Cesta: Odborná činnost / Tradiční zemědělství


 Tradiční zemědělství

Moravské Valašsko spadá do oblasti Karpatského oblouku. Hornatý ráz zdejší krajiny ovlivnil způsob života místního obyvatelstva ve všech jeho aspektech, včetně tradičního způsobu hospodaření. Navzdory drsnému podnebí a neúrodné půdě se tato oblast postupně stala obyvatelnou a obhospodařovanou krajinou.

V horských oblastech převažovalo salašnictví, které umožňovalo získávat z nehostinných hor maximální užitek. V 17. a 18. století měla téměř každá horská vesnice několik set kusů ovcí. Nově příchozí obyvatelé postupně káceli části lesů na horských stráních a na mýtinách pak budovali své příbytky. Tzv. pasekářskou kolonizací se rozšiřovaly již existující obce na úpatích  hor a vznikaly nové osady, jejichž obyvatelé hospodařili na dělených polnostech.

     Rozvinuté salašnictví mělo zásadní vliv na utváření krajiny a tím i následné hospodaření. Stáda ovcí byla každoročně kolem poloviny května vyháněná na horské pastviny a odlesněné paseky, kde zůstávala do pozdního podzimu. Pastevci žili ve skromně vybavených sezónních obydlích – kolibách, zpracovávali ovčí sýr a další produkty a byli povinni odvádět určené dávky majitelům svěřených stád.

V horských oblastech se déle udržely archaické formy hospodaření a těžko se prosazovaly nové metody, v níže položených obcích byly podmínky k hospodaření příznivější. Pozůstatky dlouho přetrvávajícího způsobu hospodaření se ve smýšlení zdejších lidí objevují ještě dodnes. Významnou roli v obživě lidí hrála podomácká výroba, kterou si rolníci přivydělávali na živobytí, a která v posledních letech opět ožívá. K významnějšímu posunu v hospodaření na Valašsku dochází až počátkem 20. století, kdy zde byla intenzivně vyvíjena zemědělská osvěta. Zásadní zásluhu na rozvoji místního zemědělství měla zdejší Hospodářská škola založená r. 1897, z níž vzešel program na přebudování zemědělství na Valašsku, vypracovaný se zřetelem na místní půdní a klimatické podmínky.


Zemědělské oddělení Valašského muzea v přírodě

    Hlavní činnosti zemědělského oddělení je údržba jednotlivých areálů muzea, údržba zeleně, sadovnické úpravy, sezónní výsadby, rekultivační práce, prořezávky porostů a dále údržba pozemků přiléhajících k muzeu, což činí celkem výměru kolem 80 ha.

Nedílnou součástí činnosti  zemědělského oddělení  je prezentace tradičního zemědělství valašského regionu, která probíhá především v největším areálu muzea - Valašské dědině na úsecích rostlinné a živočišné výroby.

 

Rostlinná výroba  je zejména zaměřena na prezentaci pěstování tradičních zemědělských plodin, které můžeme nazývat „staré a krajové odrůdy“ a prezentaci tradičního způsobu hospodaření, včetně zajištění krmivové základny pro chovaná hospodářská zvířata.

      V rámci spolupráce s odbornými institucemi, např. s Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod jsou na políčkách a v tzv. vzorkovně pěstovány a  návštěvníkům  představeny tradiční zemědělské plodiny:

 

 

Součásti areálu Valašská dědina je ucelená živá sbírka starých a krajových odrůd ovocných dřevin, ve které je zastoupena odrůdová skladba jádrovin a peckovin – slivoně a třešně z etnografické části Valašska (cca 70 položek).

 

 

Živočišná výroba je zejména zaměřena na chov domácích zvířat, která byla v minulosti charakteristická pro valašské usedlosti a způsoby hospodaření.


Chov ovcí:

     V areálu Valašské dědiny je chováno stádo původního plemene ovcí „ Valaška“. Tyto ovce se v minulosti chovaly v nejdrsnějších klimatických podmínkách podhorských a horských oblastech Moravy a Slovenska. Pro toto prostřední jsou přizpůsobeny a snášejí dobře deštivé a často i chladné počasí. Plemeno je vhodné pro celoroční chov v otevřeném prostředí.

     Jedná se o udržovací chov původního národního plemene, které je zapsáno v Evropské genové knize a v rámci České republiky tvoří tzv. genetický zdroj Národního programu pro uchování a využití genetických zdrojů hospodářských a užitkových zvířat. V současné je na našem hospodářství chováno: 23 bahnic, 11 jehniček a 2 plemenní berani.

     „Valaška“   je původní hrubovlnné plemeno regionu Valašska s tzv. trojstrannou užitkovostí (vlna – maso – mléko), přizpůsobeno salašnickému způsobu chovu. Plemeno  má malý tělesný rámec, je nenáročné, má lehkou kostru, hlava zpravidla rohatá. Vlna ovcí je hrubá, nevhodná pro výrobu jemných látek. Plemenná užitkovost valašek byla a je velice nízká – živá hmotnost beranů 45 – 60 kg, bahnic 35 – 45 kg, hmotnost střiže u beranů 2,0 – 3,5 kg, u bahnic 1,5 – 2,2 kg, produkce mléka 60 – 130 litrů. Valašky jsou nejčastěji bílé barvy, ale vykytují se i ovce černé, nebo strakaté.

 

 

Chov skotu:

V roce 2009 byl na našem hospodářství obnoven chov skotu a to pořízením jalovice plemene – Česká červinka, kdy se jedná o jedno z nejproslulejších původních krajových plemen v českých zemích. Ve spolupráci s VÚŽV Uhříněves byla jalovice připuštěna a v měsíci březnu 2011 došlo k prvnímu otelení a narození býčka, který byl v průběhu dalšího chovu vykastrován a bylo počato se zácvikem volka do zápřahu. V  roce 2012 došlo k narození dalšího telete – jalovičky, která po dosažení chovatelské dospělosti bude využita k dalšímu chovu – reprodukci za účelem uchování starých, původních plemen hospodářských zvířat.

 

Chov koní:

     Na hospodářství v muzeum chováme dvě klisny a to plemene „ Slezský norik“„Norik“, kdy koně jsou využívané na polní práce při obdělávaní ukázkových políček a dále během sezóny jsou s koňmi prováděny vyjížďky bryčkou pro návštěvníky muzea.

 

    Z dalších druhů hospodářských zvířat může návštěvník v areálu Valašské dědiny shlédnout ve chlívcích a na pastvinách prase domácí, kozu domácí bílou s kozlem a v jarních měsících i s kůzlaty. Dále je na hospodářství ukázka chovu vodní (husy, kachny) a hrabavé drůbeže (slepice) a chov králíků.

 

V průběhu roku nabízí muzeum přibližně padesát programů pro širokou veřejnost a ucelenou řadu výchovně vzdělávacích programů určených zejména pro děti a mládež. Některé z těchto programů jsou zaměřené přímo na zemědělství:

 

Velký redyk – velmi oblíbený a atraktivní program se salašnickou tématikou. Hlavní groo programu je výhov stáda ovcí, kdy zkušený bača ve spolupráci se svými pastevními psy předvádí výhon ovcí na salaš. Na programu jsou  prezentovány činnosti související se salašnictvím – střih ovcí, zpracování ovčího mléka, sýrů a propagace ovčích produktů, zpracování ovčí vlny apod.

 

 

 

 



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English