Fojtství z Velkých Karlovic

Rekonstrukce obytného stavení z Velkých Karlovic-Bzového pocházejícího z roku 1793. V muzeu byla instalována v roce 1932, původně jako zemědělské muzeum. Představuje usedlost fojta (tj. rychtáře), zástupce vrchnosti ve valašských obcích. V patře jednopatrového roubeného stavení je ochoz. Malbu ve štítu navrhl Bohumír Jaroněk.

Při vstupu do síně upoutá naši pozornost kramplovací stolice na česání ovčí vlny a proutěná skříň na uzené maso, tzv. "komárník". Všimneme si truhly na obilí, tzv. súsku, anebo sněžnic, pověšených na stěně. Velká "jizba" po levé straně nás překvapí na svou dobu značnými rozměry. Shromažďovali se zde poddaní k rozdělování roboty, avšak světnice sloužila také jako hospoda. Dvakrát do roka se tu tancovalo při muzice a šenkovala se panská kořalka. V "jizbě" spával a stoloval hospodář se svou rodinou. Ke spaní sloužily i lavice a také pec. Za stolem v rohu nad lavicemi je "kútnica", závěsná rohová skříň, do níž se ukládaly cennější předměty. Kolem tohoto koutku, říká se mu také svátý, bývaly zavěšeny řady obrázků malovaných na skle s náboženskou tématikou. Karlovické fojtství má samostatnou kuchyni a vzadu boční obytnou komoru, určenou pro bydlení výminkářů. V této komoře je umístěn tkalcovský stav.

Síni v patře fojtství se říkalo "podhůří". Najdeme tu mandl, truhlu s plátnem, kadlub na obilí a postel, kde přespávaly dvě děvečky. Zároveň zhlédneme celý jejich skromný majetek: truhlu s osobními věcmi, šaty a kožené krpce.

Expozice ve velké komoře v patře fojtství dokumentuje změny zařízení před první světovou válkou. Majitel František Borák vybavil hlavní místnost nábytkem z roku 1908, dovezeným z velké hospodářské výstavy v Kroměříži. Také obrazy a předměty v místnosti pocházejí z této doby. Hudební nástroje dokreslují tradičně živé muzikální prostředí. Skříně ve světnici sloužily k ukládání oděvů. Textil v této expozici demonstruje přechod od lidového kroje k městskému způsobu odívání. Obraz svaté Anny, umístěný ve světnici, souvisí s rodovou tradicí, podle níž byla tímto jménem křtěna prvorozená dcera.

Naproti parádní světnici je komůrka stařenky Petřvaldské. Najdeme tu jen postel, truhlu a kříž, to nejnutnější, co k životu potřebovala. V zadní komoře se skladovalo ovoce, povidla, sádlo, přepustěné máslo, houby, byliny, ořechy, mouka i slivovice.