmp(tečka)cz, 0651-757 148

Jsou ještě mezi námi pamětníci časů, kdy týdny přede žněmi znamenaly naprostý nedostatek obilí a  chléb i koláč byl vzácný. Pamětníci doby, kdy se první snopky zralého obílí vyklepávaly, aby z klasů vypadlo trochu zrní alespoň na krupicovou kaši.
Orání Cesta do mlýna s  prvním mletím pak byla radostným posláním hospodáře a předmětem očekávání hospodyně - jaká že ta letošní mouka bude, jak se zdaří první chléb. Vděk za boží úrodu byl samozřejmou součástí života rolníků.
Sobotní pořad ve Valašské dědině chce našim návštěvníkům toto očekávání výsledků prvního pečení připomenout. Budeme péci koláče i pagáčky, zkusíme v jedné peci upéci i  chleba. Pokud se podaří, bude k ochutnání.
Práce se lnem Připomeneme si i jiné raně podzimní práce, jako je lehká orba našich políček, práce se lnem, příprava dřeva na zimu a leccos dalšího, co je v každém hospodářství třeba.
První zářijové dny znamenaly na Valašsku obvykle také konec žní a s ním spojené dožínky. Mívaly různou podobu, od skromného předání věnce hospodáři po pompézní slavnost. A  přece - zaposloucháme-li se do slov žňových písniček, nechybí v nich prosba o  boží dar, poděkování za něj; nechybí ani přání všeho dobrého.
Mletí obilí Bože náš, Bože náš, šecko nám dobré daj;
dar Ducha svatého do srca našího.
Nežnimy ho, zelený je, zelený je,
nechajme ho, až dozraje, až dozraje.
Slova první písničky, kterými začínala letošní dožínková slavnost ve Valašské Polance jsou i prvními slovy zápisu o dožaté v obci ve farní kronice. Zápisu, který pořídil farář Antonín Přibyl už před rokem 1895.
U příležitosti konání Národopisné výstavy Českoslovanské byla "Valašská dožatá" vydána tiskem a podoba polanecké slavnosti se tak stala předlohou pro její průběh v  celém následujícím století.
Pečení Polančané vítali svou dožatou otevření Valašského muzea v přírodě v roce 1925 při slavnosti prvního Valašského roku a vystupovali zde i v řadě následujících let, nevyjímaje roky jubilejní, jako byl rok 1965 a rok 1985. Letos, kdy muzeum vzpomíná 75 let svého trvání, tomu nebude jinak. Polanecká dožatá je stálicí výročních pořadů. Ovšem je ke cti Polančanů, že dožatou pořádají tradičně v obci především sami pro sebe. A věřte, že se při své dožaté dobře baví. Spoluprožívají nejen radost ze sklizně, není nouze ani o přátelské pošklebky v písničkách.
Potěší nás, přijdete-li se v sobotu 2. září na Valašskou dědinu podívat. Průvod Polančanů dojde na políčko našeho posledního ovsa kolem 3. hodiny odpoledne, v chalupách budeme hospodařit od rána.
Režisér: Mgr.Marie Brandstettrová, 0651-757 116
Datum,časAkce
16.září Už náš staříček - aneb trnky, švestky, karlátka
" Koncem srpna suší se otavy. Po jich svežení nastává všeobecná pastva hovězího dobytka na lukách a trvá až do mrazů listopadových.. Před tím od jara páslo se na obecním pastvišti. Ač na něm v létě ani co spásti nebylo: páslo se přece, aby dobytek doma ve chlévě "neřval".
V září, 8. den měsíce, Narození Panny Marie, co má studenou krev, do země se zaryje. Slunce bledě plá, babí léto jako na "tintích" po stromech a keřích se stříbří, laštovice se houfí, na polích je rušno, na láně veselo.
Kopou se zemáky a hromady těch žlutých "korotviček" po poli kvetou. Oheň vedle ohně, pálí se nať. Dým se válí a rozvaluje, po poli se rozlézá, zapadne mezi stromy, vnikne i do lesa a čoud jeho čichati i na poli, doma, všude je ho plno a bez něho by ani nedomodraly na stromech kadlátky ani nedožloutly hrušky, nedočervenala jablka. Jedni na poli, druzí na sadě, oni motykou, tito pomocí řebříku boží úrodu sklízejí: sadař má plninké ruce práce.
Na sadě také činí se k "vyvařování" přípravy. Na vhodném místě staví se v zemi pecisko v hlíně vykopané, zazdí se měděný kotel a půl práce je hotovo. Nade vším zrobí se prkenná bouda. Připraví se "vratidlo" na míchání, několik prázdných sudů, potom řičice a může se začít s vyvařováním každou chvíli, jen pod kotlem zapálit."
Takto vzletnými slovy zachytil a  pro budoucnost uchoval podzimní náladu na vesnici nadučitel Jakub Lolek ze Zvole. Snahou našeho programu je podobnou atmosféru navodit i v areálu Valašské dědiny. Chceme návštěvníkům přiblížit podzimní vesnici tak, jak ji mohli pamatovat ještě jejich rodiče a prarodiče.
Usedlosti, hospodářské a užitkové stavby jakož i okolní zahrady, sady a pole oživnou svými obyvateli - strýčky, tetičkami a jejich drobotinou.
Do usedlostí a jejich okolí se tak alespoň na čas vrátí život. Zase se bude krouhat zelí a šlapat do beček. Sušírna, podobně jako loni, provoní svoje okolí sušenými jablky - "krájankami", hruškami, a  pokud tetička uchrání i nějakou tou trnkou. Po několika letech se budou opět vařit povidla - "smažit trnky". Vstoupíme tak do dob ne zcela vzdálených, kdy každá hospodyně měla tohoto "omastku chudých" (povidel) vždy dostatek po ruce. Pro všechny jsme proto připravili "lízačku", při níž budete mít možnost ochutnat jak výrobky naše, tak renomovaných firem. Rozhodně nebude opomenuta ani příprava valašské speciality, kterou je hrušková nádivka do vdolků (frgálů).
Mluvíme zde stále o zpracování ovoce, vaření povidel, sušení krájanek a podzimní sklizni, přitom bychom však byli tak nepohostinní, že bychom vám nenabídli ani k ochutnání? Ne, takoví opravdu nebudeme, postarají se o to naše tetičky, na slovo vzaté kuchařky, které vám z  bohaté podzimní úrody připraví nejeden pokrm valašské kuchyně.
Nesmíme však nabýt dojmu, že podzimní práce se vázaly pouze k uchování potravin. Stejně tak bylo nutné připravit pole na zimu, uvidíte tedy podmítání strnišť a podzimní orbu. Zbývá ještě nařezat dostatek dřeva, nahrabat listí na podestlání dobytku, uschovat letinu a pak všechno ucpat mechem. Čekáte asi, že bude následovat ono známé z Broučků "...a spali a spali a spali a dobře se jim spalo...".
Nikoli, zbývá ještě poděkovat za všechnu úrodu, za Boží požehnání, okusit z "nového", protancovat nejeden večer a vyzpívat nejeden žal i radost, schází nám ještě hody. Protože se v našem regionu nedochovaly v takové formě jako třeba na Slovácku, sáhnou naši tanečníci do bohaté studnice lidových zvyků. V odpoledním programu nám pak představí Hody, tak jak je pamatovali staříčci našich staříčků.
Doufám, že se na tomto podzimním programu potkáme a budete mi opravdu moci potvrdit, že "...tak to dělali už náš staříček...".
Martin Šimša

Prosinec

Datum,čas          Akce
11.- 26.prosince Vánoce na Valašsku - ve Valašském muzeu
Prosinec 2000
PROGRAM:
  • Od pondělí 11. do pátku 15. prosince - 8.00 - 14.00 hodin - Valašská dědina
Sobota 16. prosince - 9.00 - 15.00 hodin

VÁNOCE NA DĚDINĚ

Zimní práce, adventní a vánoční zvyky a obyčeje, sváteční výzdoba chalup.
  • Sobota 16. prosince - po celý den - Dřevěné městečko

VÁNOČNÍ JARMARK

9.30 hodin Slavnostní zahájení obchůzky čertů, Lucek a  mikulášských družin z jižního Valašska

10.00 hodin a
13.00 hodin
PASTUŠI - v tradiční vánoční hře účinkují členové souboru RADHOŠŤ a  KOMORNÍ ŽESTĚ (kostelík Dřevěného městečka)

11.30 hodin a
14.00 hodin
DOŠLI ZME K VÁM NA KOLEDU - koledování s CIMBÁLOVOU MUZIKOU JAROSLAVA ČECHA, taneční skupinou a ženským sborem POLAJKA (kostelík Dřevěného městečka)

V areálu městečka vyhrávají KOMORNÍ ŽESTĚ a muzika ZUBROVKA.
  • Pátek 22. prosince - 16.00 hodin - kostelík

PÍSNĚ Z VÁNOČNÍCH BAROKNÍCH KANCIONÁLŮ
Účinkuje cimbálová muzika JAVOŘINA a hosté
  • Sobota 23. prosince - 16.00 hodin - kostelík

PŘI BETLÉMĚ NA SALAŠU
Vánoce se souborem SOLÁŇ
  • Pátek 22. a sobota 23. prosince v 17.00 hodin - Dřevěné městečko

ŽIVÝ BETLÉM
Vánoční lidová hra podle Evangelia sv.Matouše v režii Jaroslava Štiky. Účinkují - tanečníci, zpěváci a muzikanti ze souboru JAVOŘINA, POLAJKA, RADHOŠŤ A KOMORNÍ ŽESTĚ, družina Tří králů na koních, koledníci s ovečkami.Uvádí Zuzana Vašková
  • Úterý 26. prosince - 14.00 a 16.00 hodin - kostelík

ŠTĚPÁNSKÁ KOLEDA
tentokrát na lašskou a slezskou notu se souborem OSTRAVIČKA
Průběh vánočního programu ve Vaašském muzeu
O jarmarku, který započne v 9 hodin dopoledne v sobotu 11. prosince 2000 se Dřevěné městečko zaplní prodejci vánočního zboží. Svíčky, ozdoby, pečivo, byliny, rostliny a drobné dárky uspokojí i ty nejnáročnější. Po celý den budou procházet čerti z jižního Valašska, kteří na první pohled odhadnou, koho je třeba vyplatit a koho pochválit.
Již od 10 hodin budou v kostele probíhat hudební pořady.

Nejenom v týdnu do jarmarku bude městečko otevřeno, jeho expozice můžete shlédnout až do vánočních dnů.V sobotu a v neděli 18.a 19. prosince odpoledne se bude v kostelíka konat vánoční koncert, který předznamená nejoblíbenější představení celého roku – Živý betlém. Také letos podle Evangelia svatého Matouše pod režijním vedením dr. Jaroslava Štiky se zpěváci, darovníci, pastýři přijdou do betlémského chléva poklonit Ježíškovi.
V sobotu 18. prosince od 19.30 se můžete zúčastnit populárního Večera při svíčkách, který se bude konat v sále 1. Valašského hostinského pivovaru. Jeho hosty budou autoři CD Balady, které bude mít zde premiéru.Celý vánoční program zakončí již tradičně Štepánská koleda - odpolední koncert v kostelíku Anny.

A co uvidíte při vánoční prohlídce Dřevěného městečka a Valašské dědiny?

Vánoční prohlídka Dřevěného městečka
  • V jizbě v přízemí fojtství z Velkých Karlovic je prostřen bohatý stůl fojtovské rodiny Nechybí chleba, koláč, máslo a také obilí, peníze a pod bílou plachtou dožínkový věnec. Stromeček visí od stropu, na truhle betlém, s dřevěnými figurkami. Ale hospodářovy děti mají letos něco nového: na stěně nad postelí jsou zavěšeny desky, ve kterých jsou zapíchány papírové malované postavy Svaté rodiny, tří králů i darovníků. Tento způsob stavění betléma známe zejména z rožnovských rodin ještě z 90. let minulého století. Naše figurky pochází z betléma, který podle historického vzoru muzeum vydalo a každý je ho může zakoupit a doma připravit. Zdá se, že zejména pro malé byty je zavěšení na stěnu řešením stísněného prostoru. Na lavici u okna je připravena výslužka pro děvečku a čeledína, kterým za dva dny na sv. Štěpána skončí služba. U kamen máme další překvapení – pernikářka pro radost i potěšení všech zdobí perníky. Jistě udělají radost stejně jako kdysi malým i velkým.
  • V patře domu se nachází „parádní pokoj", ale také postel pro služku. V parádním pokoji je všechno připraveno pro sváteční návštěvy – pečivo, čajové prostírání i stromeček. Je trochu jiný než ten v přízemí – ozdoby z tvrdého papíru i kousky cukru zabalené do papíru jsou jeho okrasou. Služka dostala sladkou kynutou cihlu, kterou má jen pro sebe, stejně jako výminkářka přespávající v komoře.
  • Z fojtovského domu se vydáme do kostela. Na levé straně je postavený betlém, jehož figurky zhotovil v minulém století neznámý autor.Kolem oltáře je také slavnostní výzdoba s vysokými smrky. Kostel bude po několikrát hostit zpěváky a hudebníky při vánočních koncertech.
  • Sousední Billův dům má připraven sváteční pokoj pro přijímání návštěv: v rohu stromeček viditelný oknem z podsínku. Na prádelníku je postaven betlém z lisovaného lakovaného papíru, který se objevil na vánočních trzích na počátku století a stal se velmi oblíbeným pro svou pestrost a bohaté zastoupení stromů, objektů i zvířátek.Na stole tradiční pečivo: kolečka sypaná hrubým cukrem a ryba. Nechybí ani nádobí pro podávání čaje a likéru.V kuchyni se vše řídí zimním časem všedních dnů: šikovná hospodyně šije a vyšívá, v některé dny také přede nebo se věnuje jiným ručním pracím. Všechno to jsou práce, na které v létě nezbývá čas.
  • Chladné místnosti v patře, sloužící v létě lázeňským hostům ani příchod svátečního času nezaznamenaly.
  • Radnice má v přízemí obchod, jehož majitelka už také připravuje vánoční nabídku – rozinky, svatojánský chleba, dobroty pro pečení nahradily na vývěsní tabuli obvyklé metly ze Zubřího nebo brynzu. Nabízí také betlém s figurkami v národních krojích.
  • Pošta bude i letos rájem dětí – razítko „pošta pro Ježíška" bude oblíbeným sortimentem, zejména když zaručuje včasné a správné doručení. Nabídka výjimečných dopisnic s recepty i postavami z betléma uspokojí jistě i ty nejnáročnější, zvláště máme-li k tomu i odpovídající známky.
Vánoční prohlídka ve Valašské dědině
  • Začínáme jako tradičně ve škole, kde si děti zopakují připravenou koledou, se kterou budou navštěvovat jednotlivé chalupy a  jejich obyvatele.Ve škole se také seznámí se způsobem nadělování chudým dětem. Prostřednictvím pana učitele a o tradici stavění betlému.
  • V jizbě usedlosti z Velkých Karlovic Jezerného voní perníčky, připravované na zdobení stromečku. Kdo by chtěl znát recept na ty naše, může si ho zakoupit na půvabné pohlednici.
  • V další chalupě z Polanky nás vítá betlém za oknem, v jizbě pak vidíme koláč, který pekla pro své nápadníky svobodná děvčata. Stromeček visí od stropu a je ozdoben jablíčky a sladkým cukrovím. Kovář pracuje v létě jako v zimě a podkovičky pro štěstí zde dostanete v předvánočním čase.
  • Formanova chalupa je už připravena na zimu, včelíny obalené slámou, na stromě visí obilí pro ptáčky, v jizbě voní větev nahrazující stromeček, ozdobená červenými stužkami, aby všichni byli zdraví, na stole prostřeno k večeři, jejíž počátek symbolizuje svíce za oknem. U kamen se lije olovo a pouští svíčky ve skořápkách ořechů, aby ti nejzvědavější byli uspokojeni.
  • Při cestě do další chalupy si všimněte stromečku zapíchnutého do hnojiště a ozdobeného červenými stužkami na znamení ochrany před zlým ho dávali rolníci každoročně před chlév.
  • Než vejdete do chalupy pocházející z Nového Hrozenkova jistě potkáte Mikuláše a jeho čertovskou družinu a nebo Lucky, které se syčením, zahaleny do bílé plachty, prochází od chalupy k chalupě, aby peroutkou každého „ometly" a poznamenaly moukou na tváři.
  • Ve velké jizba hrozenkovské usedlosti vidíme dva štědrovečerní stoly – jeden bohatě oplývající pokrmy byl pro hospodářovu rodinu, druhý, trochu chudobnější pro čeládku. V jizbě není stromeček, ale betlém nechybí.
  • Vedlejší chalupa starého mládence už má stromeček s baňkami, jaké znají i dnešní děti. Ale také zde se pracuje – hospodyně sešívá zbytky na tkaní hadrových koberců.
  • Naše nová chalupa, otevřená letos v září, dokládá i o vánočním čase chudobu svých obyvatel – za oknem svíce, na stole pecen chleba, u kamen podplameníky, které se dávaly dobytku o  Štedrém dnu.
  • Nejvzdálenější chalupa na stánisku z Rákošového přibližuje jiný díl přípravy Vánoc: pečení oplatek na otevřeném ohni a také odlévání svíček z vosku.
  • V chalupě z Lužné jakoby ani nevěděli, že sváteční čas je za dveřmi: v jizbě stojí strýc na strouhání šindelů, který zde nechal hospodář, v kamnech se netopí.
  • Za to chalupa ze Študlova je už připravena: stromeček, všechno co se urodilo na stole i kolem něho, nohy stolu obtočeny řetězem se zámkem, aby celá rodina držela pohromadě. U pecnu chleba šípky, které každý člen rodiny nezapomněl vložit do úst, aby byl červený a zdravý po celý rok.Bezzemkova chalupa z Leskovce je rájem pro ty, kteří si rádi připravují všechno sami: kolik práce dá vystříhat si z muzejní předlohy papírový betlém, aby nám dělal radost a jak se skládají hvězdičky z papíru se můžete přiučit právě tady.
  • Na konci putování vás přivítá vonící jizba v chalupě z Miloňova, horký čaj z devatera kvítí na lásku i kus perníku bude odměnou každému, kdo si udělal čas aby nahlédl do starých časů.
Pohlednice s receptem Součástí prohlídky je také ochutnávka tradičního pečiva, sušeného ovoce, můžete si zakoupit pohlednice s recepty na dobroty, které jste ochutnali.Všechny objekty s programem a  předváděním tradičních prací budou otevřeny i v sobotu 11. prosince 2000, kdy se koná v Dřevěném městečku jarmark. Miloňovská jizba bude vonět ochutnávkami tradičních vánočních jídel, abyste se Vy i Váš jazyk připravili na neobvyklé dobroty.


Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English