Cesta: Odborná činnost / Výroční zprávy / Výroční zpráva za rok 2003


Výroční zpráva za rok 2003

Předkládá: Ing. Vítězslav Koukal, CSc. ředitel muzea
Zpracovala: Mgr. Jiřina Veselská

Rožnov pod Radhoštěm: červen 2004

Obsah:

Úvodem

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm předkládá čtvrtou výroční zprávu o činnosti za rok 2003, která čerpá z výsledků práce jednotlivých útvarů, statistiky a výroční zprávy o hospodaření.

Na svém zasedání stanovila Ústavní rada jako priority roku 2003 využití grantových programů v činnosti muzea, dostavbu vozovny, opravu střech a využití objektu Sklad Frenštát pro konzervaci a uložení sbírek.

  • Uplynulý rok proběhl ve znamení rozsáhlých stavebně rekonstrukčních aktivit v areálech muzea v Rožnově pod Radhoštěm a na Pustevnách. Dokončena byla kopie objektu vozovny z Ostravice. Započaly rekonstrukční a stavební práce na objektu Sušák, i když schválené finanční prostředky byly přiděleny opožděně a veřejná soutěž na dodavatele stavby měla značný skluz. Vyvrcholením dlouholeté práce bylo otevření rekonstruovaného objektu Maměnka 15. 12. za účasti představitelů MK ČR, MMR ČR, Parlamentu, krajů, obcí a významných osobností.
  • Práce na poli sbírkové dokumentace se odvíjela v intencích aplikace nových legislativních předpisů. Vědecká rada projednala a schválila střednědobý Sbírkotvorný program, určující dokumentační a tezaurační činnost na léta 2003 – 2008. Dále pokračovala intenzivní konzervace a převoz sbírek do prostor Skladu Frenštát. Díky finančním prostředkům z programu ISO byly pořízeny regály a část vybavení zamýšleného konzervátorského pracoviště. Pokračovaly práce na výzkumných úkolech a byly zpracovány projekty nové pro další kolo grantového řízení MK ČR.
  • Útvar etnografie připravil na počátek října vědeckou konferenci na téma „Aktivity duchovních na poli vědy a kultury ", která se setkala s mimořádným zájmem odborné veřejnosti.
  • Pokračovala práce sekretariátu AIMA, který začal v průběhu roku připravovat jednání výroční konference, jejíž termín byl stanoven na září 2004 v Rožnově pod Radhoštěm.
    Provozní útvar se soustředil na plynulé zajištění služeb návštěvníkům a kvalitní propagaci programů muzea.
  • Prezentační aktivity muzea se rozšířily do zahraničí, když v prosinci byla připravena výstava pro České kulturní centrum ve Varšavě.
  • Bohatství sbírkových fondů bylo prezentováno mimo expozice na výstavě „Poznávejte s námi zmizelý svět", realizované v roce 2002.
  • Započaly práce na přípravě stálé expozice „Vývoj lesů v ČR", kde na základě zpracovaného libreta byla vyhlášena soutěž na architektonické řešení, jejímž vítězem se stal zlínský ateliér B/P/P.
  • Veřejnosti byla zkušebně nabízena nová poradenská služba k ošetření dřevěných staveb a předmětů.
  • V ediční činnosti byl dokončen několikaletý projekt vydávání národopisné monografie regionu Těšínsko realizací pátého, závěrečného dílu.
  • Úspěšnost muzea z pohledu veřejnosti byla hodnocena zejména z hlediska programové nabídky, úrovně expozic a také kvality poskytovaných služeb. Ke změnám došlo v organizování a nabídce průvodcovských služeb, které byly honorovány. V organizování prohlídek byl kladen důraz na individuální zážitky a volnou prohlídku, po dobré zkušenosti z minulých let znovu se uplatnily demonstrátorky v objektech Valašské dědiny. Nově bylo do programu zařazeno „Valašské divadelní léto" akcentující vystoupení známých osobností.
  • Přes všechny kroky k udržení popř. zvýšení počtu návštěvníků došlo meziročně k poklesu oproti roku 2002 o téměř 15%. Celkem bylo hosty muzea 328 164 platících návštěvníků. Oproti minulým letům došlo k dohodě s OSA, ačkoliv muzeum nebylo opakovaně zařazeno do smlouvy mezi Asociací muzeí a galerií a Ochranným svazem autorským.
  • Pokračovaly výrazné personální změny na všech útvarech, které zejména změnami na místech vedoucích oddělení výrazně ovlivňovaly plynulost práce.
  • Hospodaření celé instituce bylo vyrovnané, nadále příjmy z vlastní činnosti tvořily polovinu všech prostředků, které byly na pokrytí mezd a nákladů k disposici.
  • Provozní náklady se zvyšovaly zejména po převzetí objektu Sklad Frenštát, kde se začaly ukládat rozsáhlé kolekce sbírkových předmětů.
  • V závěru roku bylo připravováno zařazení pracovníků do nových tříd 16 třídní tarifní stupnice. I když řada profesí se v katalogu prací objevila, mnohé také z podnětu vedení muzea. Celoročně nebyly poskytnuty zřizovatelem mzdové prostředky v takové výši, aby mohly být vedle základních tarifů pravidelně stanovovány také pohyblivé složky mzdy zvláště v případech, kdy pracovníci podávají dlouhodobě nadstandardní výkony.
  • V oblasti zabezpečování služeb návštěvníkům pokračovaly pronájmy stravovacích zařízení jak v areálech muzea, tak na Pustevnách.

Podrobně bude o činnosti jednotlivých útvarů muzea pojednáno v příslušných kapitolách.

Organizační struktura

Ve struktuře útvarů a oddělení nedošlo v průběhu roku k zásadním změnám. Nový organizační řád, platný od roku 2002 platil po celý rok. K výrazným změnám došlo v personálním obsazení jednotlivých funkcí, což se odrazilo, zejména u nových pracovníků v potřebě rychle získat první zkušenosti a koncepčně ovlivňovat činnost svěřených úseků. Limitovaný počet pracovníků 117 nebyl naplněn, celkový přepočtený počet pracovních úvazků v roce činil 114. Ke změně došlo v osobě statutárního zástupce ředitele, od 1.ledna se jím stal Ing. Milan Gesierich, vedoucí technického útvaru.

Poradní orgány ředitele

Celoročně pracovaly poradní orgány ředitele, jejichž statuty byly upraveny dle Statutu muzea i úkolů a cílů jejich činnosti:

  • Vědecká rada
  • Výtvarná rada
  • Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost

Členové jsou jmenováni na tři roky. Od počátku roku 2003 pracoval v novém složení Poradní sbor pro sbírkotvornou činnost. Ve funkci předsedy nahradila pana PhDr. Jiřího Langera, CSc. paní Mgr. Jiřina Veselská. Členy Vědecké rady a Výtvarné rady jsou externí spolupracovníci, specialisté v oborech v muzeu aplikovaných, znalci regionálních dějin i stavebních technologií a konstrukcí, památkové péče. Členství je čestné. Tajemníky rad jsou pracovníci muzea, jejichž pracovní zařazení úzce souvisí s posláním orgánu.

Vědecká rada zasedala v průběhu roku jedenkrát. Na programu jednání byla Zpráva o činnosti muzea, Návrh koncepce sbírkotvorné činnosti a vstupní diskuse k návrhu rekonstrukce interiéru kostela sv. Anny a výběru objektů na dostavbu areálu Valašská dědina. Úkoly zadané radou byly plněny v průběhu roku a projednávány budou až na počátku roku 2004.
Výtvarná rada se scházela k projednání aktuálních problémů, mj. se vyjadřovala k podobě náhrobků připomínajících osobnosti, jejichž ostatky byly uloženy na Valašském Slavíně.

S koncem roku byly připravovány návrhy na zastoupení osobností v poradních orgánech, neboť na počátku roku 2004 skončí členům jejich funkční období.

Pravidelně, nejméně jedenkrát měsíčně, se scházela Ústavní rada, jejímiž členy jsou ředitel muzea, jeho náměstci a vedoucí ekonomického oddělení.

Personální agenda

  • Počet pracovníků muzea, určený MK ČR jako závazný ukazatel, byl 117 osob. Celkem pracovalo v jednotlivých útvarech průměrně 96 pracovníků v trvalém pracovním poměru. Celkový počet přepočtených pracovních úvazků činil za rok 114.
  • Zejména provozní útvar se potýkal s vysokou fluktuací pracovníků jak ve stálém pracovním poměru, tak při krátkodobých úvazcích.
  • Vzhledem k vysoké náročnosti návštěvnického provozu a rozsahu poskytovaných služeb, se vystřídal na místech průvodců, pokladních a demonstrátorů velký počet osob na krátké pracovní smlouvy, často trvající jen měsíc. Vysoká fluktuace se projevila zejména v opakovaném zaškolování demonstrátorů a průvodců, které vyžaduje množství práce, které není zúročeno. K nim musíme ještě připočíst jednorázové výpomoci při demonstracích činností v rámci pořadů zaměřených na prezentaci starých způsobů práce.
  • K nejvýraznějším změnám v obsazení míst došlo na počátku roku v odděleních Etnografického útvaru:
    Od 1. února 2003 se stala novou náměstkyní pro odbornou činnost paní PhDr. Sylva Dvořáčková, do té doby odborná pracovnice Okresního vlastivědného muzea v Novém Jičíně. Ve funkci nahradila Mgr. Jiřinu Veselskou, která odešla do důchodu.
  • Změny byly provedeny zejména v oddělení péče o sbírkové fondy. S počátkem roku se ujala vedení paní Mgr. Markéta Šimčíková – Střeštíková, která vystřídala dlouholetého vedoucího konzervátorů pana Michala Chumchala, který pracoval v muzeu od roku 1967. Ke změnám došlo také na místech odborných pracovníků. 1. ledna byl přijat po předcházející odborné praxi na místo konzervátora sbírek pan Jiří Petřek, absolvent specializovaného studia restaurování v Brně. V polovině roku se do oddělení vrátil pan Dušan Kachyňa, když rezignoval na funkci provozního náměstka. Tím se oddělení dostalo tří kvalifikovaných odborníků, kteří se okamžitě zapojili do náročné akce rekonzervace předmětů transportovaných do Skladu Frenštát a zejména do úprav stálých expozic. V ostatních odděleních nedošlo k podstatným změnám.
  • V provozním útvaru došlo k zásadní změně rovněž na místě náměstka, když po odstoupení pana Dušana Kachyni byl jmenován pan Miroslav Kotrba.
  • Od 1. ledna se stala vedoucí oddělení programů a propagace paní Mgr. Dagmar Křivánková. Po mateřské dovolené se na zkrácený úvazek vrátila programová pracovnice Eva Porubová. Do funkce vedoucí oddělení služeb návštěvníků se po dlouhodobé nemoci vrátila v polovině roku paní Ivana Jurčová. Po odchodu pana Jana Štefely na konci roku 2002 byl na místo vedoucího oddělení lidové umělecké výroby jmenován pan Vlastimil Raška. Beze změn zůstalo vedení zemědělského oddělení.
  • V květnu se vedoucím oddělení ostrahy muzea stal pan Karel Tomek.
  • Bez velkých změn z hlediska personálního obsazení pracoval technický útvar. Ke změně došlo pouze na místě vedoucí oddělení stavebně technické dokumentace, kde po odchodu paní Heleny Halaštové na konci dubna byla vedoucí jmenována paní Olga Holišová.
  • Ekonomické oddělení a Útvar ředitele nezaznamenaly podstatné změny v personálním obsazení jednotlivých funkcí.
  • Na odborné činnosti, zejména terénních výzkumech a inventarizaci sbírek, se dočasně podílelo 5 posluchačů vysokých škol, kteří v Etnografickém útvaru absolvovali muzejní a terénní praxi. V oddělení péče o sbírky vykonal 1 student z VOŠUŘ tříměsíční praxi.
  • Konzervátorka textilu paní Libuše Loukotková absolvovala týdenní stáž v restaurátorských textilních dílnách Židovského muzea v Praze.

Majetkové a právní vztahy

  • Z celkového počtu 24 expozičně využívaných samostatných objektů a celých usedlostí v areálech je jich 16 jmenovitě prohlášeno za nemovitou kulturní památku. V průběhu roku byla Pustevenka, nacházející se v areálu Pustevny, rovněž prohlášena kulturní památkou.
  • Stejně jako v minulých trvala jednání o údržbu, nájem a prodej vodního náhonu, který je nezbytný pro provoz areálu Mlýnská dolina. Náhon byl v restitučním řízení vrácen panu Ing. Paláčkovi. Muzeum pronajímá toto dílo každoročně, aby nebyl provoz technických staveb na vodní pohon ohrožen. Mělo však zájem na odkoupení, neboť prostředky vynaložené za pronájem nevrací vlastník do technické údržby díla. K dohodě dosud nedošlo.
  • Byla dokončena výstavba „vozovny" , která bude sloužit jako expoziční objekt pro prezentaci historie lesů v ČR.
  • V posledním čtvrtletí roku byl na žádost MK ČR proveden pasport všech objektů ve správě muzea, jejich vyhodnocení z hlediska lokalizace, použitých stavebních materiálů, stáří, technického vybavení, zachovalosti a využití. Přinesl mnohé poznatky , které bude možné dále využívat při dislokaci staveb a jejich co nejvhodnějšímu využívání.
    V pozemkové držbě nedošlo k zásadním změnám.

Pokračování I

 



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English