Cesta: Odborná činnost / Sbírkotvorná činnost / Pojmosloví etnografických sbírek / Z historie


Pojmosloví etnografických sbírek

Z historie

 

Odborné zpracování etnografických sbírek v muzeích naráží na nedostatky terminologické zejména v současné době, kdy se výrazně zlepšuje technické vybavení jednotlivých institucí. Najít společný jazyk pro pojmenování sbírkových předmětů je pro náš obor klíčovým úkolem, pouze s jeho pomocí si můžeme odpovědně a rychle vyměňovat zprávy o jednotlivých typech předmětů, pomáhat si v jejich časovém zařazení a poznání prostředí, v němž měly svou funkci. Víme také, že zápisy v přírůstkových knihách muzeí obsahují celou řadu pojmenování předmětů v dialektu nebo profesním slangu, které jsou pro mnohé neidentifikovatelné a také určení funkce činí velké potíže.

Proto etnografové v muzeích považují za nedostatek své odborné práce absenci oborové terminologie. Zejména nyní, kdy je možno sbírky digitalizovat, stojíme bezradní před jednoznačným vymezením znaků u mnohých předmětů, u kterých jsme s použitím pocitové zkušenosti nikdy nezaváhali.

Současný badatel však váhá častěji. Klade přesnější otázky, protože funkční souvislosti konstrukcí, materiálů a tvarů zná povětšinou jen z literatury, nikoliv z autopsie a ti, od nichž dnes předměty do sbírek získáváme, o nich už také často nic nevědí. Je zcela logické, že se uvedené nedostatky oboru nedotkly pouze Valašského muzea v přírodě, i když zde vyplynuly na povrch nejdříve. Muzeum v přírodě je nejen specializovaným etnografickým muzeem, ale využívá k prezentaci zvláštní typ expozice. Až je etnograf postaven před úkol rekonstruovat celou rolnickou usedlost, pak teprve začne poznávat bílá místa ve sbírkách a znalostech, která by si při klasickém typu muzejní práce nemusel nikdy neuvědomit.

V letech 1978-1980 ve Valašském muzeu v přírodě navrhl kolektiv etnografů (Mgr. Marie Brandstettrová, PhDr. Ladislav Buzek, Milena Habustová, Mgr. Emilie Haroková, PhDr. Petr Šuleř) pod vedením PhDr. Jiřího Langera,CSc. ve spolupráci s filology prvních 347 hesel z tématických okruhů domácnosti, nábytku a zemědělství. Z jazykového hlediska na celé metodice pracovala prom. fil. Jaroslava Langrová. Materiál pak byl ve dvou termínech konzultován v lexikografickém oddělení ÚJČ ČSAV s PhDr. Jaroslavou Hlavsovou, CSc. a podle připomínek upraveno znění, které muzeum začalo prakticky používat. Pojmosloví se dostalo na jednání severomoravské etnografické sekce Krajské muzejní rady a částečně i na společné zasedání severomoravské a středočeské etnografické sekce. Vedení žádného ze zainteresovaných muzeí však snahu kolegů o vydání tiskem nenaplnilo. Valašské muzeum v přírodě r. 1980 předložilo pojmosloví k oponování Národnímu muzeu v Praze, které ho souhlasně přijalo jako zásadní výsledek resortního výzkumného úkolu R 24/74. Z iniciativy středočeských muzejníků vzešlo terminologické jednání středočeské etnografické sekce, jejímž výsledkem bylo vydání Etnografického slovníku 1. v Národním muzeu v Praze r. 1987 (dále jen ES1-87). Následoval ještě slovník k lidovému oděvu a lidovému nábytku, jejichž autory byli pracovníci Národopisného odd. NM v Praze. Od té doby se od pojmosloví mezi kolegy jednalo častěji a po založení AMG snahy po praktickém výsledku znovu iniciovala etnografická komise AMG. Vyzvala rožnovské kolegy ke spolupráci. A ti pojmosloví po 13ti letech práce upravili a provedli jeho revizi. Od doby, kdy vzniklo, byly získány první zkušenosti s počítačovým zpracováním sbírek, což ovlivnilo i další vývoj názorů na funkci pojmosloví v muzejní praxi. Na přípravě počítačového zpracování a příslušné logistice se konzultačně podílel RNDr. Ludvík Habusta.

Výsledný materiál se stupňovitě svépomocně rozmnožil v lednu 1994 tak, aby se dostal do všech muzeí jako podklad k diskusi. Jednání pléna komise 6.-7. 4. 1994 za účasti 48 etnografů AMG přineslo řadu připomínek a dalších návrhů na rozšíření, u sporných vymezení pojmů a názvů došlo k dohodě. Podle těchto výsledků a dalších písemných připomínek byl rozšířený materiál přepracován, doplněn a předložen na oponenturu z hlediska logického pro počítačové zpracování Mgr. Zdeňkovi Lenhartovi v Informačním centru Moravského muzea. Ten do celé práce vnesl svůj velmi užitečný tvořivý příspěvek, takže po dalším přepracování v Rožnově pod Radhoštěm jsme dospěli k poměrně pohodlně použitelnému stadiu pojmosloví. Zpracování dalších hesel se však zastavilo pro malou aktivitu všech etnografů z muzeí, kteří byli zahlceni jinými úkoly a na odborné zpracování sbírek se nedostávalo času.

Skupiny sbírkových předmětů, dosud do pojmosloví zařazené, sice odrážely potřebu identifikovat předměty nejčastěji ve sbírkách nespecializovaných zastoupené (kuchyňské náčiní, vybavení domácnosti, nádoby, zařizovací předměty) nepokrývaly však jiné velké skupiny reálií, neboť se nenašel dostatek nadšených specialistů, kteří by se na konstrukci hesel podíleli. Absence byla zvláště citelná u součástek lidového oděvu a nábytku. Až do poslední doby stál na okraji zájmu zemědělský inventář, i když byl k disposici dvojdílný slovník PhDr. Václava Vondrušky (bohužel málo dostupný) a zejména nářadí pro řemeslnickou a domáckou výrobu.

Po téměř čtyřleté přestávce byly práce na pojmosloví oživeny, když bylo díky pochopení AMG osloveno znovu rožnovské muzeum, aby se ujalo koordinace práce. Prvním krokem bylo pojmosloví součástek lidového oděvu, které díky ochotě PhDr. Miroslavy Ludvíkové a PhDr. Jaroslavy Zastávkové bylo připraveno k oponování, kterého se účastnilo na 20 kolegyň z různých muzeí. Skupina hesel lidový oděv byla doplněna kresbami a slouží. O dva roky později byl Mgr. Emilií Harokovou, PhDr. Helenou Mevaldovou a PhDr. Evou Večerkovou připraven k oponování heslář pro nábytek. Obě tyto skupiny byly již koncipovány tak, aby obsahovaly také předměty z životního stylu obyvatel malých měst a předměstí, které jsou v regionálních muzeích často zařazovány do etnografické sbírky.

Autorky hesel měly také na mysli ty nové adepty muzejní práce, kteří nebyli svou erudicí specialisty v oboru (absolventi muzeologie, kulturní historie) a stali se kurátory etnografických sbírek. Proto byla hesla z oblasti lidového oděvu a nábytku doplněna názornými kresbami.

V uplynulých měsících se podařilo dokončit zařazování kreseb do pojmosloví nábytku a pracuje se na doplnění tohoto materiálu o podklady o výzdobných prvcích mobiliáře (lišty, zámky, motivy výzdoby, barvy), které připravuje PhDr. Helena Mevaldová.

V roce 2002 byla ustavena pracovní skupina (Mgr. Daniel Bechný, Mgr. Martin Šimša, Bohuslava Obolecká a PhDr. Pavel Novák, CSc.) pro zpracování hesel zemědělského inventáře a k diskusi rozeslán první soubor pojmosloví z oblasti nářadí dřevozpracujících řemesel, jehož autorem je PhDr. Jan Krba. Na zasedání Etnografické komise AMG v květnu 2005 byly provedeny první kroky k zahájení prací na pojmosloví nářadí používané v kovářství (PhDr. Ivo Frolec), truhlářství a sedlářství (se zahájením se počítá od roku 2006). V letech 2006 a 2007 se přistoupilo k realizaci heslářů z oblasti ševcovství (Mgr. Miroslava Štýbrová), řemenářství a pilníkářství (Mgr. Václav Michalička). Pro rok 2008 jsme požádali o přidělení finančních prostředků z rozpočtu AMG na dohotovení pojmosloví dřevozpracujících řemesel, jehož se ujali manželé Jan Vít – Trčka a MgA. Jitka Kateřina Trčková z Prahy. Taktéž byly využito poznatků z terénního výzkumu absolventa opavské FPF SU Mgr. Tomáše Hamrlíka, který zpracoval hesla pro nářadí na kleštění zvěře. O rok později jsme se zaměřili na dokončení slovníků rozpracovaných v letech předchozích a z AMG tak bylo podpořeno zadání oponentských posudků a vyhotovení obrazové dokumentace.

Koordinace práce se ujal předseda Etnografické komise AMG, i když těžiště práce leží stále na pracovnících Valašského muzea v přírodě, kteří ji před téměř 30 lety započali.

Je zřejmé, že práce na tvorbě nových hesel nikdy neskončí, materiál lze dále rozšiřovat, vylepšovat v přesnosti formulací, zdokonalovat ve vnitřní struktuře propojenosti hesel, v navazování dalších tématických okruhů, tak jak bude nárokovat potřeba odborného zpracování sbírek, jak ukládá zákon.

Práce na vytvoření „věty" pro zpracování etnografických sbírek v systému DEMUS byly přerušeny, protože pojmosloví jako základní podmínka jeho využívání není ještě dokončeno. Bude jen na kurátorech etnografických sbírek, jak brzy se k vytvoření etnografické věty vrátíme a dotvoříme ji.

Pojmosloví, dnes distribuované jako textový soubor s kresbami, je významnou pomůckou pro zařazení sbírkových předmětů, jejich identifikaci a popis, včetně měření a popisu funkce. Je využitelné jak při práci v DEMUS, tak v BACH systému.

PhDr. Jiří Langer, CSc., 1992

Mgr. Jiřina Veselská, 2003

Mgr. Jana Tichá, 2010



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English