Cesta: Návštěvníci, prohlídka muzea / Publikace

Publikace

Publikace lze zakoupit v prodejně Valašského muzea, která je umístěna vlevo před pokladnami.

Nabízené publikace je možno objednat na dobírku. Uvedené ceny jsou bez poštovného a balného.

TAK MLUVÍME POD RADHOŠTĚM

František a Mojmír Horečka

Cena: 1000 Kč

Nově zpracované a rozšířené vydání ceněné knihy Františka Horečky z roku 1941: ,,Nářečí na Frenštátsku".

Jádrem práce je soubor slov a úsloví z kterého je zřetelně vidět osobitost frenštátského nářečí. Zásluhou Mojmíra Horečky -syna Františka Horečky se nám zachovalo dílo, které svou šíří a náročností zpracování přesahuje možnosti jedné generace. Práci si jistě se zájmem přečte nejen odborník, ale každý milovník lidové řeči.

Na práci se podíleli: editor	Ing. Aleš Hájek
	Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D.
	Mgr. Jarmila Nesvatbová
Odpovědredaktor:	Ing. Vítězslav Koukal, CSc.

Vydalo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Za finančního přispění Ministerstva kultury ČR.

É TRLI ~ FRLI aneb KDY NASTANE KONEC SVĚTA

Oldřich Šuléř

Cena: 200 Kč

VÍTAJTE VE VALAŠSKÉM MUZEU V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM

Autor textu: JUDr. Oldřich Šuléř

Odpovědný redaktor: Ing. Vítězslav Koukal, CSc.

Redakční zpracování: Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D.

Cena: 399 Kč

Kniha k 85. výročí založení Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

DŘEVĚNÉ MĚSTEČKO
Lenka Drápalová

Cena: 100 Kč

Průvodce nejstarším areálem Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

MLÝNSKÁ DOLINA

Mgr. Petr Liďák

Cena: 100 Kč

VALAŠSKÁ DĚDINA

Bc. Helena Cviklová a kolektiv

Cena: 100 Kč

PUSTEVNY
Radek Hasalík

Cena: 100 Kč

Průvodce areálem staveb na Pustevnách.

UZLÍK VZORŮ BÍLÉ VÝŠIVKY Z ROŽNOVSKA
M. Brandstettrová – J. Zastávková

Rožnov pod Radhoštěm 2005
brožovaná, 88 stran, 7 kartonových listů příloh s motivy bílé výšivky

Cena: 100 Kč

Publikace věnující se tradici bílého vyšívání na Rožnovsku. Přináší základní informace o historii bílé výšivky, technologii i jednotlivých vyšívačkách, opomenuto není ani její praktické využití. Bohatá fotografická příloha prezentuje výšivky a celé oděvní součástky z muzejních sbírek.

Z obsahu:

Názory na bílou výšivku a její původ
Výstavy výšivek ve sbírkách nejen muzejních
Co bílé výšivce předcházelo
Uplatnění bílé výšivky na ženském kroji
Užívané stehy a motivy
Vyšívání jako výdělečná činnost
Osobnosti, které ovlivnily podobu a trvání bílé výšivky
Uplatnění a proměny výšivky po roce 1925
Obrazová příloha
Vzorová příloha

Ludvík Kunz

Osedlý rolník

150,- Kč

Společenství vesnice

150,- Kč

Obilní Jámy

150,- Kč

Osedlý rolník - Rolnictví na východní Moravě od baroka do 2. světové války

Společenství vesnice - Rolnictví na východní Moravě od baroka do 2. světové války

Obilní Jámy - Konzervace obilí na dlouhý čas v historické zóně eurosibiřského a mediteránního rolnictví.

CO MOHOU PROZRADIT LIDOVÉ STAVBY
Jiří Langer

Cesta za poznáním lidové architektury západních Karpat a zejména Valašska

Cena: 240 Kč

VALAŠSKÉ DAREBNICE
autor: Arnošt Kubeša
k vydání připravil: Zdeněk Mišurec

Sbírka lidových písní pijáckých a lechtivých

Cena: 40,- Kč

HORNÍ CHLAPCI
Ladislav Nezdařil

Vydáno v roce 2002, 4. rozšířené vydání

Cena bez CD: 200,- Kč
Cena s CD: 340,- Kč

O této knize lze říci bez nadsázky, že je knihou o Valašsku a básník v ní vyjádřil obdiv a lásku ke kraji, z něhož vyšel. Knihu akvarely a perokresbami výtvarně doprovodila akademická malířka Karla Palátová. Součástí básnické sbírky je CD Sadné zrno Tomáše Kočka & ORCHESTRU, ve kterém došlo k harmonickému spojení veršů a hudby. Kniha vznikla u příležitosti nedožitých 80 let autora a byla vydána T klubem – kulturní agenturou za finanční podpory Města Rožnov pod Radhoštěm a Ministerstva kultury ČR. Jako bonus je na CD i recitace básně "Vánoční" v podání samotného Ladislava Nezdařila.

ODÍVÁNÍ ROŽNOVANŮ
čtení o rožnovském kroji
Marie Brandstettrová

Rožnov pod Radhoštěm 2007, knižní vazba, 137 stran

Cena: 300,- Kč

„Zajdeme-li v různé končiny našeho království, prohlížejíce v soukromých domácnostech lidu českoslovanského součástky kroje buď dosud užívané, nebo jako památky uchované, části k nepoznání sešlé a přeměněné, navštívíme-li musea okresní, krajinská a zemská, aneb proputujeme-li konečně výstavu národopisnou s hojnými jejími interieury krajinskými a nesčíslnými vitrínami krojův a vyšívání, objeví se nám český kroj, městský a zvláště selský ve století minulém a v polovině věku našeho užívaný, jen z menší částky pak dosud zachovaný, jako nejpestřejší kaleidoskop ve steré tvary a barvy se tříštící, ba zavíří před zrakoma našima neméně bujně než hra obarvených sklíček ze známé dětské hračky." Napsala Tereza Nováková v knize Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895. Jedním z těch barevných sklíček je jistě i oděv obyvatel městečka při východní hranici země, Rožnovanů.
Teprve poslední desetiletí přinášejí trvalý zájem odborníků o venkovská města jako místa, kde je možno s přílivem vesnického obyvatelstva sledovat na jedné straně pronikání lidových tradic do města, na straně druhé jejich působení jako původce novinek, které ovlivňují kulturní vývoj svého okolí. Skutečné působení obou tendencí nelze chápat jako vyrovnané, aleje třeba jejich vzájemný poměr sledovat v konkrétním prostředí.
Jedním z nejnápadnějších projevů způsobu života a kultury, ale i vztahů společenských, hospodářských a sociálních je odívání obyvatel malého města, v našem případě Rožnova pod Radhoštěm.
Poslední léta přinesla potřebu také v oděvu pravdivě dokumentovat rozvrstvení obyvatel městečka. Přinesla nutnost ptát se, jak se skutečně strojili měšťané z náměstí (obchodníci, řemeslníci), jaký šatník měli předměšťané, pasekáři, jaký jednotlivci sloužící v rodinách, popřípadě úředníci přišlí odjinud. Ptát se, nakolik jde o záležitost individuální a jakou úlohu hrála tradice.
Městečko Rožnov s přežitky dávné valašské lidové kultury bylo proti městům sousedním výrazně poznamenáno lázeňstvím. Stovky hostů, léčících si zde své plicní neduhy, přinášely do poklidného prostředí nové podněty i nová hodnocení.
Zatímco Emil Littera, jeden z lázeňských hostů, vyslovil ve svých zápiscích místnímu oděvu obdiv, jiní hosté v něm spatřovali jen jakousi pozoruhodnou kuriozitu. Čeněk Kramoliš v povídce z roku 1904 popsal příhodu, kdy si dva cizinci chtěli půjčit mužské kroje pro svou účast na zábavné Anenské slavnosti. Oba oslovení staříci jim odmítli se slovy: „Na výstavu do Prahy poščál jsem župicu zadarmo, ale vám ani za žádné peníze, lebo vy sa do nich stroíte edem tak pro smích." A staříček Mikulenka dodal: „Ne, na komedyju ích nedám. To sú šaty po moím tatíčkovi, a blázna v nich žáden dělať nebude."
Předkládaná práce přináší shrnutí poznatků k oděvu Rožnovanů v posledních dvou stoletích. Střípků, získaných vyhodnocením dnes známých materiálů archívní povahy, publikovaných odborných prací a muzejních sbírek především Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Sestavená mozaika možná není úplná, ale snad čtenáři pomůže lépe se orientovat na cestách proměn lidového oděvu v kdysi malém venkovském městě, v Rožnově pod Radhoštěm.

Dudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku