Cesta: Muzeum / Prohlídka muzea / Dřevěné městečko / Objekty Dřevěného městečka / Fojtství z Velkých Karlovic


Fojtství z Velkých Karlovic

Fojt (tj. rychtář) byl zástupcem vrchnosti ve valašských obcích. Kopie obytného stavení fojta z Velkých Karlovic-Bzového pocházejícího z roku 1793, byla v muzeu zbudována v roce 1932. Originální předloha doposud stojí na původním místě, je stále obývána a využíván je také rozsáhlý prstenec hospodářského zázemí, jež je v našem muzeu naznačen v menším měřítku.

Stylizovanou malbu ve štítu navrhl Bohumír Jaroněk. To je jedním z příkladů dobového nazírání na muzejnictví v přírodě, kdy se příliš nedbalo na vědeckou přesnost zobrazení, terénních vztahů a souvislostí (v blízkosti venkovského fojtství se např. nachází městské stavby z rožnovského náměstí, hospodářské zázemí fojtství bylo dobudováno až v 60. letech 20. století), ale spíše na záchranu objektů a nadšenou prezentaci lidové kultury širší veřejnosti.

Při vstupu do síně upoutá naši pozornost kramplovací stolice na česání ovčí vlny a proutěná skříň na uzené maso, tzv. "komárník". Všimneme si truhly na obilí, tzv. súsku, anebo sněžnic, pověšených na stěně. Velká "jizba" po levé straně nás překvapí na svou dobu značnými rozměry. Shromažďovali se zde poddaní k rozdělování roboty, avšak světnice sloužila také jako hospoda. Dvakrát do roka se tu tancovalo při muzice a šenkovala se panská kořalka. V "jizbě" spával a stoloval hospodář se svou rodinou. Ke spaní sloužily i lavice a také pec. Za stolem v rohu nad lavicemi je "kútnica", závěsná rohová skříň, do níž se ukládaly cennější předměty. Kolem tohoto koutku, říká se mu také svátý, bývaly zavěšeny řady obrázků malovaných na skle s náboženskou tématikou. Karlovické fojtství má samostatnou kuchyni a vzadu boční obytnou komoru, určenou pro bydlení výminkářů. V této komoře je umístěn tkalcovský stav.

Síni v patře fojtství se říkalo "podhůří". Najdeme tu mandl, truhlu s plátnem, kadlub na obilí a postel, kde přespávaly dvě děvečky. Zároveň zhlédneme celý jejich skromný majetek: truhlu s osobními věcmi, šaty a kožené krpce.

Expozice ve velké komoře v patře fojtství dokumentuje změny zařízení před první světovou válkou. Majitel František Borák vybavil hlavní místnost nábytkem z roku 1908, dovezeným z velké hospodářské výstavy v Kroměříži. Také obrazy a předměty v místnosti pocházejí z této doby. Hudební nástroje dokreslují tradičně živé muzikální prostředí. Skříně ve světnici sloužily k ukládání oděvů. Textil v této expozici demonstruje přechod od lidového kroje k městskému způsobu odívání. Obraz svaté Anny, umístěný ve světnici, souvisí s rodovou tradicí, podle níž byla tímto jménem křtěna prvorozená dcera.

Naproti parádní světnici je komůrka stařenky Petřvaldské. Najdeme tu jen postel, truhlu a kříž, to nejnutnější, co k životu potřebovala. V zadní komoře se skladovalo ovoce, povidla, sádlo, přepustěné máslo, houby, byliny, ořechy, mouka i slivovice.




Jazykové verze

  • Čeština
  • Deutsch
  • English