Cesta: Odborná činnost / Výroční zprávy / Výroční zpráva za rok 2001


Výroční zpráva o činnosti muzea za rok 2001

Předkládá: Ing. Vítězslav Koukal, CSc. ředitel muzea
Zpracovala: Mgr. Jiřina Veselská, náměstkyně ředitele

Rožnov pod Radhoštěm: červen 2002

Obsah:

Úvod

  • Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm předkládá výroční zprávu o činnosti za rok 2001, která čerpá z přehledů práce jednotlivých útvarů a ekonomické zprávy o hospodaření.
  • Do roku 2001 vstupovalo muzeum s novou Zřizovací listinou, vydanou ministrem kultury Pavlem Dostálem v závěru roku 2000. Obsah základního dokumentu potvrdil zřizovací úlohu MK ČR, uložil muzeu některé nové úkoly na poli metodické činnosti ve vztahu k ostatním muzeím v přírodě v ČR, krajanského hnutí a genealogického výzkumu, posílil jeho postavení jako specializovaného regionálního informačního centra pro oblasti historie a lidové kultury. Umožnila také vytvoření nových vnitřních předpisů, vymezujících jak poslání specializovaných útvarů a oddělení, tak odpovědnosti za jednotlivé oblasti muzejní práce a péče o svěřené památky.
  • Spolu s novým zákonem o správě sbírek muzejní povahy a prováděcích dokumentů k němu, se stala úhlovými kameny, které budou i nadále významně ovlivňovat rozsah odborné činnosti muzea. Ve sbírkové oblasti se aplikace nových legislativních předpisů odrazila zejména v pozornosti věnované inventarizacím. Úspěšnost muzea v očích veřejnosti byla, jako i v jiných letech, dána nabídkou programů a úrovní expozic, včetně kvality poskytovaných služeb. Celkem bylo připraveno 41 programů a 4 folklorní festivaly. Z tohoto pohledu je rok 2001 zvláště významným - po několika letech se zastavil meziroční pokles návštěvnosti a hosty muzea se stalo o 30000 návštěvníků více než v roce 2000.
  • Ke změně došlo také v majetku muzea, kdy v srpnu byl obci Hustopeče nad Bečvou převeden místní zámek, který muzeum spravovalo od poloviny sedmdesátých let 20. století. V závěru roku byl do hospodaření muzea převeden objekt skladu zdravotnických potřeb ve Frenštátě pod Radhoštěm, který dosud spravovalo Ministerstvo zdravotnictví - Zdravotnické zabezpečení krizových stavů Příbram - Kamenná. V ekonomické oblasti pokračovala vlastní hospodářská činnost - po celý rok muzeum provozovalo jedno ze svých tradičních restauračních zařízení Hospodu Na posledním groši. Na základě rozhodnutí ústavní rady byla v  závěru roku tato aktivita ukončena a na pronájem všech stravovacích zařízení vypsána veřejná soutěž.
  • Svou činnost zahájilo za velké pozornosti odborné i  laické veřejnosti Genealogické centrum Valašska, čerpající ze zakoupených materiálů, průběžně doplňovaných výzkumem vlastních odborníků.
  • To jsou jen některé skutečnosti, které se spolu s mnoha dalšími a zejména s mimořádným pracovním nasazením všech pracovníků, spolupodílely na výjimečném postavení muzea nejen mezi obdobnými institucemi v ĆR, ale také na poli mezinárodním.

Organizační struktura

Ve struktuře úvarů a oddělení nedošlo v průběhu roku k zásadním změnám. Nová organizační směrnice vymezila postavení a obsahovou náplň činnosti odborných a provozního útvaru, charakterizovala úkoly ekonomického oddělení a sekretariátu ředitele.
Valašské muzeum v přírodě tvořily tyto útvary a  oddělení:

Sekretariát ředitele

  • Správce sítě

Etnografický útvar s oddělením

  • výzkumu
  • dokumentace
  • péče o sbírkové fondy
  • Genealogické centrum Valašska od 1.12.2000

Technický útvar s oddělením

  • obnovy a údržby památek
  • dopravy, energetiky a skladového hospodářství
  • stavebně technické dokumentace

Provozně obchodní útvar s oddělením

  • programů a propagace
  • služeb návštěvníkům
  • lidové umělecké výroby
  • zemědělským
  • hospodářskou správou s monitoringem EPS

Ekonomické oddělení

  • ekonomika
  • samostatná hospodářská činnost
  • prodej

Na počátku roku rozhodla Ústavní rada o podání žádosti o zrušení zápisu Akciové společnosti Slavia, jejímž bylo muzeum zakládajícím akcionářem, z Obchodního rejstříku.

Poradní orgány ředitele

Celoročně pracovaly poradní orgány ředitele, jejichž statuty byly upraveny dle Statutu muzea i úkolů a cílů jejich činnosti. Byl to Poradní sbor pro sbírkovou činnost, Výtvarná rada, Vědecká rada a Stavební komise pro dostavbu muzea. Členy všech poradních orgánů jsou externí spolupracovníci, specialisté v oborech v muzeu aplikovaných, znalci regionálních dějin i stavebních technologií a konstrukcí, památkové péče. Tajemníky jsou pracovníci muzea, jejichž pracovní zařazení úzce souvisí s posláním orgánu. Nejčastěji byl v roce 2001 svoláván Poradní sbor pro sbírkovou činnost, neboť výsledky generální inventarizace sbírek vyžadovaly úzkou spolupráci se specialisty - členy sboru.

Personální agenda

  • Počet pracovníků muzea, určený MK ČR jako závazný ukazatel, byl 117 osob. Celkem pracovalo v jednotlivých útvarech průměrně 93 pracovníků v trvalém pracovním poměru. Vzhledem k vysoké náročnosti návštěvnického provozu a rozsahu poskytovaných služeb, se vystřídalo na místech průvodců, pokladních a demonstrátorů více jak 70 sezónních zaměstnanců. K nim musíme ještě připočíst jednorázové výpomoci při demonstraci činností při pořadech zaměřených na oživování starých způsobů práce.
  • V prosinci 2000 ukončil své působení ve funkci provozního náměstka pan Václav Žitník. Na přechodnou dobu byla kumulována funkce ekonoma a provozního náměstka, kterou zastával Ing. Jindřich Krejčí. Místo provozního náměstka bylo obsazeno až jmenováním pana Dušana Kachyni 19. března 2001.
  • Na místo vedoucího zemědělského oddělení, které bylo několik měsíců obsazeno pouze dočasně paní Drahoslavou Hrubanovou, byl přijat v květnu pan František Trčka . S jeho nástupem byla ukončena smlouva o zajištění péče o zvířata v majetku muzea s firmou Hlucháňová.
  • Ke změně došlo také ve vedení Ekonomického oddělení, když v závěru měsíce června nebyla prodloužena smlouva Ing. Jindřichu Krejčímu a 1.7. byla na jeho místo jmenována vedoucí ekonomického oddělení paní Sylva Mikulenková.
  • Na konci května byla z funkce odvolána provozní Hospody Na posledním groši Marcelína Zapletalová a provoz převzala dosavadní vedoucí prodejny lidových uměleckých výrobků paní Julie Hlavenková. Své působení v muzeu ukončil pan Miroslav Kotrba, vedoucí provozovny NPG. Problémy spojené s provozem a  jeho rentabilitou vedly k ukončení této činnosti a také rozvázání pracovního poměru s personálem.
  • Od listopadu 2000 byl zaveden nepřetržitý monitoring ISO, když byly na centrální pult ostrahy Policie ČR ve Vsetíně napojeny objekty v  dřevěném městečku, obytný dům na Palackého ulici, komunikační trakt, depozitní hala I a II, obytný dům na Bayerově ulici. Počet pracovníků v 24 hodinové službě byl na počátku roku 2001 doplněn na 4, i když limit pracovních úvazků nebyl navýšen.
  • Nově bylo obsazeno místo knihovnice etnografkou Bc. Janou Tichou vzhledem ke změně poslání knihovny a její postupné proměně na specializované dokumentační a informační centrum pro muzea v přírodě v ČR.
  • V listopadu 2001, v souvislosti s převodem objektu Sklad Frenštát do správy muzea, byly uzavřeny předběžné pracovní smlouvy se třemi zdejšími zaměstnanci, kteří se posléze stali pracovníky muzea na tomto detašovaném pracovišti. Byli zařazeni do oddělení péče o sbírky.
  • Tiskovým mluvčím byl jmenován Mgr. Tomáš Gross, který byl zároveň vedoucím oddělení programů a propagace. Práci tohoto oddělení komplikovalo velmi časté střídání pracovníků.
  • Relativně bez personálních změn pracoval Etnografický útvar.
  • Na odborné činnosti, zejména terénních výzkumech a  inventarizaci sbírek , se dočasně podílelo více jak 20 posluchačů vysokých škol, kteří v Etnografickém útvaru absolvovali muzejní a terénní praxi.
  • V druhé polovině roku byla uzavřena smlouva o  preventivní lékařské péči o zaměstnance ve smyslu nových předpisů s MUDr. Vojkůvkou a všichni zaměstnanci se do konce roku podrobili vstupní lékařské prohlídce.

Objekty a provozy

  • Od roku 1995 je muzeum Národní kulturní památkou. V zákoně o vyhlášení muzea za Národní kulturní památku z roku 1995 je celkem zapsáno 26 objektů včetně Pusteven. Z celkové počtu 24 expozičně využívaných staveb, celých usedlostí a souborů staveb v areálech je jich 16 prohlášeno za nemovitou kulturní památku. Přehled objektů v jednotlivých areálech viz dále.
  • Znění vyhlášení mělo však řadu nejasností v pozemkové evidenci parcel a také objekty byly popsány velmi nejednoznačně. Pro vyřešení tohoto nedostatku a uvedení záznamů v soulad se skutečností, zejména v  katastru nemovitostí, bylo vyvoláno několik jednání, pro něž bylo třeba připravit celou řadu zaměření a podkladů.
  • Část objektů je také vedena ve sbírkové evidenci v podsbírce "Dokumentace muzeí v přírodě".
  • V bezprostřední blízkosti budovy ředitelství se nachází objekt tzv. "Sušáku", technické stavby z konce 19.století Z  pohledu provozu muzea směrem k návštěvníkům, výstavním akcím a programům pro školy by bylo významným řešením započetí a následně rychlé dokončení jeho rekonstrukce, jehož projekt počítá s využitím tří podlaží na výtvarnické dílny, restaurátorskou dílnu textilu, depozitář textilu s navazujícími výstavními prostorami a pokladnou se šatnou. Po celý rok bylo projekčně dolaďováno řešení interiéru pro prezentační činnosti a depozitář . Podána žádost o změnu územního plánu s ohledem na vybrané místo pro vozárnu z Ostravice a rekonstrukci objektu Sušák včetně nových návštěvnických tras a vstupů do areálů.
  • V městské zástavbě využívá muzeum ještě čtyři samostatné, původně obytné domy: Palackého 484 (zčásti IC, 2 služební byty, GCV, pronajímatel SÚPP Ostrava), Palackého 581 (depozitáře), Bayerova 62 ( pronajímatelé a depo textil) a Čechova 518 (konzervátorské pracoviště a byt).
  • Pro provoz Technického útvaru a zemědělského oddělení slouží poměrně rozsáhlý stavební dvůr se skládkami dřeva, lakovnou a  dílnou lidové umělecké výroby, tesařskou halou a katrem na pořez kulatiny, garážemi a sklady. Do budoucna je nutno vyřešit celé provozní zázemí zemědělského oddělení, protože současně využívané prostory v expozičních objektech areálu Valašská dědina jsou nevhodné z mnoha hledisek.
  • Kvalitu využití velkého počtu objektu ve správě muzea významně ovlivňuje jejich technický stav a vhodnost jejich disposičního řešení pro předpokládanou funkci. Nároky na technické vybavení stoupají, ale disposiční možnosti financí jsou natolik omezeny, že v mnoha případech nelze reflektovat na oprávněné požadavky.
  • Na jeden z objektů v městské zástavbě - Bayerova 62 , v němž jsou uloženy sbírky textilu, byl od počátku roku 1990 uplatňován restituční nárok, který byl po mnoha soudních řízeních ukončen ve prospěch muzea.
  • V srpnu byl ukončen administrativní převod včetně stavebních prvků zámku v Hustopečích nad Bečvou na obec, objekt byl zanesen ve Státním seznamu nemovitých památek. Skončila tak více jak čtvrt století trvající starost o objekt architektonicky velmi významný, ale po mnoho let se nacházejí v havarijním stavu bez dalších možností využití.
  • 12. prosince byl do správy muzea, po téměř půlročním jednání, převeden objekt Sklad Frenštát pod Radhoštěm s pozemkem a  provozními objekty garáže a skladu chemikálií. Technický stav objektu i jeho rozloha umožní v budoucnosti vybudování kvalitního konzervátorského pracoviště a také rozsáhlých depozitářů pro uložení sbírek, které jsou dosud umístěny v  expozičních objektech s nevyhovujícími podmínkami.
  • Náročné na čas a přípravu bylo stavební řízení včetně požárního posouzení, jehož výsledkem jsou kolaudační rozhodnutí také o sbírkových expozičních objektech podle znění Stavebního zákona.
  • Stavební a rekonstrukční aktivity muzea v  expozičních areálech, jsou dle památkového zákona omezeny řadou podmínek , které vyžadují závazné stanovisko Státního ústavu památkové péče ke každé realizaci.
  • V 1. polovině roku bylo vyžádáno závazné stanovisko ke stavbě vozárny z Ostravice a rekonstrukci Sušáku. K vyjádření byly předloženy návrhy na prodejní stánky, objekty ke krytí elektrorozvoden v Dřevěném městečku a výstavbě objektu pro pálenici. Pouze výstavba vozárny byla zahájena. V  zimě byly zahájeny práce na zhotovení stánků pro drobný prodej a projekčně připravena trasa kanalizační přípojky pro areál Dřevěné městečko.

V současné době tvoří expoziční areály tyto objekty a soubory staveb:

Dřevěné městečko

Originály staveb

  • radnice městečka Rožnova z roku 1770 - sbírka muzea C 47/2002
    • s expozicí obchodu Betky Hanákové a poštovnou v přízemí (obě expozice s prodejem originálního sortimentu a poštovními službami)
    • expozicí radniční síně a pokoje pro důstojníka v 1. patře
  • tzv. Billův měšťanský dům - sbírka muzea C 44/2002
    • s expozicí městské domácnosti s krejčovským řemeslem v přízemí a bytem pro lázeňské hosty v 1. patře
    • expozice v přízemí pravidelně obměňována při příležitosti výročních svátků a poutě
  • Vaškova hospoda z roku 1660 - sbírka muzea C 43/2002
    Uchována pouze část objektu využívaná jako stylový restaurační provoz
  • Panská sýpka z Ostravy - Heřmanic
    Slouží jako dočasný výstavní prostor v přízemí a depozitář sedacího nábytku v  1. patře
  • Panská sýpka z Prostřední Suché
    Všechna čtyři nadzemní podlaží slouží jako depozitář nábytku
  • Stodůlky ze Štramberka
    Využívány dočasně jako depozitáře a zázemí pro programy
  • Konírna, chlév a sýpka z Velkých Karlovic ve dvoře usedlosti fojtství z Velkých Karlovic
    Využívané dočasně jako depozitáře a provozní zázemí
  • Klátové úly v zahradě u radnice a v zahradě fojtství
  • Zvonice z Horní Bečvy - sbírka muzea C 48/2002
  • Studna ze Štramberka
  • Studna z Dolní Bečvy
  • Busta Bohumíra Jaroňka od Julia Pelikána
  • Náhrobky z rožnovského hřbitova a ze hřbitova ve Valašské Bystřici na hřbitově kolem kostelíka sv. Anny - součást Valašského Slavína - sbírka muzea 57922, 57923, 57924
  • Náhrobky - díla současných sochařů - součást Valašského Slavína
  • Kamenné kříže a torzo zábradlí z mostu
  • Strom života - plastika Michala Žitníka ve vstupním objektu

Kopie staveb

  • Obytný dům fojta z Velkých Karlovic
    s expozicí bydlení v přízemí a 1. patře - sbírka muzea C 45/2002
  • Kostel sv. Anny z Větřkovic u Příbora podle dokladů zhotovila projekční kancelář fy Baťa ve Zlíně
    - sbírka muzea C 46/2002 s expozicí lidového umění a liturgického inventáře katolických kostelů
  • Požární úlik z Fryštáku
  • Zahradní altán z Příbora

Účelové rekonstrukce

  • Žingorův dům z rožnovského náměstí - sbírka muzea C 60/2002
    využíván jako stylový restaurační provoz v přízemí i 1. patře
  • Janíkova stodola
    slouží jako divadelní sál se zázemím
  • Kuželna z Ústí u Vsetína
    využívána jako prodejní místo pro sezónní externí prodejce

Provozní stavby

  • Vstupní objekt s pokladnou, prodejnou a WC
  • Komorní amfiteátr s technickým zázemím

Mlýnská dolina

Originály staveb

  • Valcha z Velkých Karlovic - Podťatého s  náhonem a kolem
  • Lisovna oleje z Brumova s původním zařízením na lisování oleje ze semen a pecek
  • Pila se dvěma koly na vodní pohon s funkčním jedním pilovým listem z Velkých Karlovic - sbírka muzea C 73/2002

Kopie staveb

  • Mlýn s náhony a mlecím soustrojím z Velkých Karlovic
  • Hamr s hamerním kladivem, výhní, brusem a  měchem na vodní pohon
    a šalanda pro hamerní dělníky

Provozní stavby

  • Vstupní objekt s pokladnou, WC a  občerstvením

Valašská dědina

Originály staveb

  • Obytný dům fojta z Lidečka - sbírka muzea C 56/2002
    se stodolou a komorou - sbírka muzea C 57/2002
    s expozicí školní třídy a kuchyně v přízemí, s dočasným depozitářem v  1.patře
    Stodola dočasný depozitář
  • Obytný dům s hospodářskou částí z Nového Hrozenkova čp. 60
    Expozičně nevyužíván - sbírka muzea C 59/2002
  • Obytný dům z Horní Bečvy s hospodářskou stavbou
    s expozicí venkovského tkalce a bydlení svobodného sourozence - sbírka muzea C 49/2002
  • Obytný dům s chlévem ze Študlova - sbírka muzea C 62/2002
    stodola ze Študlova - sbírka muzea C 63/2002
    s expozicí bydlení rodiny miškáře a domácího zpracování pohanky
  • Salaš z Karolinky Rákošového sestávající z 
    obytného domu - sbírka muzea C 50/2002
    4 ovčínů - sbírka muzea C 52-55/2002
    chléva - sbírka muzea C 51/2002
    s expozicí sezónního bydlení, hospodářské objekty využívány pro chov ovcí
  • Obytný dům z Velkých Karlovic - Podťatého - sbírka muzea C 69/2002
    s chlévem a stodolou - sbírka muzea C 70 -71/2002
    dočasně využívána jako restaurační provoz a provozní zázemí zem. odd.
  • Obytný dům s přístěnkem z Valašské Polanky - sbírka muzea C 64/2002
    a stodolou - sbírka muzea C 65/2002
    s expozicí domácího tkalcovství a kolářskou dílnou ve stodole
  • Sušárna ovoce ze Seninky - sbírka muzea C 61/2002
  • Obytný dům formana z Velkých Karlovic-Jezerného - sbírka muzea C 66/2002
    se stodolou a konírnou - sbírka muzea C 67/2002
  • Obytný dům z Velkých Karlovic - Miloňova s  chlévem
    Využíván k demonstraci přípravy pokrmů a ochutnávkám
  • Obytný dům z Leskovce s chlévem - sbírka muzea C 68/2002
    s expozicí bydlení nemajetných vrstev
  • Konírna a chlév z Velkých Karlovic - Jezerného
    Umístěny v rekonstruovaném dvoře
  • Větrný mlýnek z Těrlicka
    s původním mlecím zařízením
  • Zvonice z Vrbětic
  • Zvonice z Lužné
  • Vahadlová studna z Lužné

Kopie staveb

  • Obytný dům z Velkých Karlovic - Jezerného
    s expozicí bydlení a doplněn originálními hospodářskými objekty k chovu dobytka
  • Obytný dům z Nového Hrozenkova č. 10
    s expozicí bydlení a svatby z přelomu 19. a 20. století
  • Obytný dům z Nového Hrozenkova č. 539
    s expozicí bydlení z poloviny 20.století
  • Obytný dům z Nového Hrozenkova 205
    s expozicí bydlení sociálně slabých vrstev z osmdesátých let 19.století
  • Kovárna z Lutoniny s komorou v patře
    Funkční expozice k demonstraci profese
  • Větrný mlýn z Kladník
    Funkční kopie s expozicí mlynářského řemesla
  • Obytný dům s hospodářskou částí z  Prlova
    s expozicí péče o ženu v šestinedělí a ochutnávkami léčivých čajů
  • Víceboká stodola z Hodslavic
    Expozice selských vozů, prostor účelově využit k prodeji vstupenek, upomínkových předmětů a občerstvení
  • Obytný dům z Lužné s hospodářskou stavbou
    S archaickými konstrukčními prvky a expozicí bydlení rolníků v 2. polovině 19. století
  • Komora z Horní Lidče
    sloužící jako veřejná WC

Provozní stavby

  • Komorní amfiteátr s technickým zázemím

Nové stavby

  • Položeny základy ke stavbě vozovny z Ostravice - původně provozního objektu o zastavěné ploše cca 400 m2, postavené správou lesů Těšínské komory v polovině 19. století jako skladová budova pro potřebu pily a lesního hospodářství na katastru Starých Hamer.
    Předpokládá se její expoziční využití k realizaci společného projektu Lesů ČR a muzea " Lesy v Beskydech ".

Objekty k zajíštění provozu a uložení sbírek

  • Muzeum dále využívá jako objekty pro uložení sbírek obytný dům na Bayerově ulici 62, kde jsou ještě 2 keramické dílny, jako pracovny a provizorní depozitáře obytný dům na Palackého ulici 484, (v přízemí IC a 1 byt a 1 byt v patře), jako depozitáře obytný dům na Palackého ulici 581. Obytný dům sourozenců Jaroňkových na Čechově ulici 518 pak jako konzervátorské pracoviště s mimořádně nevyhovujícími sklady přírůstků.
  • K uložení sbírek dále slouží mimo areály muzea depozitní hala I a II,
  • Dále jsou využívány požárně rizikové prostory roubených obytných a hospodářských objektů v areálech, s výjimkou Mlýnské doliny.
  • Značná část sbírek je, jak vyplývá z následující tabulky, uložena v podstřeší provozních budov (Palackého 147, KD I, KD II), když z budovy ředitelství musely být pro probíhající rekonstrukci vystěhovány do provizorních prostor. Celková úroveň depozitního prostředí je nedostatečná a řešení problému je jedním z největších úkolů do budoucna.
    Proto bylo vynaloženo značné úsilí ke získání Skladu Frenštát, s užitnou plochou 4200 m2, kde je možné většinu rizikově uložených sbírkových souborů uložit s ohledem na nároky materiálů a potřebných prostor.
  • V roce 2002 bude provedeno požární posouzení a rekolaudační řízení. Připraven ideový záměr a projekt nového pracoviště včetně laboratoře v přízemí objektu.

Přehled současné dislokace sbírek a návrh na jejich přemístění (soubor prehled.doc - 50 KB)

Pokračování


Přílohy ke stažení



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English