Cesta: Odborná činnost / Výroční zprávy / Výroční zpráva za rok 2002 pokračování I


Výroční zpráva za rok 2002- pokračování I.

Činnost Etnografického útvaru

Výzkumy

  • Muzeum získalo samostatný grant na řešení závěrečné části výzkumného úkolu - Lidová kultura Těšínska. Odborným garantem byl PhDr. Jaroslav Štika, CSc., který ve spolupráci s dalšími autory připravil text pátého, závěrečného svazku monografie, který je věnován teoretickým otázkám historického vývoje regionu, proměnám podoby projevů lidové kultury a současné tváři jednotlivých částí celé struktury tradice.
  • V grantovém řízení ORNK MK ČR byly vybrány projekty:
    • "Rožnovská výšivka" s dobou řešení 2002-2004, řešitelky Mgr. M. Brandstettrová a PhDr. Jaroslava Zastávková
    • Zuberští metláři" s dobou řešení 2002-2004, řešitel Mgr. Daniel Drápala

V grantovém řízení OK MK ČR získala knihovna muzea grant na pořízení specializovaných a regionálních databází v rámci programu VISK 3. Projekt byl určen na 1 rok, jeho řešitelkou byla Jana Tichá, odborná pracovnice knihovny a externí spolupracovnice paní Vanda Vrlová.

  • Roční plán oddělení výzkumu pracoviště obsahoval na tento rok také řadu ústavních výzkumných úkolů, které byly zaměřeny na přípravu dokumentace ke sbírkovým fondům, výzkum lidové kultury a dokumentaci objektů. Většina byla započata již v předcházejících letech a má přímou návaznost na tvorbu fondů a také prezentaci.
    • Způsoby získávání mobiliáře domácností v Rožnově 1880-1940 - Mgr. Kučerová
    • Dílny rožnovských malířů porcelánu - Bc. Denisa Hrnčárková
    • Osobnosti z Valašského Slavína - Bc. Renata Barabášová
    • Genealogie valašských rodů - Mgr. Zdeněk Cvikl
    • Edice nejstarších rožnovských kronik Vranečkovy a Tvarůžkovy - Mgr. Drápala nově
  • Na vyhlášení grantového řízení v oblasti zpracování muzejních sbírek a dokumentace reagovalo muzeum předložením projektů na využití informací uložených v regionálních kronikách (Mgr. Drápala) a digitální zpracování archivu prof. Kuriala včetně katalogu objektů lidové architektury v dokumentaci VMP (Ing. Gesierich a Mgr. Veselská). Grantové řízení však bylo zrušeno z důvodů povodní.
  • Součástí odborné práce byly doplňovací průzkumy k zaměřovaným objektům lidového stavitelství ve sběrné oblasti, shromažďování podkladů pro libreta expozic a programy a průzkumy k prezentaci sbírek (kalendáře).
  • Na základě odborného zhodnocení byl pracovníky muzea navržen pan Josef Kopčan, tesař v Technickém útvaru na udělení titulu "Nositel tradice" v roce 2003. Titul je udělován ministrem kultury ročně maximálně pěti osobnostem - nejvýznamnějším znalcům tradičních technik zpracování přírodních materiálů. V prosinci 2002 obdržela ocenění vyšívačka paní Jana Juřicová z Vigantic, kterou jsme navrhovali v roce 2001.

Sbírky

  • V dubnu 2002 požádalo muzeum o registraci svých sbírek do Centrální evidence sbírek dle Zákona č. 122/2000 Sb. Rozhodnutí o zápisu bylo vydáno 7.6.2002 pod čj. VMR/002-04-29/104002. Podle ustanovení Zákona 122/2000 Sb. byl zpracován a 1.8.2002 uveden v život jako závazný vnitřní předpis Režim zacházení se sbírkou a jednotlivými sbírkovými předměty, který řeší správu sbírky, dokumentaci sbírkových předmětů, podmínky uložení předmětů, režim odborných služeb, vydávání osvědčení dle Zákona 71/1994 Sb. Součástí předpisu je také Badatelský řád, Jednací řád Poradního sboru pro sbírkotvornou činnost, harmonogram inventarizací a přehled evidenčních knih.
  • V říjnu 2002 byl vydán Odborem muzeí a galerií MK ČR pro muzeum závazný další metodický pokyn pro správu sbírek, který přinesl nové formuláře pro akvizice, dary, zápisy pro jednání Poradního sboru pro sbírkovou činnost.
  • Odborná správa sbírek byla realizována podle ustanovení Zákona 122/2000 Sb. a prováděcích předpisů. V 1. čtvrtletí roku byly ukončeny zjišťovací inventarizace a připraveny podklady pro vypořádání zjištěných nedostatků. Po schválení Poradním sborem bylo požádáno o odpis skupiny předmětů, které byly fyzicky znehodnocené a pro sbírku neupotřebitelné. Při inventarizaci byl zjištěn výpadek v číselné řadě předmětů, které jsou zařazeny do podsbírky "Dokumentace činnosti muzea v přírodě", když byly omylem vykazovány počty kusů místo počtu inventárních čísel. Pokračovala kontrola záznamů o jednotlivých sbírkových předmětech v katalogu sbírek BACH - etnografie spojená se zápisem údajů z podkladů doprovodné dokumentace k jednotlivým předmětům a přepisem údajů z původních katalogizačních karet. Při inventarizaci fondu písemnosti a tisky byl po fyzické kontrole předmětů naveden do katalogu BACH - archiv potřebný záznam, doplněný ve většině případů o podrobnosti zjištěné při inventarizaci. Toto navádění dat do počítačového katalogu bu-de, vzhledem k počtu položek, které fond obsahuje, pokračovat ještě v letech 2003 a 2004. Celkem byly inventarizační záznamy provedeny u 71 653 položek.

Podle časového harmonogramu byly připraveny potřebné podklady pro zápis sbírky do Centrální evidence sbírek. Po interní dohodě bylo požádáno o zápis tří podsbírek, a to:

Etnografická podsbírka s předznamenáním ZF a 59 053 inv.čísly

  • Územně pokrývá sběrnou oblast muzea, jejíž centrální částí je etnografický region Moravské Valašsko, k němuž jsou přiřazeny sousední národopisné oblasti výskytu roubeného domu karpatského typu Těšínské Slezsko a Moravské Kopanice. Mapa sběrné oblasti byla publikována v roce 2000 v Almanachu k 75. výročí založení muzea
  • Časové zařazení je dáno zachovalostí dokladů v terénu, většina předmětů pochází z druhé poloviny 19. století a 1. poloviny 20.století. Počátek sbírkové práce se vztahuje k aktivitám Musejního spolku v Rožnově, založeného v roce 1910, jehož členové se zajímali zejména o esteticky působivé artefakty a součásti vybavení interiérů domácností.
  • Od poloviny šedesátých let 20. století se díky působení Ing. J.R. Bečáka formoval nový program sbírkové dokumentace, zaměřený jednak na kompletaci stávajících souborů, vztahujících se k jednotlivým úsekům života obyvatel na vesnici, jednak na dokumentaci života obyvatel městečka Rožnova. Obě části byly obsahově odvozeny od základního výzkumného programu - dokumentace lidového stavitelství a bydlení. V posledních letech bylo rozšířeno časové pokrytí až do šedesátých let 20.století, v některých oborech (řemesla, řezbářství, betlémářství, zvykoslovné předměty) až do současnosti.

Etnografickou sbírku tvoří tyto nejvýznamnější sbírkové kolekce:

  • Dokumentace způsobu obživy (zemědělské práce, řemesla, podomácká výroba)
  • Dokumentace způsobu života ( bydlení, nábytek, strava, příprava jídel)
  • Lidový oděv
  • Keramika včetně kolekce malovaného porcelánu z rožnovských dílen a sbírky lidové keramiky Aloise Jaroňka
  • Lidové umění (malba na skle, plastika)
  • Zvykoslovné předměty (betlémy, kraslice)
  • Sakrální sbírky
  • Výtvarná sbírka

Podsbírka písemnosti a tisky s předznamenáním A a 38 623 inv.čísly

  • Sbírka územně pokrývá celou sběrnou oblast muzea s menšími přesahy do sousedních oblastí.
  • Časově dokumentuje zejména situaci v 19. a 1. polovině 20.století, výjimku tvoří tzv. genealogická kartotéka s údaji čerpajícími z archívních pramenů 16.-18. století. Základ sbírky tvoří písemnosti shromážděné členy bývalého Musejního spolku, kteří měli zájem o doklady, vztahující se k životu města a jeho obyvatel ve všech oblastech. Zajímavý soubor dokumentů se vztahuje k přípravě a realizaci "Valašských roků" 1925, 1935 a 1947.
  • Od sedmdesátých let 20. století započalo systematické shromažďování ikonografických pramenů k podobě krajiny, sídel i objektů, rozšiřovala se sbírka pohlednic. V letech 1997 - 2000 byla sbírka doplněna o genealogickou kartotéku rodů Moravského Valašska, čerpající z matrik, knih narozených, sňatků a zemřelých.
    Do fondu jsou tak zařazeny výzkumné zprávy z etnografických výzkumů objektů v terénu.

    Fond písemnosti a tisky obsahuje zejména
    Pozůstalosti sourozenců Jaroňkových, zakladatelů muzea, dalších členů Musejního spolku, písemnosti z činnosti Musejního spolku, písemnosti k činnosti muzea na poli dokumentačním, prezentačním a metodickém, osobní doklady původních obyvatel expozičních objektů, pohlednice.

Podsbírka dokumentace muzea v přírodě s předznamenáním C a 14 951 inv.číslem

  • Územně dokumentuje objekty lidové architektury ze sběrné oblasti muzea, zejména z Moravského Valašska, část z nich, která je zapsána jako národní kulturní památka, je uvedena v části Majetkoprávní vztahy. Kolekce zde zařazených sbírkových předmětů dokumentuje pracovní a technologické postupy při pěstování plodin, chovu dobytka, přípravě jídel, zpracování surovin, zjištěné v terénu a prezentované druhotně v areálech a objektech muzea.
  • Zvláštní částí je soubor obrazových a tištěných dokladů o všech aktivitách muzea a také ostatních muzeí v přírodě v ČR i Evropě, programech, výstavách apod.
  • Podsbírka je systematicky utvářena od poloviny 70.tých let 20.století, na její koncepci se zejména podíleli PhDr. Jaroslav Štika, CSc. a PhDr. Jiří Langer, CSc. spolu s dalšími specialisty.
  • V obsahu sbírky najdeme stavby, nářadí, nástroje, oděvy, kopie staveb, rekonstrukce předmětů z domácnosti, zvykoslovných artefaktů apod. Doprovodnou kolekci tvoří dokumenty k prezentaci zvykosloví a folklóru v areálech. Sbírka je permanentně doplňována ve všech skupinách dokladů.

K 31.12.2002 pečoval Etnografický útvar o 119.144 evidenčních jednotek sbírkových předmětů, když při zápisu do CES došlo k odstranění administrativní chyby v číslování. Roční přírůstek činil 978 inv.čísel s 1115 předměty zejména do podsbírky etnografické a do podsbírky dokumentace muzea v přírodě. Celkem byla na nákup sbírkových předmětů vynaložena částka 144 448, což je necelá polovina částky z roku 2001 (336.639 korun). Z finančních důvodů byla odmítnuta mj. nabídka nábytkového souboru podle návrhu Dušana Jurkoviče, který by mohl tvořit základ expozice v objektu Maměnka, jehož rekonstrukce se chýlí ke konci. Také v roce 2002 byl sbírkový fond obohacen o řadu darů, z nichž nejvýznamnější byla kompletní dílna galanterního klempíře pana S. Poláška z Rožnova, dále to byly plastiky současných řezbářů, návrhy na malovaný porcelán Karla Solaříka st. aj.

Dokumentace

  • Po celý pokračovalo odborné zpracování archivu bývalého Ústřední lidové umělecké výroby. V dubnu 2002 byl instalován firmou BACH program pro počítačové zpracování fondu, vytvořený v Národopisném odd. NM dr. Langhammerovou. Díky možnosti práce mimo hlavní úvazek navedli odborní pracovníci Etnografického útvaru do konce roku do programu prvních 5500 položek z celkového počtu 19800, které byly dosud připraveny formou lístkového katalogu. Po několika konzultacích s autorkou programu bylo zkušebně prováděno také skenování originálních vzorníků výšivek, tkanin, krajek, které jsou součástí fondu. V prosinci byla zpracována závěrečná zpráva o dosavadním postupu prací, která byla předložena MK ČR. Zpráva je přílohou Výroční zprávy.
  • Fotograficky bylo zdokumentováno 547 položek, ve vztahu k počtu získaných přírůstků nebylo dosaženo rovnováhy a fotografování zaostává. Výsledek je nutno hodnotit z hlediska celoročního provizorního provozu fotoateliéru, který také trpěl roztříštěním práce na tři místa v důsledku rekonstrukce budovy. V polovině roku započala příprava nového detašovaného fotopracoviště ve Skladu Frenštát, jehož vybavení pro fotodokumentaci sbírkových předmětů nebylo realizováno podle požadavků kvalitní práce.
  • Také fotoarchiv byl podroben v části negativů, zachycujících sbírkové předměty, rozsáhlé kontrole. Zejména porovnávání dokumentárních snímků s konkrétními předměty při revizi a přenesení do skladu Frenštát bylo velmi náročné. Dále pokračovalo velmi pracné ověřování údajů v počítačové databázi a porovnávání s údaji o předmětech. Postup, který kurátorka fondu zvolila je velmi pracný, ale vylučuje další chyby.
  • Výrazně se zlepšuje obsahová stránka fotoarchivu, řada snímků byla použita na nové pohlednice, vydané vlastním nákladem v několika sériích, do publikací vydávaných jinými subjekty, pro kalendáře.
  • Sbírková a studijní knihovna, zaměřená na etnografickou literaturu a obecně na sběrnou oblast muzea, nabízí na 14.445 svazků a je využívána bohatě pracovníky muzea, omezeně již druhý rok i externisty. Celkem bylo do knihovního fondu zapsáno 255 sv. tiskovin a 25 AV nosičů. Do programu LANIUS bylo zkatalogizováno 822 knihovních jednotek a 2043 rešerší. Interně bylo zapůjčeno 1160 svazků, externě 237 svazků. Na nákup knih byla využita částka 28.262 Kč.
  • V závěru roku 2000 došlo v souvislosti s novou zřizovací listinou a personální změnou na místě knihovníka ke změně koncepce knihovny, která je budována jako dokumentační pracoviště pro problematiku lidové kultury sběrné oblasti a informační a metodické centrum pro muzea v přírodě v ČR. V polovině roku požádalo muzeum o registraci knihovny ve smyslu zákona o knihovnách. Žádosti bylo vyhověno a knihovna tak splnila jednu z podmínek pro poskytování účelových dotací na rozšiřování knihovnických a informačních služeb. Na jaře obdrželo muzeum subvenci ve výši 90.000,- Kč na vybavení knihovny novými PC a vytvoření místa pro externí klienty. Část prostředků byla určena na instalaci potřebných programů k zapojení katalogu knihovny do celostátní knihovní informační sítě v rámci programu VISK 3. V přidělené dotaci bylo počítáno s částkou na smlouvu pro rešeršistu. Práce na excerpci regionálních publikací pro databázi se ujala bývalá knihovnice paní Vanda Vrlová.
  • Knihovna trpěla po celý rok provizorním uložením v náhradních prostorách, které jsou mimořádně vlhké s minimálně vhodnými podmínkami pro uložení zejména historické knihovny. S umístěním knihovny na původní místo v budově ředitelství se nepočítalo, ale v závěru roku započala projekční příprava rekonstrukce objektu na Palackého ulici, který dosud sloužil jako depozitář sbírek, které budou přeneseny do Skladu Frenštát. Proto bylo místo pro klienty knihovny dočasně vytvořeno mimo prostory knihovny v přízemí budovy ředitelství.
  • Díky mimořádnému pochopení Státního ústředního archivu v Praze - Chodově a Ing. Ďuroviče probíhala od druhého čtvrtletí postupná desinfekce všech starých tisků a časopisů, které tvoří sbírkový fond knihovny, před jejich trvalým uložením ve skladu Frenštát. Desinfekce pokračovala i po povodních, kdy se pracovníci archivu soustředili na likvidaci následků škod na knihovnách jiných institucí. Při tomto přemístění byla provedena inventarizace, doplňování katalogizačních záznamů a kontrola technického stavu. V závěru roku byly poznatky z inventarizace využity při zpracování žádosti o finanční dotaci na restaurování prvních, nejvíce poškozených svazků.Bohužel se z provozních důvodů i nadále omezovaly radikálně služby veřejnosti.
  • Řada předmětů byla do sbírky muzea darována, jednalo se zejména o oděvní součásti k ženskému kroji a kroji dětí, vybavení domácnosti, část zemědělského inventáře, práce současných řezbářů. Nejvýznamnějším darem byla klempířská dílna S. Poláška. Pro dárce byla zřízena graficky pojednaná darovací listina, jména dárců jsou prezentována na internetových stránkách, všichni obdrží volnou vstupenku na celý kalendářní rok.
  • Pokračovala sbírková dokumentace tvorby současných řezbářů, vyšívaček v rámci realizace výzkumného programu "Rožnovská výšivka", významně se rozšířila kolekce zemědělského nářadí a strojů, nábytku a oděvů.
    Ve sbírkové oblasti nebyly, na rozdíl od minulých let, konány systematické sběrové akce ani záchranné sběry, vzhledem k tomu, že velký díl pracovního času všech odborných pracovníků byl věnován inventarizacím sbírkových souborů a zejména přemístění pracoven a sbírek v rámci dokončení nových prostorových kapacit (pracovny v budově ředitelství, sklad Frenštát).
  • Pracovníci útvaru poskytli v průběhu roku 217 odborných konzultací studentům a regionálním badatelům, spojených s excerpcí a zápůjčkami literatury a údaji o sbírkových předmětech. Nároky na zápůjčky zejména fotografií meziročně stoupají, v průběhu roku přes provizorní pracovní podmínky bylo provedeno 2458 excerpcí v katalogu a vyhledání snímků pro externisty a trojnásobek počtu pro potřeby pracovišť muzea a prezentaci
  • Celkem bylo 15 externím subjektům zapůjčeno zejména na výstavy a do expozic 260 předmětů. Z toho 126 předmětů badatelům.
  • Konzervace sbírek probíhala za velmi svízelných personálních podmínek v nedostatečně vybaveném objektu tak jako v minulých letech. V době přípravy nové organizační struktury muzea byl také nově zpracován program komplexní péče o sbírkový fond, který počítá s realizací nového pracoviště v přízemním traktu Skladu Frenštát. Celkem bylo za rok ošetřeno 753 nových přírůstků, dílnami prošlo a bylo ošetřeno 5596 sbírkových předmětů mimo exponáty, instalované v expozičních objektech.
  • V únoru byl převeden do majetku muzea objekt ve Frenštátě, kde bylo okamžitě vy-tvořeno provizorní konzervátorské pracoviště pro opakované ošetření sbírek, které byly pře-váženy z nejvíce ohrožených prostor k uložení v nových podmínkách. V průběhu roku se tato akce, na níž se podíleli kromě konzervátorů také noví pracovníci převedení spolu s objektem, týkala více jak 7000 předmětů (sklo, keramika, část porcelánu, nářadí na zpracování vláken, nábytek, svítidla, voskové a cínové předměty). Většina předmětů byla po ošetření nově uložena.
  • Z vlastních prostředků muzea byla pořízena polovina závěsného systému pro uložení sbírky obrazů, náklad činil téměř 500.000,- Kč.
  • V druhé polovině roku započala příprava rekonstrukce vybraných prostor v přízemí Skladu Frenštát na moderní konzervátorské pracoviště. Na přípravě náročného projektu se podíleli zejména vedoucí konzervátorského odd. Michal Chumchal a Mgr. Markéta Střeštíková, která nastoupila do oddělení v říjnu 2002. Zároveň byly uvolněny prostředky na vypracování studie využití objektu, který podle dodaných podkladů zpracovala Elektroprojekta Rožnov p/R. Studie se stala výborným podkladem pro zpracování investičního záměru a také zpracování požadavků na dotaci, sloužící pořízení vybavení dílen a laboratoře. Vybavení pracoviště bylo rozšířeno o myčku a nerezové vany, které byly hrazeny z účelové dotace MK v rámci programu ISO
  • Z vlastních prostředků bylo uhrazeno restaurování sedací soupravy ze sbírky lékárníka Klaudy. Souprava sestává ze dvou křesel a pohovky, práce byly svěřeny Pavlu Storzerovi, restaurátorovi nábytku z Jistebníka, Náklad na celou akci včetně nového čalounění činil 170.000 Kč. Z účelové dotace MK ČR nebyly poskytnuty žádné prostředky.

Pracoviště ISO

  • Prostředky na rozvoj pracoviště ISO byly v roce 2002 poskytnuty na zakoupení části nutného vybavení pro oddělení péče o sbírky - nerezové vany, tlaková myčka, regály. Nebyly akceptovány požadavky na doplnění PC s potřebnými programy evidence a dokumentace, vybavení depozitářů měřící technikou a nábytkem na uložení sbírek.
  • Požadavky na pořízení dokumentace z jiných muzeí nebyly předloženy.
  • Záznamy navedené do počítače byly několikrát použity při zcizení sbírek, při inventarizaci fondů, vyhledávání vhodných předmětů pro prezentaci.
    Jiná muzea nepožádala o spolupráci při provádění záznamů o sbírkách. Žádný jednotlivec nepožádal o povolení vývozu.
  • V závěru roku bylo v rámci programu ISO požádáno o poskytnutí finančních prostředků na vybavení depozitáře a konzervátorského pracoviště na rok 2003 v novém skladě ve Frenštátě, na vybavení depozitářů regály na uložení obrazů, lidového umění, plastik, hraček, zvykoslovných předmětů, nábytku v nových prostorách.
    Dále byly nárokovány účelové prostředky na vybavení fotodílny ve Frenštátě, instalaci EPS a EZS v dalších objektech, výměnu střechy nad depozitními objekty, restaurování starého tisku a dvou obrazů z kostela sv. Anny a nákup nábytkového souboru podle návrhu D. Jurkoviče.
  • Muzeum je pověřenou organizací MK ČR, která vydává povolení k vývozu předmětů podle Zákona o vývozu předmětů kulturní hodnoty v oborech tradiční zemědělství, řemesla a etnografika. V roce 2002 byl vznesen jeden požadavek, který ale byl stažen zpět. Vedením agendy je pověřen náměstek pro odbornou činnost.

(Zpět)

pokračování II



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English