Cesta: Muzeum / Prohlídka muzea / Dřevěné městečko / Objekty Dřevěného městečka / Soukenické stodůlky ze Štramberka


Soukenické stodůlky ze Štramberka

Malé stodůlky soukeníků ze Štramberka. Posměšně se jim říkalo „kozí“. Byly situovány ve dvou řadách pod hradbami, po I. světové válce jich tam stálo celkem 14. Každá z nich sloužila dokonce několika usedlostem. Stodoly mají pouze malé „dvérce“. Celoroční úroda se do nich totiž nosila v plachtě nebo v nůši na zádech. Vnitřní prostor se dělí na „humno“ a „súsek“ neboli přístodolek, kde se při mlácení obilí ukládaly vymlácené snopy. Na humně se mlátilo a přes zimu se zde skladovalo různé zemědělské nářadí.

 


Soukenická dílna z Bojkovic

V jedné ze stodůlek se nachází dílna soukeníka z Bojkovic blízko Uherského Brodu. Tato dílna pochází z přelomu 19. a 20. století a patřila rodině Slavíčků. Produkce sukna – látky utkané z příze z ovčí vlny a následně zpracované ve valše, byla na Valašsku velmi rozšířena. Na Moravě se chovala jak ušlechtilá plemena ovcí na panských velkostatcích, tak hrubosrsté valašské ovce na horských salaších. Ze sukna se šila řada oděvních součástek (huně, nohavice, bruncleky, ...), ale i vojenské uniformy. Poptávka po něm byla tedy značná. Jak tradiční kroj postupně mizel, snižoval se i objem výroby sukna.

Stroje v naší soukenické dílně si pořídil Alois Slavíček (1881-1939) už jako staré, patrně pocházely ze zrušené malé manufaktury. Základní vybavení dílny tvoří tři původní stroje: mykací stroj k rozčesávání ovčí vlny – tzv. kramplování (pro srovnání: v síni fojtství lze vidět ruční kramplovací stolici), posukovací stroj, který rozděloval vlnu do pramenů a spřádací stroj, pomocí něhož se spřádala z vlny příze (pro srovnání: k ručnímu spřádání sloužil kolovrat).

Syn Aloise Slavíčka Josef se již soukenictví jako hlavnímu řemeslu nevěnoval, a když se v Bojkovicích přestalo sukno vyrábět, přeorientoval se na výrobu ponožek a punčoch. K tomu potřeboval navíc skací stroj – na něm se dvě vlákna skala, čili zdvojovala do jednoho silnějšího; a pletací stroj, na kterém se pletly výrobky.

Sukno se stále používá k šití lidových krojů, domácí soukeníky bychom ale na Valašsku již nenašli, veškerá produkce je dnes tovární.



Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English